1. Novoborský ŠK “B“ – ČSOB 5:3

11.11.2007 08:00 | Turnaje

Počasí dnes šachistům příliš nepřálo – někdo by si možná řekl, že při šachách na počasí nezáleží, nicméně dnešek ukázal naprostý opak. Vzhledem ke sněhové kalamitě a jen obtížně sjízdným silnicím (jen já jsem za ...

Počasí dnes šachistům příliš nepřálo – někdo by si možná řekl, že při šachách na počasí nezáleží, nicméně dnešek ukázal naprostý opak. Vzhledem ke sněhové kalamitě a jen obtížně sjízdným silnicím (jen já jsem za 60km úsek Jablonec n/N – Nový Bor viděl 3x více sanitek než silničářů...) dorazilo 2. auto hostů až v 11:30. Přibližně hodinu předtím jsme se na základě telefonického rozhovoru s chybějícími hráči dohodli s rozhodčím a kapitánem hostů na posunutí začátku na 11:00.
Ani to nakonec nestačilo a 3 hráči hostí (Vávra, Netušil, Dvořák) tak začínali s půlhodinovým deficitem. Nyní již k samotným sestavám – my jsme nastoupili opět téměř kompletní, když prvních 7 hráčů soupisky doplnil Roman Boreš, zato hostům chyběla hned trojice nejlepších hráčů (mezinárodní mistři Čech, Černoušek, Jirka). V zápase jsme tak byli favority, což se nám nakonec podařilo potvrdit další důležitou výhrou.

Nejrychleji skončila partie Péti Piska s Pavlem Vávrou – oba hráči se znají velmi dlouho a jejich kamarádství jim zabránilo bojovat na ostří nože – 0,5:0,5. Poměrně rychle skončil i na poslední šachovnici hrající Roman Boreš. Ve své oblíbené variantě sicilské si opět neodpustil dobrodružně vzít nabízeného pěšce na b2, Vojta Kovář ho však za tuto troufalost vytrestal, když několika pěknými oběťmi otevřel pozici a materiální zisky na sebe nenechaly dlouho čekat – 0,5:1,5.

Kontrovat se podařilo Zdeňku Völflovi proti Bartošovi, když v podstatě rozhodl taktický obrat již v zahájení. Od té doby měl Zdeněk čistého pěšce více a také ještě daleko důležitější prostorovou převahu. Tu se mu podařilo realizovat naprosto ukázkově, jeho soupeř si v podstatě vůbec nezahrál – 1,5:1,5. Po takto drtivé porážce mu tedy opravdu nezávidím ještě jednu partii v rámci Openu Liberec. Misky vah na naši stranu překlopil Tomáš Kulhánek, v jehož partii byl ratingový rozdíl jednoznačně nejvyšší. Hrál se tradičně drak, ve kterém Tomáš Šimka postupně přehrál. Klíčové bylo zejména opěrné pole e5, na kterém se od 20. tahu vyjímal černý jezdec, pán pozice. Šimkovou jedinou záchranou byl rychlý útok na krále, ale i zde byl pomalejší – 2,5:1,5.

Od zahájení stál jasně lépe i Péťa Kučera – nejprve to vypadalo na malou poziční výhodu a trpělivé dobývání pozice černého. Jindra Kuba však nevydržel a sebral otráveného pěšce na b2, čímž přišel o kvalitu. Zbytek byl už pouze věcí techniky, kterou má Petr na vynikající úrovni – 3,5:1,5. Vítězný bod zaznamenal Radek Kalod. Z pirce vznikla naprosto zablokovaná pozice, ve které zůstal otevřený pouze g-sloupec, který Radek obsadil všemi svými těžkými figurami. Řehořek oponovat nemohl a nezbývalo mu tak než doufat, jestli jeho král na h8 vydrží nápor bílých nájezdníků. Do obrany sice zapojil celé své skladiště figur, ale na těžký hák v podobě 47. Sf6 to přesto nestačilo – 4,5:1,5.

Honza Vrána získal ze zahájení opticky slušně vypadající pozici, nicméně po letmém přehrání nevidím, jaký zvolit jiný postup, aby se nedostal do obdobných problémů jako v partii. V té totiž po zajímavém průběhu vznikla horší čtyrvěžovka, ve které Honza i přes krytého volného pěšce evidentně tahal za kratší konec. Netušilův král totiž neustále hrozil vpádem do týla, což v kombinaci s aktivní věží na jediném volném sloupci nakonec rozhodlo celou partii – 4,5:2,5. Já jsem si dnes svou partii vyloženě protrpěl – zahájení jsem totiž sehrál úplně katastrofálně, čehož výsledkem bylo, že přibližně v 15. tahu jsem neměl jediný kloudný tah. Rozhodl jsem se tedy vydat cestou neprostupného betonu a má pozice praktickou po celou dobu visela na velmi tenkém vlásku. Velmi jsem si oddechl, když se mi podařilo získat alespoň věžovku s pěšcem méně, protože tam mé remizové šance značně vzrostly. Dvořák se naprosto logicky i nadále snažil vyhrát, a tak se hrálo až do holých králů – 5:3.

V těžkém zápase s týmem nasazeným v horní polovině tabulky jsme tak opět vyhráli, potěšující navíc je, že i tentokrát vcelku přesvědčivě. Hrály se i velmi pěkné partie – k přehrání doporučuji zejména Kovář – Boreš, Völfl – Bartoš, Šimek – Kulhánek a také závěrečnou kombinaci Radka Kaloda. Další kolo je na programu za 14 dní, kdy zavítáme na půdu Vyšehradu.
0x 971x Martin Vaculík
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat