I počtvrté vítězně

11.12.2005 08:00 | Turnaje

JOLY Lysá n/L – 1. Novoborský ŠK 2,5 : 5,5 V dnešním posledním letošním zápase 1. ligy jsme byli v Lysé nad Labem jasnými favority. Vždyť na každé šachovnici jsme měli elově navrch. Z jejich klubového zpravodaje jsme se navíc ...

JOLY Lysá n/L – 1. Novoborský ŠK 2,5 : 5,5

V dnešním posledním letošním zápase 1. ligy jsme byli v Lysé nad Labem jasnými favority. Vždyť na každé šachovnici jsme měli elově navrch. Z jejich klubového zpravodaje jsme se navíc dočetli, že naše družstvo je o minimálně o 2 třídy kvalitnější a že body rozhodně nečekají. Zbývalo „jen“ toto jejich tvrzení potvrdit.
r> Nejtěžšího soupeře měl Robert Cvek – na 1. šachovnici hrál (jako již tradičně černými) proti velmistru Vološinovi. V nimcovičově indické se mu však záhy podařilo vyrovnat a partie velmi rychle dospěla do remízy – 0,5:0,5. Takřka současně skončili Petr Kučera a Martin Vaculík. Petr se bílými proti Munkovi vyhnul hlavním variantám sicilské a stál trochu lépe. Pak se ale příliš dlouho věnoval hledání nejpřesnějšího pokračování a přestože ho nakonec našel, tak mu již nezbyl dostatek času pro jeho poklidné realizování. Vzhledem k vývoji zápasu tak přijal soupeřovu nabídku remízy – 1:1. Martin i počtvrté zopakoval francouzskou a ze všech těchto partií stál nejlépe. Ve strategicky jasně lepší pozici ovšem soupeři dovolil taktický obrat, který vedl ke zjednodušení pozice a k následné remíze – 1,5:1,5.
To Tomáš Kulhánek získal již ze zahájení jasně lepší pozici a bylo jen otázkou času, kdy soupeře umačká. Nakonec mu zcela zavřel jezdce na okraji šachovnice a prakticky s figurou více lehce dokráčel k vítězství. Za zmínku stojí ještě pěkná oběť jezdce, kterou celou partii zakončil – 2,5:1,5. I u Martina Mužíka (přestože hrál černými) se partie odehrávala výhradně na jednu branku. Jeho soupeř v sicilské příliš dlouho odkládal důležitý tah d4, až tomu Martin zabránil a získal tak jasný cíl svých útoků. Pěšce soupeři také odebral, pak ještě jednoho, druhého, vzápětí i střelce a to už bylo na soupeře moc – 3,5:1,5. Lukáš Klíma na 3. šachovnici měl proti Neckářovi úkol o poznání těžší – dostal se do poněkud stísněného postavení, ze kterého se ale vymanil obětí pěšce. Za něj se dostal k velmi aktivní hře zejména svými střelci. Neckářovi, který v tu chvíli dohrával již jen díky 30sekundové bonifikaci za každý tah, tak nezbývalo nic jiného než své pasivnější figury vyměnit a přejít do remízové koncovky – 4:2.
Čekalo se, kdo přidá rozhodující vítězný bod. Povedlo se to Pavlu Šimáčkovi, který proti Priehodovi ve francouzské postupně utahoval šrouby. Postupným zesilování pozice soupeře donutil k oběti jezdce za 2 pěšce. Oběť to byla velice zajímavá a zpočátku ji nikdo nedokázal objektivně zhodnotit. Pavel však všechny vzniklé hrozby vykryl a udržel jezdce navíc až do koncovky – 5:2. Za rozhodnutého stavu se dohrávala poslední partie mezi Honzou Vránou a mladším z dvojice Postupů. Při nestejných rošádách vznikla velmi útočná pozice, která po četných výměnách dospěla až do věžové koncovky. V té se ale děly věci! Nejprve ji hrál na hranici rizika na výhru Honza. Pak ovšem překročil únosnou mez a role se vyměnili – Honza musel odevzdat oba své pěšce a bránit prohranou pozici. Soupeř však kupil chybu na chybu a díky patovému motivu tak partie skončila remízou – 5,5:2,5.
Dokázali jsme tedy splnit roli favorita, v zápase hladce zvítězili a udrželi si náskok na 1. místě tabulky. Potěšující navíc je, že jsme opět neprohráli partii. Další kolo se hraje až v dalším roce, takže bych Vám všem chtěl popřát příjemné svátky a všechno nejlepší v následujícím roce.
0x 2026x Martin Vaculík
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat
  • Max Euwe

    20.05.1901 26.11.1981

    Nizozemský velmistr, šachový metodik a spisovatel. Vyhrál všechna domácí mistrovství, kterých se zúčastnil. Titul pátého mistra světa v šachu získal roku 1935, když překvapivě porazil Alexandra Aljechina 9:8 (=13). V letech 1970–1978 byl předsedou FIDE.

  • Johannes Minckwitz

    11.04.1843 20.05.1901

    Německý šachista. Jeho největším úspěchem bylo 2. místo za Adolfem Anderssenem v Barmenu 1869.