Strategie střední hry (16) - Prečo hrám šach
25.08.2010 07:43 | TréninkToto je záverečný článok mojej série. Nechcem v ňom preto načínať nejakú novú strategickú tému; napokon, v poslednom pol roku som tých tém načal toľko, že mám vážne problémy nájsť vo svojej hlave nejaký originálny nápad, a ...
Vo filozofii od čias Aristotela odlišujeme podstatné a nepodstatné vlastnosti vecí. Pre nôž je napríklad podstatné to, že má rúčku, za ktorú ho držíme, a ostrie, ktoré je ostré a ktorým bodáme či režeme. Bez týchto dvoch vlastností by nôž nebol nožom. Veľkosť, farba, tvar, materiál atď. sú nepodstatné vlastnosti noža: švajčiarsky vreckový nožík je nôž, japonský keramický nôž je tiež nôž, trampská dýka je takisto nožom.
Pokúsme sa urobiť toto rozdelenie i u šachu. Čo je pre šach podstatné? Určite to nie je šachovnica a figúrky: šachy môžeme hrať cez internet, na záhradných šachoch, naslepo. Šachovnica na stole medzi súpermi je len médiom; prostriedkom, ako ukázať pozíciu hráčom i divákom. Čo je teda pre šach podstatné?
Určite pravidlá. Ak nedodržiavame pravidlá šachu, nehráme šach. A potom obaja súperi; v ideálnom prípade dvaja ľudia. Keď teda hrám šach, sú prítomné tri momenty: pravidlá, súper a ja. Každému z týchto momentov sa chcem venovať samostatne.
Čo v šachu určujú pravidlá? Určujú, čo sa smie a nesmie, a čo je treba dosiahnuť, tj. aký je cieľ hry. Šach sa celý odohráva v mysli; moja myseľ dobrovoľne prijíme obmedzenie pravidlami a pokúša sa napriek týmto obmedzeniam dosiahnuť cieľ hry, tj. zmatovať nešťastného súperovho kráľa. Medzi obmedzujúcimi pravidlami a cieľom hry je voľný priestor, priepasť, ktorú prekonávame našou inteligenciou, našou intuíciou, našimi znalosťami a naším charakterom. Prekonávanie a úspešné prekonanie tejto priepasti je základným zdrojom potešenia v šachu, ako i v akejkoľvek inej hre.
Keď sa jedna z misií Apolla vracala na Zem, v kabíne došlo k prederaveniu akéhosi dôležitého potrubia. Kozmonauti so sebou nemali náhradný diel, poruchu však odstrániť museli. V NASA preto zavolali expertov, vysypali pred nich na stôl všetky predmety, ktoré sa nachádzali v kabíne, a povedali im: „Máte pol hodiny na to, aby ste pomocou týchto predmetov vymysleli spôsob, ako dieru uzavrieť.“ Situácia šachistu je podobná: má pred sebou nástroje (figúrky) i cieľ (mat), má obmedzený čas – a nech ukáže, čo dokáže.
www.youtube.com
Vytvoriť v obyčajných podmienkach neobyčajné výsledky...
Šachisti robia všetko preto, aby priepasť medzi základnými podmienkami hry a matom prekonali čo najľahšie; študujú, trénujú, čítajú knihy, používajú počítačové programy, tvoria Nalimove databázy. Paradoxne tým ale pracujú na vlastnej záhube. Čím viac túto priepasť preklenú a zmenšia, tým bližšie je koniec šachovej hry. Slovo „perfektný“ pochádza z latinského slova „perfectum“, ktoré znamená dvojo: dokonalý a dokončený. S perfektnou hrou šach dokoná, umrie. Priepasť medzi začiatkom a cieľom hry prestane jestvovať a šach stratí všetku zaujímavosť.
Tento proces môžeme vidieť už dnes: s príchodom počítačov sa úroveň hry v mnohých aspektoch zvýšila; samotné hranie šachu sa ale stalo – aspoň podľa môjho súkromného názoru – podstatne menej atraktívnym. K profesionálnemu šachu dnes patrí preháňanie enginov po megaherzových lúkach, nekonečné prehrabávanie sa v databázach, hodiny a hodiny strávené pred obrazovkou. Pribudli i kontroly a kamery na toaletách. Bez počítačov by mal šachista omnoho väčší priestor pre vlastnú tvorbu, musel by viac myslieť vlastnou hlavou. Musel by počúvať trénera, čítať knihy a snažiť sa im porozumieť; rozmýšľať v slovách, nie v číslach. Počítač priblížil šachovú hru jej vlastnej smrti.
Keby som mal tú moc, zakázal by som všetko používanie šachového softwaru. A vstúpil by som do dejín ako prvý ekológ šachu.
Pozrime sa ale teraz na pravidlá šachu z trochu inej perspektívy. Všimnite si prosím, aké sú stručné. Oficiálna brožúrka pravidiel je tenká knižka; inteligentné dieťa sa naučí hrať šach za pár hodín. Všetko ostatné priniesli šachisti takpovediac zvonku, z bežného, veľkého sveta. Pomenovanie a tvary figúr, názvy a farba polí, objavené strategické zákonitosti, otvorenia, koncovky, história šachu, všetky tie tony kníh a časopisov, databázy a šachové programy; to všetko patrí k šachovej kultúre, ktorá bola vytvorená vďaka úsiliu konkrétnych ľudí a mohla byť inakšia. Rozličné jazyky majú pre figúrky rozličné pojmy; u Nemcov je pešiak sedliakom a strelec bežcom, u Britov strelec biskupom.
Urobme myšlienkový experiment: predstavme si, že by niekto naučil hrať šach kmeň Siuxov pred niekoľkými storočiami. Určite by si pre figúrky vymysleli vlastné názvy; kráľ by nebol kráľom, pretože títo Indiáni nemali panovníka; jazdec by nebol jazdcom, pretože kone do Ameriky doviezli až Európania. Možno by ale tiež vymysleli celkom iné strategické koncepty; možno by neobjavili profylaxiu a dvojicu strelcov; možno by ale objavili nové ideje, ktoré by i nám pomohli hlbšie porozumieť kráľovskej hre.
„... a potom som dal tomahawk na c7 a ulovil všetky jeho bizóny na siedmej rieke...“
Temer všetko, čomu hovoríme „šach“, bolo v skutočnosti do šachu prinesené zvonku, ako súčasť šachovej kultúry. Táto kultúra vznikala pomocou prirovnaní a metafor. Šachový strelec nestrieľa, šachovému koníkovi nebije srdce, dámske krídlo nikdy vzduchom nepoletí.
Zo šachu si ale i mnoho odnášame: niekto zábavu či rozptýlenie, iný peniaze, ďalší sebapotvrdenie, ďalší spoločenské kontakty. Dôvodov, pre ktoré hráme šach, je neúrekom. Šach samotný je ale vždy len prostriedkom. Nikto sa nevenuje šachu pre dobro šachu. Pravidlo 50 ťahov sa nemôže mať dobre alebo zle, nevyžaduje opateru. Kráľa nie je treba kŕmiť, šachová dáma nemá ľudské práva.
Šach je zmenáreň, do ktorej niečo vložíte a čosi iné sa vám vráti. Ja som do šachu vložil nadšenie, úsilie, čas a peniaze, a vrátil sa mi spoločenský status, mnoho priateľov a známych, tvorivé uspokojenie a peniaze. Niekto iný ale môže vložiť podstatne menej úsilia a žiadne štúdium, a vráti sa mu povedzme zábava. Pre niekoho je šach umením, pre iného športom. Žiaden z týchto prístupov nie je lepší či správnejší. V pravidlách šachu nestojí: „šach je umenie“, „šach je veda“, či „veľmajster v opene nesmie remizovať bez boja“.
Okrem pravidiel k šachu neodmysliteľne patrí i súper. Ak nepatríte k samovrahom, ktorí s obľubou skúšajú svoje sily proti Fritzovi či Rybke, váš súper bude temer určite z mäsa a kostí. (Formuláciu „temer určite“ som nepoužil bezdôvodne. Tento rok v Sofii pred vstupom do sálu zápasu Anand-Topalov predo mnou stál v rade jeden silný šachista. Keď prechádzal kontrolami, začal detektor kovov šialene pípať. Šachista sa ospravedlňujúco usmial, ukázal prázdne vrecká a povedal: „Mám oba bedrové kĺby z titanu.“)
Priznajme si: šach je z veľkej časti boj osobností; chcem súpera poraziť, aby som si dokázal svoju prevahu nad ním. Súper je ale i človek, s ktorým trávim v pomerne intímnom rozhovore niekoľko hodín času; slovami tohto rozhovoru sú síce ťahy figúrkami, to však nie je podstatné. Aj do ťahov na šachovnici presakuje ľudský charakter človeka, aj cez stretnutie na šachovnici možno spoznávať charakter môjho protivníka.
Snažím sa preto súpera nevnímať ako nepriateľa, ktorého som prišiel zničiť. Vnímam ho skôr ako svojho dvorného kritika: ja vytváram na šachovnici umelecké dielo, on sa snaží poukázať na jeho slabiny a nedostatky. Ktorý spisovateľ či maliar má to šťastie, aby sa jeho dielu pravidelne venovali prvotriedni kritici?
Môj súper je tiež vždy zároveň mojím učiteľom, ako i mojím žiakom. Preto hľadám za každou svojou prehrou nejaké nové poznanie, nový vhľad; považujem tiež za svoju povinnosť po partii analyzovať, najmä so slabšími hráčmi.
Môj tréner Ľubo Ftáčnik sa so mnou nikdy príliš nemaznal. Už na prvom tréningu mi povedal: „Súperi na druhej strane dosky sa menia, jeden tvoj súper je tu ale s tebou stále – tým si ty sám.“
Viem, že by som mal doma pracovať na otvoreniach, a nechce sa mi. Viem, že by som mal byť v časovej tiesni pokojný, a predsa znervózniem. Viem, že by som mal dopočítať tú či onú variantu, ale moja hlava štrajkuje. Viem, že by som mal i v koncovke pracovať na plný plyn, ale nevládzem. Prečo?
Ako každé iné umenie a každá iná práca, ktorá sa robí s naozajstnou snahou, i šach sa môže stať prostriedkom sebapoznania. Napokon, šach je hra. Deti a mláďatá sa hry hrajú preto, aby si mohli nanečisto vyskúšať rozližné životné situácie; aby sa dokázali vynájsť vo chvíli, ktorá už nebude hrou, v ktorej už pôjde o veľa. Aj v šachu je možné si vyskúšať mnoho emócii a situácií: napätie v časovke, radosť z výhry, sklamanie, únavu, trpezlivosť i netrpezlivosť, nudu.
Neštudujem a nehrám šach preto, aby som sa dozvedel všetko o Sicílskej obrane, o správnej technike prepočtu či o vežových koncovkách. Osud Sicílskej obrany je mi ľahostajný; keby vežové koncovky zajtra prestali existovať, nevyroním ani slzu.
V prvom rade sa venujem šachu preto, aby som sa dozvedel niečo o sebe.
Jeden súper stále ostáva
Re Rybka-Naum: Hezká živá partie (je mi úplně jedno kdo ji sehrál). Proč černý hrál Df5 sem nechápal, vyvrácení toho chycením dámy za slabinu na f7 tahy Jg5,Se4,Sxc6 se mi líbilo. Jo ty varianty s pikem na e2 a Je1 byly hezké, takové vykrej a pak požer. Tohle jakoby připomínalo starou dobrou větu že některé tahy zahraje hráč pod 2300 protože mu to ještě nepřijde divné a hráč přes 2800 (nebo kolik ta rybka na tom hardware měla) protože už mu to nepřijde divné :) Koncovka poučná. No že by nějak bílý moc nevyvíjel dámské křídlo mi nepřišlo, vzhledem k tomu že černý tancoval dámou a též nevyvíjel figurky dávalo to bílému mandát též to pozdžet a bojovat tam kde černý ne ?
Marki cit.: "Kráľa nie je treba kŕmiť, šachová dáma nemá ľudské práva."
V tom máš síce pravdu, ale s dovetkom, že šachová Dáma (s veľkým D) už tie ľudské práva má :-
Ak by sme po Aristotelovi trochu v dejinách filozofie zabŕdli ďalej medzi schlolastikov v stredoveku (boj o univerzálie medzi nominalistami a realistami), tak je sporné či aj "šachovnica predsa len nie je esenciálna vec šachu (teraz je jedno v akej podobe či doska alebo ako PC monitor alebo šachovnica v mysli), pretože inak by to nebol šach, ale už iná dosková hra - go, šogi , backgammon ...t.j. inými slovami či je šach preto šachom, že má šachovnicu a kopec iných pravidiel alebo šachovnica existuje pred šachom, z ktorého vznikol šach. Ale keďže v konečnom dôsledku ani krajný nominalizmus ani realizmus nemá/nemal pravdu, tak túto dišputu nechávam tak, ibaže by si to zavŕšil do Kantovskej metafyziky šachov alebo Hegelovskej dialektiky šachov
Pozdravuje Ťa Tvoj klubový spoluhráč - LuboChess
Pán Markoš, coby naprostý laik se mohu jen připojit ke gratulacím, poslední článek byl krásný esej hodný filosofa... Kdysi jsem, asi před rokem (mohu se mýlit), vyslechl v rozhlase rozhovor s panem ? Markošem, týkající se nějakých biologicko-filosofických problémů. Jméno si nepamatuji, ale asi to byl Váš strýc, bylo to úžasné.
ad Marki
Ano jako bývalý korespondenční hráč souhlasím, že tuto disciplínu počítače silně ovlivnily. Ale v praktickém šachu - zdůrazňuji na jakékoliv úrovni - pouze posunuly hranici přípravy. Pak už rozhoduje ovlivnitelný, omyluschopný a stárnutím poznamenaný lidský faktor. Ten je zárukou i toho, že vždy bude někdo nejlepší, pak druhý nejlepší atd a tak není zapotřebí měnit pravidla a složitost hry. Sporný je i názor, že ze zůží prostor k tvorbě. Mám za to, že čím více znám taktických a strategických motivů, tím více je používám a tím méně pak v partii tvořím. Nejvíc tvoří začátečníci. Šachy budou možná jednou v budoucnu pro počítače takzvaně "vyřešené" a to takzvané tajemno zmizí - pro počítače! Pro člověka to vzhledem k jejich obrovské kapacitě možností vůbec nehrozí. Pro mě je i tajemno, jaktože motiv, který tak dobře znám, jsem v partii zase neviděl! :-)). Jsem přesvědčen, že i v budoucnu pro nejlepší hráče praktického šachu zůstane dost tajemna na to, aby je šachy bavily. Mějte se hezky a přeji vám hodně další inspirace v originální šachové metodice. Zdraví Jirka Majer
No právě o to jde. Kolik šachistů z extraligy by odhlasovalo, že příští sezónu extraligy se budou hrát Fischerovky (já bych byl všemi deseti pro, ale nehraju extraligu)?
ad ska: moje reči o ekológii šachu boli myslené ako žart a nadsázka. je predsa jasné, že niečo podobné nemožno zrealizovať... nejde o nič vážneho, ani hodného protestov. o tom, či som zelený, spiatočnícky a pod. sa z tohto článku nemáš šancu dozvedieť.
ad jirka majer: samozrejme, šach úplne nevymizne, súťaže sa budú hrať i naďalej. mne ale ide o šach v najlepšom zmysle slova - o šach na najvyššej úrovni. tam počítače veľmi silno zasiahli a vzali ľudským hlavám pole pôsobnosti. partia zo štvrtej ligy sa z príchodom počítačov kvalitou výrazne nezmení, partie v zápase o titul majstra sveta získavajú kvalitatívne iný charakter...
ad james bond: je trochu paranoidné myslieť si, že silní šachisti v akýchsi tajných odboroch bránia zmene šachových pravidiel. vymyslel snáď napr. fischerove šachy nejaký amatér?
ad Naum - Rybka: neuveriteľných je v tejto partii hneď niekoľko momentov: ako biely nevyvíja dámske krídlo, ako zahrá Jg5, ako zoberie na a7 a volí (čiernemu pešiakovi dôjsť v niektorých variantoch až na e2), kúzelný je i koniec - 5 pešiakov proti veži.
Jinak chápu, že se někomu šachový software nelíbí, ale to je jejich věc. Nikdo vás pánové nenutí ho používat :). My ostatní se s tím musíme nějak naučit žít.
Vzhledem k tomu, že nikdo nenacpe do hlavy databázi, knihovnu, nebo tablebáze, tak remírová smrt šachu (u lidí) nehrozí. Mezi šachovými motory ale ano. Tam některé knihovny vedou již v některých variantách do koncovky a nyní máme 6 kamenové tablebáze a experimentálně začínají generovat 7 kamenové. Pokud porostou velikosti harddisků jako dosud, za nějakých 30 let by ty tablebáze mohly být 12 kamennové a ve spojení s knihovnami zahájení by již motor nemusel vlastní silou hledat vůbec nic ... Takže pro souboje motorů bude potřeba omezit délku knihoven na nějakou rozumnou úroveň, můj názor je, že 12-18 tahů (jsem v tom spíš liberální, obyklé je tak 5-12 tahů) by mělo vyhovovat a používání tablebází do budoucna omezit pamětí třeba na 6 kamenáče, nebo úplně v soutěžních partiích odbourat.
On sice píše 14.partie 4.zápasu, ale ve stažené databázi se jedná o partii č.28 - Albinův protigambit, je to odvetná partie u 14.varianty použité databáze.
Kopíruji bez komentářů:
(100673) Rybka 4 64-bit 4CPU - Naum 4.2 64-bit 4CPU
TCEC Match 4 www.tcec-chess.org (14), 23.08.2010
1.d4 d5 2.c4 e5 3.dxe5 d4 4.Jf3 Jc6 5.g3 Sg4 6.Sg2 Dd7 7.0–0 0–0–0 8.Db3 Df5 9.Jg5 h6 10.Se4 Dd7 11.Sxc6 bxc6 12.Jf3 c5 13.Da3 Dc6 14.Dxa7 d3 15.Vd1 Je7 16.Da3 Jf5 17.Vxd3 Jd4 18.Vxd4 cxd4 19.Dd3 Dg6 20.Dxg6 fxg6 21.Kg2 Se7 22.h3 Se6 23.b3 g5 24.g4 Kb7 25.Kg3 Vd7 26.Je1 c5 27.Jd2 Va8 28.a3 Vc7 29.Sb2 Kc6 30.Jd3 Kd7 31.f3 Sg8 32.Kf2 Vb8 33.e3 Sh7 34.Jxc5+ Sxc5 35.exd4 Sa7 36.Vc1 Sg8 37.Ke3 Vbc8 38.Kd3 Sf7 39.b4 Sg6+ 40.Ke3 Sf7 41.c5 Vb8 42.Sc3 Sd5 43.a4 Ke6 44.Va1 Vf7 45.b5 Vbf8 46.Vf1 Vc8 47.Kd3 Vd8 48.Kc2 Vb8 49.Vb1 Va8 50.a5 Sb8 51.Kd3 Sc7 52.a6 Sd8 53.Va1 Sc7 54.a7 Kd7 55.Sb4 Sd8 56.Va6 Se7 57.f4 Vxf4 58.c6+ Ke8 59.Sxe7 Kxe7 60.c7 Vff8 61.Va5 Sb7 62.b6 Vf4 63.d5 Vb4 64.Jc4 h5 65.gxh5 Vb3+ 66.Kd4 Vb1 67.Vc5 g4 68.hxg4 Vd1+ 69.Ke4 Sc8 70.e6 Vb1 71.Kf5 Vf1+ 72.Kg6 Vf4 1–0
Souhlas s SKA, zamezení remízové/ideové nebo jakékoliv jiné smrti šachu jde velmi lehce pomocí nepatrné změny pravidel, fór je v tom, že ti nejsilnější hráči budou bazírovat na status-quo, který jim zaručuje náskok před ostatními (p.Markoš už je taky součástí té "šachové elity").
PS. "k novej, počítačovej stratégii veľmi odporúčam pozrieť sa na chessbomb bodka com, turnaj tcec match 4, 14. kolo, partia v ktorej Rybka 3 s Naumom vyhrá bielymi. Je to skvelá, krásna partia, na ktorej ale najudivujúcejšie je, že sa vo veľkej miere vzpiera gravitácii Steinitzových a Nimcovičových strategických zákonov"
Okomentovaná podoba této partie s vysvětlením kde se vzpírá jakým zákonům bych si (a asi nejen já) ŕád se zájmem přečetl, koneckonců pravidla se nejlépe učí na jejich výjimkách no ne ? Co třeba miničlánek bonus postmortal ? :)
Napadlo vás někdy, že lze počítače použít k tomu aby vytvořili/upravili pravidla šachu tak, že pro člověka budou lehce pochopitelná a pro počítače těžko uchopitelná, taková že dají velkou možnost tvůrčího myšlení a teorie zahájení bude tak rozsáhlá že spíše než jednotlivé varianty a tahy se budou hledat principy jak vyvíjet jednotlivé figurky ?
Otázka související : chce ale někdo vůbec šachy s pravidly pro které by doma neměl každý supervelmistra trenéra v podobě počítače schopného jako kalkulačka mu za pár minut po partii dát rozhřešení, kde že sakra udělal rozhodující chybu či přehlédl možnost výhry ?
Jinak každopádně inspirující články včetně tohoto posledního, má reakce nebá být kritika, spíše východisko rozšiřující autorovy úvahy ve směru "co znamenají šachy" čím jsou a čím by mohli (měli?) být kdyby měli být "ekologické"/"bio" aneb "pěstované ekologicky " :)
Obrazně řečeno : správný ekolog není ten co zboří sloup vysokého napětí protože hyzdí krajinu, ale ten který hledá jak vést elektřinu krajinou. A začne třeba tím, že bude hledat lepší design viz třeba www.designmagazin.cz/foto/2009/11/stozary-vysokeho-napeti-budoucnosti-1.jpg
Doplněk : pravidel pohybu jednotlivých figurek.
PS. každá figurka může chodit mnoha různými cestami, po spirálách, do písmena K, a kdovíjak jinak, nemluvě o možnosti aby měla vlastnost že se pohne třeba jako poslední která zatáhla před ní (soupeřova či vlastní), nebo může mít vlastnost že po ní nesmí nějaký typ figury táhnout či nesmí tato figura táhnout více jak 3x za sebou atd. apod to vše lze generovat náhodně pro partii, či třeba jeden zápas družstev či jeden turnaj apod. Jelikož tohle je už poněkolikáté co slyším úpění nad klesající variabilitou šachové hry (v širším slova smyslu : tedy partie včetně přípravy na ní a teorie zahájení) asi brzy vytvořím zobecněné šachy abych předvedl že to jde i jinak :)
Počítač priblížil šachovú hru jej vlastnej smrti.
Keby som mal tú moc, zakázal by som všetko používanie šachového softwaru. A vstúpil by som do dejín ako prvý ekológ šachu.
Tohle je typicky nesmyslný zelený přístup = přístup lidí kteří chtějí abyž se z lidí stali opice, lézt zpět na stromy. Přitom je zde jednoduché řešení : rozšiřme pravidla šachu na takovou úroveň , že počítačové kalkulačky se nebudou chytat, tak jako se nechytají v mnoha jiných strategických hrách. Nemusí to být zrovna ,mnou navrhované generování pravidel z mnoha milionů možností před každou partií.
Správný ekolog má bojovat proti těm co nechtějí rozšiřovat pravidla šachu tak aby dali možnost větší tvorby ...
Marki, rozumím Vaší nostalgii, ale stejná nostalgie se dostaví, když začnete třeba přemýšlet nad smyslem života. Zakázat počítače v šachu je to samé, jako zakázat učebnice od Steinitze. Já jako ekolog, bych zakázal člověka. Prostě je to evoluce a proč tomu tak je, popsal už Darwin. Myslím, že většina hráčů si cení výhody toho, že má neustále k dispozici nejsilnějšího hráče světa - šachový motor. A to není důvod k tomu, aby nás šachy přestaly bavit a naplňovat. Já jsem optimista a dokud budou šachy organizované na soutěžní bázi, tak v jejich smrt nevěřím. Vím, je to silně zjednodušený pohled, ale je to realita. Díky za nádherné články. Zdraví Jirka Majer.
Souhlasím,že počítačová analýza v jistém ohledu zničila šach,ale nedá se to říct i o knihách, časopisech, teorii atd? Když se to veme do důsledku,tak se šachy hrály v nejčistší podobě někdy ve středověku, když to byl skutečně jen nástroj k vyjádření skutečně vlastních ideí a myšlenek.
Připojit se k serií pochval Jankovi za uvedenou serii článků je skoro zbytečné,každý si mohl vybrat to "svoje".U mě není potřeba knižních podob,vytištěné si to snadno sváží..Mě zaujala poznámka Janka,že počítače přiblížily šachy "smrti". S tím vřele souhlasím,souhlasil bych okamžite se zákazem analýz engínami, zakázal bych on-liny,zakázal bych posílání partií elektronicky do "centra" apod. V jednom má Janko naprostou pravdu,podřizujeme se diktátu enginů ( kdo dělá s mládeží,mnohokrát slyšel hlášku : "ale p.trenére,já mám přece výhodu,rybka mi dává 0,5"..Ale když mají uvést vlastní analýzu,je to horší..). A co mi osobně vadí, je to "tajemno",co mi před hrou chybí , když mám nastoupit proti neznámému soupeři,je to nuda,když vím z databáze ,že na e4 hraje e6 nebo c5 apod. Trochu odlehčím - šel jsem jednou (kdysi dávno ) na rande s dívkou - věděl jsem o ní ( díky kamarádům) téměř vše,jaké značky gigaret kouří, co má nejraději k pití,co slyší ráda - no,co to budu rozvádět - nuda,rychle jsem "odcouval "....
Pripájam sa k poďakovaniam. Mnoho inšpiratívneho a originálneho. Hoci to dnes ostalo bez diagramov, všeličo ma zaujalo. Najviac to prirovnanie súpera k recenzentovi. Aj vo vede posudzovatelia zaslaných článkov môžu posudok odfláknuť, článok nepochopiť - alebo kvalifikovanými pripomienkami sa stať akýmisi spolutvorcami diela. Existuje aj analógia s javom, keď koryfejovi uveria a prejdú mu chyby.
A pridávam sa aj k Avatarovi: veľa bodov na Olympiáde!
Aj ja ďakujem za prijemne a poucne citanie. Kedze mam rad sach i filozofiu, Markiho pristup mi zvlast vyhovoval. Prajem nech sa dari v sachovom aj osobnom zivote!
Co sa tyka postupneho odhalovania tajomstva sachovej hry pocitacmi neverim ze ak aj niekedy computer objavi ze napr. 1. f3 forsirovane prehrava po 234 tahoch a ostatne prve tahy bieleho vedu k remize-bude to znamenat smrt sachovej hry. Clovek si aj tak vsetky varianty nemoze zapamätať. Mozno to bude znamenať koniec sachovej hry medzi enginmi-ta sa zrejme stane nudnou telenovelou, ale medzi ludmi ostane sach stale zaujimavou " komediou plnou omylov", v ktorej moze spoznavat sam seba. A ked uz nahodou bude tych remiz prilis vela aj medzi bratmi- velmajstrami-stale ostava v rezerve
Fischerov model 960 alebo nebodaj Capablancov model so 40 figurami
(http://en.wikipedia.org/wiki/Capablanca_chess)
Díky Marki, trochu jiný pohled na šach, než Ctrl C a Ctrl V počítačových variant. Tak ať zvítězí na olympiádě Váš fylozofický přístup nad nadřenými variantami.
Jinak koukám jak pečlivé čtenáře máte, Rominson v článku o Španělské lize, asi s myšlenkami na tento článek, vkládá Slovenská slovíčka do diskuse.....
Naozaj poučná séria článkov! Určite by si mal napísať knihu, lebo v dnešnej dobe je kvalitný šachový spisovateľ "druh na vyhynutie". Veľmajstrovské partie sú komentované stroho alebo len množstvom variant bez hlbšieho vysvetlenia myšlienok. Janko, želám Ti len to najlepšie a veľa šťastia v Rusku.
Kedze dnesnym clankom koncis, co ma inak mrzi, chcem sa podakovat za vsetky predosle sachove kapitoly, bolo to rozhodne zaujimave citanie aj praca s vybranymi ukazkami partii, aj ked nie vsetkemu som rozumel. Najma ma prekvapilo, aky musia mat ti najlepsi hraci vyvinuty cit pre poziciu a pochopnie detailov, aby nasli spravnu cestu a riesenie v danej chvili. Neviem ci je to nieco, co sa da natrenovat, alebo to musi mat clovek uz v sebe... Nezostava nic ine, len dufat , ze po tvorivej odmlke sa prihlasis opat, bud s knihou alebo dalsimi zaujimavymi clankami. A ako hovori tvoja posledna kapitola - sach ako cesta sebapoznania, ti moze naozaj osvetlit mnoho aspektov tvojej osobnosti. Dufam, ze sa mu budes venovat aj nadalej na profesionalnej urovni, lebo nas sach potrebuje priekopnikov, ktori budu odovzdavat cenne skusenosti a rady, podobne ako svojho casu ich poskytol Ftacnik tebe, odbornikov na vysokej urovni, ktori vedia pisat o sachu dostatocne putavo a priblizit ho sirokemu spektru sachistov. Na zaver, hadam sa ti podari aplikovat vsetky tieto idey, ktore si nam priniesol aj v tvojich vlastnych partiach, najblizsie v Chanty Mansijsk. :-) Cau.
Díky za celý seriál! Bylo to zábavné čtení a měl jsem vždy o čem přemýšlet. O poučení ani nemluvě, poté, co jsem pochopil, že střelci se odrážejí stejně jako kulečníkové koule, stoupla moje výkonnost o 0,0056 elo bodu . Pokud autor někdy sepíše nějakou filosoficko-šachovou knihu, okamžitě ji koupím! A asi nebudu sám, protože krátkým průzkumem jsem si ověřil, že jeho tvorba je vlídně nahlížena i u mých kolegů.
No co se týče těch počítačů, nemyslím si, že by hrozila nějaká "remízová smrt" šachu, rozhodně ne v nejbližší době. Pořád se ještě počítače mají co učit . Nejvíce to asi zasahuje do teorie zahájení, dneska už nemůže existovat člověk, který by to všechno obsáhl a zapamatoval si to. Ale tady je lehká pomoc - hrejme Fischerovy šachy, ty mají všechny strategické i taktické aspekty klasického šachu akorát nám odpadne to stupidní šrocení teorie.
Súhlasím s tým, že počítače robia šach menej atraktívnym. Ale okrem toho - máme "vďaka" nim aj menej voľného času. Pred cca 30-timi rokmi počítače a televízory v domácnosti takmer neboli. V televízory sa dali chytiť možno 2-3 zaujímavé TV stanice. A dnes denne presedíme (niektorí hlavne deti) pred telkou alebo pri počítači aj 3 - 5 hodín. Pre mňa je už šach viac o vedomostiach ako o inteligencii.
to filozof marki: - tie články píšeš naozaj veľmi pútavo a zaujímavo. Dokážeš nás do nich vtiahnuť. Čo iní napíšu 2-3-mi strohými vetami dokážeš napísať na štvrť strany oveľa zaujímavejšie a "obraznejšími" príkladmi - čiže bude veľká škoda (pre nás), keď niečo v slovenčine (nebo v češtine) nevydáš. Myslím, že záujemcov mať budeš dosť.
neviem, exot, kedy bude knižka. neskopírujem predsa články a nehodím ich do knihy... a na pridanie nejakej pridanej hodnoty som zatiaľ lenivý. ale mám ju v pláne...
ad homunkulus: ďakujem za pochvalu, i za to, že si si spomenul na môjho strýka. k tej metafore rieky: ku špičkovému šachu (podobne ako k špičkovému krasokorčuľovaniu) patrí často zdanie ľahkosti, vykúpené ostražitou a usilovnou prácou za šachovnicou. v partiách silných hráčov k "perejám" nedôjde často preto, lebo ich už vidia z diaľky a riešia problémy skôr, než na doske nastanú - často tak, že poplávu trochu iným smerom...
k novej, počítačovej stratégii veľmi odporúčam pozrieť sa na chessbomb bodka com, turnaj tcec match 4, 14. kolo, partia v ktorej Rybka 3 s Naumom vyhrá bielymi. Je to skvelá, krásna partia, na ktorej ale najudivujúcejšie je, že sa vo veľkej miere vzpiera gravitácii Steinitzových a Nimcovičových strategických zákonov.
Ako vidíš, klesol som pri hľadaní nových šachových myšlienok tak hlboko, že si prehrávam partie počítačov...
Podle mého soudů nejlepší soubor textů, co se nejen poslední dobou v našem šachovém prostředí objevil. Neškemrám o pokračování, konec série je logický stejně jako konec partie. Ale jistě se další rozbory, články nebo i kniha (?) někdy objeví.
Ta řeka na sedmé řadě mě inspirovala k pojmům jako proud x zátiší. Kdesi v textu o feng-šuej (u Cílka?) se psalo, že pro proudění čchi ("energie") domácností lze použít metaforu řeky. Představte si byt asi do pasu zaplavený vodou (Severočeši prominou, to neměl být nemístný cynismus). Jsou místa, kudy voda poplyne snadno, jiná, kde vzniknou peřeje (práh), tamhle se proud rozrazí o roh stolu, tamhle v koutě za ledničkou vznikne zátiší a bude se tam usazovat bahno ... V uspořádané domácnosti má "voda" prostě plynout, nemá narážet na překážky. No a to samé by mohlo platit pro šachovnici. I tady jsou místa, kudy to "teče samo" a naopak místa blokád, zádrhelů, nesrovnalostí. Jednoduchý příklad je volný sloupec na křídle, po kterém jezdí figurky, kontra centrum s nepohyblivými pěšci. Nemusí jít ale jen o zjevný pohyb figur, ale i o jejich skryté působení. Partie může "plynout" i v blokované pozici, naopak překážky typu špatně postavená figura se mohou vyskytnout i v otevřené části šachovnice. Známe ty vzácné partie jako z jednoho kusu, kde jeden tah navazuje na druhý, kde neklopýtáme o vlastní nohy a kde překážky, které nám soupeř klade do cesty, jen přispívají k působivosti našeho plánu.
A pokud jde o hrozící smrt šachu ... Teoreticky je možná, šach je systém uzavřený, s konečným počtem možných tahů. Nakolik se ale blížíme vyčerpání myšlenek, pokrytí neznámých míst? Už se mluvilo o remízové smrti (připisováno Capablancovi, nejsem historik) a přišel (hyper)modernismus a řada dalších vln ... jsme opravdu na dohled konce? David Navara psal 25.4. na svém blogu o kuhnovských revolucích ve vědě a jejich obdobách v šachu: není náhodou pocit vyčerpanosti jen určitou fází před koncem jedné takové vlny, jednoho takového cyklu, jednoho paradigmatu? Biolog Anton Markoš před lety napsal, že vědci sedí bezradní před obrovskými genetickými databázemi (písmenko po písmenku přečtený genom člověka i dalších organismů) a nevědí, jaké otázky vůbec klást, jak se na ta data dívat. Líbilo by se mi, kdyby i v šachu jako důsledek rozsáhlé práce s databázemi vznikla nějaká nová syntéza: ne dílčí poznatky (novinka v 25. tahu), ale nové jednoduché stategické ideje, které vyplynou z toho množství pozic skoro samy jako pěna na vodě, stačí se podívat jinak ... Rýsuje se něco takového?
V září chystáme něco trochu z jiného soudku - za podpory Libereckého kraje vznikají metodické materiály pro trenéry mládeže, které tu postupně budeme zveřejňovat. Hlavním cílem je ulehčení práce trenérům mládeže - mělo by jít o kompletní připravené lekce. Díla se chopil GM Marek Vokáč.
Pěkné. Tak kdy to vyjde knižně, abych si to mohl koupit?
Musím poděkovat autorovi za celou sérii a doufám, že tuná na Novoborském najdete i další šílence-šachisty-psavce, kteří budou přispívat svou troškou do šachového mlýna
Bizon nejde nikdy zpět!
Ovládl jsem celou prérii (šachovnici) a velký Manitou (Garri Kasparov) mi požehnal.
Zakopali jsme válečnou sekeru (dali to za remis)... a vtom jsem se probudil
Howgh!