2. Emanuel Lasker

06.11.2020 08:51 | Historie

Emanuel Lasker se narodil 24. prosince 1868 a zemřel 11. ledna 1941. Dožil se tedy 72 let. My ho známe jako druhého mistra světa, který byl celých 27 let (!) mistrem světa v šachu.

Emanuel Lasker mi tak trochu připomíná Leonarda da Vinciho. Byl to renesanční člověk, který se věnoval - na špičkové úrovni - více věcem. Byl mistr světa v šachu, skvěle hrál i bridž - reprezentoval Německo na počátku 30. let v této karetní hře. Lasker si zamiloval i hru Go, patřil mezi nejsilnější evropské hráče této hry.

Emanuel Lasker byl také matematik. A ne ledajaký. Na "popud" slavného matematika Davida Hilberta si udělal doktorát z matematiky. Publikoval ( pokud chcete vědět více pak zde: https://cs.qaz.wiki/wiki/Primary_decomposition ) a dokonce i chvíli učil matematiku. Byl také filozofem. Dokonce napsal jednu hru, která se pak - myslím v Berlíně - hrála, ale nedosáhla většího úspěchu.


Za zmínku určitě stojí jeho přátelství s Albertem Einsteiem, který mu napsal předmluvu k jeho knize (ale až posmrtně vydané). Einstein napsal:

"Emanuel Lasker was undoubtedly one of the most interesting people I came to know in my later years. We must be thankful to those who have penned the story of his life for this and succeeding generations. For there are few men who have had a warm interest in all the great human problems and at the same time kept their personality so uniquely independent."

Pramen: wikipeide


Pojďme ale zpátky k šachu.



Emanuel Lasker se dostal k šachu hlavně díky jeho bratru Bertholdovi. Celkem kuriozitu je, že rodiče mladého Emanuela nejevili žádnou radost z jeho nadšení pro šachy. Emanuel se do šachu "zažral" a hrával dokonce o peníze (tehdy to bylo naprosto běžné). Přihlásili ho proto na jinou školu (aby ho odstřihli od šachu), ale ředitelem byl ... šachista! Takže opět se mohlo "vesele šachovat".

Lasker měl excelentní nadání na šachy. Navíc si toto nadání brousil hrou o peníze, aby měl na živobytí. Jak píše Garry Kasparov, je možné, že odtud se bere jeho zvyk se na každou partii plně koncentrovat. Protože když hrajete " o love", pak je každá partie důležitá. 

Ve dvaceti letech získává titul mistra a první pozvání na mezinárodní turnaj do Amsterdamu v roce 1889.Zde končí na skvělém druhém místě (za Burnem) a šachová kariéra se může rozběhnout.

Lasker pak vyhrává několik zápasů. Poráží dokonce samotného Miesese a to +5 =3 bez prohry (!) Pak likviduje soupeře i v Anglii. A opět "brutálně". Kde poráží Blackburneho +6 =4 a Birda +5 =0. Takže nejenom Bobby Fischer drtil soupeře s nulou...



Lasker v té době vyzval na zápas Tarrasche, ten ale odmítl. Lasker odcestoval do Ameriky, kde vyhrál v roce 1893 turnaj v New Yorku 13/13 (!) Takže opět nejenom Bobby Fischer vyhrál turnaj se 100% ziskem bodů. A pod těmito úspěchy Lasker vyzval mistra světa Steinitze o titul mistra světa! A (starý) mistr světa nikdy, nikomu neustoupil. Zápas mohl začít.

Zápas Steinitz - Lasker začal v březnu roku 1894 a hrál se v několika amerických městech. Zápas nakonec vyhrál Lasker a relativně jasně +10 -5 =4. Nicméně začátek nebyl vůbec snadný pro vyzyvatele a zřejmě rozhodla sedmá partie, kde Lasker "starého pána" tvrdě "ošejdil."
 
Můj pohled je ale takový, že zápas by tak jak tak Lasker vyhrál. Steinitz v té době hrál stále skvěle, ale měl už docela velké zdravotní problémy a čas se nedá zastavit. Navíc a to je nejdůležitější, Lasker byl v té době na velkém vzestupu. Ty (jasně) vyhrané zápasy s předními mistry té doby nebyly náhodou. Když se podíváme na partie Laskera té doby, vidíme mistra světa. Hrál prostě úžasně a nemohla ho ani zastavit neuvěřitelná sveřepost prvního mistra světa.



Lasker jasně předběhl dobu. Hrál podle principů Steinitze. Jeho styl byl naprosto univerzální. Dokáže skvěle útočit, ale snad ještě lépe se bránit. Koncovky? V té době nejvyšší úroveň. Chápání hry a strategické pojetí šachu je opět u Laskera na nejvyšší úrovni.

Dost se spekulovalo o "psychologickém" pojetí šachu Emanuela Laskera. Vidím to jinak a popíšu to ve videu.

Lasker musí potvrdit svoji sílu (je mistrem světa :-) ) hlavně v turnajích. První mu nevychází, ale další dva ano a pak je světovou šachovou veřejností přijat jako mistr světa. 

Povídání o Laskerovi by bylo moc dlouhé, proto budu muset přeskočit na hlavní téma +50. Lasker tedy šachovému světu vládl velmi dlouho, když obhájil svůj titul proti Marshallovi, Tarraschovi, Janowskemu  (tomu 2x) a Schlechterovi. V té době je Lasker jedničkou, ačkoliv je pravda, že dva velcí šachisté - Tarrasch (ale kolem roku 1900, později už nemá takovou sílu a prokázal to i Lasker ve vzájemném zápasu) a Rubinstein (s ním nehrál vůbec) jeho slávu na určité období zastínili. 



V roce 1918 je Laskerovi padesát let. Je stále mistrem světa, ale jeho vláda začíná pomalu zapadat, protože se objevuje J.R.Capablanca. K zápasu dochází v roce 1921. Lasker vinou inflace přišel o veškeré své úspory a byl nucen zápas odehrát, navíc v Havaně (nepříjemné klima pro "staršího" Evropana). Nabídka 11 000 dolarů nešla odmítnut. Nejde ale jen o finanční věci. V té době Capablanca hraje "jako bůh" a šachová veřejnost prahne po souboji. Nakonec ale Lasker - který není fit a také už není nejmladší - zápas vzdává, když 4 partie prohrává a deset remízuje. Nutno napsat, že Lasker po otřesech z první světové války a událostech hned po ní (vřele doporučuji si přečíst nebo podívat se na dokument(y) o té době) byl značně otřesen a hrál pod své možnosti.



Zde by mohl příběh skončit. Jenže on v podstatě začíná (!) Lasker v roce 1923 hraje (už coby exmistr světa) turnaj v Moravské Ostravě a jasně ho vyhrává, když dělá 10,5 ze 13, bez prohry! Před Rétim, Grünfeldem, Selezněvem, ale i Euwem, Bogoljubovem atd. Pak ale přichází další šok...


V roce 1924 se hraje super turnaj v New Yorku, kde hrají nejlepší hráči té doby, včetně mistra světa Capablancy. A jak se vedlo 55 letém Laskerovi? Neuvěřitelně, vítězí, když dělá 16 bodů z 20 partií (!!) Druhý je Capa s 14,5 body a třetí Aljechin s 12 body. To je neuvěřitelné a jak dodává Garry Kasparov: "přitom v každé partii bojoval jako lev."



-
. kolo -

Opět by tímto mohl náš příběh skončit, ale nekončíme. V roce 1925 je znovu před Capablancou na velkém Moskevském turnaji. Vítězí tehdy Bogoljubov 15,5/20, druhý je Lasker 14/20 a až třetí je Capa 13,5/20. Opět skvělá hra "nestárnoucího" Laskera.



A to měl být poslední turnaj Velkého Emanuela Laskera. Odebral se na odpočinek, ale stále se (samozřejmě) zajímal o šachy, dělal někdy rozhodčího atd. Do toho se zabýval filozofií, bridžem a hrou Go.

Osud ale chtěl jinak. Lasker byl žid. V roce 1933 se stává V Německu říšským kancléřem Adolf Hitler... Lasker musí ze země uprchnout a přichází o svůj majetek. Je nucen znovu hrát šachy.

V roce 1934 tak hraje Lasker, který už má 65 let (!!) v Curychu, kde hned v prvním kole poráží Euweho... ano, to je ten chlapík, který o rok později poráží v zápase o korunu Aljechina. Lasker hraje výborně, ale "neudýchá" druhou polovinu turnaje. Není divu, hraje se tvrdě, denně 8 hodin, bez volných dnů i bez dnů na dohrávku. Lasker skončil na velmi dobrém 5. místě.

"Biologický zázrak?" Takto psali o tehdejším vystoupení Laskera na Moskevském turnaji v roce 1935. Lasker tam tehdy skončil na třetím místě (!), když nepohrál ani jednu partii. První a druhé místo si dělili Botvinnik a Flohr 13/19. Lasker měl 12,5/13 a až čtvrtý byl Capablanca, kterého Lasker porazil... .

Pak ještě odehraje dva turnaje v roce 1936, ale už méně úspěšně. Však už má 67 let... . Laskerův závěr života je bohužel všechno jiného než klidný. Lasker utíká z rodného Německa. Žije pak nějakou dobu v SSSR, v roce 1937 pak odjíždí do USA.

Nelze nesouhlasit s Talem, cituji z knihy Garryho Kasparova moji velcí předchůdci: "Největším z mistrů světa byl samozřejmě Emanuel Lasker. Na šachové desce dělal i nemožné! Byl vynalézavým taktikem, vyhrával, zdálo by se, i partie zcela beznadějné."


Robert Cvek

- Fotografie použité z chess.com 

- Video je nahráno pro YTB Robert a Petr šachy, který můžete odebírat a tím získáte zprávu o každém novém videu. Tento YTB odebírá 4 500 přátel a měsíčně jej sleduje přes 14 000 hráčů. Přidejte se k nám a buďte součástí naší rodiny. 

- Můžete navštívit i náš nový projekt a to šachový e-shop. Kde nabízíme vše pro šachisty za nejlepší ceny u nás. www.rpsachy.cz

7x 3787x Robert Cvek
Fotogalerie
Komentáře (7) Aktualizovat
J V
cs.qaz.wiki není česká Wikipedie a není tam ani české heslo. Celá tahle "wiki" je založena na strojových překladech enwiki a jiných. :)
+0 /-0 | 11.11.2020 18:11

xdavx x

Honzo, tomu na te wiki nerozumim ani kdyz se fakt snazim :D Z te anglicke wiki vyplyva ze jde o rozlad cisel na umocnene prvocisla. resp specialni pripad v mnozine polynomu s konkretnimi vlastnostmi, kde je to zobecneni cisel na vektory. x2 + y2 - 2mx - 2ny p = 0 (rovnice kruznice) kde x, y jsou vektory (res pole) na misto celych cisel. Ne ze bych uplne nad tim badal, ale nevis nahodou, k cemu to je? jen ze ten "ring" je sice popsan jako Abelova mnozina s konkretnimi vlastnostmi, ale v podstate se imho hleda zjednoduseni polygonovych rozvoju (na rovnice kruznice) pomoci rozvoje mocnin prvocisel? fakt by me zajimalo nad cim lasker badal. Sice jsem tam zachytil i zminku o Fermatove vete, ale u ni jde o to aby byly stejne mocniny a neresi se rozdil souctu zleva a zprava a tady jde primarne o to, že pozice promennych nemá vliv na výsledek (čili bych to chápal, že výsledek po dosazení do proměnných vždy roste, což tam je zmineno -  komulativni). No v každém případě to jde nějak kolem mě :)

+0 /-0 | 08.11.2020 00:32

HonzaSvatoš

K Lasker-Noetherově větě prosím raději odkaz na anglickou wiki, https://en.wikipedia.org/wiki/Primary_decomposition, ten český článek https://cs.qaz.wiki/wiki/Primary_decomposition je mizerný strojový překlad z angličtiny se spoustou kiksů. třeba convergent power series rings skutečně není "konvergentní prstenec řady mocností". Ring není v algebře "prstenec", ale okruh, power je mocnina, atd.

+0 /-0 | 07.11.2020 08:46

Daganvidor
@david brazina. Děkuji za odkazy!
+0 /-0 | 06.11.2020 21:30

Daganvidor
Vložte obsah
+0 /-0 | 06.11.2020 21:29

xdavx x
Daganvidor Kampf, 1906 Das Begreifen der Welt, 1913 Die Philosophie des Unvollendbar, 1918 Vom Menschen die Geschichte, 1925 The Community of the Future, 1940[42]
+0 /-0 | 06.11.2020 19:03

Daganvidor
Skvělý článek pane Cveku, moc díky o mém oblíbenci. Poradí mi někdo, jaké že filozofická díla Dr. Lasker napsal? Děkuji.
+0 /-0 | 06.11.2020 18:59