Odešla Kira Zvorykinová

Kira Zvorykina byla účastnicí 20(!) šampionátů SSSR, přičemž třikrát v nich zvítězila (1951, 1953 a 1956). V 50. a 60. letech se zúčastňovala bojů o mistrovství světa, pětkrát hrála v turnajích kandidátek MS. Jeden z těchto turnajů (Plovdiv 1959) vyhrála a získala právo bojovat o titul mistryně světa s obhájkyní Jelizavetou Bykovou. Ale v tomto zápase byla Zvorykina neúspěšná – prohrála 4,5:8,5. V sestavě týmu SSSR vyhrála ženské šachové olympiády 1957 a 1963, hrála úspěšně v řadě mezinárodních turnajů, nejednou byla vítězkou šampionátů Běloruska a Ozbrojených sil SSSR. Jako šachistka výrazného útočného stylu sehrála mnoho zajímavých, obsažných partií, nejednou se jí zdařily efektní oběti a krásné kombinace. Jednou z nejzajímavějších knih, které jsem četl a kterou o sobě napsala sama hráčka, je Zvorykinové „V rjadach šachmatnoj gvardiji“, Minsk 1984. Bohužel jsem v ní nenašel žádnou partii s československými hráčkami, tak si dovoluji vybrat ze svého rukopisu o paní Květě Eretové všechny zmínky o soutěžích, které obě velmistryně absolvovaly společně.

Kira Zvorykina v roce 1957

SSSR-ČSR žen v Moskvě 1954 (8.-18.10.)

(Referát Františka Jeřábka viz Československý šach 1954, 178-180. Zde i snímek, bohužel špatné kvality. Jeřábkův spíše politicky zaměřený referát jsem si dovolil nahradit pohledem z druhé strany :)

V. Čudová

Utkání šachistek SSSR a Československa

Zápasy mezi mužskými šachovými družstvy různých zemí se konají už dávno a staly se velmi častými. Kromě toho se od roku 1927 konají soutěže o mistrovství světa v šachu (má na mysli šachové olympiády – pozn. JK), kterých se zúčastňuje okolo 30 družstev. – Ale doposud se neuskutečnilo utkání mezi ženskými šachovými družstvy dvou nebo více zemí a účast žen v soutěžích družstev byla velmi vzácná, možno říci, že vyjimečná. – Masový rozvoj šachového umění, především v SSSR a zemích lidových demokracií, zvýšení úrovně hry šachistek nadhodily otázku o organizaci soutěží, odpovídajících tvůrčí spolupráci šachistek. – Prvním takovým zápasem se jeví přátelské utkání mezi ženskými reprezentacemi SSSR a Československa, konané v Moskvě od 8. do 18. října loňského roku. – Podle propozic zápasu sestávalo každé družstvo ze šesti účastnic a jedné náhradnice, která měla právo zaměnit jakoukoliv členku družstva. Takto zápas sestával ze šesti kol a bylo v něm sehráno 36 partií. – Do sestavy SSSR patřily mistryně světa E. Bykovová, mezinárodní mistryně K. Zvorykina, L. Ruděnko, O. Rubcová, O. Ignatěvová, mistryně N. Vojcik a nositelka první třídy L. Volpert. – Za tým Československa hrály již Moskvanům známá účastnice mezinárodních ženských turnajů mezinárodní mistryně N. Hrušková, šampiónka Československa R. Suchá a nositelky prvních tříd K. Eretová, O. Chytilová, E. Rákosníková, M. Lopušná a E. Kočičková. – Šachy jsou mezi ženami v Československu velmi populární. Přebory Československa se konaly již v letech předválečných, a počínaje rokem 1946 se konají ženská mistrovství Československa téměř každoročně. Mistrovstvím předcházejí oblastní turnaje, a od 1952 – polofinály, které se hrají ve 2-3 skupinách. – Do poslední doby byla Hrušková vítězkou všech poválečných přeborů, kromě šampionátu r. 1952, kterého se nezúčastnila. Ale v přeboru r. 1954 předstihly Hruškovou Suchá a Eretová. – R. Suchá se již dávno účastní šachových soutěží, byla vítězkou předválečných mistrovství Československa, vyhrála mistrovství 1952 a mnohokrát byla druhá za Hruškovou. – Eretová jde rychle vpřed. Zahájivše svá vystoupení ve velkých šachových soutěžích od roku 1952 jako účastnice polofinále mistrovství Československa, v roce 1953 obsadila ve finále osmé místo a v roce 1954 byla druhá. – Představitelkou mladého pokolení šachistek Československa je aspirantka univerzity Chytilová. V roce 1950 zvítězila v juniorské soutěži a v roce 1953 obsadila druhé místo v ženském mistrovství země. – Rákosníková vystupuje v šachových soutěžích od roku 1950. Třikrát startovala v šampionátech republiky. – Lopušná hraje šachy od roku 1943. Počínajíc rokem 1948 se účastní turnajů. První třídu Lopušná získala v šampionátu Československa 1948. – Náhradnice časkoslovenského družstva Kočičková hraje šachy od roku 1951. V roce 1953 obsadila první místo v polofinalové soutěži a ve finále (1954) obsadila 9. místo. – Na zahájení zápasu vystoupili s pozdravnými proslovy předseda Všesvazové šachové sekce SSSR Vinogradov a předseda šachové sekce Československa Jeřábek, kteří vyzdvihli význam prvního utkání ženských družstev pro další rozvoj šachového umění mezi ženami. – Zápas se konal v přátelské atmosféře a skončil výsledkem 29:7 ve prospěch sovětského družstva. – Pět kol ze šesti skončilo výhrou sovětských šachistek, nejlepšího výsledku dosáhly ve čtvrtém kole, ve kterém vyhrály všech šest partií. Československé šachistky měly největší úspěch v pátém kole, které remizovaly. Celkem vyhrály sovětské šachistky 24 partií, prohrály 2 a remízovaly 10 partií. – Individuální výsledky jsou zřejmé z tabulky.

Největšího úspěchu mezi sovětskými šachistkami dosáhla Zvorykinová, která získala šest bodů ze 6 možných, Bykovová (5,5 ze 6) a Ruděnková (4,5 z 5). – Mezi československými šachistkami mají nejlepší výsledek Suchá a Lopušná, které dosáhly po 2 bodech ze šesti – Šampiónka Československa dobře manévruje, přesně hraje koncovku. Její nedostatek – podceňování taktických úderů. – Dobré kvality turnajového bojovníka demonstrovala Lopušná. V partiích Eretové je mnoho nápadů a iniciativy, ale občas se dopouští hrubých chyb. Neúspěšně vystoupila Hrušková. – Sovětské šachistky předvedly ve většině partií dobré znalosti zahájení, zatímco jejich soupeřky v úvodní fázi partií nezřídka se ocitaly ve stísněných postaveních a občas používaly podezřelé varianty zahájení. – Ve střední hře se hosté cítili bezpečněji, než v zahájení, také koncovky nerozehrávali špatně. Obě vítězství, kterých československé hráčky dosáhly, byly výsledkem dobře vedených koncovek. ... Nedostatkem československých šachistek se jeví neumění disponovat časem na rozmyšlenou, v důsledku čehož prohrály některé partie v časové tísni, a Rákosníková v partii se Zvorykinovou překročila čas v přibližně rovné pozici. Nutno říci, že nezřídka se vyskytly časové tísně v této soutěži i u sovětských účastnic, zejména Ignatěvové a Vojcikové, které ztrácely mnoho času na promýšlení tahů při přechodu ze stádia zahájení partie do střední hry. ... (Následovalo ještě několik ukázek ze zápasu, které všechny vynecháváme – pozn. JK. (Šachmaty v SSSR 1/1955, str. 6-7. Pozoruhodné je, že na obálce tohoto čísla je fotografie utkání L. Ruděnkové s Květou Eretovou. Hle, jak získala Květa mezinárodní proslulost již v roce 1955!)   

Utkání L. Ruděnkové s Květou Eretovou

Vzpomíná Květa Eretová: „Do Moskvy jsem letěli  se 2 mezipřistáními. Letadélko IL 14  se kymácelo, táhlo nám na hlavu i na nohy  a když jsme konečně dorazili do Moskvy bylo to vysvobození. Na přátelský zápas do Moskvy jsme sice jely skoro bez šancí, žádná z nás nikdy v žádném mezinárodním turnaji nehrála. Já jsem v jedné partii přerušila  pozici s mistryní světa Bykovou s pěšcem navíc. Rusové mi telefonovali do hotelu, že mi to pomůžou zanalyzovat a že se těší na její porážku. Naše vedení výpravy však dalo pozici za remízu bez hry. V jedné parti - pro změnu s bývalou mistryní světa Ruděnkovou (Bylo to v 1. kole zápasu – pozn. JK)  jsem v zahájení získala zdravého pěšce a stála moc dobře. Soupeřka se najednou chytla za srdce a musela být skoro odnesena do zákulisí (hrálo se  v divadle). Šla jsem se tam podívat – ležela sinalá,  s obkladem na hlavě a na prsou a pořadatelé poletovali kolem ní. Udělala jsem tah a šla se opět podívat, zda ještě žije. Vtom tam vběhla jedna ruská hráčka a zavolala: Jdi hrát, zahrála  hloupě…  Ruděnko odhodila oba hadry, vletěla do sálu plná zdraví a vyhrála.“ V ruském bulletinu se o té partii píše takto: „Ruděnko dostala v zahájení rovnou hru. Ve 14. tahu Eretová příliš nakvap otevřela centrum, po čemž se Ruděnková zmocnila iniciativy a, stupňujíc tlak, získala pěšce, což také rozhodlo o výsledku hry.“ (Bjulletěň „XI. Šachmatnaja olimpiada“ 1954).

Zvorykina,Kira - Eretová,Květa

Moskva /SSSR-CSR women/ (6), 10.1954

Zvorykinová se utkala s Eretovou, která se v tomto zápase projevila jako velmi nebezpečná protivnice. V královské indické obraně připustil černý postup pěšce na d6 a nečekaně ustoupiv dámou na b8, provedl originální plán útoku na odtrženého pěšáka. Ale výborný vývin bílého mu dal možnost rozhodujícího protiúderu: 15.Jxe5! Dxd6 16.Dxd6 Sxd6 17.Jxd7 Jxd7 18.Sg4 Sc5+ 19.Kh1 Ve5 20.Sf4 Ve7 21.Ja4 Sb6 22.e5 Sd8 (O něco lepší bylo 22...Kg7. Na 22...Sc7 by rozhodlo 23.e6! Nevycházelo 22...Jxe5 23.Jxb6 Sxg4 24.Jxa8 Sxd1 25.Vxd1 Jd3 26.Sg3] 23.Sg5 Ve8 24.Sxd8 Vxd8 25.Jc5 (a černý se vzdal. V. Čudova - Bjulletěň "XI. šachmatnaja olimpiada" 1954) 1–0

I. šachová olympiáda žen v Emmenu 1957 (září)

Společná fotografie hráček, trenérů a pořadatelů I. ženské olympiády. Zcela vlevo stojí hlavní rozhodčí – belgický velmistr Albéric O´Kelly de Galway

Naše družstvo ve složení Nina Hrušková-Bělská a Květa Eretová obsadilo ve finále B 1.-2. místo spolu s USA a celkově desáté. Eretová zde získala 8,5 bodu z 11 a byla druhá nejlepší hráčka na 2. šachovnici vůbec.

Přebornice ČSR Nina Hrušková, která se před několika dny vrátila z ženské šachové olympiády, vypravovala v rozhovoru se zpravodajem ČTK: „První ženská šachová olympiáda, která se hrála v Emmenu v Holandsku, byla svým způsobem československou záležitostí. Soutěž nesla jméno Věry Menčíkové, československé šachistky, která sedmkráte dobyla pro Československo mistrovství světa žen v šachu a která tragicky zahynula v roce 1943 (sic!) německou bombou v Londýně. Uspořádání první ženské olympiády vzešlo také z československého návrhu v Mezinárodní šachové federaci. – Při slavnostním zakončení odevzdali hlavní rozhodčí olympiady belgický velmistr O´Kelly de Galway a čestný předseda Mezinárodní šachové federace dr. Rueb zlaté medaile vítězkám olympiady – šachistkám Sovětského svazu. Stříbrné medaile si vybojovaly šachistky Rumunska a bronzové olympijské medaile dostaly šachistky Německé demokratické republiky. Sovětská šachistka Kira Zvorykinová obdržela zlatou medaili, věnovanou holandskou královnou Juliánou za nejlepší výsledek v soutěži. Také nejstarší účastnice olympiády, irská šachistka Chater, které je 82 let, byla vyznamenána medailí jako nejstarší propagátorka šachové hry mezi ženami. Československé šachistky se musely spokojit skromnějším sportovním výsledkem, ačkoliv ve své kvalifikační skupině dělily první a druhé místo se silným družstvem Spojených států. Musíme se pokusit,“ říká Hrušková, „napravit tento malý neúspěch na pásmovém turnaji žen k mistrovství světa, který se bude hrát v listopadu v Krakově.“

(Ref: Československý šach 1957, 175) 

Hezká vzpomínka na I. ženskou šachovou olympiádu je uveřejněna na této webové adrese

Plovdiv 1959 – turnaj kandidátek MS

(Československý šach 1959, 102, Schach 12/1959, str.177n.)

Zvorykina,Kira - Eretová,Květa [C44]

Candidates Tournament (Women) Sukhumi (15), 22.09.1964

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.d4 exd4 4.Sc4 Sc5 5.c3 d3 6.Dxd3 d6 7.b4 Sb6 8.a4 a6 9.0–0 De7 10.Se3 Sxe3 11.Dxe3 Jf6 12.Jbd2 0–0 13.Jd4 Jxd4 14.Dxd4 De5 15.f4 Dxd4+ 16.cxd4 c6 17.e5 Je8 18.f5 d5 19.Sd3 Jc7 20.Jb3 Ve8 21.g4 b6 22.Kf2 Vb8 23.Vfb1 Sd7 24.Kf3 Vbd8 25.Kf4 Kf8 26.h4 Kg8 27.Va2 Ve7 28.h5 h6 29.a5 b5 30.Jc5 Sc8 31.Ve2 f6 32.Vbe1 Vde8 33.Vc1 Vd8 34.Jb3 Sd7 35.e6 Se8 36.Jc5 Kf8 37.Jb7 Va8 38.Vec2

  38...Va7 39.Jd6 Kg8 40.Jc8 1–0

Teodorescu,Margareta - Zvorykina,Kira [B88]

Suchumi TK Women (16), 1964

1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 d6 6.Sc4 e6 7.Se3 Se7 8.0–0 (V ostré variantě s dlouhou rochádou bílého [8.De2 0–0 9.0–0–0 Dc7 10.Sb3 a6 11.Vhg1 (proto je perspektivnější okamžitý útok na královském křídle 11.g4! Jxd4 12.Vxd4 b5 13.g5 Jd7 14.f4 Jc5 15.Df2 Vd8 16.f5! Vb8 17.Vf1 Vf8 18.g6! a bílý získal převahu, Planinc-Enklaar, 1974)) 11...b5 12.g4 b4 13.Jxc6 Dxc6 14.Jd5 exd5 15.g5 Jxe4 16.Sxd5 Da4 černý stačí získat dostatečnou protihru.] 8...0–0 9.Sb3 Sd7 (Základní pokračování 9...Ja5 10.f4 b6 (tah M. Botvinnika) 11.e5 Je8 12.f5 dxe5 13.fxe6 Jxb3 14.Jc6 Dd6 15.Dxd6 Sxd6 16.axb3 Sxe6 a bílý má nevelkou převahu v koncovce) 10.f4 Dc7 (Černý se primitivně brání před hrozbou e4-e5. Bylo možné trochu zjednodušit pozici [10...Jxd4 11.Sxd4 Sc6 12.De2 b5 13.Jxb5 Sxb5 14.Dxb5 Jxe4] 11.Jdb5 (Proč se odpoutávat od základní ideje Sozinova útoku - pěšcového nástupu e4-e5 nebo f4-f5? Bylo třeba ho připravovat tahem 11.De2) 11...Db8 (Na poli b8 stojí dáma dokonce lépe než na c7, protože podporuje nástup pěšců a7-a6 a b7-b5) 12.a4 a6

13.Ja3 (Je obtížné uznat svoji chybu, ale mělo se tak stát. Po 13.Jd4 ještě nebylo pozdě vrátit se k základnímu plánu) 13...Ja5 14.Sa2 (Měnit střelce za jezdce je samozřejmě líto, ale vzhledem k téměř vynucené variantě, která nastala v partii, bylo užitečnější aktivizovat "zaostalého" koně - 14.Jc4) 14...b5 15.axb5 axb5 16.b4 (Hrozba b5-b4 je velmi nepříjemná, tím víc, že kůň c3 je vázán obranou pěšce e4) 16...Jc6 (Hle, co způsobil bílý vlastníma rukama: dámské křídlo je oslabeno, linie se otevřely a zvlášť nebezpečný je krajní sloupec, zatarasený vlastními figurami) 17.Jaxb5 Jxb4 18.Jd4 Jxa2 19.Jxa2 (I po 19.Vxa2 Vxa2 20.Jxa2 byl pěšec e4 ztracen, ale přece jen by se bez páru věží cítil bílý trochu svobodněji) 19...Jxe4 20.Df3 d5 21.c4 (Nic nedávalo bílému 21.f5, nač by následovalo 21...e5 22.Jb3 Sc6 s dalším d5-d4) 21...Va3 22.De2 (Hrozilo 22...Jd2) 22...Sc5 23.cxd5 (Bílý se musí zbavovat vazby ve dvou směrech /po diagonále a7-g1 a sloupci a/ a to je nesplnitelné. Na př. 23.Jc2 Sxe3+ 24.Jxe3 Da7 25.Vfe1 Va8 nebo; 23.Sf2 Jxf2 24.Dxf2 Vd3 Jestli 23.Vad1, tak 23...Da7 24.Jc1 Jc3) 23...Da7 24.Vfd1 Va8 (Kira Zvorykina - V rjadach šachmatnoj gvardiji, Minsk 1984, str. 184) 0–1

Kandidátský turnaj žen v Plovdivu

V historickém městě Plovdivu – jehož původ má ležet asi 5000 let nazpět – a které je dnes kromě hlavního města Sofie nejvýznamnějším hospodářským a kulturním centrem Bulharska, se poprvé konal mezinárodní turnaj, ve kterém bojovalo 15 dam z 10 zemí o právo utkat se s dnešní mistryní světa Bykovovou. – Nově postavený luxusní hotel „Trimontium“, který přijíma zejména během veletrhů hosty z celého světa, nabídl ubytování a stravu a byl též místem bojů. Ve vkusně zařízených pokojích se dámy připravovaly – většinou s pomocí svých sekundantů – na zápasy, analýzovaly přerušené partie a občas i samy sobě nadávaly, když to v té, či oné partii neklapalo. – Bohužel na místě nebyly všechny oprávněné mistryně. Tak byla postrádána současná mistryně USA, paní Graf-Stevensonová, kteráse nemohla zúčastnit, protože sama nebyla stavu a americký šachový svaz nebyl připraven převzít náklady cesty z USA do Bulharska a zpět. V mimořádně velkorysém stylu byly účastnice turnaje během svého pobytu hosty Bulharského šachového svazu. Obyvatelstvo sledovalo turnaj s velkým zájmem, takže prostor pro diváky občas nemohl pojmout všechny. – Popišme nejprve hru dam z hlediska jednoho sekundanta. Člověk nepoví nic nového, když konstatuje, že výkonnostní rozdíly ve srovnání ženského šachu s mužským jsou ještě velké a proto zde nebudou v tomto smyslu prováděna. Zřejmé však je, že dámy činí turnaj od turnaje velké pokroky, nacházejí také výtečné a obtížné tahy, většinou však ještě nemají schopnost uskutečnít plnohodnotné výkony. – To samozřejmě se v jistém smyslu týká i mužského šachu, ale zde nejsou chyby a nepřesnosti sdaleka tak nápadné. Poprvé začaly dámy tentokrát rozšiřovat své zahajovácí a obranné systémy a během svého programu je měnily, více než bylo doposud zvykem. Zvláštní vliv na to měli sekundanti, kteří rozumným systémem připravovali své svěřenkyně na specielní systémy. Na 1.e4 se např. často přecházelo do skandinávské obrany, která patřila dokonce podle turnajové statistiky k nejúspěšnějším obranám. – Dvojnásobná miástryně SSSR Zvorykinová hrála s neotřesitelným klidem, ačkoliv s ní jugoslávská zástupkyně Nedělkovičová dokázala až do finiše držet krok. Obě hrály relativně bezchybný šach a obsadily zaslouženě obě první místa. Bezpochyby nejsou znalosti třetí umístěné a tím pro další kandidátský turnaj se kvalifikovavší Volpertové menší. Jí bylo osudné utkání s Lazarevičovou v 11. kole, které ač stála na výhru prohrála. – S další zástupkyní SSSR obsadila naše Edit Keller-Herrmannová čtvrté až páté místo, vzhledem k shromážděné světové špičce vynikající výsledek, ačkoliv mnoho fanoušků v NDR a mezi nimi i pisatel tohoto článku mělo před začátkem turnaje jistou naději na první místo. Její hráčské znalosti lze stejně jako dřív označit za velkolepé, její nervovou odolnost a sebedůvěru bohužel ne vždy. Vážnost boje a tíha odpovědnosti je cítít  z každé partie naší Edith. Pokud se jí podaří se tohoto zbavit, tak se to projeví na jejích výsledcích spíš pozitivně. Ovšem její výsledek dokazuje, že si své místo mezi absolutní špičkou dámského šachu udržela. – Velmi zajímavým hráčkým typem je Jihoslovanka Lazarevičová, která zakládá své partie vyloženě takticky a své soupeřky stále klade před problémy. Její individuální výsledky lze označit skoro jako neregulérní, špatně stojící partie vyhrála a lépe stojící prohrála. Se vzrůstající jistotou své hry může v budoucnu očekávat ještě víc. Za zmínku ještě stojí dobrý výsledek naďarské reprezentantky Karakasové, která hrála v lipsku 1954 pod jménem Kertészová. Od té doby dosáhla velkého pokroku a byla svým sekundantem, mistrem Koberlem, podporována vskutku zdatně a úspěšně. Paní Rinderová z Mnichova se takového těžkého turnaje zúčastnila poprvé a svého nejlepšího vyýkonu dosáhla proti Volpertové. Exmistryně světa Rubcová jistě nebude se svým výkonem spokojena, projevila se totiž nervozita spojená s postupujícím jejím věkem. Poslední umístěná mladá Argentinka nehrála tak špatně, jak se zdá z výpovědi turnajové tabulky, i když jí ještě mnohé chybělo pro takový turnaj. Jedna kuriozita: Dvě na výhru stojící partie dala k překvapení všech za remízu a k dohrávce jedné partie, v níž měla reálné remízové šance, nenastoupila vůbec! – Vliv sekundantů byl v tomto turnaji citelný. Všichni dávali dobré rady ohledně zahájení, obecně předváděli dobrou práci při analýze přerušených partií, takže bylo často při zahájení dohrávky vidět enormě silné tahy dam. Sekundanti hráli tak řečeno vlastní turnaj za kulisami. Novinkou v práci sekundantů bylo, že v Plovdivu se poprvé objevil ženský sekundant. Sympatická Mrs. Tranmerová z Londýna sekundovala paní Gresserové a byla jejím „mužem“. Protože paní Tranmerovou praktikovaná schopnost plést během kola své svěřenkyni současně svetr, vyrůstá mužským sekundantům nebezpečný konkurent. Hlavní rozhodčí turnaje měl vzhledem k množství přerušených partií hodně práce, nemusel však projednávat žádný protest nebo nějakou podobnou nepříjemnost. Bulharští organizátoři, v jejichž čelebyl neúnavný Stančev, konali vše, aby pobyt účastnicím cío nejvíc zpříjemnili. Přátelství obyvatel, projevované vůči svým šachovým hostům, bylo až dojemné. – K jednomu z vrcholů pobytu v Bulharsku patřila návštěva kláštera Bačkovo nedaleko Plovdivu ve volném dni. Neobyčejně krásně umístěné je toto svaté místo v tradiční a uctivé formě spravováno. Opat kláštera – mimochodem význačný bojovník za mír – pozval všechny účastníky k malému občerstvení a vyměnil s nimi pár přátelských slov. Právě v těch dnech psal pro jeden významný bulharský časopis  pozoruhodný úvodník k ženevské konferenci. – Skvělý závěrečný banket shromáždil 24. května ještě jednou všechny aktivní účastníky a spolupracovníky. Kromě oficiálního vyhlášení výsledků byly předány také některé speciální ceny ve formě pěkných dárků. Paní Rinderová obdržela cenu za nejlepší výsledek nevítěze proti vítězům, V. Borisenková za nejlepší koncovku (Rinderová-Borisenko) a K. Zvorykinová za nejlepší výsledek v posledních 5 kolech. Získala stejně jako Edith Keller-Hermannová 4,5 bodu, byla však podle Sonnenborn-Bergera o pár čísel lepší. Paní Eretová obdržela za svoji partii proti Rubcovové cenu za krásu. – Bulharskému šachovému svazu se všemi jeho pomocníky náleží za přípravu a skvělé provedení turnaje dík a plné uznání. Harmonie všech účastníků během trvání soutěže byla dokonalá. – Turnaj, který svůj spotovní účal splnil, sehrál svoji společenskou roli a přinesl mnoho pro vzájemné porozumění národů. Zahraniční účastníci mohou o zemi a lidu Bulharska v celém světě říci jen to nejlepší.

(Hans Platz – Schach 12/1959, str. 177-178)       

Tbilisi 1961

(Šachmatnyj Ježegodnik 1961, str. 88)

Byl to první mezinárodní turnaj Květy Eretové, nepočítáme-li postupové soutěže FIDE o mistrovství světa žen. Podle svědectví všech zahraničních účastnic se o ně gruzínští pořadatelé starali skvěle. V archivu Maďarky Sillye (dříve tuším Hönschové) se zachovala pěkná společná fotografie, na jejímž rubu jsou i podpisy účastníků, trenérů a pořadatelů. A. Konstantinopolskij o turnaji v Šachmatném Ježegodniku 1961 napsal: „Podruhé připravila gruzínská šachová federace velký mezinárodní ženský turnaj. – Soutěž se konala v Tbilisi a druhá její část se odehrávala v jedněch z nejkrásnějších lázní na Černém moři – v Batumi. Silné obsazení – hrálo sedm zahraničních a osm sovětských účastnic – zabezpečilo úspěch turnaje. Boj o první místo se v podstatě odehrával mezi N. Gaprindašviliovou a A. Čajkovskou, do vedoucí skupiny také náležely K. Eretová, K. Zvorykinová, E. Kakabadze a V. Tichomirová. – Vítězství Gaprindašviliové bylo plnohodnotné a přesvědčivé, přineslo sovětským šachistům dobrou předzvěst v souvislosti s jejím nadcházejícím vystoupením v turnaji kandidátek. – Skvělého úspěchu dosáhla A. Čajkovská, která na základě výsledků turnaje získala mistrovský titul. Stalo se to v jejím rodném městě Batumi... Mistrovskou normu rovněž splnila E. Kakabadze, již mnohokrát úspěšně vystupující v mistrovstvích SSSR, vede boj v agresivním stylu a v tomto turnaji se jí zdařilo několik obsažných partií... Trochu pod svoje možnosti hrála vítězka turnaje kandidátek 1959 K. Zvorykinová, která, mimochodem, utrpěla jen jednu porážku. V. Tichomirová, M. Togonidze a K. Eretová předvedly dobré sportovní kvality. V. Asenová dosáhla nejlepšího výsledku proti vítězkám, a debutantky T. Hugašviliová a K. Jovanovičová se v některých utkáních blýskly vtipnými taktickými úmysly. – Gruzínská šachová federace organizovala soutěž nejlepším způsobem: vyvolala mimořádný zájem mezi šachisty Tbilisi a Batumi. Nejlepší gruzínské šachisty dokázaly předvést svoji vysokou třídu a vítězství N. Gaprindašviliové bylo předehrou k jejímu skvělému úspěchu na turnaji kandidátek.“  K tomu je možno dodat, že turnaj v Tbilisi „kolidoval“ se závěrem odvetného zápasu o mistrovství světa mezi Michailem Talem a Michailem Botvinnikem, který probíhal v Moskvě a který plnil stránky i našeho tisku... a že cenu za nejlepší výsledek zahraniční účastnice získala Květa Eretová.

Tbilisi 1961

Autogramy z předchozí fotografie z archivu Maďarky Iriny Sillye

Suchumi 1964 – turnaj kandidátek MS (8.9.-4.10)

(Szachy 12/1964, str. 274)

„Eretová hrála velmi dobře v první půli turnaje, a zvlášť nebezpečná je bílými figurami.“

(V. Sokolov – Jugoslavenski šahovski glasnik 11-12/1964, p. 231)

„K. Eretová dobře startovala, získav 2,5 bodu v utkáních se třemi sovětskými účastnicemi. I pak stále patřila do skupiny lídrů, ale ke konci jí zřejmě došly síly. V posledních pěti kolech dosáhla pouze jedné remízy.“

(V. Tichomirova – Šachmaty v SSSR 12/1964, str. 3)

Karikatura Eretové z časopisu Šachmaty – Riga 21/1964. „Zábavně se seznámila championka SSSR Maja Ranniku se svou první soupeřkou Květou Eretovou. V den příjezdu se Ranniku, Zatulovská a Eretová náhodně ocitly u jednoho stolku. Protože host z Československa nebyl znalcem gruzínské kuchyně, obrátil se o radu na naše šachistky. Daly se do řeči. Na konci oběda se Zatulovská zeptala Eretové: „Promiňte, přijela jste sem na dovolenou?“ – Bohužel ne. Pro vás to bude lehčí, ale já se musím zúčastnit šachového turnaje...“ A hned následovala veselá ceremonie seznámení.“

„Partie z turnaje kandidátek v Suchumi nemám neb jsem se 3 x stěhovala a někde to zmizelo. Měla jsem tam 2 pěkné výhry s Ranniku a Borisenko. Možná, že by Vám šach.svaz mohl dát mail.adresu do Gruzie na jejich svaz a oni by je jistě rádi mailem poslali - nebo ta adresa je někde v nějakém seznamu šachových svazů. - Vzpomínám si, že jsem tenkrát nemohla spát a tak jsem jedla prášky na spaní. Hrálo se v divadle, kde bylo pološero a u partie svítila pouze stolní lampička. Já jsem asi v 5. kole hrála s Bykovou a usnula jsem u partie. Nechali mě spát a když jsem se probudila měla jsem hodinu pryč a pozici, kde jsem měla pěšce navíc jsem prohrála. V tabulce mám ale výhru, tak to musíte překontrolovat jestli se nepletu, jestli to nebylo s někým jiným.“ (Eretová 2011)

Užší zápas prvních tří vítězek o právo vyzvat obhájkyni titulu mistryně světa Gaprindašviliovou vyhrála v Moskvě 23letá Alla Kušnirová 2,5 před Lazarevičovou 2 a Zatulovskou 1,5 bodu. (Československý šach 1965, 18, kde jen tabulka, nikoliv komentář k výkonu Kv. E. JK)

Kijev 1967 – mezinárodní turnaj žen

(21.5.-14.6.)

(Szachy 10/1967, p. 307, Československý šach 1967, 89, Schach 8/1967, str. 233-235, zde i spol. foto)

Gaprindashvili,N - Eretová,K

Kiev women, 1967

  14...Kh7? (Lepší bylo 14...Kh8) 15.Sxf4 exf4 16.Jxe7 Sg4 (Černý chce získat kvalitu, využívaje okolnost, že bílý jezdec bral střelce e7 bez šachu) 17.Dd3 Vad8 18.Jed5! cxd5 19.exd5+! (Teď je zřejmé, proč by černý král stál lépe na h8) 19...g6 20.Vd2 (a bílý realizoval materiální převahu. Szachy 9/1967, p. 272) 1–0

Turnaj v Kijevě 1967

Kniha Kiry Zvorykinové

95letá Kira Zvorykina