I řešitelé šachových problémů mají své mistrovství světa (2)

05.02.2023 06:00 | Turnaje

V pokračování našeho povídání o řešitelském mistrovství světa ve Spojených arabských emirátech si ukážeme možný postup při řešení dalších typů šachových problémů, které se na řešitelských soutěžích vyskytují.

Je samozřejmé, že s délkou úlohy roste i obtížnost jejího vyřešení, a proto jsou také časové limity v ostatních kolech soutěže delší. Chtěl bych zde ještě podotknout, že v éře výkonných šachových programů již zcela vymizely dříve se občas vyskytující nekorektní diagramy – úlohy či studie neřešitelné, anebo naopak diagramy s vedlejším řešením. 

Nejprve si ukážeme příklady řešení trojtažek a úloh vícetahových, a pak si udělíme krátkou exkursi do oblasti úloh se změněným cílem hry – pomocných matů a samomatů.


Druhé kolo: trojtažky (60 minut)
E. Pradignat, 2. cena The Sun 1898-9

Mat třetím tahem


Náš druhý příklad ukazuje dnes již nepříliš častý typ úlohy – šarády, jejíž obsah v podstatě spočívá pouze v nečekaném úvodníku. Podobné úlohy skládal zejména jeden z nejslavnějších skladatelů šachové historie Samuel Loyd a mají dodnes svoje kouzlo.

V naší pozici má černý pramálo materiálu, král nemá volná pole, ale přesto není příliš vidět, jak se mu dostat na kobylku. Ani tempové založení úlohy není pravděpodobné, tahy jako 1...Sg6, 1...Se8 nebo 1...e2 černé postavení evidentně nijak neoslabují. Pouze po libovolném tahu Sb2 je vidět pokračování 2.Dg2 s dalším 3.De4#, na 1...c2 zase vychází 2.Dxb2+ Kxf5 3.Je7# a samozřejmě na 1...b4?? 2.Da5#. Dáma je tedy využita více než dostatečně a její postavení zřejmě moc vylepšit nejde, lehké figury kryjí důležitá pole okolo krále, pro úvodní tah zbývá tedy pouze bílá věž. Ta ale také kryje důležité pole f5, a tahy jako 1.Vf4? nebo 1.Vf3?? příliš smyslu nedávají. Takže???

V podobných situacích obecná rada neexistuje, ke slovu přichází šachová fantazie a kombinační vidění – a jistota, že úkol řešitelný je. Úvodní tah je na pohled velmi paradoxní, ale chceme-li přinutit Sb2 k nějaké akci, je vlastně svým způsobem logický. Po tahu 1.Va1!! bylo asi nejtěžším úkolem nalezení tiché hrozby 2.Dc4! (hrozí 3.De4#) bxc4 3.Va5#. Druhou důležitou věcí bylo ověřit, že po 1...Kxf5 2.Dd5+ Kg6 vychází 3.De4#. Pokračování 1... Sxa1 2.Dg2 – 3.De4# a 1...c2 2.Dxb2+ Kxf5 3.Je7# jsme již uvedli, zbývalo nalézt další dvě hry: 1...Sf7 2.exf7 – 3.De6#, 1...exd6 2.Jfe7  3.Dd5#

Hodnota úlohy je v podstatě dána efektním úvodníkem a skrytou hrozbou, ostatní obsah je celkem banální – ovšem nezapomínejme, že úloha je více než 120 let stará.  


Páté kolo: vícetažky (80 minut)
D. Müller, cena Thema Danicum 1986-87

Mat 8. tahem


Kromě studií jde zpravidla o nejobtížnější oddělení soutěže. Řeší se většinou jedna nebo dvě čtyřtažky a  pak jedna nebo dvě úlohy 5 – 7 tahové. Zatímco většina čtyřtažek má podobný charakter boje i tématiky jako mají trojtažky, delší úlohy většinou zpracovávají tzv. logické kombinace. Tam bílý pomocí krátkých matových hrozeb postupně vynutí rozhodující oslabení pozice soupeře, který poslední hrozbu už nepokryje. Krásným příkladem logické kombinace je náš pátý diagram s výzvou „Mat 8. tahem“. Podobně dlouhé úlohy se v soutěžích často nevyskytují, ale sami uvidíte, že řešení nemusí být až tak zapeklité.

Protože černý má v pozici diagramu velmi silné tahy jako např. 1...d1D nebo odtahy některého z jezdců, je zřejmé, že bílý musí pracovat s jednotahovými matovými hrozbami jako je např. tah 1.Jh6 s hrozbou 2.Jf7#. Po jediném 1...Kd6 ale bílý nemá nic lepšího, než se jezdcem vrátit – takhle to tedy nepůjde. Kdyby ale černý nejprve musel sebrat pěšce d5, mohl by nyní bílý šachovat druhým jezdcem, a to už je zajímavější. Zkusme tedy 1.f3 (hrozí 2.Ve4#), černý musí 1...exd5 a teprve nyní 2.Jh6 Kd6 3. Jef5+ Ke5. To už je nadějný začátek a tady jsem už tušil, že jsem na správné stopě – oba jezdci se mohou v šachování na f5 střídat a vynutit tak – ale co vlastně? Nyní opět přichází ke slovu zkušenost, kombinační vidění a fantazie při tvorbě matových sítí, a výsledkem je nalezení hezké kombinace, zakončená modelovým matem. Tahem 4.Jxh4 (hrozí opět 5.Jf7#) bílý nejprve zruší krytí pole g3, na které může posléze vstoupit jeho jezdec a umožnit tak následující matový závěr: 4...Kd6 5.J4f5+ Ke5 6.Jg3 Kd6 7.Jhf5+ Ke5 8.f4#.

Řešení ovšem musí být úplné, a pro plný bodový zisk bylo nutno zapsat ještě krátkou subvariantu – po obraně 6...d4 (uvolnění pole d5) bílý hraje 7.Kc6 s nekrytelným matem 8.f4, 8.Ve4 nebo 8.Jf7#. Tato varianta nepatří k cennému obsahu úlohy, ale v soutěži je nutno ji uvést. Její vynechání v tomto případě znamenalo ztrátu 0,75 bodu.       

Až dosud jsme se zabývali řešením diagramů, ve kterých jsou pravidla i cíl hry stejné, jako v praktickém šachu (kde ovšem zpravidla nezáleží na tom, jestli dáme soupeři mat ve třech tazích, anebo mu jenom sebereme dámu a mat dáme později). Ve dvou ze šesti kol řešitelských soutěží se ovšem řeší tzv. úlohy se změněným cílem hry, totiž samomaty a pomocné maty. 


Čtvrté kolo: pomocné maty (50 minut)
N. Majdanov, Orbit 2000


Pomocný mat 2. tahem

V pomocném matu obě strany na vytvoření matové pozice spolupracují. V tomto typu úloh začíná zpravidla černý a úlohy mívají několik řešení, zpravidla nějakým způsobem souvisejících. Braní figur zde často bývá součástí kombinačního obsahu a není tedy považováno za vadu úlohy. V soutěžích se řeší většinou jeden „pomocník“ dvojtahový, jeden třítahový a jedna úloha bývá delší. Naše ukázka je sice pouze dvoutahová, ale některé soutěžící dost potrápila právě proto, že tři řešení, jinak velmi zajímavá, jakoukoli analogii zcela postrádají. 

Dát v krátkém článku návod na řešení podobného pomocného matu je víceméně nemožné. Je zřejmé, že zejména černé liniové figury (dáma, věže, střelci) mnohonásobně kryjí většinu polí v sousedství svého krále, takže buď si černý ve spolupráci s bílým některé linie nějak přeruší, nebo dá bílý mat dvojšachem. Je třeba poznamenat, že úloha je obtížná a já sám jsem při soutěži jedno z řešení (to třetí) vůbec nenašel.

Řešení: I. 1.Dxe3+ Sf3+ 2.Kd4 Vf4#, II. 1.Jf7 e4+ 2.Ke5 Ve6#, III. 1.Ke4 Vf2 2.Kxe3 Ve2#

Poznámka: protože v pomocných matech většinou začíná černý, zapisují se tahy černého jako první – tedy opačně, než při zapisování partie.


Šesté kolo: samomaty (50 minut)
V. Zabunov, Schach Echo 1979


Samomat 2. tahem

V samomatu bílý musí přinutit soupeře, aby mu dal ve stanoveném počtu tahů mat, a soupeř se tomu všemi prostředky brání. Kombinace v samomatech jsou proto pravým opakem kombinací z přímých úloh, bílý například často musí omezovat nežádoucí působnost vlastních figur. Požadavek přísné ekonomie bílých figur zde neplatí, jejich funkce je často omezena například na pasívní krytí polí v okolí černého krále.

V pozici diagramu vidíme, že černý může soupeře zmatit pouze nějakým odtahem Sb1. Bílý ho tedy musí k odtahu přinutit šikovným šachováním černého krále a dávat přitom pozor na to, aby odtah střelce byl jedinou obranou. Protože černý král má v pozici diagramu volné pole d7, nabízejí se odtahy jezdcem z g4 – ale hned ani jeden z nich nevychází – na 1.Je5+ jde 1...Kxd6, na 1.Jf6+ Ke7 a po 1.Je3+ Sf5+ mat není, protože jezdec se může na první řadě představit. Bylo tedy nutné uvolnit jiné pole pro odtah jezdce, a jedinou možností je tah 1.h7 s hrozbou 2.Jh6+ Sf5#. Obrany černého spočívají v napadení bílé šachující baterie některou z věží, čímž se ovšem otevřou linie věží bílých a odtažný mat se vynutí jinak: 1...Vxb5 2.Je5+ (pole d6 je už kryté) Sf5#, 1...Vxc4 2.Df5+ Sxf5#, 1...Vc5 2.Dg6+ Sxg6# a 1...Vf7 2.Jf6+ Sf5# (zde bílá věž kryje pole e7). Protože v samomatech jsou obranné motivy černého značně paradoxní, vyplatí se zde věnovat hledání obran nějaký ten čas navíc, vynechané varianty mohou stát několik bodů.

Řešení dnešních diagramů si můžete opět prohlédnout v našem přehrávači.

Přehrávač 2

Pár slov závěrem

Smyslem tohoto článku nebylo, naučit čtenáře řešit různé druhy šachových skladeb – to bez specializovaného tréninku není tak jednoduché. Chtěl jsem vás jen pozvat na malou exkurzi do této opomíjené, ale zajímavé šachové disciplíny, kterou je možno pěstovat i v pohodlí domova a třeba i v pokročilém věku. Řešení vhodně vybraných úloh a zejména studií může být nejen příjemnou zábavou, nýbrž i vhodným doplňkem tréninku mladých hráčů. A medaile na řešitelských soutěžích neleží rozhodně tak vysoko, jako v praktickém šachu – i když je pravda, že příslušníci světové řešitelské špičky jsou skoro bez výjimky i velmi silnými praktickými hráči. Za všechny bych uvedl například britského velmistra Johna Nunna nebo polského GM Kacpera Pioruna, několikanásobné řešitelské mistry světa.

Pro ty z vás, které moje články zaujaly, uvádím seznam vhodné literatury (bohužel už jen antikvární) a internetových stránek, zabývajících se nejen řešením úloh a studií, ale problémovým šachem v celé jeho šíři. 

Doporučená literatura a internetové stránky o problémovém šachu

M.Vanka, M.Dragoun: Jak a proč řešit šachové problémy (2008)

L.Kopáč a kol.: Abeceda šachového problému (1973)

Československý šach šachový měsíčník s přílohami Šachové umění a Studie

Šachová skladba časopis Sdružení šachových problémistů ČR

https://my-chess.com/ výukový šachový server a šachová encyklopedie, zahrnující mj. obsáhlý úvod do problémového šachu 

http://problem64.beda.cz/zpravy.htm stránky Sdružení šachových problémistů ČR

https://soks.sk/ stránky Slovenské organizace kompozičního šachu

https://www.wfcc.ch/ stránky Světové federace šachové skladby

https://wccc2022.wfcc.ch/ stránky 64. světového kongresu WFCC, Fudžajra 2022 

https://pdb.dieschwalbe.de/index.jsp databáze šachových problémů

https://www.yacpdb.org/#static/home databáze šachových problémů


Miloslav Vanka

Autor je významným spolupracovníkem výukového serveru My-Chess. Zpracoval řadu témat výukové encyklopedie šachu Šachopedie, kromě oblasti taktiky a koncovek to byly zejména články o významných českých a československých šachistech a celá kapitola o problémovém šachu.

0x 1620x Petr Koutný
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované