Arpad Emmerich Elo přišel na svět roku 1903 v tehdejším Rakousku-Uhersku. Jako desetiletý odešel s rodiči do Spojených států, vystudoval fyziku na Chicagské univerzitě a půl století učil na Marquette University v Milwaukee. Miloval astronomii, klasickou hudbu a včelaření – a přesto ho svět zná především díky číslu, které navždy proměnilo šachy.
Jeho ratingový systém měl dát hře pořádek a spravedlnost. A skutečně – v roce 1971 vedl první světový žebříček Bobby Fischer s hodnotou 2760, o půl století později posunul Magnus Carlsen rekord až na 2882. Na papíře jednoduchá matematika, v praxi obrovský posun. Jenže, jak už to bývá, i tento vynález se ukázal být dvousečný. Hráči se začali bát ne porážky samotné, ale ztráty bodů. „Rating je jako teploměr,“ poznamenal kdysi jeden trenér. „Ukazuje stav, ale nevyléčí.“
Elo to dobře chápal. V dopisech přátelům si posteskl, že možná stvořil „Frankensteinovo monstrum“. Viděl mladé, kteří místo krásy hry sledovali jen tabulky, podobně jako lidé na dostizích tráví čas u sázkových okének a nikdy nevidí samotný závod. A přesto se nikdy nenechal strhnout pýchou. Když ho někdo žádal o jeho „nejlepší partie“, s úsměvem odpověděl, že za mistrovská díla rozhodně nestojí.
Měl rád hudbu, literaturu a dokázal si uchovat jemný smysl pro humor. Když mu jeden editor slíbil, že jeho knihu „zcela vyčistí od chyb“, Elo ho pobaveně opravil: žádný text není bezchybný, protože chyby mizí podle „zákona exponenciálního úbytku“ – a nějaké zkrátka zůstanou vždy.
Jeho život měl i temné chvíle. V 80. letech vážně onemocněla jeho manželka Henrietta a Elo ji denně navštěvoval v sanatoriu, dokud v roce 1989 nezemřela. On sám odešel v roce 1992. Zůstala po něm legenda a systém, který dnes znají miliony lidí po celém světě. A také vědomí, že i vědec, jenž dal světu chladná čísla, byl především člověk – skromný, citlivý, s vášní pro hudbu, literaturu i hru, která ho provázela celý život.
Chtěl jsem si v dnešním článku připomenout člověka, kterého každý z nás zná, a přitom vlastně vůbec nezná. Chtěl jsem vzpomenout na Arpada Emmericha Ela, muže, který ovlivnil šachový svět možná víc než kterýkoli mistr světa!
První žebříček v roce 1971 ukázal na Bobbyho Fischera s hodnotou 2760. O půl století později posunul Magnus Carlsen rekord až na 2882.
Žebříček k 1.9.2025
TOP 20, hráčů podle ela v ČR
Pořadí | Jméno | Ročník | Kat. | VT | Klub | FIDE Elo |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Nguyen Thai Dai Van | 2001 | GM | 1. Novoborský ŠK | 2674 | |
2. | Navara David | 1985 | GM | 1. Novoborský ŠK | 2650 | |
3. | Michalík Peter | 1990 | GM | Unichess | 2562 | |
4. | Hráček Zbyněk | 1970 | S50 | GM | 2222 ŠK Polabiny, z.s. | 2539 |
5. | Finěk Václav | 2010 | H16 | IM | ŠK ZIKUDA Turnov, z.s. | 2532 |
6. | Žilka Štěpán | 1988 | GM | 1. Novoborský ŠK | 2524 | |
7. | Kriebel Tadeáš | 1995 | IM | 1. Novoborský ŠK | 2511 | |
8. | Krejčí Jan | 1992 | GM | Šachový klub Moravská Slavia | 2509 | |
9. | Bernášek Jan | 1986 | GM | Unichess | 2506 | |
10. | Babula Vlastimil | 1973 | S50 | GM | Slavia Kroměříž | 2496 |
11. | Vykouk Jan | 2000 | IM | ŠK JOLY Lysá nad Labem, z.s. | 2490 | |
12. | Oral Tomáš | 1977 | GM | ŠK JOLY Lysá nad Labem, z.s. | 2489 | |
13. | Petr Martin | 1988 | GM | ŠK ZIKUDA Turnov, z.s. | 2478 | |
14. | Kočiščák Jiří | 1993 | IM | Šachový klub Moravská Slavia | 2474 | |
15. | Plát Vojtěch | 1994 | GM | ŠK JOLY Lysá nad Labem, z.s. | 2471 | |
16. | Kalod Radek | 1978 | GM | 1. Novoborský ŠK | 2460 | |
17. | Votava Jan | 1974 | S50 | GM | 2222 ŠK Polabiny, z.s. | 2458 |
18. | Štoček Jiří | 1977 | GM | Šachový klub Moravská Slavia | 2455 | |
19. | Ponížil Cyril | 1991 | IM | ŠK ZIKUDA Turnov, z.s. | 2447 | |
20. | Hrbek Štěpán | 2006 | H20 | IM | 1. Novoborský ŠK | 2446 |
Nevím jak vy, ale já považuji dnes Elo za něco, co šachy spíš kazí. Elo sem, Elo tam – všude slyším jen čísla. Hráči se nebojí porážek, bojí se, že jim spadne rating. Když mají riskovat, raději to zahrají na jistotu. Elo se stalo modlou, která určuje, kdo je „dobrý“ a kdo už ne. Jenže šachy přece nejsou o číslech. Jsou o radosti ze hry, o tvořivosti, o tom, že na desce hledáte krásu. Elo tu krásu dusí, protože místo šachového dobrodružství přináší strach ze ztráty pár bodíků. A to je podle mě špatně.
Co vy na to?
(PK)
ELO je užitečný nástroj, který člověk buď umí nebo neumí používat.
Mě by se líbily dvě ELA. Historické - to by bylo nejvyšší ELO, které člověk v životě dosáhl a aktuální, které by se počítalo pouze z výsledků za poslední rok. To ELO, které teď používáme bych nechal jen jako pomocný údaj, aby bylo z čeho počítat.
Díky za pěkný komentář, to by byl skvělý nápad, ale bohužel to je jen přání...realita bude pořád stejná
Souhlasím s PK v tom, že ELO šachy jen kazí, do objektivity má daleko a podle mě ELO v mnoha případech neukazuje skutečnou sílu hráče. U začínajících nebo mladých hráčů je často podhodnocené, u těch starších, seniorů, je často nadhodnocené. Považuju za lepší systém v tenisu, kde se hodnotí výsledky za poslední rok, neobhájíš body v daném turnaji, klesáš v ATP. Hráč, který, dejme tomu, rok z nějakého důvodu, např. zranění, nehraje, ztrácí body a klesá v ATP, v šachu tomu tak není, hráč setrvává na svém ELU. Vzhledem k mému věku a šachové výkonnosti je mi ELO celkem ukradené, hraju šachy jen pro radost, se sebou srovnatelnými hráči v utkání družstev mám celkem solidní výsledky. ELO je to poslední, co by mě trápilo. Jeden vynikající hráč (tuším Botvninnik, ale nevím to jistě), řekl, že to, že jste soupeře porazili, ještě nedokazuje, že jste lepším hráčem.
vítej :)
Zdravím Vás Lubomíre, jsem rád, že jste opět na NSS a zajděte i na Diskuzi v Klubu.
Váš návrh na "ala ATP" by šachu velmi prospěl. Představte si systém, kde se hodnotí výkonnost za posledních 12 měsíců. Hráč, který nehraje, klesá. Hráč, který poráží silné soupeře, stoupá — bez ohledu na jejich ELO.
A ještě bych omezil ELO u mládeže: Např. zavést výkonnostní třídy bez ELO do určitého věku (do 15 let?).
Jinak si myslím, že ELO dává smysl a je relevantní:
Od úrovně cca 2000 výše, kde už hráči mají stabilní výkonnost, hrají pravidelně a jejich rating se odvíjí od skutečné síly.
U hráčů, kteří hrají často, protože častá hra eliminuje výkyvy způsobené náhodou, podceněním soupeře nebo jednorázovým výpadkem.
V profesionálním prostředí, kde je ELO důležité pro kvalifikace, pozvánky na turnaje, sponzory a reprezentaci.
Pane Carlosi, kdo chce, má možnost si mě najít na FB, whatsappu, messengru, případně telegramu, případně mi zavolat, a já dotyčnému objasním, jak se budou nadále vyvíjet moje příspěvky na nss, nebudu tuto diskuzi zatěžovat příspěvkem, který v šachovém článku nemá mít místo. Už těch blábolů (od některých) o mně mám dost.
K tomu výpočtu ELO, tam se pak všem hráčům poměrově zvedlo ELO o 100 bodu nekde v pulce sedmdesatych nebo zacatkem osmdesatych let nebo tak nejak. Podle tohoto nejvyšší ELO historie drži skutečně Fischer - na kterého by z toho poměru padlo celých 100 ELO bodů, i když jen těsně, před Magnusem. Podle toho zvýšení by Fisher, pokud by v te dobe hral, měl ELO těsne nad 2900 - mám pocit že to letmo zmínil Kasparov v Predchudcich...
Přesně tak a jsem přesvědčený, že zejména u těch mladých tomu tak často je.
I zde pracujete s Elem účelově, někdy argumentujete, že nesmíme sledovat ELO, jindy jsou zde rozhořčené posty, jak je to možné, že v reprezentaci nehrají hráči, kteří jsou v první desítce dle ELO, že turnaj je silný nebo slabý - z pohledu ela. Vývoj Fiňka např. sledujete podle toho jak mu roste - klesá ELO, ale jindy když hodnotíte výsledky hráčů na turnajích operujete s tím, že by se nemělo hodnotit podle ELO. Bylo by fajn, kdybyste si rozmysleli jak to chcete mít, ale měli byste být konzistentní.
Pane Poutníku, já fandím naší reprezentaci, ať v ní hraje nebo bude hrát kdokoliv, ale jsem názoru, že zejména na vrcholných akcích, jako je ME nebo olympiáda, by měli hrát hráči s MOMENTÁLNĚ S NEJLEPŠÍ FORMOU, a to lze zajistit např. tím, že těmto akcím bude předcházet třeba MR za účasti všech nejlepších našich a hráčů a těch 5 nejlepších bude na tyto akce nominováno. Tím by byly ukončeny diskuze na téma, zda hrají skutečně ti nejlepší. To, že někdo má o pár bodů lepší elo, není zárukou, že podá výkon odpovídající jeho elu, viz toto MR, jak dopadli velmistři? Pohromou...předčili je, ve srovnání s nimi, i relativně nezkušení mladíci...
Elo podle mě do nějaké úrovně je nesmysl. Hodně hráčů se bojí o elo tak moc, že někteří radši nehrají partie, aby nepřišli o elo. Na turnajích mají hráči strach hrát s "mladými" talenty, protože mají malá ela a bojí se elových ztrát. Když se člověk dívá na soupeře, nedívá se ani moc s kým hraje, ale jaké má elo. To je celé nesmysl. Myslím si, že do nějaké úrovně je elo nesmysl. Dříve snad bylo elo až od 2200, nebo minimálně 2000. U profíků věřím. že elo má naopak smysl. Můžeme sui říct, kdo je nejlepší na světě, kdo je nejlepší v ČR a kdo třeba patří do reprezentace. Ano, u amatérů si myslím, to je na škodu, u profíků to ještě dává smysl.
Tak zatím je Elo nejobjektivnější hodnocení výkonnosti hráče. Samozřejmě není dokonalé, ale pokud není lepšího, není taky jiné cesty. Komu se systém hodnocení nelíbí může hrát třeba na lichess neratingované partie což skoro nikdo nedělá....
Jinak přestat třeba na Lichess ratingovat partie tak to mohou za pár dní zabalit. Což o mnohém vypovídá, ostatní je jen plácání...
Ano, i ne. Elo od nějakjé úrovně asi dává smysl. Elo pod nějakou úroveň je podle mě naprostý nesmysl.
Tak aspoň každý vidí jestli se zlepšuje nebo zhoršuje. .A Elo zajímá i slabé hráče. A koho nezájímá ho nemusí sledovat, každého volba. Jinak MČR amatérů se taky posílá na Elo, kde vlastně pro absolutní většinu by to měl být nesmysl...A navíc si to hráči musí ve startovném zaplatit i ti nejslabší...
Elo ukazatel je pouze naškodu. Stejně nic nevypovídá, ale všichni se jím řídí. Všichni trenéři, ale i ŠSČR říkají, že u dětí není elo důležité, ale je to lež. Protože všichni koukají pouze na elo. Není podstatné, že ho daný hráč uhraje někde v béčkovém turnaji. je důležité, že je vidět nějaký pokrok a růst. Naštěstí bez výkonnosti to elo stejně dlouho nevydrží. Proto u některých mladých hráčů líta elo o stovky bodů nahoru nebo dolů.