MČR 2025: Tohle má být mistrovství?

Štěpán Žilka - Honza Krejčí

Štěpáne, promiň, ale po Dxa5?? se partie sesypala jak domeček z karet. Bylo zřejmé, že po …Dxb3 černý pěšec projde bez větších potíží a šance bílého se rozplynou. Přitom tah Df3 nabízel alespoň možnost hledat věčný šach, a i když by to nebyla žádná procházka růžovou zahradou, pořád by to byla lepší cesta než okamžitá kapitulace.

Vím, že jsi hráč nesrovnatelně silnější než já a že tvé znalosti jsou úplně jinde. Ale právě proto člověk čeká, že podobnou pozici zvládneš lépe. Tentokrát se to nepovedlo a byla to chyba, která k tvé úrovni k turnaji, kde se hraje o titul mistra ČR zkrátka nemá stát. 

Na svazových stránkách se často ukazuje svět jen z jednoho pohledu – z pohledu jedné pravdy a jedné strany. Jenže nepozvat na mistrovství hráče jako Vojtěch Plát či Peter Michalík a odehrát celý turnaj bez Davida Navary a Thaje Dai Van Nguyena, to už zavání nesmyslem. Ať to zní jakkoliv tvrdě, podle mého názoru je tohle mistrovství jedno z nejslabších, co se týče kvality, v tomto století. Prosím, neberte to jako bezhlavou kritiku – spíše jako upřímný pohled na turnaj, který kdysi jasně určoval, kdo je v českém šachu skutečně nejlepší.

Štěpán Hrbek - Jan Vykouk

Honza Vykouk má reprezentační ambice, velmistrovské cíle a bezpochyby patří mezi lepší domácí hráče. Ale ztratit dámu na mistrovství ČR po tahu h5?? Chlapi, jsme všichni jenom lidi, ale tady nejde o bleskovku na internetu. Tohle měl být turnaj, který nabídne špičkové šachy a důstojný boj o titul. Jenže místo toho se fanoušek dívá, jak ti „vyvolení“ hrají o mistra republiky a přitom ztrácejí dámu jak začátečníci. Další šílená partie. Další kapitola, která nesnese měřítko turnaje, jenž má rozhodnout o tom, kdo je u nás nejlepší.

Omlouvám se hráčům, nepíše se mi to lehce, ale tento turnaj měl být inspirací pro mladou generaci. Měl motivovat kluky i holky, aby na sobě dřeli a jednou si vysnili účast na mistrovství republiky. Jenže pokud dnes vidí, že se na MČR hraje takto, pak se člověk musí ptát, jaký obrázek o šachu jim vlastně nabízíme – a čeho se dočkáme v příštích letech. 

Jáchym Němec - Richard Stalmach

Můžeme si dál nalhávat, jak skvěle hrajeme šachy. Tvrdíme, že naše elo je podhodnocené, že máme tolik výborných hráčů, až si můžeme dovolit, aby v reprezentaci nenastoupili ti nejlepší, protože je přece dokážeme nahradit „kýmkoliv“. Anebo můžeme být upřímní a přiznat si, že jestli má tento turnaj a tyto partie být zrcadlem českého šachu, pak ten obraz není lichotivý a spíše volá po změnách.

A podívejme se třeba na tuto partii. Vím, že se stavím do role, kdy poučuji hráče o několik tříd silnější, ale co si má myslet divák, když už v 17. tahu stojí černý objektivně na +3 (z pohledu bílého prakticky prohraná pozice pro černého, zatímco u špičkových hráčů by partie teprve začínala) a ve 20. tahu už na +5, kdy už další pokračování na profi úrovni ztrácí smysl? Omlouvám se, ale jako fanoušek mám plné právo si myslet, že taková partie na mistrovství republiky prostě nemá co dělat.

Vašek Finěk - Tomáš Polák

Upřímnost za upřímnost. Tomáši, už to prostě není ono. Vím, že se to neříká snadno a že to zní krutě. Ale realita bývá tvrdá. V 51 letech hrát mistrovství republiky a v každé partii dostávat tak těžkou ránu, to je sportovní obraz, který vidí každý. Vím, že se snažíš, že na sobě pořád pracuješ, ale možná i sám cítíš, že ten vlak už jel.

Nikdo ti nevezme to, co jsi v šachu dokázal – spoustu krásných partií, výsledků i zážitků, které zůstanou. Ale právě proto věřím, že takový turnaj už pro tebe není nutností. Promiň za tuhle otevřenost – je v tom respekt i poklona tvé cestě, jen upřímné konstatování, že čas na nikoho z nás nečeká. 

Jirka Štoček - Tadeáš Kriebel

Tabulka po pátém kole MČR 2025 připomíná spíš dárečky z Kinder vajíčka – nikdy nevíte, co na vás vypadne. Vede Jáchym Němec. A hraje tak, že divákovi zůstává rozum stát – ne proto, že by to byla šachová poezie, ale proto, že mu ostatní dávají body skoro sami od sebe.

Za ním se drží velmistr Jan Krejčí. Ano, velmistr. Jenže jeho partie občas působí tak, že by mu na šachovnici bodla navigace s hlasem: „Pozor, blíží se hrubka, za 200 metrů odbočte na Df6.“ Jan Vykouk se mezitím snaží vybudovat reputaci hráče s reprezentačními ambicemi, ale když vám v mistrovství uteče dáma po tahu h5, je to spíš komedie než drama.

Štěpán Žilka a Jiří Štoček? Oba umí hrát, jen se nám to zatím nějak zapomněli ukázat. Václav Fiňek mezitím sbírá mínusové body k ELO tak rychle, že by mu záviděl i účetní v inflaci. Richard Stalmach bojuje, ale body se mu zatím vyhýbají obloukem – zřejmě mají jiný GPS signál. A Tomáš Polák? Ten nám ukazuje, že hrát MČR v 51 letech je odvaha. Jenže odvaha ještě nedělá body.

Takže co dodat? Mistrovství, které mělo ukázat českou elitu, zatím spíš připomíná šachovou verzi estrády. Místo nádherných partií sledujeme sbírku omylů, přehlédnutí a výmluvných gest u šachovnic. Ale nezoufejme – i kabaret má své kouzlo. A možná, že právě proto nás to pořád baví sledovat.

A až budete někde číst, že tento turnaj je skvělý, plný krásných a bojovných partií, udělejte si raději vlastní obrázek. Možná se totiž začne čím dál častěji ozývat otázka, zda má vůbec smysl pořádat mistrovství republiky bez těch nejlepších hráčů. Já říkám – smysl to jistě má. Jen je na místě dodat, zda za cenu přibližně jednoho milionu korun opravdu dostáváme to, co bychom chtěli.

(PK) 

Poznámka redakce:
Fotografie použité v tomto článku pocházejí ze sociálních sítí, kde byly veřejně sdíleny v souvislosti se šachovým festivalem. Jejich využití na NSS.cz je výhradně zpravodajského charakteru.

Podle § 31 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, do práva autorského nezasahuje ten, kdo dílo užije v odůvodněné míře pro účely zpravodajství o aktuální události .

Autorem použitých fotografií je Daniel Nový (ŠK 64 Plzeň).