Návštěva J.R. Capablanky Turnova v roce 1929

11.03.2009 09:59 | Výročí

Přínášíme Vám druhé ohlédnutí za simultánkovým putováním Capablanky po zemích českých. V průběhu léta 1929 přijal pozvání Severočeské župy šachové a poprvé navštívil město Turnov."Zvláště oceňuji vaše krásné okol

Přínášíme Vám druhé ohlédnutí za simultánkovým putováním Capablanky po zemích českých. V průběhu léta 1929 přijal pozvání Severočeské župy šachové a poprvé navštívil město Turnov.
"Zvláště oceňuji vaše krásné okolí, jež jste mi ukázali a nedivím se, že nese název Český ráj," pronáší Capablanka v rozhovoru pro Pojizerské listy.

VIII. sjezd Severočeské župy Ústřední jednoty čsl. šachistů. (Turnov 21,.28. července 1929)

J.R. Capablanka v Turnově

„Hlavní pozornosti těšila se Capablancova simultánka v neděli 21. července. Z velikého počtu přihlášených bylo vybráno 34 dobrých hráčů. Capablanca vyhrál 24 partií, 7 remisoval (Černý, pí. Fischerová, Kubíček, Liebchen, Rada, Svoboda a Šerák) a 3 prohrál (dr. Bittner. Herzog a Paroulek). Druhá Capablancova simultánka 25. července byla hrána ostře na výhru. Bývalý mistr světa na 25 prknech získal 24,5 bodů. Remisoval Homola z Turnova. Opočenský hrál 24. července simultanně proti 25 hráčům a docílil 17 výher, 6 remis, 2 prohry. V pátek 26. července byl uspořádán bleskový turnaj s výsledkem: I. Opočenský 8,5, II. a III. Pelikán a Poisl 7,5, IV. Pajdal 5, V.-VII. May, F. Paroulek a Svoboda 3,5, VIII. V. Paroulek 3, IX. Blecha 2, X. Kubíček 1.
Mistr Samisch hrál 27. července na slepo proti 10 hráčům: 6 výher, 4 remis. V sjezdovém týdnu byly hrány 2 turnaje.

Poslední den sjezdový v neděli 28. července utkala se Severočeská župa s německou župou Libereckou. Po tuhém boji zvítězila Severočeská župa v poměru 22,5:17,5.“
(Pravoslav Svoboda – Československý šach 1929, 142).

Bývalý mistr světa Capablanka hrál v Turnově při sjezdu severočeské župy šachové se 34 vybranými hráči simultánní hru. Vyhrál 25 partií, 6 hrál nerozhodně a 3 prohrál

Pojizerské listy 2. 8. 1929

Pojizerské listy 2. 8. 1929

Výběr partií

Vítězný Capablanca

Turnov si dopřál před týdnem při příležitosti župního šachového sjezdu přepychu hostit Capablancu. Odevšad, nejen z republiky, ale i z Německa se sjížděli mistři, přeborníci, kavárenští fanoušci, ba i ti, kdož to dotáhli za předlouhého života jenom na nesmělé kibice – ti všichni chtěli vidět muže, který je ještě nedávno v tomto oboru první mezi prvními. – Příjezd velkého šachového mistra není ovšem takovou sensací, jako příjezd filmové divy, rohovnické hvězdy, nebo poprava Leciánova. Nicméně byl Turnov vzhůru nohama, když z auta, přijedšího od Liberce, vystoupil čtyřicetiletý muž, kubánský pan konsul, Raoul José, čili prostě Kapoš. Koho viděli Turnovští? Elegantního muže uhlazených okouzlujících způsobů, tresť nenuceného a dokonalého vystoupení velkého světa, chlapíka, který by dovedl svým skvělým zjevem znamenat před filmovacím přístrojem nebo za zeleným stolem vysoké diplomacie totéž, co znamená nad šachovním stolkem. Tento muž, z jehož každého kroku vane veliký vnitřní klid a vyrovnaná pohoda, to je ten, proti němuž si sedávali i nejslavnější mistři s pocitem úzkosti a s tušením předem ztraceného boje. – Tato pověra byla vyvrácena, pravda, Aljechinem, ba byla potřena i dřív několika pohromami, které tohoto muže postihly. I zde, v Turnově, kde hrál proti 34 vybraným protivníkům, byl výsledek proto jeho obvyklým výsledkům na západě vlastně skoro debaklem. – Ale pozorujte ho, jak hraje, jak si počíná. Místnost je nabita. Za každým hráčem sedí kibici, kteří za kibicování zaplatili patnáct korun, což znamená, že to nejsou kibicové obyčejní. Capablanca dovolil konsultaci, nevadí mu, plete-li se do partie tucet dlaní a deset hlučných jazyků. Ví, že proti němu sedí v této podkově několik mistrů, ale přece zakládá všechny své partie posičně, což je způsob, při němž riskuje v simultanní produkci ještě víc než pádným, překotným útokem. – Chodí a chodí, a tu je vidětnaráz veliký rozdíl mezi ním a většinou ostatních šachových hvězd. Ocumlaná cigareta mu nevisí ze zvadlého, cukajícího koutku, jeho prsty nejsou nechutně oblezlé žlutou stopou věčného kouření, jeho kabát není sběrnou tabákového popele, nehltá černé kávy, kterou si spravují mistři ochablé nervy, aby je vybičovali k poslednímu úsilí, nevraští nervostně a zlověstně obličej při každém zašustění, jenom jeho tiché Pardon! zavzní, když se musí na své cestě k sousední partii protlačovat chumlem zvědavců, strkajících do něho. (Vidět takhle v této situaci dnešního mistra světa!) Nepokašlává, nechrchlá, neplivá, nerozhání se opovržlivými gesty, nehádá se v prohraném postavení se šťastným protivníkem nebo nehledí se zachránit ve špatné situaci tím, že by prostě pod záminkou nějaké nesprávnosti smetl figurky – i toho jsme byli často svědky při produkcích nejslavnějších mistrů! Uvidí-li, že je to s ním někde zlé, že koudel hoří, skloní se nad šachovnicí, usmívá se, pokyvuje hlavou, nakonec položí krále, ukloní se a jde dál. Za celou tu dobu, v těch dlouhých, úmorných, dusných hodinách, odcházejí všichni co chvíli ven pro hlt vody nebo sifonu, nebo se prostě nadýchat čerstvého vzduchu, protáhnout svaly. Jediný Capablanca odtud nevyšel, nenapil se hltu vody, kávy nebo piva, jediné cigarety nevykouřil, ani si čela kapesníkem neotřel, ba jeho společenská bezvadnost šla tak daleko, že si ani nedovolil rozepnout kabát. A teprve nakonec přiznal, že považuje dnešek za neúspěch, ale že přece jenom bylo trochu teplo. – Všichni si odnášíme hlavně jeden dojem: Není dnes mistrem světa. Snad budem mít smůlu v Karlových Varech a nebude ani tam první, třebaže je to velice pravděpodobné. Ale i kdyby šel od porážky k porážce, bude po stránce lidské, jako muž mezi ostatními muži šachového světa, vždycky na prvním místě, daleko přede všemi, vždycky vítězný.
(Amos Pokorný – Lidové noviny 1929)

1x 4603x Jan Kalendovský
Fotogalerie
Komentáře (1) Aktualizovat
11.03.2009 10:19 | Autor neznámý

Pane Kalendovský, bylo to v Turnově, kde se hrála ta často vzpomínaná partie s Capablanca - Cimerman? Máte k tomu něco?