Je dobré blicat na internetu?
06.01.2022 05:00 | TréninkJe. O tom žádná. Nicméně otázka je, zda by (i) zde měla platit nějaká pravidla, respektive jak na to.
V prvé řadě nejsem žádný zkušený hráč bleskovek na netu, i když kdysi jsem tam sehrál tisíce a tisíce partií. Nicméně zde (díky Bohu) nechci psát o technice, ale o užitečnosti hraní na internetu.
Pamatuji si dobu a není tak dávná, kdy se odrazovalo od "blicání" (ještě před tím o d hraní tzv. rapid partií). Ještě i nyní jsou trenéři, kteří od toho odrazují. Nicméně někdy mají pravdu, protože nic se nemá přehánět. Obecně je hraní na internetu velmi dobré, ale všeho s mírou.
Jak dlouho mám hrát na internetu? Ideálně tu dobu, kdy držíte plnou koncentraci. Pamatuji si, jak jsem se na toto téma (kdysi) bavil se Štefanem Grossem (bohužel už dlouho není mezi námi), který byl nejenom vynikající blicař, ale také trenér. Měl na to (na tehdejší dobu) rozumný názor - bleskovky jsou OK, ale do momentu, kdy se to mění v plácání a hraní jen na čas.
Jaké tempo mám hrát? Jaké chcete :-) Ale nezapomeňte, že cílem je hrát v plné koncentraci. Pokud někdo z vás nemá rád rychlejší tempo třeba jako 5+0 nebo 3+0, protože nestíhá, tak bych mu právě doporučil, aby si na to zvykal. Hlava vás časem donutí. A určitý stres (máte ho, když studujete z knih? Máte ho, když hrajete vážnou partii? :-) ) je potřeba, berte to jako vodu pro růst hub, zde tedy pro růst vašeho šachového mozku.
Proč doporučuji blicání na netu? Protože hraním se vaše vědomosti stávají dovednostmi. Jak prosté. Kdysi - kdy nebyl net - tato možnost nebyla. Mohu vám říci, že na každém šachové soustředění, akci, jsme blicali jako blázni. I Bobby Fischer blical jako šílený, dokonce na turnaji, který právě probíhal. A nemluvě třeba o Karpovovi a a dalších. Tolja blical i na přípravném kempu na zápasu o MS s Bobby Fischerem.
Dovednost, to je to, oč tu běží. Tréninkem se zlepšujete, získáváte vědomosti, například, že dvojice střelců je silnější než střelec s jezdcem v otevřené pozici. To je samozřejmě důležitá část tréninku. Nicméně jenom jedna část tréninku. Vidím před sebou Viktora Lvoviče jak mi říká u šachovnice: " tak to dokaž" a pouští hodiny.
Stejně tak jde o skvělý trénink zahájení. Chci hrát Najdorfa! Ale zatím to mám odkoukané jen z knih. OK, je na čase to zkusit v bleskovkách. Rychle zjistíte co vám sedí a co ne. A po každé partii se podíváte, kde to hrajete dobře a kde ne (nebo po konci bleskové seance). Mimochodem takto se i tvoří šachová paměť na zahájení, hrou.
Můžete zkusit třeba strategické pozice, koncovky nebo naopak hrát všechno na útok. Je to jen na vás, co budete chtít procvičovat. Samozřejmě případný sparing je vítán.
Nejlépe vám - šachový mozek - pracuje, když hrajete. Proto si myslím, že je chyba nehrát na internetu (nebo na živo). A pokud nehrajete a chtěli byste začít. Tak pomalu, pozvolna. Vaše šachová hlava si na to bude zvykat a za nějakou dobu uvidíte pozitivní přínos.
Blicám, tedy jsem :-)
Pamatuji si dobu a není tak dávná, kdy se odrazovalo od "blicání" (ještě před tím o d hraní tzv. rapid partií). Ještě i nyní jsou trenéři, kteří od toho odrazují. Nicméně někdy mají pravdu, protože nic se nemá přehánět. Obecně je hraní na internetu velmi dobré, ale všeho s mírou.
Jak dlouho mám hrát na internetu? Ideálně tu dobu, kdy držíte plnou koncentraci. Pamatuji si, jak jsem se na toto téma (kdysi) bavil se Štefanem Grossem (bohužel už dlouho není mezi námi), který byl nejenom vynikající blicař, ale také trenér. Měl na to (na tehdejší dobu) rozumný názor - bleskovky jsou OK, ale do momentu, kdy se to mění v plácání a hraní jen na čas.
Jaké tempo mám hrát? Jaké chcete :-) Ale nezapomeňte, že cílem je hrát v plné koncentraci. Pokud někdo z vás nemá rád rychlejší tempo třeba jako 5+0 nebo 3+0, protože nestíhá, tak bych mu právě doporučil, aby si na to zvykal. Hlava vás časem donutí. A určitý stres (máte ho, když studujete z knih? Máte ho, když hrajete vážnou partii? :-) ) je potřeba, berte to jako vodu pro růst hub, zde tedy pro růst vašeho šachového mozku.
Proč doporučuji blicání na netu? Protože hraním se vaše vědomosti stávají dovednostmi. Jak prosté. Kdysi - kdy nebyl net - tato možnost nebyla. Mohu vám říci, že na každém šachové soustředění, akci, jsme blicali jako blázni. I Bobby Fischer blical jako šílený, dokonce na turnaji, který právě probíhal. A nemluvě třeba o Karpovovi a a dalších. Tolja blical i na přípravném kempu na zápasu o MS s Bobby Fischerem.
Dovednost, to je to, oč tu běží. Tréninkem se zlepšujete, získáváte vědomosti, například, že dvojice střelců je silnější než střelec s jezdcem v otevřené pozici. To je samozřejmě důležitá část tréninku. Nicméně jenom jedna část tréninku. Vidím před sebou Viktora Lvoviče jak mi říká u šachovnice: " tak to dokaž" a pouští hodiny.
Stejně tak jde o skvělý trénink zahájení. Chci hrát Najdorfa! Ale zatím to mám odkoukané jen z knih. OK, je na čase to zkusit v bleskovkách. Rychle zjistíte co vám sedí a co ne. A po každé partii se podíváte, kde to hrajete dobře a kde ne (nebo po konci bleskové seance). Mimochodem takto se i tvoří šachová paměť na zahájení, hrou.
Můžete zkusit třeba strategické pozice, koncovky nebo naopak hrát všechno na útok. Je to jen na vás, co budete chtít procvičovat. Samozřejmě případný sparing je vítán.
Nejlépe vám - šachový mozek - pracuje, když hrajete. Proto si myslím, že je chyba nehrát na internetu (nebo na živo). A pokud nehrajete a chtěli byste začít. Tak pomalu, pozvolna. Vaše šachová hlava si na to bude zvykat a za nějakou dobu uvidíte pozitivní přínos.
Blicám, tedy jsem :-)
Robert Cvek
V mládí jsem míval v bulletu okolo 3000, teď už se vůbec nechytám. Ale v 3+0 se na lichessu i na chesscomu pohybuju furt okolo první stovky hráčů v žebříčku. Nedávno jsem někdy v 6 ráno zapl lichess a spojilo mě to s Davidem Navarou. David vyspaný, já dvoudenní párty od Silvestra bez spánku a prohrál jsem jen 3,5-2,5 :-)
Blicat na internetu je výborná věc, hodně věcí si zde šachista vyzkouší v praxi a také při nějaké chybě může v důležitějším momentu třeba u vážné partie už chybu neudělat poučen třeba z nějaké blicky, kde špatný tah zahrál. Co bych zde zmínil je faktor čas. Čas je součástí hry. Ve vážných partiích nehraje takovou roli, ale v blickách ano. Pokud někdo zhazuje v blickách na čas je to součástí hry. Právě skloubit partii a čas je umění. Pokud chceme kritizovat, že někdo zhazuje na čas tak hrejme korespondenční či vážné partie a nehrejme blicky. Mě se také nelíbí tempo 3min+2s, kde tento faktor zvýhodňuje silnější hráče. Jsem zastánce pevného času klidně 10min + 0 či 15 min +0 rapidové tempo než třeba 3min + 2s. Při čase 3min + 2s se hodně lavíruje a špatně taktizuje, kdežto například 5 min + 0 mohu více riskovat či zahrát tak, že soupeř to nestihne na čas, když soupeř má do konce třeba 15-20 sekund, kdežto při přídavku už se může ubránit či výhodu uplatnit. To je jen příklad.
Tak hlavně že Štefan Gross radil, že blicat jen s mírou !
V Brně je mezi pamětníky dodnes známá historka, kdy přišel do šachové kavárny Bellevue. Tam sehrál maratón až do zavíračky ( tehdy 22:00 ) se známými brněnskými hráči ( Bezdíček, Macháček Pospíšil ), kteří se na něm střídali.
Po zavíračce se ještě odebrali do hotelu, kde Milan Bezdíček dělal recepčního a pokračovali až do rána !
O kolik je Štefan tehdy obral, to už se nikdy nedozvíme - všichni protagonisté už blicají někde tam nahoře...
Všechno chce své meze (dokonce i demokracie), tedy i hra na internetu. Stanovil jsem si je tak, že hraji do jedné, nebo dvou proher. A to například ve 2+1, ve 3+2, nebo v turnaji 5+0. Prohry mne částečně upozorní na mou nesoustředěnost. Někteří známí již začali tento "Jouklův systém " úspěšně používat. Je nesmyslné blicat celou noc. To je již projev jasné závislosti. A život je o něčem jiném. Šachy beru jako přípravu na život (ohledně myšlení), a nikoliv jako smysl života.
Přesně tak, Petrosjan byl výborný taktik a blicař, takže i díky tomu, že už dopředu "všechno viděl", se stal mistrem profylaxe.
Víte kdo byl velmi dobrým blicerem? Tigran Petrosjan, devátý Mistr Světa. Od něj byste to možná moc nečekali, jakožto od pozičního hráče s železnou obranou, opak ale byl pravdou. Karpov tvrdil, že už když byl MS, hrál s Petrosjanem bleskovky a dostával pěkně, protože rychlou taktiku Tigran viděl hodně dobře. Zajímavé svědectví...
To jsou hezké rady pro fanatika, který nad šachovnicí vysedává pořád. Méně už pro amatéra, který má pro šach značně limitované množství času, a většinu toho dá na blicky. Páni trenérové ať si sami položí otázku, kterých mají ve skupině svěřenců více.
Robert Cvek: Hra o peníze je dobrá, podle mě je to skvělá průprava na zvládání nervů. A hlava pak mnohdy rozhoduje ... Dřív jsem občas hrával o peníze billiard. A bylo neskutečný sledovat, co hra o peníze (v řádech stokorun) udělala s naší výkonností. Byli tací, kteří hru o peníze vůbec nezvládali a jejich výkonnost oproti hře bez peněz šla snad o víc než o polovinu dolů, ruce se klepaly, prostě hlava to nedala. Byli tací, kteří o peníze hráli líp než bez peněz, protože hlava to zvládla a protože ve hře o peníze se snažili víc. Víc se vlastně snažili všichni, ale většině prostě odešla hlava. Dalo by se říct, že jen 2 z nás všech hráli o peníze líp. A to tam byla sestava, že mezi náma byli i zajištění milionáři, ale ... ale ta hlava, že prostě o něco jde ...
-> Pavel Ch. - úplný souhlas ... a osobně mě nepotěšilo, že jsem "jantarky a gardovky" nemusel hledat Googlem .. uvědomil jsem si, že už opravdu hodně pamatuji ... :-)
Jojo, taktak Roberte.
Copak Štefan. Ten byl schopen vážně říkat na školení trenérů, že dorostu blicky zakazuje neb jde jen o bezbřehé mlácení do hodin.... s jedinou výjimkou
. Když blicaj o peníze, pak makaj na plné obrátky.
Pedagog, matematik a trenér, v dobách bez inetu, byl schopen přihlásit své 3 dcery (nejmladší Juditě bylo 9 let) na non-stop 24 hodin blicák
. Zjistí, co prej vydržej.
Dříve byl jeden z důvodů, že tím trpí jantarky nebo gardovky (Později narození, kteří nerozumí, použijí strejdu googla
).
A pokud ještě někdo byl staromile, kdo nedoporučoval, tak covidem padly veškeré zábrany. Ani Vašíkovi blicky neublížily.
Když se dnes i o postup na MS klasiky či důležitých turnajů mnohdy rozhoduje v rapidu, blesku, tak by bylo blbé, aby sebevětší talent to hrál ve 20 poprvé v životě
.
Samozřejmějak píšeš Roberte všeho s mírou, nezapomenout také na ten podstatnějí trénink. A na ty dlouhé partie.