Poslední rytíř díl třetí -šachový trénink
08.05.2022 08:54 | TréninkDnešní partie je klenot. Přestože to je už hodně dávno, více než dvacet let, tak si ještě nyní pamatuji, jak velký dojem na mne tato partie udělala.
Byl to Viktor Lvovič, který mne v roce 2006 přivedl na to, hrát černými Francii. Do té doby jsem hrál sicilskou, nejdříve s ...Jf6,...Jc6 a ...d6. Pak jsem přesedlal na tah ...e6. Hrál jsem takto i na olympiádě. Ale cítil jsem, že to není ono a něco chybí.
Do té doby jsem považoval Francii (černými) za divné, nekomfortní zahájení, kde má černý málo prostoru. Ale pak jsem viděl partie Viktora Lvoviče. Pamatuji si to jako kdyby to bylo včera, "co kdybych hrál Francii?". Byla to jen myšlenka, ale kterou jsem rychle převedl ve skutek a zahájení jsem si začal tvořit právě podle velkého Viktora Lvoviče. Premiéra Francie v roce 2006 byla více než dobrá. První partie remíza se silným GM, pak výhra, s tehdy velmi mladým, Fabi Caruanou. Turnaj vyšel dokonale - poslední velmistrovská norma.
Dneska se ale podíváme na jiné zahájení a hlavně na technický koncert Viktora Lvoviče, takže se pohodlně usaďte a vychutnejte si tuto symfonii.
Výborný tah, ono jak už jsem zmiňoval výše, přesně zapadající do logické výstavby hry v zahájení a to sice – boj o střed! Celá varianta má strategický podtext – bílý získává dvojici střelců, ale zase zaostává ve vývinu, je proto na černém, aby aktivní hrou eliminoval strategické „plusy“ bílého.
Vidíme, že černý získal pěšce více, ale jeho uplatnění bude velmi obtížné, neboť bílý zkonsolidoval postavení a jeho figurky budou aktivní. Silní hráči se poznají i tak, že dokáží objektivně zhodnotit své šance a někdy tak ustoupit do obrany.
Na první pohled jsem si říkal proč bílý nezahrál tak „jednoduchou“ možnost? Ale znovu musím zopakovat, že umění obrany je jedna z nejtěžších věcí v šachu. Nezapomeňme, že velkou roli hraje i psychika a bílý zřejmě zklamán po nepříznivém vývoji zahájení se hůře koncentroval na další boj.
Správně! Není kam spěchat, trpělivost růže přináší, v našem případě bodíky a těch je třeba! Černý vylepšuje postavení pěšců na královském křídle a zároveň bere jezdci d4 pole f5. Bílý nemůže podnikat žádné aktivní operace
Velkolepý tah! Který může udělat skutečně silný hráč. Neboť ten zjistí, že jezdec na f6 už nestojí dobře a naopak která figurka stojí bílému znamenitě? No přece jezdec na d4, ten je přímo strašný, proto černý plánuje přesun jezdce na c6 a vyměnění „hrůzy“ na d4. Viktor správně usoudil, že jediná šance hry na výhru se skrývá ve vyměnění jezdců.
Tato partie na mě udělala velmi silný dojem, neboť již od zahájení až po závěrečnou koncovku hrál Viktor s obrovskou silou. Opět bych všem doporučil se na partii několikrát do hloubky podívat a pořádně si zapamatovat jemné nuance hlavně vzniklé koncovky. Víme dobře sami, že po rychlém přehrání se nám zdá všechno „jasné“ a sami byste tak hráli, ale když se pořádně zamyslíme a pokusíme se nejenom do pozice „prohlodat“ ale také uhádnout plány a tahy tak náhle poznáme jaké gigantické dílo máme před sebou.
dost nechapu proc neprijemneho korcneho, kterej rozhodne neoplyval rytirskym chovanim, tenhle clanek neustale takto oznacuje. prijde mi to trapne vuci jinym sachistum, kteri se k ostatnim chovali vzdy s respektem a bezkonfliktne...