Jsou šachové figurky pojmenovány logicky?

20.04.2016 05:25 | ostatní-články

Dcera se nedávno vrátila ze setkání Erasmustudentů a povídá: „Přišla řeč na šachy, a Malcolm tvrdil, že existuje figurka biskup! Neznal střelce! Copak se v Anglii hrají jiné šachy než u nás?“ „Jak jsi mu střelce přeložila?“ zeptal jsem se. „Přece shooter!

Rychle, a snad i úspěšně jsem dceři vysvětlil, že při překládání šachových pojmů nelze používat normální lidské slovníky. Že každý jazyk si postupem času pro šachové termíny generoval vlastní normativy – dané nejen etymologicky, entomologicky a epidemiologicky, ale i společensky, folkloristicky, historicky a etnicky. Dcera odešla poučena a já si uvědomil, že pojmenování šachových figurek je jednou dané, avšak je logické? Proč my máme střelce, ale Britové a Američané křižují šachovnici biskupy? 

Ponořil jsem se do slovníků, wikipedií, Google Translatoru  a různých knih. Zjišťoval jsem, zda je v souladu šachová terminologie při křížové komparaci různorodých jazyků. A musím říci (slovy Jana Vodňanského) že výsledky nejsou nezajímavé! Pokusím se nyní krátce shrnout a předvést klíčové body mé analýzy. Prosím však o schovívavost. Nejsem polyglot, trochu vládnu ruštinou a o něco více angličtinou, a tak se předem omlouvám za chyby, kterých jsem se dopustil. Pokud je mezi čtenáři znalec zkoumaných jazyků a shledá v mém rozboru nějaké nepřesnosti, může je opravit v diskusi.

Porovnával jsem jazyky: čeština, angličtina, němčina, ruština, polština, španělština, francouzština a italština. Zajímali mne nejen názvy figur, ale i jiné šachové pojmy - např: rošáda. Jen nedostatek času mi zabránil, abych analyzoval (třeba) pojem časová tíseň v portugalštině nebo braní mimochodem v turečtině. Pokud vás zajímají takovéto podrobnosti, doporučuji použít wikipedii, kde je v každém (alespoň trochu používaném) jazyce o každém šachovém pojmu buď odstavec, nebo celý článek.

      

Naše pátrání začneme u krále, je to nejdůležitější figurka, a tak má přednost. Z hlediska multilingvální komparace je král nudná entita, protože ve všech sledovaných řečech se jmenuje stejně: Král (King, König, Король, Król, Rey, Roi, Re).

O něco zajímavější situace je u dámy. Angličané používají královnu (Queen), což je pochopitelné. V jejich konstituční monarchii nemůže stát u králova boku obyčejná dvorní dáma. V republikách (Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko) používají šachisté dámu (Dame). Trochu rozpolceni jsou Španělé, protože to jsou bytostní republikáni, avšak vládne jim král. Proto i oficiální šachová terminologie (jak jsem se dočetl v jejich wikipedii) někdy používá dámu, jindy královnu (Dama nebo Reina). Italové, jako známí machisté, si vystačí se ženou (Donna). Poláci, bojovníci za svobodu a nezávislost žádnou dámu, ženu nebo královnu ve své šachové armádě nepotřebují. Proto mají Hejtmana. Nikoliv hejtmana – politika, jak se to vžilo u nás, ale hejtmana – vojevůdce, bojovníka, velitele a hrdinu. Rusové jsou v označení nejcennější šachové figurky trochu mimo. U nich na políčkách d1 a d8 stojí Vezír (Ферзь). Ten překlad Vezír však není přesný – český termín pro slovo Ферзь „mimo šachovnici“ neexistuje. Toto ruské slovo Rusové používají jen a pouze v šachách – jedná se pravděpodobně o dávný arabský nebo perský vliv.

U věže by v žádném jazyce neměla nastat žádná podivnost. Věž je prostě věž, jak na šachovnici, tak na diagramu, a pokud v nějakém jiném jazyce existuje pro věž „nevěžovitý“ termín, pak je to nonsens. V němčině, polštině, francouzštině, španělštině a italštině je věž opravdu věž (Turm, Wieża, Tour, Torre). Avšak ruština má opět zvláštnost – věž je Ладья. Do češtiny je možné tento termín přeložit jako lodice, neboť je to zastaralý termín pro říční loď. Jedná se opět o arabsko-perský vliv. Pamatuji si, že jsem jako malý viděl jakýsi sovětský pohádkový film, a v něm hrál sultán s chánem šachy s ohromnými figurami a místo věží tam byly ze slonoviny a ebenu vyřezané lodě. Při detailu jsem rozeznal příď, palubu, stěžně, ráhnoví, kormidlo a na palubě postávali malilinkatí námořníčci.

No dobrá, řekneme si, Rusové prostě nestihli dřívější lodici vyměnit za moderní věž. Avšak, co s věží provedli Angličané je naprosto nepochopitelné: Oni mají Rook… Angličtina má pro každé slovo zpravidla mnoho významů. Se slovem Rook je to podobné, ale základní význam je: Havran, černý pták. Pokud jste znalci díla A.E.Poea, tak mne možná okřiknete, protože Havran je anglicky Raven, ale nemáte pravdu: Raven je krkavec – jiný černý pták, a překlad Poeovy básně „Raven –> Havran“ je přírodopisně nepřesný. Poprvé tento překlad (dvě české slabiky za dvě anglické slabiky) použil Jaroslav Vrchlický v roce 1881. A takového velikána českého písemnictví je zakázáno opravovat…

Vraťme se však k anglické „věži“: Rook má i jiné významy: A všechny nějak souvisí s nečestnou nebo hazardní hrou: Falešný hráč, šejdíř – pokud mám jmenovat nějaká podstatná jména. Nebo: Obrat, ošulit, oškubat, okrást, obehrát – pokud mám jmenovat nějaká slovesa. A tady zůstává (můj) rozum stát. Pravda, po mnoha letech poznávání „the English language“, by se už člověk neměl divit ničemu, ale proč mají Britové a Američané na šachovnici místo věže havrana, nebo šejdíře? Pokud znáte odpověď, nenechávejte si ji pro sebe!


Pokročme k jezdci. I zde je v různých jazycích poměrně živo, nicméně všechny sledované jazyky mají pro svůj termín logické zdůvodnění. Britové a Američané skáčou do „L“ figurkou zvanou Rytíř (Knight). Jezdce na koni (člověka) mají kromě nás i Francouzi (Cavalier), koně (zvíře) používají Rusové, Italové a Španělé (Конь, Cavallo, Caballo). I když ruský termín je básnicko-zastaralý, obyčejný kůň se v Rusku a blízkém okolí nazývá лошадь. Poláci a Němci mají Skokana (Skoczek, Springer). Skoczek je v Polsku také žába a Springer je známý německý vydavatelský dům, nicméně tyto přesahy mimo šachovnici ponechme bez komentáře – čekají nás větší překvapení.

Zatímco předchozí jezdecký odstavec byl poněkud přehledný, až nudný, vše si vynahradíme u střelce. Nedorozumění mé dcery a britského studenta (Shooter vs. Biskup) naznačuje, že lingvistické pátrání po této šikmo chodící figurce bude napínavé… A opravdu, co jazyk, to někdo jiný! Většího etymologického chameleóna na šachovnici nenajdete. Čeština a slovenština jsou pravděpodobně se svým lučištníkem (nebo kulometčíkem) ve světě unikátní. Zdá se, že v Čechách a na Slovensku jsou oblíbené pozice s fianchettovanými střelci, kdy tito pouze sedí na polích b2, g2, b7, g7 a střílí po své diagonále. Zatímco v Německu se tato figura jmenuje Läufer (běžec) a v Polsku  Goniec (taky tak trochu běžec, ale spíše kurýr, nebo posel). V těchto zemích se nefianchettuje, tam jsou populárnější tahy typu: Sf1-b5. Zcela jinak se chová tato figura v Rusku, protože je to Слон (slon). Slon v Rusku zůstal jako relikt z dávných kyjevskorusko-perských kontaktů. Když přeskočíme do Španělska, tak zjistíme, že jejich šikmochodec se nazývá Alfil… Pravděpodobně očekáváte, že v závorce bude překlad tohoto – poněkud nešpanělského – slova do češtiny, ale překlad chybí. To má svůj důvod, protože španělské slovo Alfil neznamená mimo šachovnici vůbec nic. Tento termín si Španělé vyhradili jen pro šachovou figuru. A udělali to dávno, v 15. století, protože „Al-fil“ – foneticky přepsáno z arabštiny – znamená „slon“. Když tenkrát Ferdinand II. Aragonský s Isabelou Kastilskou vyháněli z Granady poslední Araby, tak arabského slona z trosek místní mešity nebo serailu vyhrabali a převzali. Italština používá pro střelce podobný termín: Alfiere. Avšak toto slovo má několik pro Itala srozumitelných nešachových významů – já jsem dohledal: praporečník, vlajkonoš, a také je to vojenská hodnost na úrovni našeho podporučíka.

Na závěr střelecké průzkumu jsem si nechal francouzštinu. V ní se střelec řekne stručně Fou (blázen, šílenec, poděs, pošuk, rapl, psychotik atp.). Toto označení pro ukázněnou figuru, která nemá žádné výjimky, chodí furt jenom šikmo, žádné hopskoky, žádné rošády nebo braní mimochodem, je naprostým výsměchem jakékoliv logice! To by nám měli Francouzi vysvětlit! Znáte nějakého francouzského šachistu? Zkuste se ho na to přeptat, ale opatrně, aby vás neoznačil za blázna, střelce, kurýra, běžce, vlajkonoše, slona (ruského), slona (španělského) nebo biskupa …

Ještě poznámka, k anglickému biskupovi – on jediný má své označení po právu, stačí se podívat na jakýkoliv diagram. Ostatně církevní hodnostář patří do (britské) královské svity: Král, královna, dva rytíři, dva biskupové (jeden pro katolickou, druhý pro anglikánskou církev), ale proboha co v této vybrané společnosti pohledává duo havranů popř. šejdířů?

Nakonec nám zůstala duše hry: pěšec. Zatímco ostatní figury mají v reálném světě své předobrazy, tak český pěšec existuje jen na šachovnici. Není to ani profese, ani politická funkce, ani diagnóza, ani zvíře, nebo rostlina. Slovo „pěšec“ naši obrozenci (nebo o pět set let dříve Dalimil) vytvořili pouze pro šachové účely. Pravda, pěšec se používá přeneseně (někdy zkomoleně jako pěšák) i v běžném životě, ale prvotní jeho použití bylo šachové. V angličtině je to podobné – Pawn. Ruská Пешка je také unikátní slovo, avšak u Němců je to jinak: Bauer (sedlák, rolník, zemědělec). V německy mluvících zemích je naopak pěšec velmi určitá osoba. Proč zemědělec? Možná proto, že pohyb s pluhem po poli je stejně pomalý, jako postupování pěšce k poli proměny. Podobně to vyřešili Španělé, ti mají na začátku partie také osm pracovníků v zemědělství – avšak nižší třídy: u nich je to Peón – pomocný dělník na zemědělských usedlostech – fanoušci westernů odehrávajících se v povodí Rio Grande si určitě nějakého zasmušilého, životem uvláčeného peóna pamatují. Italové používají pro pěšce logický termín Pedone (chodec). A v Polsku a Francii si vystačí se čtyřpísmenným slovem: Pion. Zajímavé je, že toto polské slovo označuje také olovnici a vertikálu. Možná to má nějakou souvislost se svislostí sloupců, kdo ví… Může se k tomu vyjádřit nějaký polonista?

Podíval jsem se na zoubek i ostatním šachovým termínům a zjistil jsem, že i tak jednoznačné termíny jako mat, pat, rošáda a remíza některé jazyky buď neznají, nebo neuznávají za hodna používání.

Rošáda je naprosto jiná v angličtině – Castling. Otrocký mimošachový překlad je: uzavření v hradu. To „hradní gerundium“ musel vymyslet Shakespeare, nebo někdo jemu podobný… Jiné jazyky mají rozumné a podobné termíny (Rochade, Roszada, Enroque, Roque, Arrocco, Рокировка) – asi proto, že neměli Shakespeara, i když ten ruský termín zní také poeticky, že by Puškin? Zajímavost: francouzský termín Roque je poměrně časté příjmení. U nás je to jinak. Víte o někom, kdo se jmenuje Rošáda? 

   Zkontrolujme nejdůležitější šachistova slova: šach a mat. Šach je slovo přejaté z perštiny (Šáh) a v každém rozumném jazyce zůstalo skoro nedotčené – ne tak v angličtině, kde se místo šachování provádí kontrola: Check. Podobná „kontrola“ nastává i ve španělštině: Jaque. Tato anomálie se přenese automaticky i pro označení matu. Ostatní jazyky mají: mat, matt, mат, matto, pouze Angličané a Španělé se opět liší – jim nestačí jen obyčejný a úderný mat, oni ten mat musí „prověřit“ (Checkmate, Jaque mate).

Zatímco u remízy se němčina a polština chovají spořádaně (Remis), tak Angličané při remizování něco kreslí, nebo svazují (Draw, Tie) – vůbec netuším proč, napovězte, prosím! Španělé při dělení bodu buď tabulkují, nebo stolují (Tablas). Zde je úkol pro zdatného hispanistu. Rusové, když remizují, tak použijí slovo Ничья. Ví nějaký rusista, kde se vzalo toto slovo? Francouzi asi nemají remízy moc rádi – jejich slovem je Nulle (neplatný, nulový). Italové používají slovíčko Patta, což je remíza jakákoli, nikoliv jen pat. Ten se italsky řekne Stallo (mnoho významů – třeba stání, stolec…). Podobně znějící slovo používá i angličtina: Stalemate (vyčichlý popř. zvětralý mat).

Nejkurióznější šachový termín, který jsem při pátrání objevil, jsem si nechal na závěr: španělský výraz pro pat: Ahogado (utonutí, utopenec). Docela by mě zajímalo, jaké myšlenkové pochody vedly tvůrce španělské šachové terminologie k vytvoření tak děsivé metafory. Možná nějaký dávný kastilský šachista, hrdý šlechtic, zasloužilý potíratel Maurů, potomek starodávného rodu a přítel samotného El Cida zasedl k prestižní šachové partii, kterou ve zcela vyhrané pozici pokazil patem, a pak se šel ze žalu utopit. A na jeho počest už ten utopenec ve španělském šachu zůstal.

  Říká se, že šachy je nejmezinárodnější společenská hra, neboť se stačí naučit pravidla a domluvíte se s kýmkoliv na celém světě, protože se nemusíte starat o to, jak se řekne „Sto sedm v červených!“, „Tři bez trumfů“, „Konec sázek“ nebo „Nešťouchejte mne tágem“. Mám obavu, že jsem tuto idylu narušil. A to jsem spoustu informací zatajil, třeba že v Chorvatsku běhá po diagonálách lovec a v Maďarsku dáte dušený mat husarem.


Petr Sýkora

25x 89238x
Fotogalerie
Komentáře (25) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
Rubinus

No dobře, zkusím turečtinu, i když zatím ovládám jen několik desítek slov ...

https://tr.wikipedia.org/wiki/Satran%C3%A7

Şah (Šah) - původ je jasný, z perského názvu pro panovníka; Vezir - opět název z arabštiny, v turecku byl tuším vezír cosi jako sultánův poradce; Kale - v překladu hrad, či pevnost. Věž je turecky dle mého tabletu kule, maják například kromě starého fener též deniz kulesi (mořská věž); Fil - Slon; At - Kůň, koňské dostihy jsou třeba at yarışı (ı bez tečky je jejich verze y a také se tvrději vyslovuje, y se zásadně čte jako j); Piyon - asi španělský vliv, slovník mi to překládá jako pěšáci, což je hloupost, to by se psalo jako Piyonlar. Vůbec má turečtina dost novějších slov ze západních jazyků, hrad mi tablet učí jako şato, tedy z francouzského chateaux. 

+0 /-0 | 22.10.2016 20:16

m.m
Ked uz sme pri francuzstine. V casoch francuzskej revolucie bolo samozrejme neziaduce, aby vojsko viedol kral s kralovnou, tak boli premenovani na vlajku (Kral) a pobocnika (adjutant). Tiez zastaralu vezu zmenili na moderne delo. Vyraz pre rosadu potom znamenal nieco ako: bateria, vztycit vlajku.
+0 /-0 | 28.04.2016 13:49

Martas
Ohledne francouzskeho strelce (fou) - ohledne puvodu slova je nekolik teorii - persky puvod - persky slon ('fil' , vyslovnost 'ful', jeste overim u znamych z Iranu), coz si francouzi prebrali jako 'fou' (sasek) - jednoducha lingvisticka transfomace - arabsky puvod (al-fil, slon), ve stare franzouzstine se pouzival alfin (aufin), nasledne prejmenovan na kralovskeho saska - z podobneho duvodu jako Bishop, sachy coby souboj dvou armad, francouzi a anglicani nebyli uplne zvykli na slony v armade, takze je zamenili na neco jim blizsiho https://fr.wikipedia.org/wiki/Fou_(échecs) http://www.fravahr.org/spip.php?article179
+0 /-0 | 25.04.2016 16:47

Slušný anonym

Děkuju za moc pěkný a čtivý článek!

+0 /-0 | 21.04.2016 19:49

64

Petře, to španělské "tablas" bude jasné - tabule, tedy rovina :)  Draw - jeden z významů je "zcela vyprázdnit/vylít", vysát do sucha. Tedy vysušit si remízu, Kolegové, kteří zde rozumějí tomu východnímu pojmu "ničjá (nic), budou vědět o co jde. Odpovídá tomu i to italské "null" (nic).

 

No a ta rošáda, rochade atd., to souvisí s tím pojmem skála, věž, pevnost. Tedy rošáda = akt opevnění. Jak je vidět na příkladu Tomáše Štítného, tak to znali už  pár století před Shakespearem. Že to souvisí s příjmením Roque nebo Roche (svatý Roch), to máš asi pravdu. Ono i Rocco/Rocky Balboa byl pevnej a silnej jako skála. I náš Kroko. Ten ostatně založil i opevnění Krakova a náš Krakovec;-) a jsme zase u havrana, teda u krkavce. :)  Jo, ty máš ve jméně taky stejný základ Petr = skála.

No a to anglické "castle" to je zcela přesný překlad. Znamená to zase hrad, opevnění (se). Z latinského castrum, zásek, opevnění. My z toho máme kostely a na Slovensku kaštiele, původně opevněné místo. A co z toho plyne pro šachistu? Včas opevnit krále! :)

+0 /-0 | 21.04.2016 02:36

64

Kniha o šašiech, Tomáš Štítný ze Štítného, kolem roku 1390:

 

Král, Králová ( mezi šachy byla jest též podobnosti jako král učiněna, jediné že znáti bylo, že jest žena. Neb králová má čest od krále svého, ale má se proto pomnieti ženú, žensky chodiec, tiché, ženské mající obyčeje. A cožt' řku králové, též i jiné panie rozomějte.),

 

Pop, Rytieř

 

Roch (znamenává králova úředníka. Ten šach byl udělán muž počestný, an má huol v rukú, neb má králóv úředník v zemi počesten býti; a hól moc znamenává a upřiemost holi spravedlnost. Neb jakož neslušie v ruce huol neupřiemá, takéž mají nespravedliví činové býti v moci. Takový úředník má králi i obci upřiem a věren býti, králova neopúštěti a na obec nespravedlného nezamýšleti neb na jiné menšie úředníky; učiní-liť taký úředník vinna nevinného, chtě pod tú omluvú pobrati zbožie jeho, dvojeť zlé učiní: jedno neprovinilé zbožie vezme a druhé, že vinna spraví nevinného a vezme netolik zbožie jeho, ale i čest jeho, zlým jej učině)

 

Piešci: Již o piešciech řeč pozdvíhnu. Každý byl udělán v člověčí postavě a s takovým znamením, ješto obchod lidu některého znamenává. Neb osmer jest obchod lidu obecného: jedni zemi klidie, druzí stojíec dělají svá řemesla, třetí sediec, čtvrtí jsú kupci, pátí apatekáři, šestí hospodáři, ješto hostí chovají, sedmi měští služebníci, ješto brány zamykají, mýto a tržné vybierají, osmi těkači, špehéři, lotři.

+0 /-0 | 21.04.2016 01:51

64

@nvnmea: Tak příkré hodnocení si Japonci nezaslouží. Mají svou vlastní verzi šachů "šógi", která se vyvinula ze stejného prapředka jako naše šachy, z čaturangy. A troufám si tvrdit, že "šógi" je ještě pestřejší a originálnější hra než šachy. V ní samozřejmě mají své vlastní názvy, např. věž je "hisha" (létající vůz - odpovídá to tomu vozu v perštině zmíněnému v příspěvcích níže). Věž lze proměnit v "ryuó" - létajícího draka. 

+0 /-0 | 21.04.2016 01:22

64
~Věž/Rook: jedno z vysvětlení dle Wiki je toto: A rook (♖ ♜ borrowed from Persian رخ rokh, Sanskrit रथ ratha, "chariot") is a piece in the strategy board game of chess. Formerly the piece was called the tower, marquess, rector, and comes (Sunnucks 1970). The term castle is considered informal, incorrect, or old-fashioned.   Ale navrhl bych i jiné. Angličtina se mimo jiné vyvíjela i z francoužštiny a latiny. Tam  "roch"/ "rocca"  znamená kámen, skála, pevnost - a jsme zase u věže. Nebo opevněného města jako La Rochelle. Příbuzné s naším rokle, roklina (skalnaté údolí). Takže rook může být příbuzno s anglickým rock (skála a kámen), jen se výslovnost vyvinula časem nějak jinak a na příbuznost se nějak zapomnělo.       Mimochodem i to "Rook" ve významu havran nemusí být od věci, protože "pták" obecně vždy nějak souvisí s horami, skalami, výšinami, hořejškem. Ornitologie je vlastně hornitologie, orel je horel. Horus je vrchní bůh, současně symbolizovaný jako sokol i jako hora. A hora je pevnost. Albánci jsou zastarale "Škipetaři" kde "škip" znamená jak hora/skála, tak "orla". Japonsky se pták obecně řekně "tori". A "tori" současně znamená "věž", ale také "bránu na začátku cesty" a " cestu samotnou". Není to příliš vzdálené od francouzského "tour" (z toho mají Angličané zase "Tower") což je opět jak věž, tak cesta.    
+0 /-0 | 21.04.2016 01:02

nvmea
a cenu za antioriginalitu získává japonština, jež prostě foneticky obšlehla anglické názvy :))
+0 /-0 | 21.04.2016 00:29

Venuše S.

Úžasně zajímavý článek! To mě tak zaujalo, že jsem zapátrala u bratra. Finsky je střelec  lähetti=posel, kurýr. Dále kuningas-král, kuningatar-královna, torni-věž, ratsu-zvíře, na kterém se jezdí, sotilas- voják -pěch.

+0 /-0 | 20.04.2016 23:16

capjar

to Petr Sýkora: Zajímavé zamyšlení.

to Marek Vokáč: Souhlas, že to souvisí s historickým šířením šachové hry. Ale do Evropy se šachy dostávaly asi přes Španělsko, tehdy (do cca 15. století) Maurská říše.

+0 /-0 | 20.04.2016 22:46

pvass
Ad B-ckar... Jako etnicky Madar Vas budu muset trochu opravit: Vezer (ekvivalent damy) v madarstine znamena vudce, nikoli vezira, vezir je proste vezir. A dale, jezdec neni "lo" (kun), ale "huszár" (neco jako jezdec), pesec neni "paraszt" (sedlak), ale "gyalog" (tedy opet pesec).
+0 /-0 | 20.04.2016 15:31

Marek Vokáč

Jazyková analýza šachového názvosloví je sice zajímavá, ale měla by asi vycházet z historického šíření šachu po světě (viz Dějiny šachové hry na wikipedii). Názvosloví vychází zřejmě z perštiny, odkud se myslím dochovaly první písemné prameny (indická historie takové prameny zřejmě nedochovala, a zvláštnosti čínského šachu, jako jsou figury ma, pao a vao, se posuzovat neodvažuji) - viz heslo šatrandž na wikipedii. Pak do toho zasáhla arabština, a vývoj vojenství, kde válečné vozy/slony nahradily obléhací věže. Do Evropy pronikly šachy přes Itálii, proto většina evropského názvosloví se odvíjí z italštiny (španělština k ní má nepopiratelnou příbuznost). Do některých zemí šly šachy jinými asijskými kanály, proto potkáváme kromě dámy Ferze (asi zkomolenina Fírzána) a Vezéra, odněkud místo Věže vykukuje Rúh. Názvosloví "níže" postavených figur zřejmě ovlivňovaly krajové společenské a historické zvláštnosti. Kdo prahne po větších podrobnostech, doporučím mu třeba český překlad knihy Jerzy Gizickeho "Šachy všech dob a zemí".

+0 /-0 | 20.04.2016 15:31

ELOminator

Ale jinak co se týče těch střelců, jaku ostřelují křížovou palbou celou šachovnici, to je celkem trefné, ne?

+0 /-0 | 20.04.2016 14:19

lykan

Tie možná jako dohoda dvou válčících stran o ukončení boje. I v češtině máme slovo závazek. To by mohlo vysvětlovat i to španělské stolování. Draw taky znamená poutat.

 

+0 /-0 | 20.04.2016 12:09

B-ckar
Prihodím maďarčinu, hoci ju neovládam: király, vezér, ló, futó, bastya, paraszt a sáncolás, teda kráľ, vezír, kôň, bežec, veža (bašta:), sedliak a opevňovať hradbou (pekný inotaj pre rošádu). A zo slovinskej šachovej knižky si pamätám pre vežu výraz "top" - to je snáď delo, kanón.
+0 /-0 | 20.04.2016 10:54

ELOminator

Mimochodem si dodnes pamatuju takový malý anglický forek - po porážce Italů na Euru 96 napsali titulek "Czech-mate, Sacchi" cheeky

+0 /-0 | 20.04.2016 10:51

ELOminator

No ty anglické termíny jsou většinou pokusem o fonetický přepis, ale znáte Angličany, ti nedokážou přesně vyslovit nic wink

+0 /-0 | 20.04.2016 10:47

B-ckar
Ad Martas: vragi sú skôr nepriatelia. Pár komentov: - Ruské "ničja" Slovák ľahko rozumie, slovo ničia má okrem likvidácie :) aj význam "nikomu nepatriaca", čo je pre remízu logické. - Francúzske fou ma zaujalo, mrkol do francúzskej wiki a tam to vysvetľujú ako skrátenie starobylého výrazu foule, čo je vlastne verzia arabského fil (teda obligátny slon). Pripomínajú aj podobne znejúci anglický "fool", čo je významovo už "fou". Pre zaujímavosť pripomínam, že remis je po francúzsky odložený, odročený - v dobách pečatenia po 40. ťahu to mohlo byť mätúce. A ľudový výraz pre koňa (okrem ofiko cavalier) je cheval, kôň.
+0 /-0 | 20.04.2016 10:28

Martas
Jeste jedna hezka veta z ruskeho online prenosu, pri komentari k nejake matove kombinaci jse zaslechl hezkou vetu, znejici neco jako "K vam prisol tovarisc Mateckij" (prichazi k vam soudruh Mateckij)
+0 /-0 | 20.04.2016 10:19

Viktor

O dámě mi říkal Honza Lamser, že se ve středověku sešel církevní koncil, který zavedl změnu v šachovém názvosloví, kdy ferez nahradila s odkazem na sv. Marii dáma. Ale vygooglovat se mi to nepodařilo.

+0 /-0 | 20.04.2016 10:18

Martas
Zajimavosti z nekolika online prenosu v rustine - Pro damu jsem slysel oznaceni "mať" (neboli mama), pro dvojici strelcu oznaceni "vragy" (vrazi). Vyznam pro strelce zkusim zjistit pristi tyden v Grenoblu, muj typ je ze "Fou" bude kralovsky sasek, pri pohledu na strelce ho trochu pripomina.
+0 /-0 | 20.04.2016 10:14

Viktor

Díky za pěkný článek! O anglické věži jsem našel toto fórum: https://www.chess.com/forum/view/general/why-is-a-castle-called-a-rook. Opakuje se názor, že termín pochází z perského rokh/rukh, což znamená válečný vůz. Zmiňuje se, že v Indii to byly bojové věže na slonech, že pochází z čatarungy, že v čínských šachách je stejná figura a v čínštině to dnes znamená auto. Zaujala mě teorie, že od slova rook vzniklo slovo rookie, tedy nováček - buď že je věž na kraji, že s ní vyjíždí začátečníci (zahájení jako 1.a4 2. Va3) či že začátečníci dostávali od zkušených soupeřů věž fóra... Nešachisté říkají věži i castle, to použil dokonce kdysi Staunton.

 

+0 /-0 | 20.04.2016 10:13

MaX

hats off

+0 /-0 | 20.04.2016 09:51