Odešel král šachového šarmu. Zemřel Vlastimil Hort

Šachový svět přišel o jednu z největších osobností – s hlubokým smutkem se loučíme s Vlastimilem Hortem. Ve věku 81 let zemřel velmistr, který patřil mezi nejlepší hráče své doby a zároveň dokázal mluvit o šachu s noblesou, vtipem a lidským nadhledem.

Narodil se 12. ledna 1944 v Kladně. Šachy se naučil hrát jako malý kluk – v nemocnici mu je ukázal lékař. A talent na sebe nenechal dlouho čekat. Už v šestnácti reprezentoval Československo na šachové olympiádě, o čtyři roky později získal titul velmistra.

Na přelomu 60. a 70. let se zařadil mezi světovou špičku. V roce 1970 si ho vybrali do Světového týmu pro legendární zápas proti Sovětskému svazu, v roce 1977 byl šestým hráčem světového žebříčku – bok po boku s hvězdami jako Michail Tal či Lev Polugajevskij.

Byl skvělý šachista, ale ještě víc člověk. V zápase kandidátů proti Borisi Spasskému měl vyhranou partii, ale spadl na čas.  Dřív sám nabídl nemocnému soupeři odklad. Takový byl. Fair play pro něj znamenala víc než vítězství.

Po emigraci do Německa v roce 1980 se stal oblíbeným spolukomentátorem televizního pořadu Šach velmistrů. Spolu s Helmutem Pflegerem přibližovali divákům šachy s elegancí, suchým humorem a vřelostí. Hort si získal srdce nejen šachistů, ale i diváků, kteří jinak tahy na šachovnici moc neřešili.

Hort reprezentoval Československo i Německo na čtrnácti šachových olympiádách, šestkrát se stal mistrem Československa, třikrát mistrem Německa a během své kariéry vyhrál přes 80 turnajů. Po většinu života žil v Kolíně nad Rýnem a později v Eitorfu, kde po jeho boku stála manželka Brigitte.

V posledních letech ho trápily zdravotní problémy, především cukrovka. Musel se vzdát simultánek, cestování– ale zůstával v kontaktu se šachovým světem až do posledních chvil. Volal, psal, zajímal se, chtěl vědět, co se děje. A nikdy neztratil chuť ke hře.

Vlastimil Hort odešel 12. května 2025. Zanechal po sobě nejen brilantní partie, ale i příběhy, které budou šachisté vyprávět dál. Nejen o tom, jak hrál, ale i o tom, jaký byl: laskavý, vtipný, moudrý. A vždycky svůj.

Čest jeho památce.