Jak pracovat s motivací V. Motivace vs. manipulace

20.10.2022 06:00 | Trénink

Od motivace k manipulaci je jen malý krůček. Hranice mezi oběma pojmy není nijak zvlášť ostrá, vždyť smysl motivace i manipulace je obdobný, a to někoho „přesvědčit“, aby něco udělal, nebo se naopak určitého chování zdržel.

V obecné myšlenkové rovině nemáme problém oba pojmy od sebe odlišit, protože tušíme, že manipulovat s druhým člověkem je špatné, v praktickém jednání je to ale obtížnější. V životě se často setkáváme s lidmi, kteří s druhými manipulují, aniž by sami sebe za manipulátory považovali. Dokonce by se cítili uraženi, kdybychom je takto označili. Nejčastějším pilířem, o který se opírají, je přesvědčení, že když to myslí dobře, tak nemohou dělat nic špatného. To je klasická myšlenková ekvilibristika. Když to s druhým myslím dobře, nemůže se jednat o manipulaci, protože manipulace je špatná. Běžný příklad manipulativního myšlení postaveného na dobrém úmyslu vypadá asi takto:

„Myslíme to s lidmi dobře, musíme je jen přesvědčit, že to, co jim radíme, je pro ně dobré.“

„Ale co když nebudou chtít?

„Musíme je (umět) motivovat, aby chtěli.“

„A co když ani pak nebudou chtít?

„Pak jsme je špatně motivovali. Musíme je motivovat víc!“

Hlavní rozdíl mezi motivací a manipulací je, že chceme-li někoho motivovat, neupíráme mu právo volby. Výše uvedený způsob argumentace právo volby neakceptuje, vychází totiž z předpokladu, že pokud se člověk rozhodne „špatně“, je to kvůli tomu, že:

  • nepochopil, že to s ním myslíme dobře, 

  • nepochopil svou (špatnou) situaci,

  •  nechápe, jak si svým rozhodnutím v budoucnu uškodí, 

  • dostatečně jsme mu nevysvětlili, výhody námi navrhovaného řešení.

Cílem motivačního působení není někoho přesvědčit, přivést, přinutit, donutit nebo dotlačit k nějakému chování. Cílem motivačního působení je pomoci člověku se rozhodnout. Hlavní důraz je kladen na svobodnou vůli a právo volby. To zní jednoduše a logicky. V praxi nám však činí potíže se podobné zásady držet, protože je pro nás obtížné akceptovat jednání, které je zjevně špatné, nezdravé, nezodpovědné nebo rizikové. A pokud nám na člověku záleží, není nikterak snadné přijmout i chování, které považujeme za rizikové. Proto se snažíme vyvíjet na druhé tlak, aby své rozhodnutí změnili. 

A tak to zkoušíme znovu a znovu, radíme, přemlouváme, přesvědčujeme, logicky a konstruktivně argumentujeme, někdy i vyhrožujeme a zastrašujeme. Většina lidí to samozřejmě myslí dobře, jenomže si neuvědomují, že spíše situaci jen zhoršují, protože násilná motivace nefunguje. Přinejlepším se jedná o značně neefektivní způsob, jak u někoho dosáhnout změny v chování. Pro příklady ze života nemusíme chodit daleko. Mnoho šachistů si moc dobře uvědomuje, že se v té či oné oblasti šachu potřebují zlepšit. A přesto existuje propastný rozdíl mezi počtem hráčů, kteří by se zlepšit chtěli, a těmi, kteří skutečně začnou trénovat. Ačkoli máme v dnešní době k dispozici nepřeberné množství důkazů a informací o škodlivosti kouření, o zhoubném vlivu závislosti na návykových látkách, o devastujícím účinku dlouhodobého nadužívání alkoholu, o rizikovosti nadváhy a nezdravého životního stylu, nezdá se, že bychom byli v boji proti těmto civilizačním neduhům výrazně úspěšnější než v minulosti. Dnes sice více než kdy jindy dokážeme zmírňovat následky rizikového chování, ale téměř jsme neučinili žádný pokrok ohledně předcházení a prevenci těchto rizik. 

Důvodů, proč manipulativní a násilná forma motivace není efektivní, je několik. Zde uvádím tři z nich:

  1. Princip reaktance (odporu)

Princip psychologické reaktance je odpovědí na otázku, proč se nám jen s obtížemi daří přesvědčovat druhé, a to navzdory tomu, že na své straně (jak se nám zdá) máme nezvratné a přesvědčivé argumenty. Pojem reaktance vyjadřuje odpor vůči všemu, co narušuje náš pocit autonomie a zasahuje do naší vnitřní svobody. Nezáleží na tom, zda je naše chování rozumné či nikoli. A už vůbec ne na tom, zda jsou poskytované rady správné. Mohu si být jako kuřák nakrásně vědom toho, že kouření neprospívá zdraví. To ale neznamená, že se mi bude líbit, když mě někdo znenadání začne přesvědčovat o tom, že kouření je špatné a že bych měl přestat. Nejde o zpochybňování názoru na škodlivost kouření, s tím můžeme dokonce i vnitřně souhlasit. Nelibost v nás především vzbudí skutečnost, že se někdo svévolně pasoval do role soudce, který má právo posuzovat naše chování a vynášet hodnotící soudy.  Je to, jako bychom měli někde uvnitř naší biochemické soustavy zakódovaný odpor vůči lidem, kteří nám říkají, co máme dělat. Pobuřuje nás drzost těch, kteří si myslí, že mají právo zpochybňovat způsob, jakým řídíme svůj vlastní život. Jinými slovy vnímáme nevyžádané rady a nátlak jako přímé ohrožení vnitřní svobody, útok na osobní hodnoty a znevažování způsobilosti rozhodovat o vlastním životě. Není divu, že se lidé nevyžádaným radám brání a vzdorují.

  1. Člověk sám ví, co je pro něho dobré

Odborníci na duševní poruchy, psychiatři, psychologové, psychoterapeuti a poradci, lidem zásadně neříkají, co mají dělat (tuto disciplínu přenechávají lékařům, právníkům a politikům), nýbrž diskutují s lidmi o jejich problémech, zkoumají možnosti řešení, poskytují návrhy, pomáhají při stanovování priorit, nabízejí praktické rady, ale nikdy člověku neříkají, co má udělat se svým životem. 

Ne že bychom skutečně věřili tomu, že každý člověk za všech okolností ví, co je pro něho dobré. Tak naivní nejsme a moc dobře víme, že ne každý člověk se chová racionálně a že mnoho lidí si svým chováním dokonce vyloženě škodí. Důvody, proč lidem přímo neříkáme, co mají dělat, jsou ryze praktické. Dobré předsevzetí nestačí, je třeba také konat. Na počátku změny často stojí rozhodnutí a plánování, vše ale nakonec závisí na skutečném jednání. U každého předsevzetí musíme dříve či později přejít k činům. To je hranice, za kterou žádný odborník jít nemůže. Radit druhým je jednoduché, když vy sám nemusíte nést břímě rozhodnutí jiných. Každá významná změna v lidském chování s sebou nevyhnutelně přináší jak pozitivní, tak negativní důsledky. To je bohužel daň, kterou musíme zaplatit. Když se odhodláme udělat ve svém životě nějakou zásadní změnu, musíme počítat s tím, že nás to něco bude stát. A je na nás abychom se rozhodli, zda tu cenu chceme zaplatit. Je snadné radit lidem, aby přestali kouřit, pít či brát omamné a návykové látky, když to nebudeme MY, kdo si bude muset projít abstinenčními příznaky. Je pohodlné přesvědčovat svěřence, aby se vykašlal na všechny své dosavadní koníčky a zájmy a zcela se oddal studiu a tréninku šachu, když to nebudeme MY, kdo danou cenu musí zaplatit. Ale na druhou stranu to budeme MY, kdo se bude výsledky svěřence chlubit. Je to samozřejmě o míře motivace a prioritách každého z nás. Neklamnou známkou motivace je skutečnost, že pozitivní důsledky určitého chování hodnotíme výrazně kladněji než případná negativa.

  1. Vysoká individuálnost šachového tréninku

Šachy jsou vysoce individuální záležitost, což z hlediska trénování klade na vůli svěřence velké nároky. Žádná práce s trenérem nedokáže nahradit samostatnou práci nad šachovnicí. Kolektivní sporty jako je fotbal či hokej to mají jednodušší v tom, že od toho je tam trenér, aby hráče donutil na tréninku makat. V šachu vám trenér může říci, že musíte řešit diagramy, ale zda doma budete skutečně trénovat je jen na vás. Přikazování, donucování a přemlouvání bývá v takovém případě málo efektivní. Pohrůžkou můžeme dítě doma přinutit, aby dvě hodiny trénovalo, nicméně je otázkou, o jak kvalitní trénink se bude jednat. Sedět u šachovnice a koukat do zdi dokáže každý. Obloukem se tak vracíme k tomu, co bylo řečeno na začátku, příliš násilná snaha o motivaci se míjí účinkem. Cílem motivace je pomoci člověku se rozhodnout, zda a za jakých podmínek má pro něho smysl trénovat. Jen tak můžeme dosáhnout opravdu funkčního tréninku. Nutit svěřence do něčeho, co sám vnitřně nepřijal, je slepá ulička.


Martin Pardy

30x 4374x
Fotogalerie
Komentáře (30) Aktualizovat
ThePot
Zvlášť zajímavý je bod č.7 žaloby Niemann v Magnus. Překládám : "..Je pozoruhodné, že to nebylo poprvé, co Niemann porazil Carlsena v šachu, jen však poprvé když tak učinil na oficiální akci FIDE. Niemannovo zdrcující vítězství účinně přerušilo Carlsenovy dvě zbývající statistické ambice, a to: dosažení výkonnostního ratingu 2900 FIDE poprvé v historii; a překonání svého vlastního světového rekordu v sérii neporažení v rámci FIDE turnajů. Tyto úspěchy, pokud by byly dosaženy, by Carlsena zpevnily jako pravděpodobně nejlepšího šachistu všech dob a učinily by tak jeho kvetoucí šachové impérium ještě cennějším. Aby toho pro Carlsena bylo ještě horší, Niemann Carlsena uvedl do rozpaků tím, že ho hravě posmíval v průběhu pozápasového rozhovoru..."
+1 /-0 | 20.10.2022 23:40

ThePot
Ano. Tady je třeba motivace Hanse Moka Niemanna. Žaloba v plném rozsahu. Žalovanými jsou Magnus Carlsen, Play Magnus, Daniel Rensch, Chess.com a Hikaru Nakamura. Za poškozenou reputaci požaduje žalobce až 100 milionů USD. https://storage.courtlistener.com/recap/gov.uscourts.moed.198608/gov.uscourts.moed.198608.1.0.pdf
+2 /-0 | 20.10.2022 23:34

pawel

Jak správně druhého motivovat, jsem hodil v 20:13 na diskuzi o všem.  Tady by se mohla strhnout diskuze, která sem nepatří. Kdyžtak tam prosímhats off

+1 /-0 | 20.10.2022 20:15

Petr Koutný

Petan, Bossik - zítra bude finální článek o přeboru USA. Máme vždy den až dva dny dopředu plán článků a předem jsme plánovali na dnešek tento článek a na zítřek přebor USA. Některé turnaje chceme komentovat denně, některé jen některá kola. Rozhodujeme se podle zajímavosti partií, čtenností předešlých kol a možností publikovat něco zajímavějšího, či vhodnějšího. Tím vhodnějším byl třeba dnešní článek, protože máme " neutrální články ", které jdou publikovat kdykoliv a třeba dnes jak Robert, tak já jsme toho měli strašně moc a takový článek nám hodně pomůže stihnout co musíme, právě proto byl tento článek vybrán pro tento den. Není to jenom o nss, ale chceme denně krmit Youtube, několikrát týdně anglický Youtube, pracujeme na TV Seznam, e-shopu - kde začíná Vánoční prodej, příprava další knihy atd atd...Prostě někdy se to sejde, že toho je víc, než dokážeme stihnout a pak, jak my říkáme neutrální článek je ten, který potřebujeme nejvíc...

+3 /-0 | 20.10.2022 19:46

Petan

Je fakt, že zpravodajství z mistrovství USA vypadá zvláštně. Nejprve souhrnný článek za prvních 5 kol, pak dvakrát co kolo to samostatný článek a od 7 kola nic. Lépe by působilo rozmyslet se hned na začátku, zda bude zpravodajství z každého kola, nebo jeden článek v půlce a 1 na konci či zda jen 1 souhrnný článek za celý turnaj.

+1 /-0 | 20.10.2022 19:36

Bossik
Myslel jsem pane Koutný turnaj v USA. Tam jste skončili s komentováním v 7. kole. Není to trochu divné? Komentovat turnaj do poloviny, informovat vaše čtenáře o turnaji a pak turnaj jako by neexistoval...
+0 /-0 | 20.10.2022 19:11

Poutnik

ciki a spol. Máte pravdu, a psal jsem zde o tom v minulosti. Autor sice má vystudováno, ale něco úplně jiného. Neřešte to, článek je v podstatě reklama autora, aby se mu nějací zoufalci přihlásili a zaplatili za služby, které nabízí. 

+1 /-0 | 20.10.2022 16:58

Petr Koutný
Bossik - díky za komentář, kterému po rychlém pohledu na první stránku tohoto serveru a zamyšlením kolik je tady článku, opravdu nerozumím a ani se nesnažím mu porozumět. Byl to takový prázdný komentář, který jenom byl, ale vlastně nic neřekl.
+3 /-1 | 20.10.2022 16:43

Bossik
Já osobně bych si radši rád přečetl článek o tom, jak Fabi Caruana vyhrál mistrovství USA v šachu anebo si zde prohlédl nějakou pěkně komentovanou partii od pana velmistra Cveka. Poslední dobou tu buď vycházejí články pana Koutného, které jak by člověk očekával mají přitahovat pozornost - tedy jsou to bulvární články bez jakéhokoliv šachového obohacení, nebo články podobné těmto. Snad tento trend nebude pokračovat
+0 /-2 | 20.10.2022 16:30

Bossik
Autor tohoto komentáře si sám smazal tento komentář.
+0 /-0 | 20.10.2022 16:24

xdavx x
Začínající sportovec je vždy amatér. Kde není talent neni co rozvíjet.
+0 /-0 | 20.10.2022 14:26

Kamil Mihálik
Petan ja využijem to aj v bežnom živote. Trebárs dobrý kamarát zveril mi čerstvého 5 ročného chlapca, aby som hral s ním šachy a učil ho. Na niečo budem pamätať aj z tohto článku, aby som nejaký mladý talent nezarezal. Momentálne daný chlapec má šachy veľmi rád a neskutočne ich žerie. Bol by som rád, keby vydržalo mu to hm, čo najdlhšie. Keď bude starší o rok alebo dva a budú ho tak baviť naďalej tak zverím ho kamarátovi jednému skvelému trénerovi v klube, čo mal skoro medzinárodný titul... Skúsime ho posunúť do nejakej tej ligy v našom klube....
+2 /-0 | 20.10.2022 14:16

Petan

Nevím, jestli Pardy, jakožto trenér, má klientelu odpovídající jeho zkušenostem a výsledkům (které se u trenérů a zejména mentálních koučů měří dost blbě) nebo ne. To si musí zhodnotit ten kdo je ochoten mu za treninky platit. Článek je asi určen spíše pro začínající sportovce a jejich trenéry a pro takovou cílovou skupinu snad není potřeba mít buhvíjakou praxi s trenováním třeba velmistrů. Mě se zdá výše uvedené teoretické pojednání o motivaci docela rozumné. Já to pro svoje šachové treninky sice nevyužiju vůbec, ale šachisté jako Kamil Mihálik si tam třeba něco pro ně užitečného najdou.

+3 /-0 | 20.10.2022 14:03

Teofil Horáček

Článek je zajímavý, pokud jej někdo kritizuje, ať nehledá problém v autorovi, ale v sobě. 

+4 /-3 | 20.10.2022 13:54

xdavx x
Kde nebo jak je potvrzeno že jsou užitečné?
+1 /-2 | 20.10.2022 13:46

Kamil Mihálik
xdavx x ja si nemyslím to. Má to robiť každý, kto má o to záujem. Nevidím nič zle na tom, že trebárs pán Pardy dáva tu užitočné rady. Komu to vadí, tak tie články čítať nemusí nabudúce. Komu to nevadí, tak si tie články prečíta rád. Osobne mňa tieto články veľmi bavia a autor vie dobre, že o čom píše. Skôr je trápne len nadávať, pričom nevie priložiť ničomu ruku k dielu. Povedzme nič nenapísal nikdy, nikomu nepomohol nikdy. Takých treba len hnať vidlami a smiať sa z nich... Podobní ľudia vzbudzujú len smiech, čo neurobia pre komunitu nikdy nič a kritizujú tých, čo aj niečo robia...
+1 /-2 | 20.10.2022 13:44

xdavx x
Petan. Podle mě to maji delat lidi s výsledky. Masér fotbalove repre taky nejprve dokáže své umění nejprve na nižší úrovni. A sportovní psycholog taky hned bez předchozích vysledku nemůže radit třeba Kvitove. Zcela souhlasím s Azvl.
+2 /-1 | 20.10.2022 12:47

xdavx x
Autor tohoto komentáře si sám smazal tento komentář.
+0 /-0 | 20.10.2022 12:45

azvl

Tak ono záleží po kolikáté se mu něco podobného stalo. Pokud poprvé není k řešení vůbec nic, tím si musí projít každý trochu lepší šachista a nic na tom nezmění žádní koučové, žádné motivace. Pokud víckrát tak má docela slabé nervy a nikdy z něho o moc lepší šachista nebude. V šachu má obrovský vliv psychika a buď na to člověk má nebo ne. Samozřejmě nějaký psycholog může pomoci. Jen pokud je to u nízké úrovni hráče tak je to v postatě zbytečné. Samozřejmě u špičkových šachistů může kvalitní psycholog znamenat moc. Ale zas tam už tak nejde o motivaci.

+3 /-1 | 20.10.2022 12:09

Petr Koutný
Znám spoustu případů, kdy i u amatérů je potřeba takové podpory. V Luhačovicích v MČR amatérů hráč s elem - 1900 po šesti kolech byl aktuálně po výborných výsledcích v Top 5 a v sedmém kole měl realivňe dobrý los. Stál výborně, hrál já výhru. Jednotahově to prohrál a položil se. V osmém kole prohrál zas a v posledním s hráčem 1700 taky. Hlava to nedala, přitom šachově na to měl.
+2 /-0 | 20.10.2022 11:34

Petan

Davide kdo tedy podle tebe má dostatečnou kvalifikaci na to, aby mohl dělat trenéra nebo mentálního kouče či psychologického poradce nebo jak to nazveme? Jsou sportovci, v našem případě šachisté, kteří žádného psychotrenéra nepotřebují a v ničem by pro ně nebyl přínosem (tipuji, že do této kategorie patříme například my dva), a na druhé straně jsou šachisté, pro které má tzv nešachový trenink hluboký význam a fakt to u nich výrazně ovlivňuje sportovní výsledek.

+2 /-0 | 20.10.2022 11:12

xdavx x
Mám vystudovanou jadernou fyziku a stejně bych si nedovolil radit operátorům reaktoru v temeline...
+2 /-2 | 20.10.2022 11:00

Pavel Ch

Martin Pardy má o tom něco vystudováno, nebyl bych na něj tak přísný, v něčem má pravdu. Je to více v teoretické rovině.

 

Mně ale vadí především něco jiného. V článcích (i předcházejících) se rozíbírá, jak co nefunguje, trochu se to začíná rozepisovat, rozšťouchá a....aha konec. Odborné články mají ale nějakou strukturu, osnovu, ta tady však úplně chybí. Ještě by bylo snesiltelné, kdyby na konci bylo, že pokračování zas příští čtvrtek ráno. A bylo to opravdu pokračováním článku. Články vychází náhodně a kdo si vzpomene na minulý, tak nenavazuje, jen zas volně o něčem jiném na podobné téma.

+2 /-0 | 20.10.2022 10:51

Pavel Ch
Autor tohoto komentáře si sám smazal tento komentář.
+0 /-1 | 20.10.2022 10:51

Petan

Tipuji, že jen málokdo z kritiků si článek přečetl laugh.

+2 /-1 | 20.10.2022 10:46

xdavx x
Motivační kecy od lidí co niceho nedosáhli jsou trapné..
+3 /-3 | 20.10.2022 10:32

ciki333
Autor tohoto komentáře si sám smazal tento komentář.
+0 /-1 | 20.10.2022 10:13

Kamil Mihálik
Náhodou veľmi dobrý článok. Tento sa mi veľmi páčil.... Pretože mám k téme blízko a všetko dotýka sa ma. Prečo toľko veľa ľudí (aj silných) končí so šachmi? No lebo nemajú motiváciu. V mladosti tlačil ich nejaký do niečoho, čo nechceli atď...
+4 /-2 | 20.10.2022 07:59

sarmatam
.....slovo POCHVALA ......si myslím , je to pravé........pochválit někoho za něco co udělal správně a hezky .....si myslím že dokáže člověka , popohnat do předu......
+0 /-1 | 20.10.2022 07:57

ciki333

Neuvěřitelné bláboly...Martin Pardy, co sám nejen ve sportu ničeho nedosáhl, udílí knížecí rady. Vidím u něho v obýváku knihovnu narvanou všemi těmi nesmysly o motivaci, dále jak snadno a rychle dosáhnout úspěchu v zaměstnání, jak dobýt srdce krásné a emancipované ženy, motivační formule a videa...Pane Pardy, běžte s těmi moudry do hajzlu. Jen 3% vyvolených dosáhne úspěchu tj. v korporátech se proderou mezi TOP dogs, v tenise mezi 500 na žebříčku ATP apod. Tyhle obchodníky s deštěm bych s chutí kopnul do hýždí...

 

 

+4 /-6 | 20.10.2022 07:44