Kdo je nejlepší český šachista historie

18.03.2021 02:00 | Domácí zprávy

Můžete se mnou souhlasit, anebo nesouhlasit, ale s pokorou k českým šachovým legendám tipuji Davida Navaru až na desáté místo v mém žebříčku českých šachových legend. Na prvním místě u mě není žádný český šachista, ale je to šachistka Věra Menčíková.



1. Věra Menčíková

Od roku 1927 do roku 1944 první nositelka titulu ženské mistryně světa v šachu. Považuje se za první ženskou šachistku historie, která se mohla úspěšně účastnit mužských mistrovských soutěží


 - proč je podle mě Věra nejlepší šachistou (šachistkou) české historie - jako jediná byla mistrem (mistryní světa) a nejvíc ze všech českých hráčů ovlivnila šachový svět.


2. Salo Flohr

Roku 1937 jej kongres FIDE jmenoval kandidátem zápasu o titul mistra světa. Zápas s Alexandrem Aljechinem se měl hrát roku 1939, znemožnilo je však obsazení Československa Německem, kvůli kterému se Flohr stal opět uprchlíkem a vystěhoval se do Sovětského svazu, který pak reprezentoval až do konce své kariéry. Roku 1948 se již jako sovětský šachista probojoval do Turnaje kandidátů, kde se však v roce 1950 dělil až o poslední tři místa. Titul mezinárodního velmistra mu byl udělen roku 1950.

 - proč je podle mě Salo Flohr na druhém místě - jako jediný český šachista měl možnost hrát v zápase o mistra světa. Tuto možnost mu odebrala válka, ale nikdo jiný z našich hráčů se tak blízko šachovému vrcholu nedostal.


3. Miroslav Filip



Je dosud nejúspěšnějším českým šachistou v systému turnajů Mezinárodní šachové federace FIDE o titul mistra světa, když se dvakrát probojoval do turnajů kandidátů. V roce 1955 se dělil o sedmé místo v mezipásmovém turnaji MS v Göteborgu a v turnaji kandidátů v Amsterodamu obsadil osmé místo (8 b. z 18 partií). V mezipásmovém turnaji v roce 1961 ve Stockholmu se dělil o čtvrté místo a znovu postoupil na turnaj kandidátů do Curacaa, kde se dělil o sedmé místo, přestože porazil exmistra světa Tala.

Ze svých dvanácti účastí na šachových olympiádách nastoupil třikrát na první šachovnici, celkem dosáhl ve 194 partiích bilance +62 -28 =104. Tým s Filipem ve svých řadách skončil nejlépe čtvrtý v letech 1952, 1954 a 1972. V roce 1957 obsadilo Československo s Filipem na první šachovnici třetí příčku na mistrovství Evropy družstev, Filip dosáhl druhého nejlepšího individuálního výsledku; v roce 1970 byl dokonce individuálně nejlepší na druhé šachovnici (+3 -0 =4), ale tým skončil pátý.

Vyhrál nebo dělil první místo na řadě mezinárodních turnajů (Mariánské Lázně 1956 a 1960, Buenos Aires 1961, Bern 1975, Soluň 1983). V roce 1957 porazil v turnajové partii aktuálního mistra světa Vasilije Smyslova. Dvakrát vyhrál mistrovství Československa samostatně (1952 a 1954), dvakrát se o první místo dělil (1950 s Fichtlem a 1953 s Pachmanem).


Proč Miroslav Filip na třetím místě: Patřil mezi absolutní světovou špičku a myslím si, že je na tomto místě právem.




4.Vlastimil Hort

Největšího úspěchu dosáhl Hort v mezipásmovém turnaji mistrovství světa v Manile roku 1976, kde skončil třetí a postoupil do turnaje kandidátů 1977, ve kterém v boji o postup mezi nejlepší čtyři prohrál s Borisem Spasským. V tomto roce byl v žebříčku FIDE na 6. místě, což je zatím nejvyšší pozice dosažená československým či českým hráčem.

Proč je podle mě Vlastimil Hort na čtvrtým místě: Tady jsem váhal nejvíc. Jestli Vlastimil Hort, anebo Vlastimil Jansa. Nakonec jsem u mě rozhodlo to 6. místo na světovém žebříčku, které žádný jiný šachista nepřekonal. 


5. Jan Smejkal

V sedmdesátých letech 20. století patřil mezi světovou šachovou elitu.  Vyhrál celou řadu mezinárodních turnajů, např. v Polanica-Zdróji roku 1970 a 1972, v Palma de Mallorce 1972, v Barceloně 1973, v Novém Sadu 1976, v Bělehradu, ve Vršaci a v Lipsku 1977, ve Varšavě a v Trenčianských Teplicích 1979 a Baden-Badenu 1985. Hrál ve třech mezipásmových turnajích mistrovství světa: 1973 (4. místo), 1976 (9. místo) a 1979 (10. místo).

V letech 1968 až 1994 reprezentoval republiku na deseti šachových olympiádách a byl společně s Janem Ambrožem, Vlastimilem Jansou, Vlastimilem Hortem a dnes slovenskými hráči Ľubomírem Ftáčnikem a Jánem Plachetkou členem družstva, které na šachové olympádě roku 1982 v Lucernu skončilo na druhém místě.


Proč je u mě Jan Smejal na pátém místě: Ve své době světová špička a za účast na třech mezipásmových turnajích. 



6. Vlastimil Jansa

V letech 1964 až 1986 Jansa velice úspěšně reprezentoval Československo na deseti šachových olympiádách a byl společně s Janem Ambrožem, Vlastimilem Hortem, Janem Smejkalem a dnes slovenskými hráči Ľubomírem Ftáčnikem a Jánem Plachetkou členem družstva, které na šachové olympiádě v roce 1982 v Lucernu obsadilo druhé místo.

Jansa hrál v šesti pásmových turnajích mistrovství světa v šachu a v Praze roku 1985 se dělil o první místo. Na mezipásmovém turnaji v tom samém roce se dělil o dvanácté místo. Zvítězil nebo se o první místo dělil v řadě mistrovských a velmistrovských turnajů, např. v Primorsku 1973, v Amsterdamu 1974, v New Yorku 1974, v Paříži 1979, ve Vrnjačke Banji 1981, v Trnavě 1982, v Borganes 1985, v Gausdalu 1987 aj. v roce 2018 se stal Vlastimil Jansa mistr světa seniorů. 

Proč je u mě Vlastimil Jansa na šestém místě: Šachová legenda, reprezentant a hráč, který má stříbro z šachové olympiády. Samozřejmě je to seniorský mistr světa. Určitě i za šachovou dlouhověkost a za autorství pravděpodobně nejlepších šachových knížek, které kdy byly českým autorem napsány. 


7. Lubomír Kaválek

Celkem třikrát vyhrál americká mistrovství v šachu (1972, 1973, 1978). Na šachových olympiádách dovedl americký tým k zisku jedné zlaté a pěti bronzových medailí, což je dosud nepřekonaný rekord. V roce 2001 byl uveden do Světové síně šachové slávy.

Jako sekundant pomohl Bobbymu Fischerovi k titulu mistra světa v roce 1972 . Později byl trenérem Angličana Nigela Shorta.

Proč je u mě Lubomír Kaválek na sedmém místě: Světová šachová síň slávy a úspěchy na olympiádách jsou důvody, ale osobně nevím, které úspěchy jsou víc připisovány jako hráči České republiky a jaké hráči USA. Možná se mýlím, ale u mě je to pocitově právě toto místo.  


8. Luděk Pachman

Hrál v šesti mezipásmových turnajích. Sedmkrát vyhrál mistrovství Československa v šachu (1946, 1953, 1957, 1959, 1961, 1963 a 1966). Zvítězil nebo obsadil čelná místa v řadě dalších silných turnajů (vyhrál například v Bukurešti 1949, v Mar del Plata, Santiagu de Chile a v Sarajevu 1959, v Mariánských Lázních 1960, v Sarajevu 1961 a v Athénách 1968). V období 1952–1966 osmkrát reprezentoval Československo na šachových olympiádách


9. Oldřich Duras

Největší mezinárodní úspěchy zaznamenal mezi roky 1905 a první světovou válkou. Dělil první místo na turnajích v Brémách (Bremen) 1905, kdy získal titul mistra, dále ve Vídni 1908, v Praze téhož roku a ve Vratislavi 1912. Za zmínku ještě stojí dělení 3. místa v Petrohradu 1909 za Laskerem a Rubinsteinem a 2. místo v Hamburku 1910 za Schlechterem.

Po první světové válce již přestal hrát závodní šachy a věnoval se šachové kompozici. Složil přes 40 studií a 50 úloh.

Když FIDE zaváděla titul mezinárodní velmistr, udělila ho výjimečně dobrým šachovým mistrům jmenováním. Z československých šachistů ho obdržel právě Oldřich Duras.

V Brně existuje klub ŠK Duras BVK - Královo Pole, který je pojmenovany po Oldřichu Durasovi.


Proč Oldřich Duras u mě až devátý: Je to daleká historie, i když ve své době patřil mezi nejlepší hráče světa a Emanuel Lasker o něm řekl, že může být mistrem světa. Tak možná právě proto, že je historicky od nás nejvíc vzdálen, jej možná neumím správně zařadit na vyšší místa. Přesto uznávám, že může být výrazně výš. 



10. David Navara

  • 6. místo na evropském šampionátu 2004
  • 8,5 bodu z 12 partií na první šachovnici během 37. šachové olympiády v roce 2006
  • 7. místo na prestižním turnaji ve Wijku aan Zee 2007 přezdívaném šachový Wimbledon (kde se mu podařilo zvítězit v partii nad pozdějším mistrem světa Magnusem Carlsenem)
  • Desetinásobný mistr ČR

Proč je u mě David Navara až na desátém místě: Není pochyb, že David píše historii českého šachu. Možná v porovnání s ostatními nemá tak výrazné světové šachové úspěchy. 


Richarda Rétiho považuji spíš za slovenského hráče, i když je uváděn jako československý hráč. Wilhem Steinitz, i když se narodil v Praze je v historii spíš jako rakouský či americký šachista. 


Tento článek samozřejmě nic neznamená. Není to průzkum mezi šachovou veřejností a není to práce šachových historiků. Je to spíš vzpomínka na legendy českého šachu. Je to pocta šachistům, kteří psali a píši českou šachovou historii a dělají anebo dělali českému šachu ve světě výborné jméno. Jsou to šachisti, kteří přinášeli anebo přináší českým fanouškům radost a hrdost na to, že společně hrajeme za naší krásnou zemi. 


Přidám ještě přehled všech českých mistrů světa, může to být zajímavé:


1) Věra Menčíková, 1. mistryně světa žen


2) Členové dvou vítězných vysokoškolských družstev z roku 1954 v Oslu (Filip, Alster, Kozma, Veselý, Maršálek) a z roku 1963 v Budvě (Hort, Jansa, Janata, Trapl, Augustin, Kupka)


3) Michal Dragoun, mistr světa v šachové skladbě v oddělení pomocných matů za období 2010 až 2012.


4) Mojmír Švábenský, trojnásobný mistr světa neslyšících šachistů jednotlivců (1955, 1965 a 1968) a vítězné družstvo neslyšících z roku 1966 (Švábenský, Schmid, Kuzma, Schneider).

5) Korespondenční olympiáda 1952-1955: Paroulek, Hukel, Kausek, Borsony, Olexa, Škrovina, koresp. olympiáda 1965-1968: Šnajdr, Smrčka, Urbanec, Hýbl, Weiner, Nun. 11. korespondenční olympiáda hraná klasickou poštou (1992-1999) – Zapletal, Lanč, Prívara, Mráz, Trapl, Göth a 16. olympiáda (2010-2016) – Chytilek, Dufek, Vrkoč, Vošahlík.


6) Mistrovství světa v řešení šachových úloh 1947: 1. ČSR, 2. Indie, 3. USA atd. soutěžilo 21 našich skladatelů úloh – podrobněji viz Šachové umění 1948, str. 29 – příloha Československého šachu 1948.


7) Tadeáš Kriebel, akademický mistr světa, 2018


8) Vlastimil Jansa, mistr světa seniorů, 2018

9) Naše ženy ovládly čtvrtou korespondenční olympiádu (1992-1997)! Český tým hrál v sestavě Eva Možná, Mariola Babulová, Hana Kubíková a Vlasta Horáčková, kapitánem byl Vladimír Houdek.


 - materiály použité z Wikipedie, stránek českého šachového svazu. Fotografie jsou použité ze stránek chessbase, chesshistory a chess.com. 


Petr Koutný

44x 4489x Petr Koutný
Fotogalerie
Komentáře (44) Aktualizovat
22.03.2021 20:43 | 64

1) Vlastimil Hort - světová špička. Mistr světa seniorů ve Fisherových šachách

2) David Navara - světová špička, na domácí scéně již dvě dekády dominuje, o parník

3) Václav Finěk, talent jaký u nás dlouho nebyl, v 11.letech první na světovém žebříčku hráčů do 12.let. Elo  2361.

21.03.2021 12:33 | mat-lal

Dobrý den.

Vážení kolegové, dle zákona mohou lidé sami rozhodovat o tom, jaké jsou národnosti, nicméně otázka relevance je na místě. Nejprve jsme zařazení podle národnosti rodičů (v případě rozličného dle matky), pokud toto není známo, potom podle místa narození a prožitého dětství. Na dalších místech jsou mateřská řeč a kultura. Samozřejmě mohu všude tvrdit, že se cítím býti Keňan (bílý jako vápno), narozený v Čechách Slezskému otci a Moravské matce, uznávající Masajsou kulturu a od dvaceti žijící v Nairobi, nicméně otázkou zůstává, nakolik je to komické:)))

20.03.2021 11:56 | david brazina

Davide. Karel IV se narodil v Čechách ale ve Francii žil tcelé dětství a přesto ho považujeme za Čecha, Francouzi za Francouze, Lucemburcani za Lucemburka a dokonce Němci za Němce . A aby to nebylo tak jednoduché Němci jeho syna Zikmunda považuji za Němce ackoli s nimi neměl z hlediska otce matky a místa života nic společného. Takže u Retiho bych tak jednoznačný nebyl. Steinitz naproti tomu s Čechy nic společného nemá opět krom místa narozeni Ale pokud se nemylim český ani neumel. Co se týká tvého místa v žebříčku, přítomnost mnohem výše staví minule úspěchy než ty současné. Za 50let se třeba bude říkat že Navara byl nejlepší protože nikoho srovnatelné k sobě neměl. Narodil od Pachmana Horta a podobně. Možná Laznicku ale tam to trvalo relativně krátce.

20.03.2021 08:49 | David Navara

Osobně bych tam počítal i československého velmistra Rétiho. Mám pocit, že žil v Praze, i když se narodil na území dnešního Slovenska. Sám bych se viděl třeba o dvě příčky výše, ale porovnávání napříč časem je ošidné a je možné to vnímat různě. (Při anketě v roce 2005 jsem byl nadhodnocen, obecně podobné ankety beru s rezervou.) Jen si dovolím upozornit, že medaile z olympiád těžko mohou sloužit jako pádný argument při srovnávání jednotlivců, protože to je soutěž družstev. Nemohu ani za rozpad Československa, ani za rozpad Sovětského svazu, od roku 1991 dále se už žádná medaile neurodila. A na olympiádách i mistrovstvích Evropy družstev jsem většinou dosahoval velmi slušných výsledků, asi nemá smysl je tady vypočítávat.

18.03.2021 20:47 | david brazina

Matlal, miluji lidi co nechápou co ostatní řeší :D zvlášť tedy když je úplně mimo. Steinitz je pražský rodák, ale nikoliv Čech. Jak píše Petr, Čechům se nikdy nehlásíl a byl spíše Američan než Rakušan. Ale dobře že jsi nás chtěl poučit.

18.03.2021 19:12 | Pavel Ch

ciki333: já reagoval na Imousse že Emil Zátopek ... ale od dnesních atletu by na desitce dostal 1km a poražely by ho i ženy...

a) Ženy by ho neporážely na žádné trati (5,10,20), o tom žádná. Maraton záleží, kde se běží, jistě rekord je v nejlepším terenu ze stovek běhů. 

b) Muži, podívejte na výsledky půlmaratonů dnes, pod hodinu jen když pozvou Keňany a jejich okolní státy a to ještě jen někdy 59 minut je skvělých, a za 1:00:10 by bral často medaili . A 16letí určitě ne, mladší jsou na sprinty, vytrvalost až věkem.

  Jinak Váš čas ciki na desítku 37:19  hats off, Ze šachistů (šachových rodin) jsem potkal nejlepšího  pana Navaru st., když mu bylo 50plus, měl těsně nad 40min v Praze desítku (Braník-Modřany a zpět). Já su začátečníkwink, v mládí hendikep boys, měl jsem tam svůj os. rekord v padesáti letech 53:37.   

  Tak sorry za odklon od šachů, začal to Imouse brzy ráno v 5.22wink

18.03.2021 18:58 | Petr Koutný

mat-al - když tak mě opravte, ale Steinitz byl spíš Rakušan, Američan a aji tak je zapsán v kronikách. Nejsem si jistý,jestli se někdy hlásil k českému národu a občanství. Ano, narodil se v Rakousku-Uhersku a v Praze, ale to neznamená v té době že byl Čech. V Praze žila hodně Němců, Rakušanů a i když se narodili v Praze, nikdy se nepovažovali za Čechy...Můžu se mýlit, ale myslím si, že to nějak tak mohlo být...Petr

18.03.2021 18:44 | ciki333

18.03.2021 09:37 | Pavel Ch

"Tak těch 60 minut na 20,52km (60min:10sec na půlmaraton) je od Emila Zátopka před více jak padesáti lety něco fantastického a ani dnes ve světové konkurenci by se neztratil."

Při vší úctě k legendě by jeho tehdejší časy nestačily na současné šestnáctileté kluky z Etiopie, Keni a Ugandy. Uvedu statistiku nejlepších výkonů Emila:

1) 16. 1.6.1954 Brusel 10 000 m 28:54,2 min.

2) 14. 30.5.1954 Paříž 5 000 m 13:57,2 min.

3) OH 1952 Helsinky marathon 1.místo 2:23:03,2 hod

Současné světové rekordy v atletice.

1) 10 000 metrů - Joshua Cheptegei - 26 min 11,00 sec

2) 5 000 metrů - Joshua Cheptegei - 12 min 35,26 sec

3) 42 195 metrů - Eliud Kipchoge - 2:01:39

Pro zajímavost marathon ženy - Brigid Kosgeiová - 2:14:04

Poznámka: Dovolím si tvrdit, že pan Zátopek by se na mne nezlobil ohledně "znevážení" jeho

výkonů. V letech 1983 - 1987 jsem měl tu čest s ním mnohokrát hovořit v areálu ČSTV v Houštce ve Staré Boleslavi. Kuriozita - Běhu a rekreační úrovni jsem se věnoval do mých třiceti let. Tehdy jsem vážil o 40 kg méně než dnes. Můj osobní rekord na 10 000 m vzbuzuje u zasvědcených osob úsměv -  37 min 19 sec v Semicích (r.1986 silniční běh). Myslel jsem v cíli, že zhebnu...Nicméně i tento čas vyžadoval trénink 6 x týdně. Dnes bych "desítku" pod čtyřicet minut nezajel ani na kole. Tímto posílam pozdrav do nebíčka panu E. Zátopkovi.

18.03.2021 17:22 | mat-lal

1. Steinitz - MS, narodil se v Praze, žil zde do 18 let - co řešíte?

2. Flohr - kandidát FIDE na zápas o MS.

3. Duras - dle statistik v letech 1908-12 stabilně 4-5 místo na světě.

Nikdo jiný se do top10 na delší dobu ani nepodíval...

18.03.2021 16:33 | istr

Mně se ten článek líbí. Členění je jistě osobní, sám bych dal asi výš Kaválka oproti Filipovi, přivlastnil bych si Rétiho, ale jak píšu, je to osobní. Davida určitě docení historie. Doufám, že se brzy objeví další naděje. A moc fandím Vašíkovi Fiňkovi, se kterým jsem měl tu čest v jedné aráně třikrát za večer puknout :)

18.03.2021 16:33 | david brazina

Viktor111, samozřejmě máš svůj názor, já zase svůj. Stojím si zatím že měl Hort jen jedno výborné období. Nic víc nic min. Určitě se nedá srovnávat s Portishem, Gellerem, Larsenem. A že mohl porazit Spasskeho? To Korcnoj Karpova taky... Ale nic ti nevnucuju :)

18.03.2021 15:56 | Pavel Ch

To jsem myslel, giocozo, jen příp. 3 kolonky navíc, kdyby měl někdo nápad k doplnění.

18.03.2021 14:42 | giocozo

PavelCh - Super nápad ! Ale ať nepíše s tou anketou článek, kde by každý musel napsat jméno, to by bylo nepřehledné. Ať Petr udělá klasickou anketu, kde každý bude moct jednoduše kliknout na svého favorita a bude okamžitě vidět %, či křivku. Docela by mě výsledek zajímal. ;)

18.03.2021 14:25 | Pavel Ch

Petře, já bych to na Tvém místě neopravoval, stejně se nezavděčím, mnozí napíšou, že je to horší než to bylowink.

 Nech to jak svůj názor a jestli chceš, tak.....

 ...Udělej tedy nový článek, případně doplň 2-5 návrhů z pléna a udělej anketu, ať se čtenáři "pohádaj", třeba i volné místečko pro body pro další návrh. A pak nech diskutovat, co výsledek a jestli je výsledek ankety lepším než Tvůj.

---

 Za mně dík za stručný, věcný, jasný, přehled historie a supr výkonů

 hats off. A kdo nemá pořadí z anket rád a píše, že to nejde srovnávat, tak si odmyslí čísílka pořadí, jak já třeba.  

18.03.2021 14:04 | viktor1111

18.03.2021 12:00 | david brazina Dovolil bych si nesouhlasit - u pana Horta to "povedené období" kdy patřil do světové desítky nebo dvacítky trvalo minimálně 15 let. Z mého pohledu tedy déle než třeba Duras, Réti (kvůli předčasné smrti), Filip, Kaválek, Smejkal a možná i David Navara (kvůli jeho pořád ještě mladému věku!)

18.03.2021 12:46 | Petr Koutný

Honzo - právě o Járovi bude druhý díl. Opravdu s ním počítám a tady by neměl konkurenci. Járu nemůžu srovnávat s nikým jiným, než s Mistry světa a o tom bude další díl..už brzy:)  

18.03.2021 12:34 | Honza Hučín

Úplně vám vypadl Jára Cimrman :-)

18.03.2021 12:34 | Petr Koutný

Díky Davide, možná vydám článek ještě jednou a opravím pořadí na základě diskuze....díky

18.03.2021 12:00 | david brazina

Hort je precenovany. Tak se mu povedlo jedno období. To Bentu Larsenovi taky a nikdo si nemysli že by byl Larsen lepší než tehdejší sovětská špička.

18.03.2021 11:58 | david brazina

1-2 Flohr a Reti 3. Pachman 4. Filip 5. Smejkal 6. Hort 7. Mencikova 8. Navara 9. Duras 10. Kavalek

18.03.2021 10:23 | Petr Koutný

Pedro - poloviční souhlas. Rozumím co píšete, na druhé straně nejlepší není nejsilnější. 

18.03.2021 10:18 | Pedro Morales

Nadpis je nesmyslný. Určitě Věra Menčíková nebyla šachově lepší než zbytek v žebříčku. To už by se to mělo jmenovat spíš "Kdo z českých šachistů nejvéce ovlivnil svět". Úplně pominout rozdílnost konkurence v různých obdobích je argumentační faul a některé argumenty proč je ten a ten na tom a tom místě jsou hodně zvláštní.

18.03.2021 10:01 | Petr Koutný

Giocozo - naprostý souhlas. David určitě bude v pohledu další generace mnohem výš. Díky.

18.03.2021 09:57 | Petr Koutný

Homunkus - díky. Skvělý komentář, já jsem chtěl napsat článek a můj pohled, který je jen můj a proto děkuji každému za jeho názor. Možná nakonec dáme pořadí, které bude lepší a objektivnější. 

18.03.2021 09:57 | giocozo

Všech 10 hráčů určitě zanechalo v historii šachu nesmazatelnou stopu. Seřadit je ale podle pořadí nelze. Podle mě, Davida Navaru úplně docení až budoucí generace.

18.03.2021 09:41 | Homunkulus

Je to těžké, proti každému pojetí lze něco namítnout. Za mě Duras mnohem výš, asi i Pachman.

18.03.2021 09:37 | Pavel Ch

Jasně, ok, Petřewink

 

Imouse 5:22: Emil Zátopek, že ????.... ale od dnesních atletu by na desitce dostal 1km a poražely by ho i ženy...

 

  Emil Zátopek by nejlepší ženám dneška na 5, 10, 20, maraton, stále utíkal. V mužích u nás by byl nejlepší v půlmaratonu (20,5 km za 60:00 - hodinovka, to je pod 1:00,10 na půlmaraton, ČR rekord přes 1:01 a obvyklý čas +5 a více minut).  U nás by byl ve špičce a i na MS, ME, olympiádě by startoval a nebyl by proti světu vzadu.    Třeba, aby byl půlmaraton pod hodinu, musej pozvat Keňany a okolní státy a ne vždy se jim to povede, aby se hranice překonala. Tak těch 60 minut na 20,52km (60min:10sec na půlmaraton) je od Emila Zátopka před více jak padesáti lety něco fantastického a ani dnes ve světové konkurenci by se neztratil. Českou by buď překonával, na půlmaratonu, nebo by byl ve špičce na 5km, 10km, maratonu.

18.03.2021 09:13 | Petr Koutný

díky Pavle. Samozřejmě 12 je lepší než 10 a bez mučení říkám, že toto je jen nevýznamný názor jednoho člověka z východu naší republiky, tedy z krásného a vínem bohatého Slovácka.

18.03.2021 09:00 | Pavel Ch

Když pomineme pořadí, tak udělal Petr hezký průřez historiesad. Ne každý vše zná a ví a já jsem si také něco nového přečetl.

 

 Je pravdou, že by tam 18. hráč světa tohoto století, s účastí na 15ti olympiádách za ČR a s výkonem perfo 2600plus vždy v tomto století (2000-2018 výkon snad s jednou výjimkou), mohl být. Nevím místo koho. Tak třeba, že už staří matematici, víme proč, radši používali číslo 12 než 10enlightened

18.03.2021 08:54 | Petr Koutný

Morphy - děkuji. Já jsem to bral pohledem největších úspěchů ve světovém šachu. David Navara je pravděpodobně nejsilnější šachistou naší historie, ale historicky vidím šachisty, kteří  vyhráli víc turnajů, kterí měli šanci bojovat v turnaji kandidátů a kteří mají víc medailí z šachových Olympiád. David Navara je legendou, škoda z mého pohledu je ta, že se ve světě víc neprosadil. Tím slovec víc myslím v porovnání s Hortem, Filipem, Kaválkem, Jansou atd.  Tím ale i nepochybuji, že patří mezi největší legendy českého šachu v jeho historii. 

18.03.2021 08:40 | Morphynista

Myslím, že David Navara si nezaslouží, aby byl takto přehlížen. Mnozí zapomínají na podstatný rozdíl mezi tím, jaká byla konkurence na počátku 20.století, před 2.světovou válkou a o sto let později. Pro mě důležitou roli hraje i počet získaných titulů přeborníka republiky. Aspoň do první pětky určitě patří. A pokud jde o desítku, minimálně bych uvažoval, zda tam nepatří Zbyněk Hráček.

18.03.2021 08:39 | Petr Koutný

wlk - díky

18.03.2021 08:28 | wlk

1. Autor by aspoň meno "víťazky" ankety mohol napísať správne... 2. Bola 52-druhá na svete: http://www.chessmetrics.com/cm/CM2/PlayerProfile.asp?Params=199510SSSSS3S084775000000111000000000018810100 3. Ten Hort je tretí, či štvrtý? 4. Niekto mi imituje login...

18.03.2021 08:16 | wlk112

1.Flohr,2.Duras,3.Réti,4.Hort,5.Filip.Tito byli nejblíže k zápasu o MS,nebo v historickém ELO pronikli do Top 10.

18.03.2021 08:06 | Petr Koutný

Profi - Samotná historie není taková jaká se učí ve školách. Historie je psaná krví poražených a dalo by se dlouho bavit o dějinách. Takový Caesar snad patří do TOP 10 největších tyranů dějin a abych to nepopletl, ale díky jeho válkám pokles počet obyvatel v Evropě o 30%?  Učíme se o atentátu na Heydricha, ale prohrát válku pak je to vražda. Bitva na Bílém poli je porážkou a nebo vítězstvím? Źádná historie není objektivní, šachová už vůbec ne:)

18.03.2021 07:59 | Cnc-profi

Bol lepsi Wayne Gretzky alebo Jagr alebo Oveckin alebo Crosby alebo Howe? Samozrejme je problematicke porovnavat rozne obdobia, ked v casoch minulych bolo neporovnatelne podmienky, pocty sachistov, moznosti turnajov atd. Fer by bolo urcit za kazdu dekadu hraca, ktory najviac dosiahol. Dat do jednej tabulky hraca spred 100 rokov a sucasneho hraca je logicky nezmysel. Ako subjektivny rebricek OK, ako objektivny urcite nie.

18.03.2021 07:50 | Cnc-profi

Vložte obsah

18.03.2021 07:19 | Petr Koutný

Rubinus - jsem rád za tento komentář. Když budou další, které budou psát své pořadí, můžeme pořadí upravit dle čtenářů. Díky

18.03.2021 07:17 | Rubinus

První by měl být určitě Hort. Druhý snad Kaválek, i když značnou část úspěchů uhrál až v Americe. Flohr sice mohl hrát zápas, ale to bylo v době, kdy k tomu nebylo potřeba někam postupovat, bylo jen nutné sehnat peníze. Asi by proti Alechinovi neměl moc šancí, i když, nevěřilo se ani Euwemu. Nejspíš by to bylo něco podobného, jako když Alechin hrál raději s Bogoljubovem, aby nemusel hrát znovu s Capablancou, v roce 38 už byli asi lepší kandidáti. Menčíková se šachy naučila v Rusku a nakonec žila v Anglii, Češkou byla z poloviny, takže je otázka, zda si ji jen tak nějak nepřivlastňujeme. Byla mistryní světa, ale kdyby měli tehdy žebříček, kolikátá by tak mohla být celkově? TOP 20 Polgárové by asi nepřekonala. Réti hrál za Československo, takže by v přehledu být klidně také mohl.

18.03.2021 07:15 | Petr Koutný

Tchen díky. Pořadí je jen dle mého názoru. Já to asi nebral v pořadí dle nejsilnějšího a nejlepšího, ale toho kdo se ve světe nejvíc prosadil. Neporovnávám soupeře, kvalitu hry. Porovnávám jen to, kdo ve svém životě došel nejdál. Každý na to měl jeden život a možnosti své doby. Můžeme říkat, že dnešní hráči jsou lepší, ale mají lepší možnosti, které hráči dob minulých neměly. Kdyby měl dejme tomu Aljechin počítač a dnešní techniku, byl by určitě lepší neý ještě byl. Ale celá myšlenka byla hlavně si vzpomenout na legendy a tak trochu jim poděkovat. Vzpomenout si na ně a být hrdým na naše nejlepší hráče, kteří hráli za naší zem.  

18.03.2021 07:05 | tchen

Možná by bylo vhodnější nahradit slovo nejlepší slovem nejslavnější. Porovnávat neporovnatelné se bude vždy v případě podobných anket - fotbal či hokej mají videorozbory, desetiletí pilovanou strategii hry. Všechny sporty nové možnosti výživy či regenerace pomáhající ke zlepšení výkonu. Šachy mají zase počítače. Paní Menčíková nebyla skoro jistě lepší než pánové z Luzernu 1982 apod., to však nic nemění na tom, že ta desítka je podle mě v pořádku. Pořadí uvnitř ní je asi věcí názoru každého. Pěkný článek!

18.03.2021 05:44 | Zaplji

Jasne, pred valkou nemely sachy uroven, hraci se neumeli vubec branit! Takze nejlepsim nasim hracem je Vlastimil Hort! Skoda te vyhrane partie se Spasskym!!

18.03.2021 05:22 | lmouse

Mels k to,mu rovmou udelat anketu. Porovnáváš neporovnatelné. Zátopek byl ve sve dobe jednicka, atlet století, byl tuším prvni clovek ktery dal 10km pod 29min, ale od dnesních atletu by na desitce dostal 1km a poražely by ho i ženy... Svět jde kupředu a konkurence je nesrovnatelna