1. Jedna z prvních tištěných knih v angličtině byla o šachu
V době, kdy byl knihtisk žhavou novinkou, vyšla v Anglii v roce 1474 šachová kniha The Game and Playe of Chesse. Jejím autorem byl William Caxton, první anglický tiskař, a šlo teprve o druhou knihu vytištěnou v anglickém jazyce vůbec. Z dnešního pohledu je to pozoruhodné – ukazuje to, že šach měl už tehdy vysoké kulturní postavení. Tato kniha nebyla jen o pravidlech, ale i o morálních lekcích, které šach nabízí. Ano, šach byl vnímán jako nástroj výchovy.
2. Možných šachových partií je víc než atomů ve vesmíru
Šachová partie může mít tisíce podob, ale že je těch variant tolik, netušil ani kdejaký mistr. Claude Shannon, zakladatel teorie informace, odhadl v roce 1950, že existuje přibližně 10^120 možných šachových partií – tomu se říká tzv. „Shannonovo číslo“. Pro srovnání: počet atomů v pozorovatelném vesmíru se odhaduje na 10^80. To znamená, že i kdyby hrála každá osoba na Zemi každý den jinou partii po celá staletí, stále bychom se ani nepřiblížili všem možnostem.
3. Ruka na úvod i závěr: tradice šachového respektu
Na šachových turnajích není potřesení rukou jen zdvořilostní gestem – má hlubší symboliku. Na začátku partie vyjadřuje úctu k soupeři, na jejím konci pak přijetí výsledku – ať už vítězství, remízy či porážky. Tradice je tak silná, že v některých soutěžích může odmítnutí podat ruku vést i k diskvalifikaci. Šach zkrátka učí nejen logice, ale i etice.
4. FIDE: Sto let řízení světového šachu
Mezinárodní šachová federace (FIDE – Fédération Internationale des Échecs) vznikla v roce 1924 v Paříži. Jejím mottem je Gens una sumus – „Jsme jedna rodina“. Za sto let své existence se FIDE stala klíčovou organizací světového šachu: organizuje olympiády, mistrovství světa, stanovuje pravidla i ratingy. Rok 2024 byl pro ni jubilejní a připomněl, jak se šach ze zájmové činnosti stal profesionálním sportem s globálním dosahem.
5. První šachový počítač byl z dob Sovětského svazu
Dnes je umělá inteligence běžným šachovým trenažérem, ale cesta k tomu začala už v roce 1977. Tehdy vznikl v Sovětském svazu první masově vyráběný šachový počítač – Electronica IM-01. Byl to malý zázrak techniky své doby a otevřel dveře vývoji šachových enginů, které dnes běžně porážejí i mistry světa. Mimochodem – první počítač, který porazil mistra světa v zápase, byl Deep Blue od IBM, který v roce 1997 zvítězil nad Garrym Kasparovem.
6. 20. červenec – Světový den šachu
Tento den připadá na výročí založení FIDE v roce 1924. OSN ho oficiálně vyhlásila Světovým dnem šachu v roce 1966 a od té doby je 20. červenec příležitostí, kdy se po celém světě konají simultánky, turnaje, výstavy nebo vzdělávací akce. Je to oslava hry, která spojuje generace i kultury.
7. Elo rating dobývá i jiné sporty
Systém hodnocení hráčů pomocí Elo ratingu byl vytvořen v 50. letech maďarsko-americkým fyzikem Arpádem Elo. Ačkoliv vznikl výhradně pro šachy, dnes ho používá třeba FIFA pro hodnocení fotbalových reprezentací, ale i různé online platformy pro videohry nebo deskové hry. Jeho princip? Hodnotí výkonnost hráče na základě výsledků a síly soupeře. Jednoduché, a přitom velmi přesné.
8. Dáma nebyla vždy královnou šachovnice
Dáma je dnes nejsilnější figurou – kombinuje sílu věže a střelce. Ale v rané fázi vývoje šachu (konkrétně v době perské hry šatrandž) byla nejméně pohyblivá. Mohla se pohnout jen o jedno pole šikmo. Až v 15. století ve Španělsku – v době renesance a rostoucí role žen na královských dvorech – dostala dáma svoji moderní sílu. Tato změna zásadně ovlivnila dynamiku hry a vedla k rychlejším a ostřejším partiím.
9. Rozkol mistrovství světa: dvě koruny
V roce 1993 opustili Garry Kasparov a Nigel Short FIDE a založili alternativní mistrovství pod hlavičkou nově vzniklé asociace PCA. Šachový svět byl na více než deset let rozdělen – existoval oficiální mistr světa FIDE a „klasický mistr světa“ podle Kasparovovy linie. K úplnému sjednocení došlo až v roce 2006, kdy titul získal Vladimir Kramnik v zápase proti Veselinu Topalovovi.
10. Šachová olympiáda – fenomén s rekordní účastí
Poprvé se konala v roce 1927 a od té doby patří k největším mezinárodním šachovým akcím. V roce 2024 se konal už 45. ročník a překonal rekordy: 188 týmů v otevřené sekci a 169 v ženské. Šachová olympiáda není jen o sportu – je to i setkání kultur, jazyků a životních příběhů. Hraje se o prestiž, hrdost i o místo v historii.
