Alien Chess

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky?

06.03.2018 12:00 | Zahraniční zprávy

IM Pavel Čech (úvodní foto) vyrazil na orientální šachovou akci do Ahvázu (Írán) na pátý ročník Karun Cupu. Byl 20. nasazený a v konečném zúčtování skončil cca na svém. Počtěte si reportáž z místa dění i s partiovou ukázkou.

Asi před rokem a půl jsem se tu pochlubil, že jsem prvním Čechem, co kdy odehrál šachový turnaj v Íránu. Tedy alespoň podle startovní listiny, v té výsledkové byl přede mnou nějaký Studnička. A když účelově odmítneme retroplatnost, kterou v komentáři uplatnil tehdejší sovětský velmistr Rausis. Nyní se spěchám pochlubit, že jsem nepochybně i propriálně posledním Čechem, co odehrál turnaj v Íránu! Tedy aktuálně, věřím, že nikoli definitivně. Naopak, berte tento příspěvek jako špatně maskovanou pozvánku na další orientální takce (= akce+tance)!


Hrací sál pod dohledem dua Chomejní - Chameneí

Turnaj

Hrálo se 17.-24. února v hlavním městě provincie Chúzistánu (známé kvůli vysokému procentu nejmenované menšiny i jako Arabistán) Ahvázu (což je lomený plurál od stejného etnonyma). Konkrétně (po pardubickém vzoru?) ve sportovní hale čtyřhvězdičkového hotelu cukrové firmy Neyshekar, ve kterém dost hráčů i spalo a docela spokojeně se stravovalo (s výjimkou vegetariánského Inda a nejmenovaného mlsného jazýčku prvního nasazeného). Turnaj A pro hráče s ambicemi, B pro ostatní a C pro děti do 14 let, dohromady k 200 lidem, kteří usilovali o cenový fond v celkové výši 796800000,- riálů (asi 45 tisíc korun). Céčku jasně vévodila první nasazená Trisha Kanyamarala z – věřte, nevěřte – Irska (9/9), byť mým tajným koněm byl nakonec celkově čtvrtý Mathes Arachchi Bhanila M. ze Srí Lanky. Kromě „povinné“ prohry s Trishou mu medaile dost možná utekla v sedmém kole, kdy na něj prohraný, ale o hlavu vyšší soupeř zařval „remis!“ a on se neodvážil odporovat. I tak se stal multimilionářem.

V áčku začalo přes padesát lidí z celkem jedenácti zemí. Ale na tenhle spolek nebyl velký spoleh. Omezíme-li se na velmistry: druhý nasazený Kornějev, byť vypadá i mluví rusky a žije na Ukrajině, je šachově Španěl a Matinian pro změnu Rus. Vahidov a Vakhidov se sice jinak píší, ale jsou členy stejné rozvětvené uzbecké rodiny. I úmrtnost byla nezvykle vysoká, plná čtvrtina účastníků nedohrála. Což bylo nepříjemné, protože ať jste se snažili jak chtěli, poslední stůl se každým kolem nemilosrdně přibližoval. Hráči podepisovali nejen partiáře, ale i výsledkové lístky; ti vyvolení dostali v každém kole další lístek do bufetu; téměř vždy navíc přistál lístek s informací o tom, že poslední kolo začíná v neislámských 9:00. Hrací tempo bylo 90 minut + 30 sekund, bez nějakého rozmazlování dalšími bonusy. Žádná sofijská pravidla, čekací doba půl hodinky, zkrátka stará dobrá škola. Dvě dvoukola byla vyvážena volným dnem uprostřed (těšil jsem se na něj tak, že jsem prohrál partii před ním i po něm).

Openu A se zúčastnila takřka kompletní íránská špička s výjimkou těch, co dali přednost Aeroflotu. Jediným hráčem nad 2600 byl věhlasný tádžický (vlastně jaghnóbský) blicař Faruch Amonatov, mým favoritem pak pátý nasazený GM Masoud Mosadeghpour, aktuální mistr světa do 18 let. Posunutým denním (či spíše nočním) režimem mi připomněl jiného dávného spolubydlícího, velmistra Bernáška. Snad s tím rozdílem, že snídani (podávanou do 9:00) vždy zaspal, zatímco Honza ji za starých dobrých časů stíhal ještě před ulehnutím. Masoud se mnou bydlel na pokoji, nabídl voňavku, souhlasil, že je jedním z favoritů a divil se, že nepokračuji v turné po dalších turnajích v Raštu či Mašhadu. Sám měl velký respekt k GM Pourramezanalimu (jenž je natolik free, že nosí trička s krátkým rukávem!). A když je los x-tého kola svedl dohromady, začal brát turnaj vážně, přivolal do Ahvazu svého trenéra a odstěhoval se z hotelu k němu. Opravdovou bitvu titánů (asi se připravme na budoucí íránské mistry světa nad 18 let!) opravdu vyhrál a když mu v dalším kole Amonatov bod přímo daroval, tak už si vítězství pohlídal před svými kolegy s podobně dlouhými jmény: svým jediným přemožitelem, mladým GM Lorparizangenem a charizmatickou legendou íránského šachu Ghaemem Maghamim (známým také jako GM GM). Já jsem odehrál podobný turnaj jako posledně (viz název). S výše nasazeným (výše jmenovaným) jsem si zahrál všehovšudy jednou a tuto partii pyšně předkládám.


-
. kolo -

Povětšinou jsem bojoval s místními mládežníky plus jedním z mnoha Vakhidovců a v posledním kole s Tunisanem Meftahim, jenž zove IM, byť sotva kdy přelezl 2200 (?). Bojoval jsem úporně, často marně a bohužel i dlouho, což mne zdržovalo od objevitelských turistických plánů. Faruchovi jsem si postěžoval, ale nevěřil mi a přesvědčeně prohlásil, že když jsem přiletěl až sem, rozhodně budu profesionál. Přesto jsem si ve volném čase stihl prohlédnout elamské skalní nápisy a reliéfy na na (to není dittografie!) íránské poměry nedalekém Zagrosu, starověké město Súsy i s hrobkou proroka Daniela a jediný íránský zikkurat v Chogha Zanbíl. A jako jsem si posledně v severněji položené Urmiji splnil sen a popovídal s křesťanskými mluvčími „asyrštiny“ (tj. moderní aramejštiny), tak jsem si i tentokrát splnil další a poklábosil s jejich příbuznými, Mandejci (viz název).

Další (nepříliš šachové) postřehy

Ahváz se rychle rozrůstá díky ropě všude kolem, už tu žije víc lidí než v Praze. Oboje určitě svým dílem přispělo k patrně zaslouženému titulu města s nejšpinavějším ovzduším na světě. Navíc se během mé romantické procházky po břehu zdejšího veletoku Kárúnu městem prohnala písečná bouře z blízkého Iráku. S tím veletokem trošku přeháním, řeka je to sice ohromně široká, ale postupně vysychá (viz název), takže lodě už zrušili a výška mostů (je jich hned sedm a jsou největší – vlastně jedinou – architektonickou chloubou města) působí dost nabubřele až komicky. Organizace ale fungovala dobře. Od celé zdi uzamykatelných skříněk na mobily, bufetu, nasazení do dalších kol na chess-results.com a zákazu popartiových analýz až po mraky rozhodčích (někdy až rušivě hezkých) a tajných (jako z laciného filmu: hodný starší důstojný a zlý tlustý buranský), které poznáte podle toho, že v hracím sále (tedy vlastně stadionu) sice potichu, ale bez uzardění a penalizace telefonují. Závěrečný ceremoniál byl prý chaos, nicméně účel – rozdat tučný cenový fond a stihnout letadlo na další turnaj – byl splněn. Autobus plný šachistů odrazil od hotelu na cestu přes celé město slabou hodinku před odletem...


IM Pavel Čech s executive directorem Armanem Aryanejadem před hotelem


Archeologické práce na zikkuratu v Chogha Zanbil


V hrobce proroka Daniela v Súsách se samozřejmě nesmí fotit

Pro ty, co budou stát na mých ramenou

Írán má volnější možnosti obchodu než dříve, což se projevuje spíš velice pozvolným uvolňováním režimu, než že by se odrazilo na životní úrovni obyvatelstva. To byl i důvod někdejších protestních demonstrací (například cukroví dělníci z blízkého Haft tepe už pár měsíců plat neviděli, vedeni slavným marxistou pořád stávkují a nikomu to nevadí). Obecně však platí, že když budete dodržovat místní pravidla, budete hýčkáni nejen domorodci, ale i úřady. Nesnažte se dostat z recepce zpět svůj pas před checkoutem, nebo získat místní riály jinak než v oficiálních, dobře ukrytých směnárnách. Banky, bankomaty ani hotely vám nepomůžou. Inflace je kolem 10%, takže nelze doporučit ani dlouhodobé skladování riálů doma. Místní většinou cenu udávají ve virtuálních tumanech – pokud prorazíte obranu domorodců a měny se zmocníte, radši se před placením ujistěte, v čem to bude (1 tuman = 10 riálů). Nefungují bankovní karty, mobil třetí den procitl u poskytovatele Irancell. Ale místní simka je laciná a volání též. Íránci ovládají a milují všechny moderní technologie a aplikace. Obvykle mě konejšili jako postiženého, když zjistili, že nemám (ba ani neznám) whatsapp, instagram, jejich telegram, tablet ani twitter a dokonce ani nevím, jak na vládou zamčený facebook. Jsou ohromně přátelští, dostanete spoustu dárků, pozvání, rad a vysvětlení. Tedy občas ve fársí či místním jazyce, znalost angličtiny je omezená. Perfektní u executive directora řady íránských mezinárodních turnajů Armana Aryanejada, jehož služby všem potenciálním zájemcům o orientální šachové dobrodružství vřele doporučuji. A, řekněme, dostatečná u taxikáře Muhammada, jenž mi vnutil placatý chleba nun i svůj tasbích, odmítl si za svezení na letiště cokoli vzít a svoje rozhořčení vyjádřil jen nepatrně zkomoleným obratem: „you make me hungry!“


...aby bylo jasno

Konečné pořadí po 9 kolech

Poř. St.č. Tit. Jméno FED Elo Body  PH 2   PH 3   PH 4   PH 5  rtg+/-
1 6 GM Mosadeghpour Masoud IRI 2518 7,0 44,5 40,0 38,0 426,0 12,6
2 9 GM Lorparizangeneh Shahin IRI 2484 6,5 47,5 43,0 40,5 422,5 18,0
3 4 GM Ghaem Maghami Ehsan IRI 2525 6,5 44,5 40,0 37,5 417,5 6,2
4 7 GM Matinian Nikita RUS 2504 6,5 44,0 39,5 37,5 393,5 3,9
5 8 GM Darini Pouria IRI 2492 6,5 42,5 38,5 36,0 407,5 7,6
22 20 IM Cech Pavel CZE 2367 5,0 36,0 33,0 29,5 371,5 -14,0

  * kompletní pořadí viz. odkaz na ChessResults


Autor: IM Pavel Čech


Odkazy

9x 2780x Zuzana Červená
Fotogalerie
Komentáře (9) Aktualizovat
13.03.2018 06:50 | HonzaSvatoš

Není tam chyba v přepočtu kurzů? 45 tisíc korun by mělo být asi 82 mega riálů, jako by v tom přepočtu bylo o jednu nulu navíc.

12.03.2018 23:56 | chess

díky

11.03.2018 08:14 | pushtaq

http://www.nss.cz/prvni-cech-v-iranu

09.03.2018 08:44 | chess

Milá reportáž. Hoďte tu, prosím, někdo odkaz na minulý článek autora. Díky

08.03.2018 10:32 | martinn

Hezká reportage od váženého odvážného muže!

06.03.2018 14:48 | MMM

Prima článek. Popisek fotky "IM Pavel Čech s executive directorem Armanem Aryanejadem před hotelem" je dobrý fór. Hádám, že jediná pravdivá část z celého popisku je "IM Pavel Čech".

06.03.2018 14:35 | Slušný anonym

Děkuju panu Čechovi Čechovi za skvělý článek!

06.03.2018 13:28 | naska

...Super,super,super!Souhlasím s Homunkulusem:-)

06.03.2018 12:59 | Homunkulus

Mimořádně kvalitní reportáž! yes

Připravuje se