(XXIX.) - Závodného varianta

Jeho výsledek není důležitý, ale jedna partie se objevila v tisku po dlouhých 40 letech. Zde je:

Když jsem dostal o 40 let později 5. číslo Šachinfa, tak jsem zde nalezl poznámky Ludvíka Pospíšila k následující partii, že vlastně moje byla první, která byla hrána toto variantou a že je velmi populární a hrají ji i velmistři. O pár měsíců později nazval autor článku variantu mým jménem. Zde jsou výstřižky:

Ovšem moje prvenství je nezasloužené, neboť partie se pravděpodobně hrála (na partiáři datum nemám) až v roce 1964, první tedy byl souboj z Olympiády žen ve Splitu, která se hrála 21. 9 až 10. 10. 1963. Útěchou mi může být, že reakce Elderové 13...h6 byla v knize Chalifman, Děbjut po Anandu 1.e4, Tom 2 (Petrohrad 2005) označena ?! a moje 13...Sb7 shledáno jako lepší. Petr pak ale mohl pokračovat principiálněji 14.Jf5!

Dvojnásobné braní v centru opravdu vypadá poněkud podezřele (slabý pěšec d6), ale Chalifman ho v knize nijak nekritizuje a tvrdí, že bílý musí k nějaké hmatatelné převaze dospět (jak už to ve španělské bývá) trpělivou a dlouhodobou prací.

 

Zesílení varianty ocenil zřejmě až program Fritz a Morozevič

V průběhu let se braní v centru několikráte vyskytlo, nejsilnějším hráčem, který ho použil v minulém století byl americký mistr A. Karklins (ELO 2300) a pak přišel známý turnaj ve Frankfurtu 1999 a v 8. kole hrál Leko s programem Fritz, který maďarského velmistra překvapil právě uvedeným pořadím tahů. Leko nepokračoval dobře a nakonec prohrál. Zde je partie

Varianta se pak stala velmi oblíbenou, hrávali ji, zřejmě pod vlivem doporučení pana Pospíšila v korespondenčních partiích naši hráči. Z hvězdných velmistrů variantu pak použil (a právě proti Lekovi) Morozevič a byla uveřejněna v ŠI83.

Další partie si můžete přehrát v okně.

Zátopek a Nakamura by neměli mít mnoho společného, ale přece jen.

"Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton."

je citát našeho slavného běžce a naleznete jej třeba zde.

Zajímavé ovšem je, že tato slova použili autoři knihy Kämpfen und siegen mit Hikaru Nakmura, Karsten Müller a Raymund Stoltze (Edition Olms 2012) v úvodu jedné z kapitol na straně 146 (německého vydání). Kniha vyšla samozřejmě i v angličtině.
 

O tom, že náš slavný běžec šachy znal svědčí obrázek, kde je zachycen při šachovnici se spisovatelem Františkem Kožíkem. Spojitost se šachem možná naznačuje i adresa Šachového svazu České republiky, Zátopkova 100/2.

Šachová ukázka z praxe našeho olympionika asi neexistuje, tak se alespoň podívejte na jednu partii Nakmury z Mistrovství světa hráčů do 10 let v Cannes.

Rodina Belavenec,

je rodinou šachovou. Svědčí o tom hezká vzpomínková kniha Šachmatnaja semja Belavenec (autorů Barskij, Janovskij, Moskva 2012). Obsahuje vzpomínky a partie mistra Sergeje Belavence (jeho rozšířenou monografii z roku 1963) a jeho dcery Ljudmily s partiemi a učebními textu - lekcemi a spoustu fotografii.
                  Pro nás může být zajímavá tím, že něžnější část rodiny hrála korespondenčně a i s českými šachistkami (v knize jsou i 3 fragmenty z praxe Salo Flohra) a jsou uveřejněny 2 ukázky č. 41 se Skácelíkovou a č. 44 s Hanou Modrovou. V partii s prvně jmenovanou se mohl vyskytnout velmi poučný taktický obrat.

Mrtvý běh turnaje

Kuriózní tabulku přinesl Československý šach 1939 na straně 171. Turnaj, který skončil mrtvým během. Ukázka ale publikovaná nebyla.

Úložka

Vtipná trojtažka je z německého časopisu Deutsches Wochenschach 1911.