MČR 2025: Honza Vykouk vede po čtyřech kolech

Vykouk – Finěk

Šachy umí být kruté: jednomu přinesou radost a posun na čelo tabulky, druhému zůstanou jen otázky, co šlo udělat jinak. Honza Vykouk zvládl čtvrté kolo s trpělivostí maratonce – partii dovedl až do 76. tahu a nakonec zaslouženě zvítězil. Díky tomu se posunul do vedení turnaje.

Na druhé straně šachovnice seděl patnáctiletý Václav Finěk. Nasazená jednička se tentokrát ztratila v plánu hry a rozhodující chybou byl 52. tah věží na e3. Prohra mu vzala reálnou naději na velmistrovskou normu i boj o medaili. Přesto lze říct, že právě takové partie dělají z mladých hráčů budoucí velmistry. A jak by řekl klasik: „Prohraná partie bolí, ale vyhranou zkušenost už mu nikdo nevezme.“ 

 Když se dívám na prohrávající tah, napadá mě otázka: proč něco, co na první pohled vypadá aktivně, nakonec partii zlomí? Odpověď často neleží v jednom tahu, ale v souhře detailů. V otevřené pozici může mít střelec větší sílu než jezdec, volný pěšec na b6 je najednou hrozbou, kterou žádný černý pěšec nedokáže vyvážit, a aktivnější postavení bílého krále v koncovce se nakonec ukáže jako rozhodující. Pokud by černý zůstal trpělivě v obraně, možná by neprohrál. V šachu ale platí, že zdánlivě odvážný krok může být cestou do propasti. Jsou to nakonec zkušenosti....

Honza Krejčí - Jáchym Němec

Kolem 28. tahu ještě partie držela rovnováhu. Černý měl v zásadě dvě možnosti: vzít jezdcem pěšce na a2, nebo zkusit krále na c4. Rozdíl byl přitom zásadní. Po braní na a2 by pozice zůstala přibližně vyrovnaná, zatímco po tahu 28…Kc4?? se vše zhroutilo. Partie skončila prakticky během dvou tahů. To je šach v kostce – jedna špatná volba v rovné pozici a z plné rovnováhy je okamžitý konec. 

Jeden tah rozhodl a partie byla pryč. V šachu je to někdy krutě jednoduché – místo cesty k remíze vede jen krátká zkratka k porážce. Jak s nadsázkou poznamenal Emanuel Lasker: „V šachu vyhrává ten, kdo udělá předposlední chybu.“ Tady měl černý tu smůlu, že jeho chyba byla tou poslední.

Tomáš Polák - Jirka Štoček

Jsou partie, které nepřinesou velké drama, a přesto v sobě nesou tichý příběh. Tomáš Polák usedl proti Jiřímu Štočkovi a jejich střet nepůsobil jako bitva o každý tah, spíše jako pomalé vyprávění, které mělo od začátku jasný konec. Štoček kráčel cestou, z níž neuhnul, a došel k vítězství.

Pro Poláka to znamená propad na samotný závěr tabulky. Ale možná i připomínku toho, co šach učí víc než samotné tahy: že cesta má různé etapy a ne vždy vedou vzhůru. A jak řekl jednou Tarrasch: „Šach nás učí, jak prohrávat důstojně.“ Tady to nebyla jen prohra v partii, ale i jeden z těch okamžiků, kdy se šach stává obrazem života. 

 Kriebel – Žilka

Poctivá velmistrovská práce Štěpána Žilky. Jako by se v tomto výsledku otiskla předturnajová strategie na uzavřený turnaj: nebezpečné soupeře odremizovat, nepustit je k bodu navíc a šetřit síly na partie, kde je šance na celý bod. Pragmatický přístup, který dává smysl – nepouštíte soupeře před sebe a věříte, že jinde se chyby objeví.

Takto se hrají uzavřené turnaje. Remíza nemusí být cílem, ale může být prostředkem. A proto si myslím , že dnešní půlbod je dalším krokem Štěpána Žilky směrem k titulu mistra České republiky.

Stalmach – Hrbek

Partie byla ostrá jak řemen a oba mladí hráči se do sebe pustili bez zábran. Byla to skutečně podívaná, kterou stojí za to si přehrát. Kluci předvedli poctivý boj a zaslouží pochvalu za odvahu i nasazení. Remíza možná nebyla výsledkem, v který doufali, ale diváci rozhodně dostali, co chtěli. 

---

Tabulka po čtvrtém kole.

Když se podíváme na tabulku odspodu, není to radostný pohled. Tomáš Polák drží poslední místo a čeká ho těžká práce, aby se zvedl. Předposlední Václav Finěk má za sebou dvě porážky v řadě – a to je strašák, zvlášť když za rohem číhá mistrovství Evropy. Richard Stalmach je třetí od konce a člověk by čekal, že jeho jméno uvidí výš.

Výš v tabulce už to vypadá jinak. Honza Vykouk zatím jede jako rozjetý vlak a vede celý turnaj. Štěpán Žilka se drží v závěsu – a je vidět, že hraje přesně to, co si naplánoval. A pak je tu Jáchym Němec – možná největší překvapení dosavadního průběhu, i když dnešek mu úplně nevyšel.

Šampionát je ale pořád otevřený. A jak by řekl klasik – v půlce turnaje není mistr známý a outsider není odepsaný.

(PK)

Poznámka redakce:
Fotografie použité v tomto článku pocházejí ze sociálních sítí, kde byly veřejně sdíleny v souvislosti se šachovým festivalem. Jejich využití na NSS.cz je výhradně zpravodajského charakteru.

Podle § 31 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, do práva autorského nezasahuje ten, kdo dílo užije v odůvodněné míře pro účely zpravodajství o aktuální události .

Autorem použitých fotografií je Daniel Nový (ŠK 64 Plzeň).