ČEZ CZECH TROPHY – aneb utrpení mladého Boháčka

Tyto na první pohled atraktivní zápasy, mají ale jednu velkou vadu na kráse. Souboje na několik partií jsou totiž pravidelně hrány jen na jednu branku – a onu domácí svatyni na Kampě, marně hájí náš nebohý obránce. Po skončení několikadenního šachového knock-outu, následuje další společné focení, gratulace a předávání cen. Na závěr se můžeme zpravidla dočíst, že “propagace šachu se vydařila, bylo to zajímavé, a těšíme se opět za rok“.

Organizátoři ČEZ CZECH TROPHY jsou přitom nepochybně velmi schopní – vždyť opakovaně k nám dostávají hvězdy světového šachu. Jenže – jaký má ze sportovního hlediska význam, pozvat k nám každý rok silného hráče, který před zraky domácích fandů přejede Navaru jako parní válec? Když by to bylo jednou nebo dvakrát, tak by to byla hodně zajímavá konfrontace se špičkou. Ale organizovat tyhle porážky po třetí, po páté, po x-té? Je to tedy jen a pouze o společenském a propagačním rozměru akce, a sportovní hledisko je zcela druhořadé?

Poslední rok byl přeci jenom výjimečný – vždyť Navara se dostal skvělou hrou až blízko k první desítce na světovém žebříčku. Zápas s TOP světovým hráčem se proto přímo nabízel i čistě ze sportovního hlediska. Wesley So ale naši jedničku zcela přesvědčivě dvakrát doslova „vysušil“ bílými figurami, a i černými byl blízko skórování. Je také faktem, že byla k vidění rychlá a zbrklá hra Navary, kdy takto chybami usnadňoval soupeři realizaci výhodných pozic. Obsah všech partií opět působí dojmem propastného rozdílu v úrovni hry obou hráčů – Wesley So tedy patří do světové špičky, a Navara se značným odstupem někam do druhého sledu? Takovému závěru se mi nechce věřit, i když přesně takto to opět působilo.

Držím Navarovi palce, aby dál hrál své světové šachy, které bohužel na Kampě vždy někam schová - aby tak před vlastními fanoušky nechal galantně vyniknout svého soupeře. A organizátorům tohoto podniku vzkazuji – pro případ, že by je napadlo, pozvat znovu za rok například Caruanu, aby si dal na Kampě s Navarou obligátních 3:1 - což takhle si k takovému nápadu říct, že tohle už zajímavé není? A jsem si vědom toho, že organizátoři tohoto podniku nejsou z nss, a napsat bych jim to mohl na jinou adresu. Jenže o šachu se píše nejvíce tady, a o vnímání míry zajímavosti této akce příznačně svědčí její letošní prezentace zrovna na nss – souboj Navary s hvězdou světového šachu se odbýval ve stručnosti, a po skončení dostal tento zápas krátkou zprávou stejný prostor, jako víkendový open krajské úrovně. Je škoda, když dobrý záměr končí takto, a je škoda po druhé, když se o tom ani nepíše (a je škoda ještě i po třetí, když tady svou roli sehrál i tradiční přístup nss – o skončení sportovní akce, v níž neuspěl Navara, se píše opravdu jen z povinnosti a co nejméně).

A opravdu není možné, po evidentním vyčerpání zajímavosti formátu těchto zápasů, uspořádat v Praze silný uzavřený velmistrovský turnaj, samozřejmě s naší jedničkou? Na takové ČEZ CZECH TROPHY (a mohlo by se to jmenovat i jinak…), by se vzpomínalo hodně dlouho.