Nejprincipiálněji boje o šachovou korunu 4.díl
25.02.2021 05:01 | HistorieJedna z nejtajemnějších postav šachových dějin byl J.R. Capablanca, narozen 19.11. 1888 Je pravda, že se naučil hrát šachy tak, že se díval na hru svého otce? A jen tak mimochodem ho porazil?
Je pravda, že když v roce 1909 porazil Franka Marshalla (v té době 31letý světový hráč číslo 3, můžeme spekulovat, ale hráč první desítky určitě), tak nikdy neotevřel knihu o zahájení?
Těžko říci, jak to bylo. Ale je více než jasné, že Capablanca byl neuvěřitelný fenomén. V roce 1909, tedy jako dvacetiletý, porazil třetího hráče světa Marshalla 8:1 při 14 remízách. Nejde jen o drtivé skóre, ale hlavně o partie. Capablanca byl jako stín z jiného světa. Marshall, ačkoliv to byl super silný hráč pln zkušeností, jeho hru nechápal.
Když občas přemýšlím o dnešních talentech a o tom, že to tak v (dávné) minulosti nebylo, tak si vzpomenu na Capablancu. Zatímco dneska mají (hlavně mladí Indové a Číňané) trenéry a zázemí, o kterém se mohlo dávným šachistům jenom zdát, přesto Capablanca dokázal ve dvaceti letech to, co těžko někdo z mladých super talentů dokáže.
Talent... co je talent? Skutečný talent měl Capablanca. Byla to božská jiskra, pak oheň. Díky němu se stal mistrem světa. Věřím tomu, že Capa toho moc nenastudoval. Proč taky, když on byl knihou, ale ne tou, co se čte, ale co se píše. On sám byl autorem.
Jeho mistrovství nebylo v zahájení, ale v celých systémech. Zatímco se mistři pídili po jednom tahu, jedné variantě, skrčeni na louce možností, byl Capablanca jako Tom Bombadil. Viděl celou zahradu.
Jeho pronikavý pohled na šachovnici, to byl dobře promazaný kalašnikov variant a maják poznání. Neuvěřitelně rychle se dokázal Capa vyznat v podstatě v jakékoliv pozici. Jeho božská intuice smetla kdejakého "vrbáka" a zatímco Tom zazpíval, Capa zahrál a byl konec.
Těžko říci, jak to bylo. Ale je více než jasné, že Capablanca byl neuvěřitelný fenomén. V roce 1909, tedy jako dvacetiletý, porazil třetího hráče světa Marshalla 8:1 při 14 remízách. Nejde jen o drtivé skóre, ale hlavně o partie. Capablanca byl jako stín z jiného světa. Marshall, ačkoliv to byl super silný hráč pln zkušeností, jeho hru nechápal.
Když občas přemýšlím o dnešních talentech a o tom, že to tak v (dávné) minulosti nebylo, tak si vzpomenu na Capablancu. Zatímco dneska mají (hlavně mladí Indové a Číňané) trenéry a zázemí, o kterém se mohlo dávným šachistům jenom zdát, přesto Capablanca dokázal ve dvaceti letech to, co těžko někdo z mladých super talentů dokáže.
Talent... co je talent? Skutečný talent měl Capablanca. Byla to božská jiskra, pak oheň. Díky němu se stal mistrem světa. Věřím tomu, že Capa toho moc nenastudoval. Proč taky, když on byl knihou, ale ne tou, co se čte, ale co se píše. On sám byl autorem.
Jeho mistrovství nebylo v zahájení, ale v celých systémech. Zatímco se mistři pídili po jednom tahu, jedné variantě, skrčeni na louce možností, byl Capablanca jako Tom Bombadil. Viděl celou zahradu.
Jeho pronikavý pohled na šachovnici, to byl dobře promazaný kalašnikov variant a maják poznání. Neuvěřitelně rychle se dokázal Capa vyznat v podstatě v jakékoliv pozici. Jeho božská intuice smetla kdejakého "vrbáka" a zatímco Tom zazpíval, Capa zahrál a byl konec.
Robert Cvek
