Nejlepší český šachista všech dob

27.03.2021 23:26 | Historie

Můžou být akademické dohady jestli byl lepší Hort a nebo Kaválek. Můžou být nekonečné diskuze o tom, jestli byl lepší Réti a nebo Duras. Ale nemůže být ani slovo tom, že nejlepší český šachista všech dob byl Jára Cimrman.

Nastudovat celou historii legendárních vítězstvích Járy Cimrmana je úkol pro historiky na tři životy. Je těžké a možná i nemožné sepsat vše, čím tento český vlastenec obohatil šachovou historii a čím vším šokoval šachový svět. Ale i toto málo, co tady napíši vás může ohromit natolik, že nebudete pochybovat o tom, že Jára Cimrman byl největší český šachista všech dob. 

Ve své bohaté kariéře šachisty se Jára Cimrman pochopitelně utkával i  nejlepšími hráči své doby. Známým a hodně ve světovém tisku citovaným je jeho zápas s velmistrem Laskerem, který se uskutečnil v květnu r.1902 v polské Lodži. S bílými tehdy hrající Cimrman, ač sám obětoval všechny své figurky, vyjma krále , dokázal uhrát remízu patem. (Přičemž Lasker neztratil ani jednoho svého  pěšce!) Zápis tohoto střetnutí vám nyní nabízím:



-
. kolo -
Zde je pozápasové vyjádření obou soupeřů tak, jak ho zaznamenly  tiskové agentury:

Cimrman  :  S výsledkem jsem spokojen a dá se říci, že jsem si ho přál. Ve hře jsem měl několik šancí na vítězství a kdybych chtěl, mohl jsem ho zničit již v 5.tahu. Ale když on mi doslova zobal z ruky…..

Lasker       :  Absolutně to nechápu. Nebyl jsem schopen zahrát správně ani zahájení. Soupeř mne neustále krmil figurkami a já pak neměl možnost učinění nějakého racionálního tahu. Za remízu děkuji, ale před Cimrmanem smekám…..


V počátcích své šachové kariéry se Cimrman pravidly příliš nezaobíral a věnoval se převážně bojové strategii. Ve vzpomínkách jednoho jeho spolužáka se dočteme, že Cimrman zcela znehodnotil jeho dřevěnou šachovnici, když do ní pomocí řezbářského dlátka vysekal hluboký zákop (vedoucí od a6 přes e6 až po h7), prý aby se mohl lépe bránit jeho útoku. Po následné pěstní potyčce se Cimrman trochu umoudřil, ale přesto ještě dlouho potom bylo jeho hlavní zbraní klubko ostnatého drátu, kterým umně obehnával svoje milované figurky.

Za těchto okolností není divu, že soupeři o Cimrmana příliš nestáli, a tak hrál Jára nejčastěji v koupelně proti svému odrazu v zrcadle. Zde se Mistr mohl konečně vyřádit podle svého - pravidla nepravidla. Pochopitelně většina těchto zápasů končila remízou, protože na šachovnicích pokrytých ostnatým drátem a dýmovnicemi si Cimrman těžko mohl zasadit smrtelný zásah. Kromě toho figurky naskákané v zákopech ani nemohl vidět. Později to však omlouval slovy: "Přece si nebudu dávat šach. To bych si vůbec nezahrál."

Přestože se zákopy a zátarasy v šachovém světě neujaly (stejně jako ruční minigranáty vhazované při útoku na šachovnici), některé z Járových netradičních postupů se nakonec staly součástí šachových pravidel. A zde musíme na prvním místě jmenovat "braní mimochodem".

Vzhledem k svéráznému charakteru Cimrmanovy hry se často stávalo, že se mu uprostřed hry nedostávalo pinčlíků. Aby tento deficit vyrovnal, Cimrman potajmu odebíral soupeřům figurky. Tu šlohl střelce, tu nepozorovaně stáhl jezdce a někdy si troufl i na královnu. Samozřejmě občas se stalo, že byl při manipulaci přistižen a pak se bránil slovy "..to bylo braní mimochodem". Šachistům to zpočátku lezlo na nervy, ale s léty si metoda získávala respekt a byla nakonec včleněna (za přísně určených podmínek) do šachových pravidel. Jistá Cimrmanova horlivá ctitelka dokonce tvrdila, že i ji si Cimrman chtěl "vzít mimochodem". Tuto zprávu však pokládáme za přehnanou.

Další Cimrmanovou novinkou byla rošáda. Dr. Fiedler z Vídně se sice domnívá, že rošáda byla výsledkem Cimrmanova "kroku stranou", pravda je však trochu jiná. Rošáda nebyla krokem stranou, ale krokem na stranu. Cimrman se totiž správně dovtípil, že i v průběhu bitvy může na Jeho Veličenstvo přijít nějaká ta tělesná potřeba a jelikož na šachovnici nejsou žádné buky ani duby, za které by bylo možno si odskočit, je nutno si odskočit "za věž", která je za tímto účelem vtipně přemístěna. Tomu odpovídá i vžitá terminologie - malá rošáda (odskok na malou stranu) a velká rošáda (odskok na velkou).

V oblasti strategie se zase Cimrman proslavil zavedením tzv. "oběti". Za nepříznivé situace na šachovnici (ve které byl Mistr prakticky pořád) mu kolikrát nezbylo, než domáhat se pomoci "shůry" a obětovat nějakou tu figuru. Cimrman tak zpravidla činil sekáčkem na maso, kterým svým jezdcům a střelcům v kritických fázích boje bez milosti stínal hlavy. Zda mu to pomohlo nevíme. V každém případě se však "oběť" stala součástí arzenálu všech slavných šachistů, z nichž někteří se neštítili ani oběti dámy, na kterou by gentleman Cimrman sekáčkem nikdy nesáhl (s možnou výjimkou výše uvedené ctitelky). Cimrman sám propracoval techniku oběti k naprosté dokonalosti, jak se můžeme přesvědčit v jeho půvabné brožurce "Šlachy snadno a rychle". Pokud se snad čtenář z názvu domnívá, že Jára se zde zabývá převážně technikou obětování koně, tady je na závěr malý citát z díla: "Za žádných okolností neobětujeme krále. To by se nám později mohlo vymstít".

Co říci závěrem? Snad jen tolik, že Cimrman zůstal i na šachovnici vlastencem. Nejlépe o tom vypovídá postřeh ze slavného utkání C/C (tedy Capablanca vs. Cimrman). Když kubánsky velmistr zatlačil Mistra do defenzívy a po několika ostrých tazích ohlásil "Check!", Cimrman nezaváhal ani vteřinu: "CZECH!!!"


A jestli se najde kdokoliv, kdo dočte tento článek až sem, pak mi věřte že nejsem autorem těchto textů. Samozřejmě jsem studoval tohoto českého velikána několik let a můžu napsat studnici odkazů, na kterých se dozvíte víc. Například hodně o Járu Cimrmanovi se dozvíte chess.com, na oficiálních stránkách FIDE, tedy FIDE.com a nebo na Forbesu, kde se píše o lidech, které měnili dějiny lidstva. Takže forbes.com. Hodně se dozvíte i na BBC.com a nebo stačí trošku pátrat v zemích českých a určitě toho najdete více než já. Nejde tady přeci tvrdit, že jsem autorem textů a to ani nechci, ale chci malinko touto vzpomínkou rozveselit pochmurné tváře šachistů, kteří si nemůžou v těchto dnech vytrpět dokonale své hrubky, své chyby a své na první pohled vyhrané, v konečném důsledku a výsledku prohrané partie. 


Mějte se fajn a snad, se brzy potkáme u šachovnice. 


Petr Koutný


ps: asi tento článek měl vyjít na " Apríla" a tedy za pár dní, ale kdo ví...třeba na Apríla ještě jednou vyjde.

 - Aprílový článek napsaný před Aprílem. Nebo článek, ze kterého by měl radost Jára Cimrman, protože i on by si rád vystřelil aprílovský fórek ještě v březnu:)

7x 2317x Petr Koutný
Fotogalerie
Komentáře (7) Aktualizovat
28.03.2021 21:41 | Marhula

nejlepší hráč česko-slovenska - je hráč co se stal mistrem světa - nebo byl k tomu nejblíže-mistr světa steinitz pražský rodák-flohr měl hrát zápas s alechinem-hort filip turnaje kandidátů pak navara světový pohár-děkuji

28.03.2021 20:41 | istr

Cimrman tady byl, když byl ještě Chuck Norris na houbách.

28.03.2021 14:22 | giocozo

Pawel - Pssst ! :) Ani Svěrák se Smoljakem nemůžou o Cimrmanovi vědět úplně všechno. ;)

28.03.2021 12:50 | pawel

Petře Koutný, bodejť by ne, on je to totiž vtip o Chucku Norrisovi.

Líbil se, tak ho u nás připsali J. Cimrmanovi.  

 V hrách od Svěráka a Smoljaka o vynálezci J.D. Cimrmanovi, je zmíněn A.G. Bell, ale nic takového tam nenajdeme. A znalec historie giocozo to moc dobře ví.

 Ale podává se to s Cimrmanem dál, je to na googlu, je to už i na nsshats off

28.03.2021 12:34 | Mira

Velice pěkný článek. yeshats off

28.03.2021 08:37 | Petr Koutný

Giocozo - díky moc, teb příběh s telefonem je pro mě novinkou. Pobavil, díky

28.03.2021 06:02 | giocozo

Ano, Cimrman byl opravdový velikán a není věda, sport, či umění, kterým by se nezabýval. Nejvíc na mě zapůsobilo to, že když poprvé Alexander Graham Bell vyzkoušel svůj telefon, tak už tam měl tři nepřijaté hovory právě od Járy Cimrmana ! Díky za článek Petře, pobavil. :)