Rapid turnaje ano nebo ne?
30.08.2024 06:49 | Domácí zprávyPamatuji si, jak jednou nabídl Garry Kasparov svému učiteli M.M. Botvinnikovi, aby byl rozhodčím na velkém rapid turnaji, kde tehdy měla hrát světová elita (Garry byl mistrem světa).
Botvinnik už měl hodně let a špatně viděl, ale myslelo mu to velmi dobře. Odmítl tuto nabídku, protože rapid tempo neuznával.
Doba se hodně změnila. Podle mě rychlé tempo, potažmo rapid šach je velmi dobrou školou. Září bývá většinou měsícem, kdy se hraje hodně jednodenních rapid turnajů. Skončily prázdniny a soutěže družstev ještě nejsou. Ideální doba na "rapidy". Na turnaje, které trvají jeden den.
Proč doporučuji (a velmi) tyto turnaje?
A) Jedna z klíčových věcí je praxe. Nedávno jsem zde napsal článek o tom, že šachy jsou jako pouliční rvačka. Žádná krása, hodnocení se často "točí" a rozhoduje prostě to, kdo toho více vydrží a kdo má lepší nervy. Rozhoduje také to, kdo je jakým praktikem, kdo dokáže lépe boj zvládat. A právě rapid turnaje hodně učí co se týká praxe a a zvyknutí si na boj. Je tam dost lidí, ruch, to všechno se musíme naučit akceptovat, pokud chceme podat nejlepší výkon. Jako malý kluk jsem sehrál nespočet rapid turnajů. Stále byly nějaké velké ceny a nejrůznější turnaje.
B) Zahájení. Hraje se většinou 9 nebo 7 partií. To není málo a můžete zde vyzkoušet zahájení. Ideálně které se učíte a kde potřebujete praxi, Jakýsi "křest ohněm". Je velký rozdíl se učit zahájení někde v klidu domova a pak ho zkusit :naostro" jak funguje v praxi.
C) Psychika. Když jsem hrával rapid turnaje, byla to téměř vždycky velmi dobrá škola na psychiku. Protože nejednou se stalo, že jsem se dostal do problémů, nebo jsem přímo někdy z kraje turnaje nešťastně prohrál. Bylo pak velmi těžké to "vydýchat" a hrát další partii s plnou silou. Ale je to jak v reálné partii. Třeba je pozice kolem nuly, tedy rovina a pak ztratíme pěšce. Je nutno se naučit tento šok vydýchat a pokračovat v boji. Pokud to nedokážeme, je jasné, že za chvíli uděláme další chybu a prohrajeme.
Budu končit malou úvahou. Jsou dobré jedno minutovky na šachový trénink? Tedy jedna minuta na partii? Osobně toto tempo nesnáším a nehraji tak, ale nemohu okamžitě říci, že toto je úplně špatně. Vždyť spoustu super velmistrů a mladých super talentů sehrálo v tomto tempu tisíce a tisíce partií. Takže jak bych mohl toto kritizovat? Intuitivně bych to nedoporučil, ale rozhodně bych to nemohl "smést" ze stolu. Hodně věcí se změnilo, co se považovalo obecně dobré před nějakou dobou.
Rozhodně však platí, že rapid turnaje jsou výborné na náš šachový růst vysloveně po všech stránkách. Vřele doporučuji si je zahrát.
Doba se hodně změnila. Podle mě rychlé tempo, potažmo rapid šach je velmi dobrou školou. Září bývá většinou měsícem, kdy se hraje hodně jednodenních rapid turnajů. Skončily prázdniny a soutěže družstev ještě nejsou. Ideální doba na "rapidy". Na turnaje, které trvají jeden den.
Proč doporučuji (a velmi) tyto turnaje?
A) Jedna z klíčových věcí je praxe. Nedávno jsem zde napsal článek o tom, že šachy jsou jako pouliční rvačka. Žádná krása, hodnocení se často "točí" a rozhoduje prostě to, kdo toho více vydrží a kdo má lepší nervy. Rozhoduje také to, kdo je jakým praktikem, kdo dokáže lépe boj zvládat. A právě rapid turnaje hodně učí co se týká praxe a a zvyknutí si na boj. Je tam dost lidí, ruch, to všechno se musíme naučit akceptovat, pokud chceme podat nejlepší výkon. Jako malý kluk jsem sehrál nespočet rapid turnajů. Stále byly nějaké velké ceny a nejrůznější turnaje.
B) Zahájení. Hraje se většinou 9 nebo 7 partií. To není málo a můžete zde vyzkoušet zahájení. Ideálně které se učíte a kde potřebujete praxi, Jakýsi "křest ohněm". Je velký rozdíl se učit zahájení někde v klidu domova a pak ho zkusit :naostro" jak funguje v praxi.
C) Psychika. Když jsem hrával rapid turnaje, byla to téměř vždycky velmi dobrá škola na psychiku. Protože nejednou se stalo, že jsem se dostal do problémů, nebo jsem přímo někdy z kraje turnaje nešťastně prohrál. Bylo pak velmi těžké to "vydýchat" a hrát další partii s plnou silou. Ale je to jak v reálné partii. Třeba je pozice kolem nuly, tedy rovina a pak ztratíme pěšce. Je nutno se naučit tento šok vydýchat a pokračovat v boji. Pokud to nedokážeme, je jasné, že za chvíli uděláme další chybu a prohrajeme.
Budu končit malou úvahou. Jsou dobré jedno minutovky na šachový trénink? Tedy jedna minuta na partii? Osobně toto tempo nesnáším a nehraji tak, ale nemohu okamžitě říci, že toto je úplně špatně. Vždyť spoustu super velmistrů a mladých super talentů sehrálo v tomto tempu tisíce a tisíce partií. Takže jak bych mohl toto kritizovat? Intuitivně bych to nedoporučil, ale rozhodně bych to nemohl "smést" ze stolu. Hodně věcí se změnilo, co se považovalo obecně dobré před nějakou dobou.
Rozhodně však platí, že rapid turnaje jsou výborné na náš šachový růst vysloveně po všech stránkách. Vřele doporučuji si je zahrát.
Robert Cvek
Dobrý den, pane Roberte, děkuji za tento článek.Šachy jsou v mnoha směrech supr, ale pro mě osobně rapid je z pohledu atmosféry,atraktivity, psychikya emoci , ale i organizace - což na této téma se asi více rozepíšu- velmi co mě oslovuje.
Dobrý den, rádo se stalo :-) Ano, rapidy jsou super.
Hraji naživo rapid a na netu blitz.Vážnou partii jsem hrál snad jednou či dvakrát kdysi.Nejsem silný hráč nad 2000 ELO a nemám vyšší ambice,proto nechci mrhat svůj životní čas hraním klasického šachu.Možná se k němu vrátím v pozdním věku maybe.Nechci jen tak chodit popotahovat figurky jak mnozí mají ve zvyku a dát partii za remis.:-) Světový vrcholový šach se ubírá jasným směrem...
V Rapidu a Blitzu se mi líbí napětí a adrenalin během partie.Člověk se z prohry rychle oklepe a jde dál.Nejsem v žádném klubu a jsem bez závazku!
Pozn.:Chtěl jsem také přispět do diskuze neboť pan Cvek určitě si rád přečte komentáře.Tak ať jich tady má více.
Je zřejmé, že u fanatika, který sedí nad šachovnicí od rána do večera, je dobré kombinovat různé metody tréninku. Otázka ale je, do jaké míry jsou zrychlená tempa přínosná pro někoho, kdo šachu věnuje jen značně omezené množství času. Protože když si ten čas co věnuje šachu vyplýtvá na rychlá tempa, je otázka, zda to skutečně stálo za to.
V dnešní době, kdy jsou lidé zavaleni informacemi, může být dobrá rada pro mladé poradit jim ani ne tak co dělat, jako spíš co nedělat. Protože jim to žere spoustu času, který pak chybí jinde.
Pořád je to praxe. Mám za rok bez vážné partie,čistě blicání na netu 3 0, a minutovky zlepšení pak o 500ELo bodů, což si držím cca do ted :D ale na netu už neblicám a mnoho let bez tréninku uplně, jen vážné, zkouším až tedka mírný trénink. Možná někdy zase zkusím rok blicat
Komplexní hráč by měl zkoušet hrát různá tempa, protože i v průběhu vážné partie se dynamicky mění čas/tah. Jako ve všem i zde platí, že důležitá je uměřenost, nic nepřehánět. Jsou ovšem kompetence, které zrychlená hra nenaučí. Například schopnost oklepat se z porážky. Pokud prohraji v blicce, ani to se mnou nehne, když prohraji po 70 tazích partii v lize a kvůli tomu prohrajeme 3/5:4/5, bude se mi o tom zdát ještě týden ...
Já jsem velmi průměrný ba až podprůměrný hráč, nemám rád rychlá tempa, dělám strašlivé chyby i v normálním čase, natož pak v rapidu a blicce. Nemám rád pozice, kde „všecko visí a všecko hrozí“. V tom normálním tempu ještě občas zahraju jakž takž, ale v rapidu a blesku vůbec...
Doba se změnila již dříve, navíc od dob Botvinika, navíc v nejvyšších turnajích rozhodují rozstřely, rapidy, blicky.
Pamatuji si jak otec Polgár poslal všechny tři dcery (Juditě bylo 8 let) na turnaj blicek non-stop 24 hodin, aby si zkusili, a on si ověřil, co vydrží.
Pokud by byly rapidy, blicky populární před 100 lety, mohlo dopadnout tehdejší jednání o zařazení šachu na olympijské hry jinak. Možná ano, možná ne.