(XLVIII.) - Keresův útok 6.g2-g4
17.04.2016 06:00 | Šachový střípekKeres ve své knize 100 partií k tahu 6.g4 napsal: "Tato zajímavá idea mne napadla při partii. Častěji se zde používá 6.g3 ..."
Ovšem další autoři teoretických knih se drží tvrzení Panova, který ve svém svazku Kurs děbjutov (třebas vydání z roku 1980 spolu s Estrinem, Moskva 1980) tvrdí, že on byl prvním, který hrál tah g2-g4 a to v partii s Kotovem v roce 1939. Tuto partii jsem ale nikde nenašel, v knihách je uveřejněn jen několikatahový fragment na který se můžete podívat. Pravdou ale je, že Panov hrával velmi často tah 6.g3 a od něhož je jen krůček k g2-g4. Každopádně tah g pěšcem přežil a používá se i v současné době velmi často.
Postup g pěšce svědčí o agresivních úmyslech bílého. Už v zahájení se snaží o iniciativu na královském křídle tím, že připravuje pro budoucí operace na této části šachovnice prostor. Ovšem jeho postavení je tahem poněkud oslabené. Dle Kerese tedy úvodní partie probíhala takto:A ještě alespoň několik výroků o výpadu g pěšce.
Šach 1943 str. 74: "Originální útok, jejž bílý ihned zahájil, bude asi velmi obtížno vyvraceti" (pozn. u Keresovy partie s Bogoljubovem), u partie Foltys - Kottnauer na str. 102: "tento Keresův tah je pro obranu značně nepříjemný."Averbach: "Keresův útok je rozhodující odpovědí v scheveningské variantě, která je velmi nebezpečná pro černého."
Emms: "Keresův útok je bezesporu nejvíce agresivní způsob, jak hrát proti scheveningenu a je klíčovým testem životaschopnosti obrany."
Následuje malý výběr trochu starších partií ze 40. let.Oběť pěšce e4
ve variantě A 69 je zajímavým pokusem jak vyvrátit výstavbu moderního Ben-Oni. Velmistr Szabó ve své knize Meine besten Partien (Budapešť 1990) o ní píše: "Nová idea, která byla vyzkoušena Schutenem (bílé) proti Dicksovi v holandském mistrovství 1975: rošoval a obětoval pěšce e4. V případě braní vznikají obdobné varianty jako po 9.exd5 jen s tím rozdílem jako kdyby zmizel ze šachovnice c pěšec..." Sám ale v citované partii Szabó - Timman na straně 216 zahrál obvyklé 10.e5.Čtyři divocí oři
V ruské sérii knih Alternativní teorie vyšla Sovremennaja anti-sicilianka (Sergej Solovjov, C-Peterburg 2013). Na straně 311 je analýza varianty ve které vzniklo kouzelné postavení čtyř jezdců, který byli různě obětováni.
Hezký obrázek
je na pěšcový řetěz černého. Partii uveřejnil Schach 1996 číslo 3 na straně 60. Komentáře jistě netřeba. č.23
Děkuji, omluva, to byla má chyba čísla. Mělo býti 15. Jxf7. Mrkněte do databasse.
Těmi čtenáři jsem myslel většinu bez mezinárodních titulů, pro které p. Závodný píše. Že by to ve vážné, nota bene v blicce, neměli lehké. A že přítel Komodo u partie pak chybí
.
giocozo: Máte naprostou pravdu, určitě s compem a Komodem nezajímavé.
Když vám v tej vaší blicce do toho kopne bílý 16.Jxf7, tak se bude bavit především váš soupeř. Budete trpět s nejasným výsledkem.
V databassi: 16.Jxf7 z deseti vážných partií přesně 50% úspěšnost. Jak vybíral pan Závodný partie, kdy oba 2300+, tak jediná a tu vyhrál bílý. V obraně je "lehčí" se spálit.
Z nás "běžné" čtenáře, pro které především pan Závodný píše, bych ruku do ohně nedal, že černými jen tak ubráníme 16. Jxf7 i ve vážnej.