Rozhovory s kustody III

27.03.2017 08:55 | THT extraliga 2016/2017

Jelikož se nám blíží závěrečné extraligové trojkolo naší nejvyšší soutěže, přinášíme odpovědi na naše otázky hned od tří lidí: kapitána Labortechu Aleše Krajiny, dlouholeté duše klubu Lysé nad Labem Petra Saeckla a kapitána Unichessu Vojtěcha Kováře.

1) V kolika letech jste se naučil hrát šachy a kdo Vás je naučil?

AK: Šachy jsem se naučil docela pozdě, na pionýrském táboře v posledním roce základní školy od kamaráda. Pak jsem začal navštěvovat Dům dětí v Porubě, kde nás trénovala legenda a nestor ostravského šachu pan Pavel Čmiel (zemřel ve věku 96 let) a ten nás brzy předisponoval do VOKD Poruba. Do soutěží a turnajů jsem se zapojil až v dorosteneckém věku.

PS: Šachy jsem se naučil trochu hrát až na střední škole, pokračoval jsem vlažně na vojně, ale vážněji jsem se šachové hře začal věnovat až ve věku 33 let, v roce 1977, kdy jsem se ze zdravotních důvodů musel přestat aktivně věnovat závodnímu kolu. Chtěl jsem se něčím bavit, a tak jsem navštívil šachový oddíl v Lysé n. L. Šachy mě docela „popadly“, a tak jsem již v lednu 1978 převzal předsednictví v oddíle. S pomocí dalších příchozích hráčů a zdravého jádra oddílu jsme začali dosahovat prvních úspěchů. V sezóně 1995/96 jsme pouze s kmenovými členy oddílu postoupili do 2. ligy. Nesmazatelnou stopu zanechal v našem oddíle Ivan Hausner, který u nás dva roky hostoval a posunul některé naše hráče o úroveň výše. V sezóně 2006/7 postoupilo do 2. ligy i naše B družstvo. Tu již áčko trpělo v lize první. V sezóně 2009/10 jsme postoupili do extraligy, tomuto úspěchu napomohli mj. hráči: Jiří Štoček, Zuzana Štočková, Tomáš Oral, Jiří Lechtýnský a Mirek Jurásek. Významný byl po postupu do extraligy i příchod GM Vlastimila Jansy do oddílu. V sezóně 2015/16 postoupilo i naše B družstvo do 1. ligy.

VK: V pěti letech mě naučila hrát šachy moje máma.

2) Jakým způsobem se snažíte stmelovat svůj tým?

AK: Tak určitě to nejsou peníze, i když bez nich se to dnes neobejde. Důležité jsou především velmi blízké osobní vztahy, přátelství, ale také výběr lidí, kteří zapadnou a jsou naše krevní skupina. Prostě, myslím si, že jsme dobrá parta!
Jako parta se scházíme v letních měsících v Beskydech na akcích buď u mne na chatě, u Petra Veličky, u oddílového kolegy Nikose Chliapase, nebo si prostě vyrazíme po Beskydech na túru (viz níže foto z chaty Sulov).

PS: Snažíme se do našeho šachového klubu angažovat jen takové hráče, kteří jsou „lidsky“ naladěni na stejnou notu. To vedlo k tomu, že se nevyskytl případ, kdy by si hráči šli výrazněji na nervy. Pokud se toto výjimečně vyskytlo, okamžitě jsme to řešili a s takovým hráčem se rozloučili. Odmítli jsme v průběhu let mnoho silných hráčů, kteří do naší koncepce nezapadali.

VK: Alkoholem, ale moc to nejde... :D

3) Je něco, co byste v naší nejvyšší soutěži změnil?

AK: Nevím, pokusy (a asi oprávněné) reformovat současný systém tu stále jsou. Dnešní podoba je již slušný pokrok, ale i kompromis. Dvojkola jsou dobrá, závěrečné tříkolové soustředění výborné. Cesta za snižováním nákladů má však své meze v narušení ducha celé soutěže. Určitě mi vadí stále ještě nedotažené zapůjčování materiálů pro online přenosy a nedostatek kvalifikovaných rozhodčí.

PS: Nejvyšší soutěž šachových družstev v ČR „funguje“ již řadu let, má své příznivce i odpůrce, ale není vůbec snadné cokoli měnit. Vždy to může přinést druhotné potíže. Snad by měla mít extraliga jen víc samostatnosti, nezávislosti na šachových orgánech. Oddíly a kluby vkládají do angažování zahraničních hráčů, kteří umožňují ostatním našim hráčům kontakt se světem, nemalé finanční prostředky a měly by rozhodovat o osudu této soutěže převážně sami. Určitě by se vyplatily vícedenní srazy k odehrání ligových kol.

VK: Cenový fond.

4) Scházíte se s hráči i mimo extraligové víkendy?

AK: Ano, nejčastěji v hospůdce, ale je to dost nepravidelné (jsme už také na různých místech republiky a každému to vychází jinak). Kmenové ostravské jádro se snaží scházet v úterky v porubské hospůdce Brko, nosím s sebou šachy a analýzy bývají někdy bouřlivé.

PS: Několikrát za rok se konají tréninkové semináře s GM Vlastimilem Jansou, kterých se zúčastňují i někteří hráči A a B družstva. Po sezóně se koná závěrečné grilování a v průběhu ligového dvojkola i společná večeře.

VK: Gens una summus!

5) Jak dlouho se pohybujete v extraligových kruzích?

AK: Náš klub si vybojoval postup do extraligy v sezóně 1994-95. Od té doby se v ní stále drží, s výjimkou let 2001-2003. No, je to už 18 extraligových let!

PS: 5. V extralize je A družstvo teprve sedmou sezónu a celou tu dobu jsem se této účasti aktivně věnoval.

VK: Druhým rokem.

6) Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?

AK: Jako manažer určitě dlouhodobou účast v extralize a zisk tří bronzových medailí.
Jako šachista. Nevím, hodně si cením své první opravdové turnajové zkušenosti na mistrovství ČR dorostu, kdy jsem získal několik skalpů současných velmistrů a remizoval s tehdejším dorosteneckým mistrem Evropy Ftáčníkem. Jako mladík jsem dělil 4.-8. místo na Czech Open Praha společně s mým vzorem Bagirovem a dalšími skvělými hráči. Nejvýznamnější turnajové vítězství bylo asi na turnaji O 13 pohárů města Chrudimi. V poslední době jsou to spíše blicky a rapidy. Na kdysi výborné Online Chess Aréně (než se prodala Italům) jsem nějakou dobu držel třetí nejvyšší ELO v bleskovém šachu.
Byl jsem dlouholetým šéfredaktorem časopisu Moravskosleský šach a podílel se na knize K-K (o utkání Karpov –Kasparov) společně s Honzou Kalendovským a Láďou Dobrovolským.
Ale největší radost mám, když se mi daří bourat některé mýty a objevovat v šachu nečekané cesty (bílýma 1.h4 nebo černýma 1.e4 Jf6 2.e5 Jg8)

PS: Oddíl, který měl původně provinční charakter, se za 39 let činnosti, s pomocí ostatních členů a sponzorů, a tak trochu i mým přičiněním dostal mezi nejvýznamnější šachové spolky v ČR. K výročí 90 let od založení spolku jsme vytvořili knižní publikaci mapující celé období existence, 260 stran publikace (na CD dvojnásobek informací) zachycuje všechny sportovní a společenské události od roku 1921 (založení oddílu) do roku 2011 vč. dobových fotografií. Důležité však bylo i zajištění tuzemské sponzorské základny pro náš šachový klub.

VK: Mezi porovnatelnými úspěchy hraje jistě jednu z maximálních rolí objev evidence.

7) Prozradíte našim čtenářům, čím se živíte v civilním životě a jak moc šachy Vaší profesi prospívají?

AK: Za chvíli to bude čtvrt století, co se profesně pohybuji ve financích. Zpočátku jako zaměstnanec a manažer bank, později jako poradce pro privátní klientelu. Upřímně, šachy berou člověku hodně času a to je v podnikání problém – čas chybí. Na druhé straně mi šachy pomáhají najít i ve finančních věcech řád, logiku a někdy i krásu. Ale především – šachy miluji!

PS: Jsem již přes 10 let v důchodu, pracoval jsem jako konstruktér, projektant, vedoucí investic a vždy mi bylo prospěšné v mé práci logické myšlení, které mi šachy jistě posílily.

VK: Živím se jako ScrumMaster vývojového oddělení letenkového portálu Letuška.cz a přidružených webových stránek. Časová tíseň, časová tíseň!

Ostravané se soustředí na chatě Sulov, Aleš Krajina uprostřed vlevo (foto: archiv Aleše Krajiny)

Petr Saeckl v rozhovoru s velmistrem Janem Smejkalem (foto: archiv Petra Saeckla)

Vojtěch Kovář (foto: nss.cz)

0x 3012x David Kaňovský
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat