Byla to pak doba Aljechina. Jednoznačně dominoval šachovému světu. Dvakrát rozbil Bogoljubova, přestože si dovolil hrát hodně hazardně. Vyhrál s drtivým náskokem turnaje v San Remu a Bledu. A přesto všechno přichází pád A. A. Alljechina v roce 1935. Těžko vysvětlit co se vlastně stalo, ale v roce 1935 se hrál zápas o mistra světa mezi Euwem a Aljechinem. Aljechin byl obrovským favoritem. Euwe se ani šachem neživí, učí matematiku. Přesto tento zápas Euwe vyhrává a stává se mistrem světa v šachu. Těžko psát o lámání. Je ale pravda, že na konci zápasu se Aljechin lámal. Do určitého momentu hrál dobře, ale pak se něco "zlomilo". Nutno napsat, že se Euwe výborně na zápas připravil, jak čistě šachově, hlavně teoreticky, tak i nešachově. Ostatně neměl co ztratit, hrál přece s geniálním Aljechinem.
Pro Aljechina to musela být těžká rána. Nehrál pak ani nijak oslnivě turnaje. Jeho forma poklesla. Nicméně měl právo na odvetu, která se hrála v roce 1937, deset let poté, co urval titul Capablancovi. Bylo zajímavé, že po dvou letech se role změnily. Nyní byl favoritem Euwe. Ale proti němu seděl už jiný Aljechin. Odolnější, připravenější a tvrdší. Klíčová partie zápasu byla 6. partie. Aljechin v 6. tahu nabídl pozoruhodnou oběť figury. Euwe dlouho přemýšlel a jezdce nesebral, místo toho udělal hrubku (!) a partii prohrál. Tato prohra ho zlomila, jde to krásně vidět z celého zápasu. Euwe pak prohrál další dvě partie a už se nezmohl na větší odpor a Aljechin nakonec (překvapivě!) jasně zápas vyhrál 15,5:9,5 což byl naprostý debakl pro Euweho.
Může jedna partie takto zlomit špičkového hráče? Ano, může. Bylo několikrát o mistra světa, že v podstatě jedna partie rozhodla. Na dobu po Aljechinovi se podíváme příště.
Robert Cvek
Tuhle Bobbyho fotku z dnešního facebooku vidím prvně. Prý jeho sestra, její manžel a jejich dítě.
A ještě jedna.
Ano, překvapení vítězství Maxe Euweho bylo velké. Ale že by byl favoritem v odvětě? To jsem nečetl. Čekalo se, že Aljechin si titul vezme zpět.
Nicméně se zde ukázalo, jakou prestiž má titul mistra světa. Tím, že ho Max Euwe na 2 roky "vytrhl" A.A. zajsitil si "nesmrtelnost", dlouihá desetiletí byl skloňován jako ten, co dosáhl titulu mistra světa. Najdříve: "Přichází pan mistr světa, pak až ... a navíc také šéf FIDE". Kdybyl byl "jen" druhý, tak by byl jen a pouze šéfem bafuňářů
. Takto byl "ctěn" půl století o levely výše. Tolik od pamětníků.
Po válce začalo docházet k tlakům na šachovou federaci, aby ho titulu zbavila. V roce 1946 ho však dostihly alkoholismus a deprese.
To jsem si dnes přečetl.
Nemusím vědět vše. Důvod sebrání titiulu? Alkoholismus, deprese po válce??? Politika??? "náhodné vítězství " snad?, spiknutí? Jaký měl být důvod Honzalesi? Zdroj?
A v roce 1947 byl na tom jak?
Jisté je, že v době šéfování FIDE byl gentleman, možná jeden z nejlepších šéfů FIDE. Jistě, jeho přešlapy také byly popsány. Ale u jako každého při šéfování tak velké organizace.
K těm depresím. Nedivím se, těch lidí po té šílené válce, šílené době, bylo mnoho. Samože o sedlákovi z Horní/Dolní se to nenapíše, o mistru světa ano. Co se dělo v úkrytech metra Londýna, kdy nevěděli, jestli přežijí další minutu při náletech, se také ví. Nedivmě se, nesuďme předky! Nezařili jsme to. A dnešní generace, jak by se asi psychicky srovnávala se světovou válkou a v případě přežití po ni. Tušíme, že bylo asi horší.
O. T.
Bobby Fischer a Lisa Lane (1933 - 2024), americká pžebornice z roku 1959:
fotka moc pěkná, díky za publikování. Napadá mě, jak mohou být věci relativní - všichni se pořád zaklínají jakou měl Fischer fantazii ,,, ok, ale hrát s Lisou ŠACHY ?? Měl bych lepší nápady ...