(XLII.) - IX. Ještěrčí hroši

15.01.2015 07:00 | Šachový střípek

V předposledním pokračování seriálu ještě uvedu několik partií, kde černí zkoušeli na svých prvních dvou řadách různé zajímavé "zavinovačky" figur.


Jedním z takových novátorů je Rainer Schlenker, který napsal dvě tenké knížky o způsobech vývinu (Die Eidechse ... znamená ještěrka). Z mnohých tam uvedených zaslouží pozornost kapitolka o dvojnásobné obraně pomocí vývinu jezdců přes krajní  sloupec. Tedy rozestavění c6+d6+e6+f6 a manévryJa6-c7 plus Jh6-f7.


Velmi malebné postavení, ale podobně jako pravý hroch, jen těžko zdolatelné. Z celkem 45 partií, které jsem na manévry jezdcem našel, je skóre nerozhodné (a to i v partiích hráčů kteří jsou majiteli mezinárodních titulů). Následující uveřejnil autor publikací v prvním díle.


-
. kolo -
Výstavba se tedy čas od času objeví i na turnajích vyššího řádu. Z našich hráčů ji nedávno použil šéfredaktor Čs. šachu na turnaji v Táboře:

-
. kolo -
Další partie najdete v okně, doporučuji zejména velmi zajímavou partii Ernst - Visser, kde pozice ještěrky vznikla z královské indické obrany (1.d4 Jf6 2.c4 g6 3.Jc3 Sg7 4.e4 d6 5.Jf3 0–0 6.Se2 c6 7.0–0 Ja6 8.Se3 Jg4 9.Sg5 Jc7 10.h3 f6), pokud máte možnost s komentáři z CBM 105 Borise Avrucha.

-
. kolo -


Odlehčovací šach par par excellens

Tak nazval Tartakower ve své knize Das neuromantische Schach (Berlín 1927) variantu kterou známe pod názvem Bogoljubovova indická obrana 1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jf3 Sb4. Šachem na b4 totiž je umožněna nejen rychlá rošáda, ale i znemožněna eventuální nepříjemná vazba po Sc1-g5. Tartakower pak na osmi stranách provedl všeobecnou diagnózu zahájení a uvedl základní partie. Dle jeho tvrzení se poprvé vyskytl tento šach v partii londýnského turnaje 1883 (partie Mackenzie - Noa) a z čistě historického hlediska poprvé aplikoval šach střelcem Nimcovič v Leningradě 1913 (žádnou takovou partii jsem nenalezl) a pak o 7 let později jej uvedl do praxe Bogoljubov.


Sám Bogoljubov se ke svému tahu choval ve své knize Die Moderne Eröffnung 1. d2-d4! (Triberg 1928) trochu skepticky (asi na základě dosaženého skóre - viz závěr kapitoly):


1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jf3 Sb4+ 4.Sd2 Tento tah se považuje za nejsilnější, přesto si myslím, že po 4.Jc3!, což vede k variantě A (Nimcovičova obrana) je silnější. 4...Sxd2+ Tím černý mění už jednou vyvinutou figuru za figuru stejné hodnoty. Nimcovič hrál v tomto postavení dokonce 4...De7. 5.Dxd2 V úvahu přicházelo 5.Jbxd2 s násl.  6.g3 5...0–0 6.Jc3 d5 Jiná vývinová metoda je 6...d6 7.e4 Jc6 8.Se2 e5 9.d5 Je7 a zdá se, že pro černého může být přijatelná. 7.e3 Jbd7 8.Sd3 c6 9.e4 atd. s volnou hrou pro bílého. Pokud nyní hraje 9.0–0 následuje 9...dxc4 10.Sxc4 a černý může po kombinaci 10...e5 minimálně vyvinout střelce c8;

          9.Vc1 viz Krenzisky - Bogoljubov,  Kristianstad 1920.
          9.0–0 viz Aljechin -Bogoljubov,  Budapešť 1921.

                  První partie hraná v Londýně probíhala následovně (před Bogoljubovem ještě pak jsem našel 2 partie - z mistrovství Berlína a ze simultánky Emanuela Laskera z roku 1919. Ty najdete v přehrávacím okně).


-
. kolo -

-
. kolo -

Křest ohněm pak prodělala varianta počátkem 20. let na severu Evropy ve Švédsku a to v lednovém zápase Bogoljubova s Rubinsteinem (5,5 : 6,5). Bogo pak sehrál partie proti nejlepším švédským hráčům (Hakanson, Krenzinsky ty jsou uvedeny v knize Bogoljubova Klassische Schachpartien aus modernen Zeiten I. Teil 1919 - 1920 /Berlin und Leipzig 1926/). A na turnaji v Göteborg a Stockholmu 1920 ještě musel hrát 2 partie právě proti svému šachu, a to se Selezněvem a Nimcovičem.

                  Úvodní partie Bogoljubova otevření je velmi složitá a tak nechám na čtenáři, zda ho zaujme k analýze.

-
. kolo -
Dle solidních databank hrál Bogoljubov černými svou variantu celkem 10krát a všechny partie naleznete je v přehrávacím okně. Skóre je ovšem pro něj nelichotivé vyhrál šachem jen dvě (obě s Grünfeldem) remizoval 3 a prohrál plných 6. Naposledy v roce 1927. Pak se zřejmě již k zahájení nikdy nevrátil.

-
. kolo -


Šachové stromy

Provázejí nás šachovým životem a nabyly populárnosti po vydání tlustých jugoslávských Encyklopedií, které spatřily (a stále vycházejí) světlo světa v 70. letech. Nebyly žádnou novinkou, podobné uspořádání nalezneme již v Bilguerovi. Poté ji přebírali různí autoři, neboť zahájení je přehledně dokumentováno a je hodně informací na malém prostotu (systém ostatně převzala i Chess Base a tak si strom své varianty můžete vytisknou doma).

                  Na dalším obrázku je ukázka z knihy O. Cordel, Führer durch die Schachtheorie (Berlín 1888).



70. letech pak šla na dračku hezky zpracovaná Ispanskaja partije od Andreje Malčeva (Sofia 1975 a 1981). Byla zpracovaná sice vyčerpávajícím způsobem, ale poněkud odlišným  a méně přehledným  postupem.


Samozřejmě i jiní autoři se pokoušeli "hodit varianty na papír" pokud možno nejpřehlednějším způsobem, ale jak můžete posoudit, ne vždy se jim to podařilo. Olgierd Szwarc ve svém díle Guia para el estudio de las aperturas (Cochabamba Bolivia 1968), což je učebnice ve které se na 200 stranách snažil zachytit teorii (a to ještě v popisné notaci) a uvedl následující zcela nepřehledné přehledy variant zahájení:


Není to hezké? Ostatně kdo z čtenářů má bolivijskou šachovou knihu?


Autor se možná inspiroval u Ludwiga Rellstaba a jeho Die wichtigsten Eröffnungen des Schachspiels (Leipzig), který se s trochu přijatelnějším způsobem pokusil zpřehlednit nejdůležitější otevření. Rellstabovo schéma je na formátu 56 x 49 cm!


Každopádně přehledně zpracovat veliké množství šachového materiálu knižně bylo vždy pro autora oříškem a ve velkém množství knih a to i věhlasných současných autorů jsou dlouhé nudle variant zpracovány tak, že je čtenář po kratší a nebo delším studiu odvrhne. ECO systém je tedy stále už více než 170 let (1843 vyšlo první vydání Bilguera) nejpřehlednějším systémem orientace ve složitém labyrintu šachových zahájení.

   

Jedna zajímavá možnost oběti

z MČR 2014 kategorie H16, kterou odhalila až počítačová analýza.


-
. kolo -
3x 4984x Zdeněk Závodný
Fotogalerie
Komentáře (3) Aktualizovat
Jan Kalendovský

I já se musím váženému autorovi článku omluvit: v jím citované knize Das neuromantische Schach od Tartakowera je skutečně na str. 75 "nehistoricky" napsáno "von Nimzowitsch bereits zu Leningrad 1913 appliziert wurde". Pokud jde o par excellens - myslím, že se to píše správně par excellence. Ale to jsou naozaj drobnosti, zajímavější by bylo najít tu Tartakowerem uváděnou Nimcovičovu partii z roku 1913. Pokud jde o schémata zahájení, myslím, že jsem podobnou rozkládací přílohu viděl víckrat, např. v knize J.H.Bauera Das Schachlexikon z roku 1889. 

+0 /-0 | 15.01.2015 12:47

Zdeněk Závodný

Jsem rád, že šachového historika článek zaujal a ba i poučil! Samozřejmě, že v nadpise má být jen jeden par, ne pár. Správně byl diagnostikován překlep a Leningrad mi samozřejmě "ujel."  Tedy nepozornost. Čtenářům se tímto omlouvám a rýpance samozřejmě přijímám.

+0 /-0 | 15.01.2015 12:33

Jan Kalendovský

Jako vždy, zajímavé a poučné čtení. Jenom mne mate nadpis "Odlehčovací šach par par excellens" (což je asi nějaký překlep) a pak tvrzení, že Nimcovič hrál v roce 1913 v Leningradě(?!), který se snad tehdy jmenovat St. Petersburg (v azbuce to zde napsat neumím). Omlouvám se za tyto rýpance, ale trochu mi fakt vadí podobné nepřesnosti. 

+0 /-0 | 15.01.2015 10:39