Prague Chess Festival

Olympijské rozhovory III

28.06.2006 08:00 | Ostatní

Přinášíme Vám pokračování olympijských rozhovorů. Tentokrát na otázky čtenářů odpovídala Olga Sikorová, členka úspěšného družstva žen. Za zprostředkování rozhovoru děkujeme Marku Vokáčovi. Zajímalo by mě, která kter...

Přinášíme Vám pokračování olympijských rozhovorů. Tentokrát na otázky čtenářů odpovídala Olga Sikorová, členka úspěšného družstva žen. Za zprostředkování rozhovoru děkujeme Marku Vokáčovi.

Zajímalo by mě, která který z mužů hrajících na olympiádě se Vám nejvíc líbil. Pro připomenutí můžete využít fotogalerii na kosteniuk.
com:-)
Olga Sikorová: Já jsem po tom nijak nepátrala, větší přehled mám o ženské části :) Ale dlouhodobě považuji za hezkého a sympatického Yannicka Pelletiera.

Jak šachový profesionál řeší situaci, kdy ho při důležitém utkání rozbolí hlava a nemůže se zcela soustředit na hru?
OS: Naštěstí mě hlava téměř nikdy nebolí, zatím jsem to řešit nemusela.

Kterou svoji olympijskou partii považujete za nejlepší a proč?
OS: Proti Kubánce Marrero. Využila jsem prostorovou převahu, obětí pěšce otevřela křídlo a nakonec vznikla koncovka, ve které se mi strašně líbila souhra všech mých figur a beznadějnost soupeřčiny pozice při rovném materiálu. Partie vyjde v časopisu Šachinfo i s mým pokusem o komentář.

Kterou partii z olympiády byste určitě doporučili k přehrání?
OS: Jistě byla spousta krásných, já měla štěstí, že jsem mohla osobně z úplné blízkosti vidět partii Navara - Svidler. Škoda, že šachové záznamy zatím neumožňují přehrát, jak se hráči u partie tvářili :)

Největší kuriozita na olympiádě (na šachovnici i mimo ni).
OS: Největší se určitě odehrály mimo mé vědomí, takže mohu popsat jen nešachovou kuriozitu našeho týmu. V olympijské vesnici kromě řady jiných věcí nebyly ani lednice, takže jsme se bavily tím, že jsme víno chladily v bidetu :)

S jakým umístěním byste byli spokojeni před začátkem turnaje? Změnily se nějak Vaše ambice po výborném průběhu olympiády?
OS: Před turnajem bychom braly umístění v druhé desítce. Po špatném úvodu turnaje jsme se dohodly, že stejně proti profesionálkám nedokážeme hrát na špici celý turnaj - takže budeme mít taktiku: v první třetině turnaje se držet vzadu, v druhé třetině se postupně zlepšovat a na závěr udeřit. V tu chvíli to byla jen hezká teorie, ale překvalivě dobře jsme ji dokázaly dodržet.

Předpokládám, že jste bydleli v olympijské vesnici. Zajímali jste se, po kom v pokoji vlastně bydlíte?
OS: Hlavou mi to vrtalo, ale nic konkrétního jsem nezjišťovala. Nejvíc by mě asi potěšílo, kdyby to byl stejný pokoj, ve kterém bydlel Jágr.

Vyhovovalo vám stanovené tempo hry? Měl by se podle vašeho názoru přidávat nějaký čas po 40 tazích, případně zvýšit bonifikaci za tah z 30 na 45 či 60 sekund, aby se dlouhé či složité koncovky nedohrávaly v permanentní časové tísni?
OS: Tohle tempo ještě zvětšilo rozdíly mezi profesionály a amatéry. Já si nestěžuji, ostatně na začátku hry mají oba soupeři na hodinách času stejně a každý se s tím musí poprat. Ale v dotazníku, který jsme vyplňovali v posledním kole, jsem uvedla, že bych tempo změnila - z nabízených možností jsem vybrala variantu 90m+30s + kontrola po 40. tahu a přidání 30m.

Jaké bylo předolympijské soustředění. Pomohlo Vám?
OS: Měli jsme ho 28.4.-1.5. u nás v Beskydech a pomohlo určitě, šachově i stmelením kolektivu. Program jsme měli celkem rušný, kromě šachů i tiskovou konferenci, zkoušku reprezentačního oblečení u švadleny, díky sponzorovi jsme si mohli dopřát i každodenní relaxaci ve vířivkách.

Kdo je mistr světa? A kdo nejlepší šachista? Proč chyběl Topalov a Anand toho moc nepředvedl?
OS: Topalov, Kasparov. Na další otázky neumím odpovědět, byly by to jen spekulace.

Jaký byl Váš nejlepší tah na olympiádě (kromě Bermuda party:-)? A který byl naopak nejhorší?
OS: Nejhorší byla jednotahová hrubka v partii se Zuzkou Hagarovou, to byl zkrat způsobený aktuálním psychickým rozpoložením.
Nejlepším "tahem" byl plán, který jsem navrhla svým spoluhráčkám večer před posledním kolem. Originální název nelze reprodukovat, ale v podstatě šlo o to, hrát tak dobře, abychom skončily lépe než naše poslední soupeřky (Francie), než Slovenky a než naši muži. A to byla opravdu silná motivace :)
Věděly jsme, že na dobré umístění potřebujeme nejméně 1,5 bodu. A Francie byla velmi silná, především Skripchenko na 1. desce. Ten pocit, když jsem při vědomí remízy na 2. desce podepisovala partiář se svojí výhrou, vstala od stolu a viděla Janinu vyhranou pozici, ten bych přála každému zažít.

Děkujeme za odpovědi a přejeme mnoho úspěchů v šachovém i osobním životě.
0x 368x Martin Vaculík
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat