Garry byl vyloženě zjevení tehdejší doby. Hrál velmi agresivně, dokázal masakrovat v miniaturkách i ty nejlepší šachisty světa. Skvěle počítal varianty a působil velmi sebevědomě. Zdálo se, že je nezastavitelný.
Cesta ke Karpovovi šla více méně hladce. Nejdříve dostal bombu nebezpečný A. Běljavský. Pak V. Korčnoj. Je sice pravda, že Garry prohrával o bod a nebyl schopen dlouho vyhrát, nicméně pak zkušenému Viktorovi nasolil čtyři bomby a bylo po zápase. (Zde je známý telefonát Botvinnikovi v době, kdy Garry prohrával o bod a Botvinnik se ho ptal na jeho vlastní zápas s Flohrem. Chtěl ho jen podpořit, protože tam Botvinnik prohrával o dva body a zápas ještě vyrovnal). Pak masakr Smyslova. Byl to tehdy rekord. Smyslov byl 3x starší než Kasparov (!!!)
Zdálo se, že Karpov bude mít s tímto sebevědomým mladíkem problémy. Ale jak víme, opak byl pravdou. Garry narazil do tvrdé skály. A doslova se sesunul k zemi, ale dokázal se zvednout. To bych rád zde podrthnul, že ŠKOLA zápasu s Karpovem byla pro Kasparova zcela klíčová. Myslím si, že zde se "modeloval" budoucí zabiják a lamač soupeřů. Myšleno mentálně.
Zkuste si představit, že prohráváte s nejlepším šachistou planety, mistrem světa, 4:0 a pak 5:0. Stačí mu - vašemu geniálnímu soupeřovi - jedna jediná výhra a je po zápase. S takovou myšlenkou jdete spát, s tak myšlenkou usínáte a s takovou myšlenkou hrajete. To přece musí být neuvěřitelný tlak na psychiku. Přímo příšerný. Kdo toto mohl ustát? Jen snad opravdový "mentální mistr".
Garry, jak víme, nakonec Anatolije poráží. A několikrát. Jeho psychika je neuvěřitelná, nicméně rád ji "ukazuje". Garry je mistr grimas. Často se dívá na soupeřovi (provádějící) tahy jako na někoho, kdo dělá v životě první tah na šachovnici. Udiveně se šklebí a kroutí hlavou. Někdy se tváří nesmírně přísně. Mimochodem tento "škleb přísnosti" Garrymu zbyl doposud.
Ne nadarmo si V. Kramnik naordinoval v roce 2000, že se na Garryho nebude dívat (do obličeje). Ale to jsme daleko, vraťme se do začátku 90. let. Ale o tom až příště.
Robert Cvek
Garry je mistr grimas. Udiveně se šklebí a kroutí hlavou. Ne nadarmo si Kramnik naordinoval, že se na Garryho nebude dívat (do obličeje). Jsem o pár ELO bodíků slabší než Kramnik, proto nechápu proč bych měl pozorovat obličej soupeře. Při propočtu variant se dívám na šachovnici, při zapisování do partiáře. Odmáčknu hodiny a jdu se projít. Jsem ve špatné pozici a jako Karpov se klidě procházím. Soupeř sedí, je mu těžko, snaží se vymyslet jak by mě dorazil. Když procházím kolem stolu, mrknu na hodiny jestli už jsem na tahu. Posadím se - přitom koukám kam si sedám, ne na soupeře. Podívám se jaký udělal tah, zapíšu do partiáře.
Hezká knížka Klíč k určování rusalek je od pobaltského autora. Proto zde memůže chybět příhoda, ve které vystupuje Tal. Tento slavný děvkař hrál na pláži partii s rusalkou oblečenou do miniaturních plavek. To nebylo tak snadné, jako hrát s Botvinnikem. Když se slečna dostala do horší pozice, učninila vše proto, aby její titěrné plavky byly ještě titěrnější. Hluboký předklon, drbání, protahovaní .... Míša musel zmobilizovat všechny síly, aby partii dovedl do vítězného konce. Proč to tady píšu? Tal neměl důvod pozorovat obličej své soupeřky a ksicht jakéhosi Kasparova už vůbec ne. Proto umírající Tal porazil mistra světa Kasparova v bleskovce.
Ano, některé zlomil Garry tak, že byli poraženi už při 1. tahu Garryho, někteří i před ním
Když začal trénovat Magnuse, chodili mnozí soupeři Magnuse na partii také (při)poraženi. Říkalo se, že lepší by bylo, aby nevěděli, že ho Garry trénuje.
K+K vydalo na několik knih.
O prvním zápase 5:0, 5:3, nedokončeno... + první dokončený a výhra Garryho, je i na "Slavných sportovních okamžicích".
"Skandální zápas na 64 polích"
A stejně jako Bobby Fischer - Spaskij (Slavné dny) a Kasparov - počítač (Slavné sportovní okamžiky) jsou reportáže pravdivě popsány a nejsou šachy nijak dehonostovány, naopak.