Mistr FIDE František Blatný oslavil 75 let!

03.04.2008 08:00 | Turnaje

František Blatný se narodil 2. dubna 1933 ve Zlíně. Podle známé legendy se naučil královské hře v nemocnici, kam mu šachy přinesla sestra k ukrácení dlouhé chvíle. Gymnásium absolvoval v Brně-Husovicích na Elgartově ul. (rád vzpom...

František Blatný se narodil 2. dubna 1933 ve Zlíně. Podle známé legendy se naučil královské hře v nemocnici, kam mu šachy přinesla sestra k ukrácení dlouhé chvíle. Gymnásium absolvoval v Brně-Husovicích na Elgartově ul. (rád vzpomíná na tamější profesory i tehdejší šachovou "líheň", např. na prof. Zemana, akademického malíře a člena šachového klubu Duras v Brně, který zde učil studenty šachy dvě hodiny týdně).
Stal se tehdy členem ŠK Husovice, kam ho přivedl dr.Vlček.


Blatný na studentské olympiádě v roce 1959

František vzpomíná, jak se mu jednou Vlček chlubil krásnou partií. Blatný ho uctivě vyslechl a pak si dovolil maličkou poznámku: "Krásná partie! Ale jak byste ji vyhrával, kdybyste v tom 17. tahu nešel koněm z d2 na f4!?" Vysokoškolská studia absolvoval Blatný na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval biologii. Stal se promovaným biologem a pedagogem. Jeho diplomová práce měla poněkud komplikovaný název "Vliv ÚV záření na produkci vitaminu B12 u streptomyces griseus" a málem zavinila jeho "přestup" do Prahy. V roce 1956 ho totiž lákal do klubu Zdravotník Praha Mgr. Říha. Po absolutoriu nastoupil jako mladý učitel biologie na ZŠ Merhautova v Brně. Po krátké (tuším dvouleté) dráze pedagogické se stal profesor biologie od nového školního roku 1963/64 odborným pedagogickým pracovníkem v Domě pionýrů a mládeže v Brně-Lužánkách.



Kromě šachu, který byl vždy pro něj sportem číslo jedna, hrával skvěle stolní tenis a v roce 1956 dokázal zvítězit za zeleným stolem i nad exmistrem světa Váňou. Dlouho hrál "pinec" ligově za Moravskou Slávii, v šedesátých letech byl trenérem reprezentačního družstva žen. Ovšem královská hra se stala jeho láskou největší. V roce 1951 se stává nejmladším přeborníkem Brna, sklízí úspěchy na choceňských juniorkách. Poprvé se probojoval do finále mistrovství Československa v roce 1954 a těchto prestižních turnajů absolvoval celkem třináct. V Bratislavě 1959 a Jablonci 1962 se dělil o druhé místo, v Brně 1964 byl dokonce 1.-2. s Vlastimilem Jansou, užší zápas o titul v Luhačovicích však těsně prohrál. Zúčastnil se čtyř studentských olympiád – v Reykjavíku 1957 byl nejúspěšnější na třetí šachovnici před Lvem Polugajevským a dalšími pozdějšími slavnými velmistry.
Reprezentoval republiku na na šachových olympiádách ve Varně 1962 a Tel Avivu 1964, později býval nehrajícím kapitánem (Siegen 1970). Uplatnil se i jako výborný trenér mládeže a funkcionář v rámci kraje i ústředí. V únoru 1990 se dokonce stal František Blatný na osm měsíců předsedou Československého šachového svazu a pak vyhrál konkurs na post generálního sekretáře Československého šachového svazu se sídlem v Brně. Bylo to období hektické činnosti, kongresů FIDE, zviditelňování jména naší republiky v této mezinárodní šachové organizaci, období diplomatických úspěchů (ČSFR byla pořadatelem dvou ME juniorek, Mitropa Cupu, velkých mezinárodních turnajů) i funkcionářských sporů.
*) Psáno k šedesátinám (pozn. aut.)

Brněnský Botvinnik
(Mistru Blatnému k sedmdesátce – 2. dubna 2003)
„Vynalézavost“ novinářů při vymýšlení titulků sportovních článků je všeobecně známá. Na začátku šedesátých let se v Rovnosti objevil rozhovor s Františkem Blatným pod názvem „Brněnský Botvinnik“. Bylo to uznání pro šachového mistra, který se právě v Jablonci nad Nisou dělil v přeboru Československa o druhé místo s Vlastou Hortem za Lubošem Kaválkem.
Srovnání s tehdejším sovětským mistrem světa ovšem kulhalo v mnoha směrech. Blatný rozhodně nepřipomínal ani stylem, ani povahou Michaila Mojsejeviče. Nanejvýš snad menší postavou. Především se však od poněkud suchopárného Botvinnika lišil veselým, vstřícným, přátelským vystupováním a taky jistou dávkou bohémství. Prostě – bodrý Hanák ze Zlína, který hýří skvělými nápady a jejich realizaci přenechává jiným.

Ovšem – v Brně byl tehdy František Blatný zářící sportovní hvězdou. Vždyť od startu Emila Zinnera ve Stockholmu 1937 nebyl žádný Brňan přímým účastníkem šachové olympiády! A Franta se tam probojoval. Ve Varně 1962 uviděl na vlastní oči tehdejší světovou elitu, poznal také Bobby Fischera! Netušil ovšem, když posílal brněnským kolegům pohlednice s autogramy velmistrů, jakou bude mít v budoucnu taková relikvie cenu. Olympijský start si zopakoval i v Tel Avivu 1964 a v Siegenu 1970 byl trenérem. K šachové elitě měl Franta Blatný vždy přístup. Snad byl mezi slavnými i oblíben – disponuje totiž neuvěřitelnou schopností konverzovat v mnoha jazycích. Když byl na začátku devadesátých let sekretářem Československého šachového svazu, často jsem ho v jeho pracovně na Zámečnické ulici navštěvoval. Každou chvíli zde zvonil telefon. Obdivně jsem sledoval, jak se Franta domlouvá s nejrůznějšími šachisty a funkcionáři na druhém konci drátu tu anglicky, tu rusky, tu polsky, tu srbochorvatsky, tu snad i maďarsky. Jazyková erudice a schopnost uhlazovat spory jistě přispěly k skvělé kariéře Franty Blatného jako mezinárodního rozhodčího FIDE. Řídil často centrální zápasy na šachových olympiádách, ba i zápasy o mistrovství světa (Karpov – Timman, Jakarta 1993). A stejně obětavě pomáhá ve třech světových organizacích nevidomých (IBCA), neslyšících (ICSC) a tělesně postižených šachistů (IPCA). Zde bývá také hlavním rozhodčím na jejich světových šampionátech a vše zvládá perfektně. Velkou praxi získal dlouholetým „soužitím“ s klubovým kolegou a šestnáctinásobným přeborníkem Československa mezi nevidomými šachisty – JUDr. Jaromírem Floriánem.

2x 996x Jan Kalendovský
Fotogalerie
Komentáře (2) Aktualizovat
07.04.2008 23:11 | Autor neznámý

agentu stb s nejvyšším elem...živijo

03.04.2008 17:10 | Autor neznámý

Panu Blatnému moc gratuluji a přeji vše nejlepší - hlavně hodně zdravíčka! Těším se naviděnou na brněnském festivalu-P.Pisk