Praktická úskalí motivace (II.)

19.12.2021 05:00 | Trénink

Cílem motivačního působení je změna svěřencova chování. Ve sportu nám ale zpravidla jde o změnu dlouhodobější. Nemá cenu vyburcovat někoho k ojedinělé aktivitě, když žádoucí chování brzy vyhasne.

Například řada hráčů se dokáže přinutit k přípravě před důležitou partií, ale nikdy skutečně nezačnou seriózně budovat vlastní repertoár zahájení. Naším cílem je tedy ve svěřencích posilovat dlouhodobější návyky, nikoli je jenom tu a tam vyhecovat. 

Až sem je všechno jasné. Problém nastává v momentě, kdy se budeme zamýšlet nad praktickým provedením. Změnit ustálené chování člověka není totiž vůbec snadné, možné, proveditelné, ale ne snadné. Náročnost celého úkolu se plně projeví, když si ho srovnáme s úkolem osob, řešící obdobné, i když nešachové problémy:

  • Paní s nadváhou, která se roky snaží zhubnout.

  • Pán, těžký kuřák, který se už celá léta snaží svého zlozvyku zbavit.

  • Věčný začátečník, který si každý rok dává předsevzetí, že letos opravdu zapracuje na své angličtině.

Všechny tyto oblasti, vzdálené té naší – šachové, mají jeden společný jmenovatel, který nám není neznámý: přítomnost motivace, která ale, zdá se, není dostatečná. Přitom motivaci obecně charakterizujeme jako sílu, která aktivuje chování, je zdrojem energie, usměrňuje a udržuje naše jednání ve vytyčeném směru. Tak v čem je problém? 

Problém je, že s motivací zacházíme jako s něčím, co je buď dané, nebo ne. Přitom motivace, stejně jako odhodlání, v čase kolísá a mění se. Motivace je těsně spjatá s pozitivními emocemi. S tím máme všichni svou zkušenost. Když se pro něco nadchneme, pocítíme takový neskutečný příval energie, že nic se nám nezdá být nemožné a žádné překážky neexistují. Přítomnost motivace bezpečně poznáme, protože cítíme radost, jsme nabití energií a máme chuť do práce. A naopak spolehlivým indikátorem absence motivace je únava a nedostatek energie.

Nadšení, které neoddělitelně motivační nabuzení doprovází, je úžasně povznášející pocit. Plní naděje a optimismu vyhlížíme do budoucna v radostném očekávání. Má to však i svou stinnou stránku. Pozitivní emoce potlačují naši schopnost realisticky posuzovat vlastní možnosti. V důsledku toho nejsme připraveni na okamžik, kdy motivace, nadšení a celková energie poklesne. Pro organismus není přirozené ani zdravé udržovat nás ve stavu stálého napětí a emočního vybuzení, takže dříve či později zařadí zpátečku. To je důvod, proč naše nadšení nikdy dlouho nevydrží, i když jsme o tom pevně přesvědčeni. Když počáteční nadšení opadne, najednou už trénování není tak snadné a zábavné. Bez emočního nabuzení je pro nás obtížnější dodržovat dietu, nezapálit si, učit se slovíčka nebo trénovat. 

Jenomže potřeby, ze kterých naše motivační snahy pramení, nezmizely, pouze se dočasně stáhly, ale stále v nás dřímají. Po čase opět procitnou a vyderou se na povrch. A my opět začneme uvažovat o dalších „zaručených“ dietách, o škodlivosti kouření, znovu se přihlásíme do kurzu angličtiny nebo se vrhneme na trénování. Tento stále se opakující se stav může u některých lidí dostat podobu bludného kruhu, kdy stále dokola začínají znovu a znovu. 

Stává se, že hráči, kteří chtějí lépe hrát šachy, ale z nějakého důvodu se jim nedaří dlouhodobě vydržet u tréninku, hledají pomoc na nesprávném místě. Pátrají a kupují nepřeberné množství šachových učebnic ve snaze najít tu jedinou „správnou“. Najímají si trenéry, čím silnější, tím lepší, aby jim pomohli. Tato snaha se ale míjí účinkem tam, kde největším nepřítelem rozvoje člověka je člověk sám. Když jste se doposud nedonutili trénovat, proč si myslíte, že s tím začnete jen proto, že jste si koupili nějakou knihu nebo někoho přizvali na pomoc? 

Kamenem úrazu je zde přesvědčení, že změna musí nastat tady a teď. Že člověk projde ohromující proměnou, že se tektonické desky vnitřního nastavení najednou přeskupí a vznikne tak úplně nový druh člověka. Navzdory osobní zkušenosti opravdu věříme, že teď, ale opravdu teď, se do toho skutečně dáme a začneme trénovat. K podobným dramatickým změnám dochází jen zřídka. Skutečně existují jedinci, kteří když se rozhodnou, že přestanou kouřit, tak si už nikdy nezapálí. Ale na tento druh lidí je nutno pohlížet jako na privilegovanou vrstvu. Pro většinu z nás (autora nevyjímaje) představuje snaha zbavit se nějakého zlozvyku či prokrastinace (chorobné odkládání) těžký, namáhavý a zdlouhavý proces. Změny, které mají dlouhodobější, či dokonce trvalý charakter, se zřídkakdy udají naráz. U drtivé většiny lidí se jedná o déle trvající proces. Nezřídka člověk několikrát selže, než se mu to podaří. Selhání je nepříjemné, ale nikoli nutně tragické. Je lepší selhat a začít znovu než nezačít vůbec.

Martin Pardy


13x 4228x Petr Koutný
Fotogalerie
Komentáře (13) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
Pavel Ch

 Abychom se vrátili k článku, byť by WPh mohl být příkladem své motivace k vytrvalé tréninkové práci mladým, jak jsem uvedl v odkazu článku o něm.

 

Ještě by se nám mohl Martin Pardy více představit, alespoň ve III.díle. Abychom věděli, kdo nám píše. Co v tomto oboru u něj: Studium, zkušenosti, práce, šachy (?)

Já teda samozřejmě něco vygooglil, což může udělat každý a tipnout, že to není shoda jmen, když se nejmenuje třeba Pepek Novák. Ale u takovýchto odborných článků v médiích bývá profil autora.

 

   A pak, jestli jsou napsané díly dopředu nebo by reagoval v dalším díle na alepoň některé komenty. Či (nemusí samože na každý příspěvek) by třeba jedním komentářem tady odpověděl na některé 1x před dalším zveřejněným dílem ve zdejší diskuzi dílu předchozího.

+1 /-0 | 22.12.2021 08:35

Kodl

Vážení...s panem Walterem Philippem jsem hrál myslím v polofinále MČR....vzpomínám,že partie skončila remízou. Potom jsem postoupil do Finále MČR a obsadil 1 až 4 místo.První Č šachiste jsme měli 12.5 bodů...11 MČR.Pak jsem stoupal v žebříčku nahoru a nakonec jsem byl s 2547 ELO bodů na tuším 5 až 9 místě v ČR.Pro mé radikální názory ,hlavně proti funkcionářům ,jsem se do repre nikdy nedostal.V Ústí a Teplicích ,byli vždy velmi silní kor. šachiste. Fan klub CM P. Chrze,Martin KM,Franta KM a Prof. Mgr. Kodl DiS...IM ICCF:-)

+3 /-0 | 20.12.2021 17:22

Pavel Ch

ciki333 (? foto WPh): Nebojte pane Čekale, nabídnu, zachovaly se fotky. Máme vše v klubových kronikách, i fotky roku už 1923 v autentické psané kronice, nascenované.

 

Walter Philipp (fota) až ve druhém díle, zpětně loňské roky dopisované, str. 7, 23, 36, 43. Kroniky klubu.

+3 /-0 | 20.12.2021 17:21

ciki333

20.12.2021 15:02 | Pavel Ch |

Dobrá práce, pane Chrzi.yes Jenom škoda, že se nedochovala žádná fotografie Waltera Philippa.

Zapomenutý génius 64 polí, ale evidentně žije dál ve vzpomínkách pamětníků. Ač jsem o panu Walterovi doposud nikdy neslyšel, vzdávám mu dodatečně hold.

+1 /-0 | 20.12.2021 16:42

Pavel Ch

@jarousek - Díky. O WPh jsem psal před lety sem

+1 /-0 | 20.12.2021 15:02

jarousek

Díky Pavle Ch., máte u mě velké významné plus za vzpomínku na Waltera Philippa. Pamatuji ho ještě z jižních Čech. Sice jen letmo, ale jeho horlivé výklady koncepce křídelního útoku h4, a4 bez rošády jsou nezapomentutelné. Nebo se mi takové, jako tehdy studentovi, na turnajích ve Chvalšinách zdály.hats off

Jinak článek je zajímavý. Každý si z něj může něco odnést - slušná kompilace z různých zdrojů...

A malý blízký cíl je v drtivé většině případů významnější než vzdálený velký cíl. Proto také na prstech jedné ruky spočítáme mistry světa, kteří si tento cíl vytyčili již v mládí. Zatímco je spousta dobrých hráčů, kteří "jenom" chtěli hrát dobře, a svou pílí a postupným zdoláváním blízkých cílů to dotáhli daleko, aniž se původně tak vysoko troufali vůbec vidět. Protože - cesta je cíl...

+2 /-0 | 20.12.2021 14:50

Kamil Mihálik
Pavely Ch, je to pravdepodobne takto. Mám 10 dní na to, aby som porozmýšľal, že ako a čo budem trénovať, aby som získal viac šachových vedomostí. Treba aj hrať, ale zostane asi len pri tréningu, keďže kluby v okolí odmietajú robiť šachové turnaje. Nie som taký profesionál, že by som sa vydal na nejaký niekde ďalej.
+1 /-0 | 20.12.2021 08:17

Pavel Ch

Marek007 chtěl asi v úvodu říci, že motivace se lépe hledá ke krátkodobým cílům, kde porovnání plánovaný cíl vers. skutečný výsledek přijde rychleji.

 

 Nicméně stanovení krátkodobých/středně/dlouhodob. cílů je kapitolou samotnou. S hledáním motivace ale souvisí.

 

 Další část, filozofování Marka007, nekomentuji, mohl shrnout jedné věty, dle slov klasika: "Život není žádná pr..." surprise

+1 /-0 | 19.12.2021 16:35

PanPohoda

11:01: Proč tedy uskutečňovat i ty velmi krátkodobé cíle, když dle vás: „Len doň netreba miešať emócie„ sad + „Súčet …. slastí sa nikdy ani len nepriblíži súčtu ...utrpení“ sad + „udržať pri živote v najhoršom z možných svetov„  sad + „hra je sfalšovaná v tvoj neprospech“ sad + „Život je podvod“  sad  ?

+0 /-0 | 19.12.2021 13:12

Marek007
Tieto psychologické triky neplatia na každého. Dôležité je nesústrediť sa naraz na celú vzdialenosť, ale rozkúskovať si ju do krátkych úsekov. Upriamiť sa na neveľmi vzdialený cieľ a stanoviť si časový limit, v kt. sa k nemu dostanem. Potom napnúť všetky sily, stihnúť to v limite a vybrať si nový cieľ. Primitívna a slepá vôľa, čo núti človeka hrať napriek jeho ozajstným záujmom, vyniká neobyčajnou silou. Vecný súčet životných bolestí a energie investovanej v porovnaní s možnosťou získania úspechu, hovorí jasne. Len doň netreba miešať emócie – zbrane génov, kt. sa ťa kvôli ich vlastnému zisku snažia čo najdlhšie udržať pri živote v najhoršom z možných svetov. Súčet všetkých potenciálnych životných slastí sa nikdy ani len nepriblíži súčtu všetkých potenciálnych utrpení. Celá hra je sfalšovaná v tvoj neprospech. Úspech, slasť aj radosť sú iba dočasné, utrpenie však trvalé. Každé pozemské šťastie je skôr či neskôr zmarené alebo demaskované ako ilúzia, neexistuje žiadna výnimka. Život je podvod, sklame ťa nenaplnená nádej, no časom aj každý vydretý cieľ. Na dosiahnuté si rýchlo zvykneš, už ti to neprináša žiadnu radosť, sladké ovocie sa ti v ústach premení na piesok.
+1 /-0 | 19.12.2021 11:01

Kamil Mihálik
Inak celý tento odstavec vytesať: "Stává se, že hráči, kteří chtějí lépe hrát šachy, ale z nějakého důvodu se jim nedaří dlouhodobě vydržet u tréninku, hledají pomoc na nesprávném místě." atď. Ja som mal kedysi s týmto veľký problém, ale začal som trénovať online (cez platené videá) s Robertom Cvekom a nadchlo ma to. Povedzme, že tohto roku som začal mať problémy opäť s tréningom. Asi dva mesiace sa mi nechcelo, ale kúpil som si dobrú knihu na tréning, ktorá ma zaujala veľmi a už opäť trénujem z nej.... V dnešnej COVID dobe trénujem v priemere 5 hodín denne... No nič po novom roku rozbieham tréning vo veľkom. Teda dúfam, že bude sa mi chcieť trénovať. Rozbehol by som už teraz, ale cez sviatky je veľa práce....
+0 /-0 | 19.12.2021 08:27

Pavel Ch

Zdravím.

 

 Jistě motivace je jednou z nejdůležitějších složek každého sportovního tréninku, ba každé lidské činnosti, jak je se společným jmenovatelem autorem popisováno (AJ, (ne)kouření, nadváhaxpohyb, prokrastinace, atp.).

 

Ještě by v dalších dílech chtělo rozebrat co s tím, např. na příkladech, které se povedly/nepovedly a proč ano/ne a co chybělo, aby se povedlo. A zda úplně sám nebo nasměroval kouč/lektor/mentor/trenér/nebo i jen neodborně študovaný kámoš nějakým spouštěčem.  

 

 

Může dojít k náhlé změně ne nejdražší/nejlepší knihou, ale knihou, která nadchne. Prostě třeba "nejlepší" knihou, která je nejlepší v datu xx.xx.xxxx pro xy člověka. A teď se kouči tref.

Stejně tak může otevřít oči ne nejlepší velmistr, ale kouč, který ví jak na to. Pokud tedy je vidět v daném člověku (zatím) dřímající potenciál. Třeba ho zapálí, otevře potenciál, třeba ne.

 

 Ukázat cestu, nenutit, ukázat kladné příklady. Jak říkal světoběžník, mentor, Marian Jelínek při přednášce šachistům;  Pokud otec říká náctiletému synovi, "hele běž od compu ven, prej je to zdravé", v pozici otce s nohami na stole před telkou pojídajíc brambůrky, co na to asi syn? Pokud rodiče s dětmi jezdí do přírody, za sportem, pohybem od mala a stále, tak pravděpodobnost vztahu kezdravému životu je větší.    

 

pokrač ...

 

+0 /-0 | 19.12.2021 07:17

Pavel Ch

...pokrač

 

V podnicích na to najímají drahé odborníky. Maj třeba vyhořelé zaměstnance ba i managery, kteří nosí zisky pro firmu, ale tuší se o nich, že při větší snaze mohou přinášet o "nulu" (řád) vyšší. Jistě, tam může být prémiový řád, ale překvalivě, ani to nemusí fungovat.  

 

 V AJ to může být spouštěčem nový lektor, který nadchne. Nebo motivace spojená s poviností. Zatím na rok dostal jeden ve firmě smlouvu na práci, kterou si strašně moc přál, jeho práce snů, s tím, že po roce bude prodloužena neb ne, jestli se (ne)zlepší v AJ o "dva levely".

 

 Může pomoci i příklad někoho jak na to, třeba jak se svérázným svým způsobem zbavil kouření silný kuřák Walter Philipp.   

 

 A ještě by mělo být příště uvedeno, jestli úspěšnost je větší jako dlouhodobý proces nebo náhlá změna. Já věřím, že u těchto věcí dlouhodobě k tomu dojít, je menší pravdpodobnost, než nečekaný impulz či snaha o pokus/omyl. Třeba opakovaně, jak je naznačeno v závěru článku. Až se to jednou zapálí. K tomu může dojít sám nebo mu lektor/mentor/kouč/trenér/kámoš ukázat možnosti/cestu/důvod/otevřít potenciál, prostě ho nastartovat/restartovat. 

+1 /-0 | 19.12.2021 07:17