Šachy to je dlouhá cesta - Trénujte s Robertem Cvekem

Jste připraveni odtrénovat 10 000 hodin?

Víte sami, že někdo má talent, rychle chápe věci a jde nahoru svižněji. Ale to samo o sobě nestačí. Hlavní je vytrvalost. Vydržet. Když směřujete ke svému mistrovství (cíli), představte si, že jdete na velký kopec, nebo horu. Nemůžete jít přímo. To nejde. Musíte jít různými ob klikami. Někdy dokonce půjde i chvíli dolů. Tak to je. A někdo třeba první třetinu vyběhne velmi rychle, ale skončí. A třeba za pět let ho doženete a potom, krok za krokem ho předhoníte. Určitě znáte hodně takových příkladů. Bylo by velmi zajímavé udělat studii, proč nadějní hráči končí.

Samozřejmě chápu, že šachy nejsou všechno. Nicméně proč nějaký talentovaný mladík s dobrým startem nechá šachy? Kdyby třeba vydržel dalších 5 let trénovat 2 hodiny denně, stal by se IM. Nebo je lepší hrát denně 2 hodiny nějakou hru, nebo venku chytat pokémony? Opravdu nemá dvě hodiny denně čas na šachy? Samozřejmě má, ale nebaví ho to, má k tomu odpor. To je právě nešachová oblast. Tu musí každý pořádně posilovat. Musíte posilovat svůj vnitřek.

Myslím si, že trpělivost a výdrž je nejdůležitější. Co udělat abyste tu výdrž měli? Musíte mít rádi šachy a zároveň přineste prvek radosti i do tréninku (klidně někdy v rámci tréninku si dejte bleskovky, nebo spojte výlet s tréninkem, nebo něco jiného, co váš trénink oživí). Musíte mít vůli a sebe disciplínu a přijmout fakt, že přes neúspěchy nemůžete ten pomyslný kopec vyjít. Dokázat překonat období, kdy na vás přijde splín, kdy nic nebude vycházet a vám se bude zdát, že všechno vaše snažení je k ničemu.

Nezapomeňte na princip krok za krokem. Zaměřte se na to, co máte před sebou a pak na další krok atd. Stanovte si denní cíle. Stanovte si delší cíle a pak vizi, kam byste chtěli dojít. Sepište si ještě dnes – stanovte si tento cíl – strategii, která vám pomůže vydržet a přečkat období, kdy se nebude nic dařit.

(Velmi rád uvádím příklad mého otce. Byl mistr republiky v tzv. české házené. Někdy když mu bylo asi 18 let dostal tuberkulózu. V té době to byla smrtelná nemoc, ale on to přežil. Nemoc mu vzala jednu plíci, proto nemohl už hrát vrcholově házenou. Někdy kolem dvaceti let přichází k šachu – umí pouze tahat figurkami. Říkal mi, že na vysoké škole se každý den učil 6 hodin a 6 hodin trénoval šachy (denně!). Když to spočítáme, tak nám vychází zhruba 10 000 hodin. Navíc to měl samozřejmě těžší, protože čím dříve začnete, tím se vám to do hlavy lépe dostává.
Dosáhl mistrovské třídy? Ano, dosáhl. Byl KM, což v té době bylo hodně. V roce 1955 skončil třetí na mistrovství Slovenska. Byl velmi silný šachista. Myslím si, že na svém vrcholu měl sílu slušného IM.)