TJ Pankrác – 1. Novoborský ŠK “B“ 4:4

12.12.2010 21:55 | 1. liga – západ 2010/2011

Pražská Pankrác se v letošní sezoně první ligy prozatím trápí, když s totožnou sestavou, s jakou v minulých ročnících hrávala o postup nebo přinejmenším o medaile, přezimuje na úplně posledním místě tabulky. Nepomáhá ani sk...

Pražská Pankrác se v letošní sezoně první ligy prozatím trápí, když s totožnou sestavou, s jakou v minulých ročnících hrávala o postup nebo přinejmenším o medaile, přezimuje na úplně posledním místě tabulky. Nepomáhá ani skutečnost, že se může opřít o stabilní dvojici GM Jirovský – IM Doležal na prvních šachovnicích, kteří v uplynulých letech častokrát chyběli kvůli německým ligovým soutěžím. U tohoto tématu přejděme k sestavě naší, protože právě kvůli německým ligám nám chyběla dvojice velmistrů Marek Vokáč a Julia Kočetková.

Petr,J (2199) – Čižinský,P (2148): 22…e5 – efektní závěr partie, která se bílému vůbec nepovedla. Poslední zoufalou možností bylo Da1, nicméně bílý po 23.Db6 Dc3+ raději už partii vzdal.

Samotný zápas začal poměrně brzkou remízou v mojí partii se Svatoplukem Svobodou. Při příchodu do hracího sálu jsem se ani nemusel ptát, proti komu nastoupím, protože v soubojích Nového Boru s Pankrácí jsme proti sobě nastoupili už pátou sezonu v řadě. Pokaždé se alespoň hrálo úplně jiné zahájení a novinkou byl i výsledek, když jsme v teoretické variantě francouzské brzy remizovali – 0,5:0,5. O mnoho delší nebyla ani partie Petra Čižinského s Janem Petrem, který v gründfeldce provedl sice typickou oběť kvality na a1, nicméně ve zcela netypické pozici. Náš mladík tak musel vykrýt jen několik málo hrozeb, aby následně pěkným taktickým obratem celou partii zakončil (viz diagram vpravo) – 0,5:1,5. Domácím se povedlo vyrovnat ještě před časovými tísněmi, protože Tomášovi Kulhánkovi se na první šachovnici nevydařilo zahájení, čehož hráč jako Miloš Jirovský dokáže využít. Rozvinul aktivitu na dámském křídle, kde si nakonec vytvořil nezastavitelného volného pěšce – 1,5:1,5.

Honza Oreský v scheveningenu v pravý čas prosadil e5 a následně i d5, což mu zajistilo bezproblémové vyrovnání. Tomáš Dvořák navíc následně zahrál několik méně přesných tahů, čímž Honzovi umožnil dokonce získat mírnou výhodu. Ta se však po několika dalších výměnách definitivně rozplynula – 2:2. „Lepší“ remízu domácí naopak měli na 3. šachovnici. Jaroslav Polášek totiž Péťu Kučeru ve francouzské nepříjemně zatlačil – dámské křídlo, kde měla probíhat Péťova protihra, se nenávratně zablokovalo, čímž se veškeré dění přesunulo na křídlo královské, kde měl jednoznačně navrch bílý. Péťa se však bránil vynalézavě a prostoru k průlomům zde ponechal minimum. Nakonec také k žádnému nedošlo a byla podepsána remíza, nicméně následná analýza se zajímavými taktickými motivy jen hemžila – 2,5:2,5. O krok vpřed nás posunul náš další junior – Marek Braun. Na typickou ježkovitou strukturu oba hrči spotřebovali v podstatě veškerý čas, a tak bylo jasné, že rozhodne časovka. V té se Marek zorientoval viditelně lépe, navíc Jan Vokoun ji následně zakončil hrubou chybou – 2,5:3,5.

Domácí kapitán Jaroslav Kroužel

V tu chvíli jsem věřil ve vítězství, protože Zdeněk Völfl na 8. šachovnici měl přesně svou pozici – drobnou výhodu, kterou mohl bez ohrožení libovolně stupňovat. Zdeněk však uspěchal výměny, čehož Jaroslav Kroužel využil k získání dokonce mírně lepší věžovky. Ta sice nepostrádala nebezpečí pro obě strany (zde nemohu vynechat citaci Honzy Oreského: „Takovouhle koncovku bych dokázal prohrát za obě strany.“), ale objektivně ji na výhru mohl hrát již jen černý. Zdeněk ale žádnou vážnější chybu neudělal, a tak jsme měli jistý alespoň jeden zápasový bod – 3:4. Jejich znásobení mohl přihrát Honza Vrána, jenže ten se ve své typické časové tísni nechal taktický obratem ošidit o klíčového centrálního pěšce. Navíc pro následné rozehrání svých pasivních figur musel odevzdat pěšce dalšího, ale ani s tímto deficitem nebyla koncovka zcela beznadějná. Následný průběh se snad už ani nedá popsat, následuje tak jen výčet, jakých koncovek jsme se dočkali: lehkofigurová – pěšcová – dámská – pěšcová – a teprve další dámská byla tou finální. Trefně to ve své reportáži popisuje domácí kapitán Jaroslav Kroužel: „…poté, co se v Radkově v ruce ocitla sedmá dáma…“, každopádně výsledkem byla zřejmě zasloužená remíza 4:4.

První polovina pro nás tedy končí poměrně lichotivých ziskem 8 bodů, přičemž jsme hráli takřka výhradně s týmy z horní poloviny tabulky. Jedinou výjimkou byl právě náš dnešní soupeř, který díky překvapivým výsledkům je průběžně poslední. Každopádně si myslím, že v takovéto sestavě rozhodně má na to, aby na konci sezony skončil ještě v poklidném středu tabulky.

Partie

Odkazy

databáze soutěží ŠSČR
0x 1745x Martin Vaculík
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat