(XLIV.) - C82 Český systém aneb Vykydal - Koska

18.02.2015 05:31 | Šachový střípek

Vykydal - Koska, Brno 1947: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Jxe4 6.d4 b5 7.Sb3 d5 8.dxe5 Se6 9.c3 Sc5 10.Jbd2 0–0 11.Sc2 f5 12.Jb3 Sb6 13.Jbd4 Jxd4 14.Jxd4 Sxd4 15.cxd4 f4 16.f3 Jg3! 17.Vf2


17.Vf2 Tato možnost padla do hledáčku, zřejmě pro svůj velmi ostrý charakter, českým hráčům a to zejména po partii Vykydal J. - Koska, brněnský vánoční turnaj 1947. Proto název český systém, který mu dal velmistr Sapundžijev je příhodný. Bílý se chce vyhnout komplikacím a vynuceným variantám po obvyklém 17.hxg3 (viz minulý střípek).

  17...Dh4 18.Dd3 Stále vedeno jako hlavní pokračování. Lépe ale vyhlíží 18.a4, 18.Sd2. 18...Vf5 19.Sxf4 Vxf4 19...Dxf4? 20.hxg3+– Dxg3 21.f4 Dxd3 (21...Dh4 Golmayo - Tarrasch, Londýn 1927) 22.Sxd3 Vff8 23.Vc1 Va7 24.f5 Sd7 25.Vc5 c6 26.g4 h6 27.Kg2 Se8 28.Kg3 Kf7 29.Vh2 Kg8 30.Vc1 Kf7 31.g5+– Čučka - Dvořáček, Brno 1973. 20.hxg3 Brněnský hráč Čučka uveřejnil v Čs. šachu 1950 v čísle 2 analýzu tahu 20.Dc3 - viz další ukázku. 


-
. kolo -

Hezká partie Jana Vykydala, jeho medailonek (z pera Jana Kalendovského, který partii obohatil právě brněnskými ukázkami) i s touto partií si můžete přečíst na webu JmŠS
Je bratrem známějšího brněnského koryfeje Františka.


Záhadná analýza Bronštejna

V Čs. šachu 1947 číslo 1+2 v článku Z teorie španělské hry autora Luďka Pachmana nacházíme jeho návrh tahu 17.Vf2: "Nechápu, proč ve všech partiích z poslední doby přijímali bílí v 17. tahu nabízenou oběť. Po odmítnutí tahem 17.Vf2! totiž získá bílý ve všech variantách lepší hru." A následuje krátká analýza s citací uvedené partie Golmayo - Tarrasch.

Analýza Pachmana, viz první diagram: "17.Vf2! Dh4 18.Dd3 Vf5 18...Sf5 19.Dc3 Sxc2 20.Vxc2 a černý stojí na prohru. 19.Sxf4 Dxf4 20.hxg3 Dxg3 21.f4 Dh4 22.g3 s jasnou výhodou."


-
. kolo -

Tento rozbor uveřejnily v čísle 8 Šachmaty v SSSR 1947 s tímto doplněním: "u černého je nyní možnost paradoxního tahu 19...Vxf4 např.: 20.hxg3 Dxg3 21.Dxh7+ Kf7 spojený se silnými hrozbami po h sloupci, pro bílého je nebezpečné držet pěšce d4 a po  22.Dh2 nejsou šance černého horší."

V prosinci 1947 byla pak tedy sehrána partie Vykydal - Koska ve které dal bílý šach dámou 22.Dh5 a pak po chybném 23. tahu dovolil černému skvělé zakončení.

V lednu 1948 v Čs. šachu vyšel další článek Loumy a Pachmana ve kterém vychvalují analýzu Bronštejna z Šachmaty v SSSR (číslo 8 zřejmě ale ročníku 1947, kde evidentně nebyla) a kteréžto tahy byly použity v naší partii. Partie (viz obrázek) byla dle textu nejprve uveřejněna 11. 1. 1948 ve Svobodných novinách.

Analýza Bronštejna byla otištěna až v Šachmaty v SSSR 1948, číslo 8 na straně 174. V 1. vydání Pachmanovy TMŠ (1948) cituje autor tuto analýzu s odkazem na sovětský časopis, ale neuvádí brněnskou partii. Ve 2. vydání z roku 1951 je pak už partie uveřejněna.

Situaci lze vysvětlit snad jen tím, že Pachman zřejmě vedl s časopisem Šachmaty korespondenci a o analýze byl informován o skoro rok dříve, než spatřila světlo světa. Brněnští hráči zřejmě (pokud nehovořili a neanalyzovali s Pachmanem) asi tuto možnost neznali a vše vytvořili u partie.



Některá čísla Šachmat si můžete stáhnou z této linky.

 

Analýza Josefa Čučky

V roce 1950 se pak na stránkách Čs. šachu rozhořela jiná teoretická diskuze, kde známý brněnský (tehdejší) junior Josef Čučka navrhl ve 20. a později v 21. tahu Dc3, pokračování, které podle jeho názoru vyvrací celou koncepci černého, a uvedl následující odpovědi: 20...Jh1?, 20...Jh5, 20...Je4!, 20...Vaf8!? Rozbor byl pak diskutován ještě v Čs. šachu 1951 číslo 12 a poté převzat do Pachmanovy Theorie moderního šachu. Ta vlastně brněnské partii zajistila slávu, neboť ji a Čučkův rozbor převzali i jiní teoretici a stala se předmětem velkých diskuzí. Výstřižky z našeho časopisu jsou přiloženy a uvedené varianty jsem zkonzultoval s motory a hranými partiemi.


-
. kolo -

-
. kolo -


Čs. šach 1950 


Čs. šach 1950

Nějaké partie na pokračování 20.Dc3 se mezitím sehráli a jsou v přehrávacím okně.


-
. kolo -


Motiv dvojnásobné oběti na h7 a g7

tedy na velmi oblíbených polích nacházíme skoro v každém šachovém turnaji. Podívejte se na některé z nich sehrané v roce 2014. Jedna ze zajímavých:


-
. kolo -

-
. kolo -
2x 5574x Zdeněk Závodný
Fotogalerie
Komentáře (2) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
matman

Pěkný článek. Otevřená španělská se v poslední době hraje moc málo, což je docela škoda. Daná varianta s obětí jezdce na poli g3 je silně remízová, převaha bílého je platonická. A kromě toho černý může místo 14...Sxd4?! zahrát lepší tah.

+0 /-0 | 19.02.2015 07:58

capjar

Zajímavý článek. yes

+0 /-0 | 18.02.2015 18:52