Oběť figury v centru za dva střední pěšce patří k intuitivním rozrušujícím obětem. V knize ruských autorů Běljavského a Michlačišina (vyšla v několika jazycích) je jí věnována celá kapitola.
"V zavřených strukturách typu španělské a nebo královské indické se černému v některých případech podaří rozbít centrum protivníka obětí figury za dva pěšce, po čemž houf černých pěšců zaujme centrum, neutralizuje materiální převahu soupeře a ohraničuje současně aktivitu soupeřových figur."
Tah g pěšcem v útoku Maxe Langa 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Jf6 4.d4 exd4 5.0–0 Sc5 6.e5 d5 7.exf6 dxc4 8.Ve1+ Se6 9.Jg5 g7-g6
je připisován holandskému šachistovi Lomanovi (Rudolf Johannes 1861 - 1932). Stal se přeborníkem Holandska v roce 1912 a povoláním byl učitel hudby. Jeho partii na variantu jsem ale nenašel.
Zajímavou analýzu s polemikou s tehdejšími významnými teoretiky Tarraschem, Marcem (ten připisuje tah g6 Hugo Fähndrichovi z volné partie hrané asi v roce 1898), Alapinem uveřejnil Chalupetzky v Deutsches Wochenschach 1908 na straně 412. Upravuje původní analýzu Marca, viz výstřižek.
kterou však Botvinnik nezahrál byla možná v pozoruhodné partii s Larsenem na turnaji v Palma de Mallorca 1967. Upozornil na ni velmistr Szabó, když vydal sborník svých partií 50év - 100 000 lépés, Budapest a to v roce 1981.
Mistr světa partii s Larsenem ve svém vynikajícím trojdílném sborníku z 60 let neuvedl,
v dalším pětidílném vydání ano, ale více si považoval zahraný tah 21.Vd7 ale na kombinační 21.Jf6 upozornil a tah zanalyzoval. Chybné
Sf8 ovšem ponechal bez komentáře.
Podívejte se tedy na obě partie.
Československý šachista, mistr Ústřední jednoty československých šachistů od roku 1929, mezinárodní mistr od roku 1956.
Francouzský šachový mistr, jeden z nejlepších francouzských šachistů padesátých až sedmdesátých let 19. století.[
