Zkusme zavést do škol hru, která pomáhá děti všestranně rozvíjet.

28.06.2012 05:43 | Šachy do škol

Před necelým rokem (11.8.2011) vyšel v MF Dnes rozhovor „Šachy patří do škol, říká expert“, který sepsala I. Karásková z našeho zhruba hodinového povídání po mém vystoupení na konferenci Světové rady pro nadané a talentovan

Jakožto vysokoškolský pedagog přicházím denně do styku se studenty, které můžeme, trochu nepěkně, označit za produkty našeho základního a středního školství. Řada z nich má problémy s abstraktním myšlením a nezvládají elementární matematické úkony, které naše generace považovala za součást základního vzdělání. Najdou se sice jedinci, kteří jsou na tom velmi dobře, ale v průměru se jedná o velmi slabou generaci a bohužel rok od roku je to spíše horší. Stejný dojem má řada mých kolegů a to, že se nejedná jen o dojmy, potvrzují i mezinárodní srovnávací testy (např. testy PISA). Jeden můj kolega to výstižně komentoval trpkými slovy: „Ještě, že jsme se stali zemí montoven, tato generace na uplatnění v hi-tech nemá.“

Při debatách o tom, co se s tím dá dělat (rozbor toho, proč jsme se dostali do této situace, není zase tak složitý, ale je to téma na jiný článek), jsem s řadou kolegů nakonec dospěl k tomu, že zajímavým pokusem by mohlo být zavedení výuky šachu do škol. Je to vlastně prosté. Jestliže budu zvedat činky, narostou mi svaly (což je dobře vidět a dá se to i snadno změřit), pokud budu namáhat mozek, budu silnější v myšlení (což už tak dobře vidět být nemusí a měří se to špatně). Konečně, už Komenský přece doporučoval přístup „škola hrou“, který se pomalu začíná prosazovat i v některých typech našich škol. Jestliže tedy máme hojně rozšířenou hru, která rozvíjí myšlení, tak se logicky nabízí výzva „Pusťme ji do škol!“

Myslím si, že šachy by mohly dobře doplnit (ne nahradit !) hodiny matematiky. To je v současných osnovách jediný předmět, kde si žák nevystačí s memorováním a musí opravdu myslet (některým učitelům se daří přinutit k myšlení žáky i ve fyzice či jiných předmětech, ale není to pravidlem) a totéž se samozřejmě týká i šachu. Nicméně v mnoha ohledech by šachy mohly rozvíjet myšlení přirozeněji i příjemněji. To, že matematické úlohy nabízejí jediný správný výsledek a často je vyučován i jediný správný postup, může mnohé kreativní děti odrazovat. Šachy nabízejí pro kreativitu mnohem větší prostor. Stejně jako v životě, mohou vést k úspěchu různé přístupy, každý si může vybrat ten svůj, který nejvíce vyhovuje jeho naturelu. Výhodou může být i méně absolutní způsob hodnocení, než jen „výsledek máš dobře/špatně“, ale např. „tento tah je dobrý, neboť získáváš dámu a máš vyhranou pozici, ale je tady ještě lepší řešení, kde můžeš dát hned mat“. Společné je to, že v obou případech je pro dosažení správného výsledku třeba správně pochopit, vyhodnotit a vhodně zkombinovat dostupné informace.

Za šachovnicí jsem strávil podstatnou část svého mládí a dnes vidím, že šachy mi pomohly rozvinout i celou řadu dalších pro život potřebných dovedností, než jen logické a kombinační myšlení. Bezpochyby jednou z nich je schopnost vytrvalého soustředění – partií, kde jedna nepozornost po několikahodinovém boji zmařila veškeré předchozí úsilí, bylo bezpočet. Časem člověk zjistí, že to nejde bez dobré fyzické kondice.

Přirozeně se vyvine schopnost přijímat rozhodnutí (při každém tahu), často i v podmínkách těžkého stresu (třeba časového) a nést za ně zodpovědnost (do šachu nevstupuje žádná náhoda, všechna rozhodnutí jsem udělal sám a výsledek je také můj). Do života se hodí i schopnost vytvořit rozumný dlouhodobý plán (plán hry), umění hospodařit s časem (ty dobře založené partie pokažené jedním tahem v časové tísni si taky člověk dobře pamatuje), nebo omezenými zdroji (nezanedbávat vývin figur, bránit se s minimálním nutným a útočit s maximálním možným množstvím figur). To, že domácí příprava může přinést výborné výsledky, také žák ocení lépe v šachu než při jakémkoliv jiném domácím úkolu (věřte tomu, v každém kroužku přijde někdo s „šustrmatem“, který se naučil doma, a alespoň párkrát mu to vyjde; později v životě ocení člověk domácí přípravu třeba před pracovním či soudním jednáním). Zkušený trenér pak dokáže pracovat na specifickém rozvoji osobnosti svěřence i cíleně (viz skvělá beseda s E. Gonsiorem, 1.část, 2.část).

Šachy ve školách už jsou – rozhodnutím prezidenta povinně v Arménii a podle úvahy ředitele školy na Slovensku (tam už se podařilo dostat šachy na více než 150 škol), o povinném zavedení šachu do vzdělávání (možná i předškolního) se uvažuje i v Izraeli. Proč tedy ještě šachy v našich školách nejsou ? K napsání těchto širších úvah mě vyprovokoval blog bývalé reprezentantky P. Kišové, která se k zavádění šachů do škol staví dost skepticky. Uvádí čtyři argumenty, které se pokusím stručně okomentovat.

1) Šachy by všechny děti nebavily. To je možné (a dokonce pravděpodobné), ale pokud by toto mělo být kritérium pro zavádění jednotlivých předmětů do výuky, tak asi školy zrušíme úplně, neboť dnes už se najdou i děti „vychovávané“ televizí a automobilovou dopravou, které nebaví ani ten tělocvik. Takže samozřejmě, nečekám, že by šachy bavily všechny děti, ale mám rozumné důvody věřit tomu, že můžeme být v tomto ohledu úspěšnější než s matematikou (ale dokud to nezkusíme, tak to spolehlivě nezjistíme). Hlavním faktorem pro oblíbenost bude ale (stejně jako u všech ostatních předmětů) osobnost a přístup učitele.

2) Všechny děti na to nemají hlavu. Jde o to, na co. Souhlasím s tím, že všechny děti nemají na to, aby hrály na mistrovské úrovni, ale jsem poměrně optimistický, co se týče schopnosti naučit se základní pravidla a poté odehrát partii. Ve Frýdku-Místku běží již v mateřských školách šachové kroužky, do kterých je každoročně zapsáno přes 200 čtyř až pětiletých dětí (při zápisu do kroužku neprocházejí žádným výběrem ani testy, kdo se přihlásí, ten chodí, není to tedy výběr několika nejgeniálnějších z ročníku). Kroužky začínají v září, každý týden je jedna 45minutová hodina a v březnu jsou tyto děti schopny odehrát svůj první turnaj.

Pokud toho jsou schopny takto malé děti, domnívám se, podobný výkon je zvládnutelný pro drtivou většinu dětí od druhé třídy výše. Pokud se někdo dokáže dostat ještě dál, tak to bude jedině dobře, ale nemusí to být cílem. Cílem by mělo být rozvíjet v dětech hravou formou samostatné rozhodování a kreativní myšlení – věřím, že to prospěje všem. Argumenty, že šachy nejsou vhodná hra pro hyperaktivní a temperamentní děti asi nejlépe vyvrací náš reprezentant David Navara, který jako dítě taky u šachovnice více tancoval, než seděl.

3) Nemáme na to kvalifikované učitele. Však to taky nemusí být žádní mistři, na učení začátečníků bohatě stačí ten, kdo zná dobře pravidla, podle mého ideálně hráč na úrovni 3.VT (ELO 1500).

4) Školy na to nejsou připravené. Souhlasím s tím, že zavést od 1.9. příštího roku povinně šachy do všech škol není reálné. Ale když to jde v Arménii i na Slovensku, nevidím důvod, proč by to nemělo jít i u nás. Šachy již jako školní předmět akreditovány jsou, to nejhorší tedy už máme hotovo. Pojďme se tedy bavit o tom, co je třeba dále udělat pro to, aby to šlo.

Nejprve je třeba si ujasnit, pro jaké děti by ty hodiny šachu měly být. Zde se domnívám, že čím dříve se začne, tím lépe, neboť menší děti jsou hravější. Ale jelikož nástup do první třídy je zátěžový sám o sobě, navrhoval bych začít od druhé třídy (takto je to v Arménii). Dále si myslím, že výuka by měla trvat 2-4 roky, aby to mělo nějaký smysl, v prvním nástřelu se tedy bavme o tříletém kurzu (v Arménii má být čtyřletý).

Pro potřeby učitelů tedy potřebujeme vytvořit školící kurzy a metodické materiály na zhruba 3x40 hodin výuky (dokud s tím nebudou první zkušenosti a nebude to mít pozitivní ohlas, nečekám, že by se podařilo prosadit více než jednu hodinu týdně; v Arménii mají dvě, větší porce už asi nemá smysl, to by mohlo děti odradit), přičemž velkou část výuky by měla zabrat samotná hra. Vzhledem k tomu, že z dob minulých je k dispozici celá řada metodických materiálů pro trenéry začátečníků, máme z čeho vycházet a nemuseli bychom začínat úplně na zelené louce. Možná by bylo dobré mít i nějaké pracovní sešity pro děti, velmi dobrá je série Figurkové školičky pro předškolní děti, mohla by se upravit pro starší děti.

Konečně je třeba dostat do škol šachový materiál. Počítáme-li, že do třídy s 30 dětmi potřebujeme alespoň 15 souprav, jsou to náklady cca 5000 Kč (popř. hodiny cca 1000-2000 Kč/kus). Nevím, jak významná je tato částka v rozpočtu ZŠ, ale v krajním případě by si děti mohly nosit i šachovnici vlastní (ono už to není o moc dražší než cvičky a na rozdíl od cviček šachovnici není třeba kupovat dvakrát do roka).

Další otázkou je, na jakých školách by se šachy měly učit. Máme dnes mnoho typů škol, vedle klasických např. pro nadané děti, školy církevní, waldorfské, montesorri, atd. Se všemi typy osobní zkušenost nemám, takže nemohu kvalifikovaně posoudit, zdali by se šachy měly učit opravdu všude, ale domnívám se, že řadu problémů by vyřešilo, kdyby ředitel měl pravomoc stanovit, že v jeho škole šachy budou či nebudou součástí výuky. Takto to funguje na Slovensku a je tím i vyřešen problém, kdo to bude učit – pokud ředitel vhodného člověka má, tak na škole šachy být můžou, pokud takového člověka nemá ani není schopen zaplatit externistu, tak na škole být nemusí.

Dobrým signálem je, že o širší podpoře myšlenky šachů do škol začíná uvažovat i Šachový svaz ČR, který by mohl řadu z výše uvedených problémů velmi efektivně vyřešit (např. tvorbu metodických materiálů či pomoc se zajištěním šachových souprav).

Je zde tedy jistě řada věcí, které by se měly veřejně prodiskutovat, ale bylo by dobré, kdyby nezůstalo jen u diskuzí. Toho, co je třeba udělat, aby se šachy skutečně objevily ve školách, zase tolik není a našemu vzdělávacímu systému by to mohlo pomoci.

autor: Martin Kubala
kubala.blog.ihned.cz

Před necelým rokem (11.8.2011) vyšel v MF Dnes rozhovor „Šachy patří do škol, říká expert“, který sepsala I. Karásková z našeho zhruba hodinového povídání po mém vystoupení na konferenci Světové rady pro nadané a talentované děti. Přestože celkové vyznění rozhovoru považuji za docela dobré, některé formulace jsou zřejmě dílem redakční úpravy a řada myšlenek se na vyhrazenou část stránky nevešla. Chtěl bych tedy poněkud podrobnější úvahy prezentovat zde.
60x 1396x
Fotogalerie
Komentáře (60) Aktualizovat
02.07.2012 17:29 | Autor neznámý

Šachy do škol...?! "Velká akce"....., hodně se toho napsalo a napovídalo a výsledek.......?! Po více jak půl roce, budeme provádět monitorování     ?! přes prázdniny, manažér ŠSČR .....a  kdy bude výsledek, co dál?! Toto již mělo být zmapováno, pokud není v krajích přehled...., dovolím si trvrdit, že zmapování pro znalého funkcionáře v daném kraji není problém na týdny, když moc hodně, tak týden?!  Spolehněte se na svoje možnosti, finance, zkušenosti, nikdo Vám z KM, ŠSČR nepomůže! Velká bublina .........Peníze, o kterých se hovořilo, se rozkutálely......Nebo nemám pravdu? Uvidíme.

01.07.2012 01:43 | Autor neznámý

Tak tak, Markof

Viktor - zajímavá stránka! Ale je toho tam hodně... Kdyby někdo - komu souvislé čtení v angličtině nezpůsobuje takovou duševní dřinu, jako mě - udělal z toho nějaký souhrn (v ČJ může být klidně i neomezeného rozsahu samozřejmě), velmi rád bych si početl...!

01.07.2012 00:08 | Autor neznámý

to Markof:   

30.06.2012 23:56 | Autor neznámý

 Zájemce o výsledky výzkumů a studií odkazuji na stránky projektu na FIDE, kde najdete i řadu dalších informací z celého světa: cis.fide.com/en/reports/92-resource-and-information-centre

30.06.2012 21:44 | Autor neznámý

@Pavel Háse: V šachách přece nejde jen o logiku, není to jenom o IQ a kombinaci. Je to i o učení jak různě se lze učit, jak používat myšlení, o paměti a abstrakci, o aplikaci takových (jak přímo naučených, tak i nepřímo samovyvozených /zkušenosti/...) "vzorců" v praxi, ba i o analýze intuice...(!), o ověřování teorií a nápadů, o pochopení vůbec smyslu myslet(!) (načež i nepřímo o podílu na tvorbě hodnot...), o koncentraci a vytrvalosti, ... Rozdíl mezi „být  chytrý“ a „stát se chytrý“, rozdílu mezi učením a myšlením, ... Musel bych ocitovat celou stránku, na kterou jsem tu 2x odkázal A já zastávám, že to tam (v šachu) všechno doopravdy je - úplně krásně ideálně nakombinované... Pro mne je to skutečně přesvědčivé. Nikoli v jiných zmiňovaných hrách - v každé je něco z toho, v šachách vše

Nechť se ten předmět klidně jmenuje šachy - je to význačně jednodušší pro aplikaci do praxe, než obhajovat myšlenky obecného předmětu rozvíjení intelektu (čímž zde - opakuji - není zdaleka myšlena pouze "tupá" logika a IQ). S tím hodnocením (známkováním-neznámkováním) samozřejmě souhlas, v pořádku...

@Markof: Díky za příspěvek! Zcela souhlasím a potvrzuji.

30.06.2012 20:24 | Autor neznámý

Dobrý deň vážení šachisti,

som šachista - samouk, bez trénera, zdokonalený na knihách a hraním v krúžku, neskôr v klube a na internete, ligu hrám 15 rokov, moje Fide elo +/- 1700, takže pre väčšinu amatér.

K šachu ma priviedol matematikár na strednej (nikdy som s ním nehral jedinú partiu), len mi povedal, kam sa zapísať na krúžok.

Dnes učím matematiku a biológiu na ZŠ. Pred dvomi rokmi som založil na škole šachový krúžok. Deti si nosili šachovnice z domu, pracovali sme s tým, čo sme našli na internete. Tento školský rok sa mi tie isté deti do krúžku už neprihlásili, prišli iní. Školu som zapojil do projektu Šach na školách, získali sme magnetickú demonštračnú tabuľu, 10 šachovníc, metodiku a učebnicu. Žiaci, ktorí si zaplatili sa stali prémiovými členmi SŠZ v projekte Šach na školách. Krúžku sa zúčastňujú žiaci od 2. po 9. ročník.

Moje postrehy:

mínusy - nie všetkým deťom sa chcie myslieť, chcú sa len hrať, ak nie šachy, tak dámu, preskakovanú, niektorí si len tak ukladajú figúrky,

- deti sú niekedy na krúžku hlučné, vymýšľajú, robia si prieky (ako deti).

plusy - ak ich omrzí hra, zmením im činnosť, ukážem im matovanie V+K proti K, D+K proti K, prípadne zložitejšie podľa ich skúseností, to ich baví viac, raz má prevahu figúr jeden inokedy druhý, počítajú si ťahy, aby dali mat za minimálny počet ťahov alebo robíme s materiálmi, ktoré donesiem.

- prémiový členovia získali šachové súpravy a hrali doma s celou rodinou - mama, otec, starí rodičia, súrodenci

- žiaci sa ma nikdy nepýtajú kedy bude ďalšia hodina matematiky alebo biológie, avšak otázku "Kedy budú zasa šachy?" som dostával za posledné dva týždne často.

Myslím, že nikdy nevychovám titulovaného hráča, na to by potrebovali lepšieho trénera než ja, no akákoľvek činnosť, pri ktorej dieťa nestráca čas podaromnici, je dobrá. Pred piatimi rokmi som mal šachový krúžok na inej škole, zo žiakov, ktorých som tam mal, dnes jeden hrá ligu v miestnom klube o dve šachovnice nižšie než ja kvôli elu, no šachovo ma už predbehol, podporuje ho klub, rodina, trénuje na internete.

Som za šach na školách, najskôr ako krúžok, neskôr možno ako predmet v triede so zameraním na šach, pri hodnotení by na začiatok postačovalo absolvoval/neabsolvoval.

Dúfam, že som vhodne prispel k diskusii.

 

30.06.2012 16:18 | Autor neznámý

Promiň, Štěpáne, již v prvním svém příspěvku jsem uváděl, že napsat názor na šachy jako předmět není dle mého na diskusní příspěvek na nss a že se zde do toho pouštět nebudu.

Reagoval jsem jen na posměšné názory k trenérům začátečníků, kteří mají třeba elo  těch zmiňovaných 1500 a přitom dělají na této parketě práci velmi dobře.

Zároveň jsem se zmínil, že by nebylo zas tak jednoduché (i kdyby bylo slušně placeno), že by jakýkoliv elově kvalitní hráč, třeba i mistr, který by měl na to za peníze čas, byl schopen si před třídu stopnout. Zvlášť když třeba s min deseti žáky nikdy netrénoval.   

30.06.2012 16:08 | Autor neznámý

FinestX: Ale pak by se ten "předmět" neměl jmenovat šachy, ale logika nebo nějak na ten způsob. A podle schopností učitele by se tam zkoušely různé hry, podporující rozvoj myšlení - cd Mozek, šachy, sudoku, go, othello, osadníci, magic ... A je tu problém známkování, asi by nikdo neměl zde dostávat třeba 4 jen proto, že je "blbej" - to mu spíš snahu logicky myslet definitivně znechutí, což je mimochodem i silný argument proti šachům do škol. Dokážeš si představit, jak by takovou věc znechutili žákům učitelé, kteří si tento předmět přibrali jen kvůli hodinám? Známkovat by se to muselo asi jako pracovní výchova - dobří, nebo snažící se průměrní - 1, ostatní, pokud dokáží alespoň nerušit - 2, zbytek -3 ...

30.06.2012 14:56 | Autor neznámý

Názory na účinnost šachu v rozvoji myšlení (intelektu, osobnosti, ...) dětí se mohou různit - OK, musel by se udělat průzkum, resp. vyzkoušet, dlouhodobě sledovat...

Ale ata135, chlape, ty si furt myslíš, že ti "šachoví" učitelé by tam měli učit děti šach - což je právě ten omyl, zcela zásadní...! Mají je učit myslet (zjednodušeně řečeno, bych se neopakoval) - a šachy k tomu využít jen jako nástroj - pokud se tedy k těmto účelům hodí (jak tvrdí Martin Kubala, tvrdil Milan Procházka, hlásám já, ...), ale to už viz. výše, níže, atd. ...

30.06.2012 08:53 | Autor neznámý

Pavel Háse: To je moc dlouhý, ale podle nadpisu to vypadá, že souhlasím

Pavel Ch: Snažím se vidět odděleně dobrovolné trenéry v kroužcích a státní učitele na ZŠ. U těch druhých si argumenty se základním vzděláním a pampeliškou prostě neodpustím, vedle vysokoškolsky vzdělaných učitelů fyziky a češtiny tu budou šachisté s minimálním vzděláním ve svém oboru?! Proto jsou šachy jako předmět blbost, nejsou lidi a je to k ničemu. K práci trenérů, kteří vedou ve svém volném čase kroužek a organizují děti se stejným zájmem mám respekt, i když to z některých mých příspěvků nemuselo vypadat.

30.06.2012 00:44 | Autor neznámý

A já zase více souhlasím s argumenty Petry Kišové (už to tu kdysi někdo postnul, článek je již skoro rok starý) - petrakisova.blog.idnes.cz/c/205674/Sachy-do-skol-Nesmysl.html#t2

29.06.2012 21:47 | Autor neznámý

Pro ata135 a podobné: Pokud jste líní číst, přečtěte si alespoň ten poslední odstavec na to "mém" odkazu (www.cri.unas.cz/5.htm) - "Šachy jako nástroj,  jak se učit myslet" (nebudu to sem kopírovat, ale mrkněte na to... Ten chlapík už 2 roky nežije, ono "CRi" už 3 roky neexistuje... - není to reklama!). Šachy prostě přeci jen nejsou jen piškvorky, ani jen pexeso, ani jen matematika, ani jen dějepis, ... atd. Výborně kombinují od všeho - a to je ten důvod, proč použít právě je.

Jinak souhlas s Bondem, Pavlem Ch. i SKA. Inconnu - šachisté (jak jednotlivci, tak organizace - svaz, kluby...) by v tom samozřejmě mohli pomoci a na druhé straně z toho i profitovat, jak píšeš (a jsem jasně pro). Ale nesmí to uchopit "šachisticky sobecky", musí stále respektovat, že v tomto užití nejsou primárně šachy cílem, alébrž nástrojem k cilům jiným.

29.06.2012 20:08 | Autor neznámý

Šachy do škol ne. Moc se mi líbí poslední příspěvek Pavla Ch.

29.06.2012 14:33 | Autor neznámý

29.06.2012 12:18:26 | ata135

Štěpáne, já myslím, že jsme si v Koutech potykali (jinak bych Ti zde netykal). To je právě ta definice co je tím  "vzdělání" trenéra pro takovýto kroužek. Znalost pravidel, základů šachu, což ten 1500 má a má-li pedagogické vzdělání nebo alespoň schopnosti zaujmout a motivovat děti   tak nechť se nikdo neurazí, možná je vhodnější typ než třeba mistr, který si ještě nevyzkoušel kroužek vést. Já nenechám vést kroužek kdehoho bez prozkoušení a na elo trenéra u začátečníků rozhodně nekoukám. Ono to opravdu není tak jednoduché, není pro každého. Přitom ten zmíněný hráč 2300+ (jak řekl, že to děti nebaví) pak vedl skvěle hráče síly 1700 do kandidáta mistra v individuálu.
 Nebýt mnoha vedoucích kroužků, rodičů, učitelů, kteří mají fakt +/- 1500 a nadchnou děti, tak máme poloviční členskou základnu. A přitom je dobře vedli, dali jim skvěle základy, dodržovali přiměřenost  (v ní se často chybuje od silnějších hráčů), opakování a další didaktické zásady.  Proto pod vedením silnějších hráčů a schopných trenérů v dalších letech z nich třeba velmi silní hráči. Proto jsou opravdu nevhodná přirovnání o nedokončeném základním vzdělání, pampelišce a další. 

29.06.2012 13:43 | Autor neznámý

O čem by ty šachy  (obecně logické hry) ve školách měly být?

- o tom, že se člověk učí myslet dopředu, plánovitě, soustředit se na jeden problém do hloubky, bojovat proti aktivnímu odporu soupeře a přitom ho respektovat, nikde v tom nevidím žádné omezení výkonností. I 3.VT může při hře rozvíjet všechny tyto dovednosti.

29.06.2012 12:39 | Autor neznámý

Re: "časem je to zas jen o těch znalostech, i když na té hranici bychom se asi neshodli"

Heh možná i shodli, ale možná je to jen otázka definice modelu na kterém to definovat. Ale to jen na okraj tématu: co je v šachovém programu znalost a co už ne, co je jen hrubá síla propočtu ? Vím, že když sem si zapamatoval kde všude dává nějaká (i kombinace) figur(a) mat (obrazec), čímž sem to převedl z výpočtu který by ztrácel čas do paměti a jen to dál využíval (což je podobné jako umět vzorec v matematice odvodit anebo ho znát z hlavy) tak jsem se zlepšil ve výkonu samozřejmě. Někdo to odvodit ani neumí, ale zná ten vzorec a jeho použití. To je typická převzatá znalost typu "black box". No nic tento příspěvek jako bych nenapsal.

29.06.2012 12:30 | Autor neznámý

No říkám, figurky do škol pokud se to pojme dost široce mohou pomoci jak zvýšit počet úspěšných mladých šachistů, tak zvýšit schopnost dětí myslet a rozhodovat se. Jak ata135 správně podotýká :  chce to vhodně směrovaný tréning. Třeba vím , že některé holky neradi hráli šachy ale rádi řešili dvoutažky :)  Řešitelský šach je též součást šachu. Rovněž jako tandem šach zase měli rádi ty děcka co měli bratra který je pekelně dobrý v klasickém šachu ale rychle se rozhodovat ho nebaví .... Prostor tu je a šachy mohou být skvělým nástrojem pokud se správně uchopí ne ?

To je ale už to o té vizi - když sem se tu ptal na fóru, proč mám zůstávat členem ŠSČR, když platit několik set ročně za dvě tři vážné o nedělích mi přijde moc, tak mi nikdo neodpověděl ...

29.06.2012 12:25 | Autor neznámý

Jinak učitel může hrát roli buď všeználka či moderátora, to druhé bývá smysluplnější, páč málokdo ví vše a protože jak známo i učitel s iq130 si může naběhnout v souboji mozků ve třídě plné dětí "katů" s iq 150+ (cituji zkušenosti z mensy) ...

29.06.2012 12:24 | Autor neznámý

By se měly udělat spíš nějaký celkově prospěšný hry pro zlepšení přemýšlení, hlavolamy, paměťový cvičení, kde by si dobrovolníci mohli vzít i ty šachy a jiní by hráli pexeso nebo by vytahovali ježka z klece, hráli sudoku, luštili křížovky. Šachy nejsou pro obyčejného člověka podle mě v logickém myšlení o nic přínosnější než jiné hry a hlavolamy - spíš naopak. Jak píše SKA, časem je to zas jen o těch znalostech (i když na té hranici bychom se asi neshodli). Ten záměr naučit děti přemýšlet je dobrej, ale šachy nepovažuji za způsob, jak se tam dostat.

29.06.2012 12:21 | Autor neznámý

Re ata135: a co se tím základním vzděláním v šachu myslí ? Třeba znalost pěšcových struktur v některém zahájení ? Nebo pro první stupeň stačí znalost toho že V+K zmatí Krále a pro druhý vědet jak S+J zmatí krále ?

29.06.2012 12:18 | Autor neznámý

Pavel Ch: A jak byste mluvil o učiteli matematiky v páté třídě, kdyby měl za sebou nedokončené základní vzdělání?

29.06.2012 12:15 | Autor neznámý

Re Bond :

Jinak si myslím, že pokud jediným výsledkem bude, že se dostanou šachovnice a figurky do škol, bude to velký úspěch pro šach jako takový. Ať už pak děti budou hrát šachy, fišerovy šachy, bughouse anebo třeba jen občas něco s figurkama, protože pochopí, že šachy jsou o hře a myšlení a strategii. Podle mně není primárním cílem zvýšit počet velmistrů (pokud se i to podaří - bude to super - ale to je jaksi paralelní věc), ale použít šachy jako hru rozvíjející myšlení a schopnost analyzovat situaci a přiměřeně svým aktuálním znalostem a schopnostem se rozhodovat v nějakém čase bylo řečeno ne ? Osobně si myslím, že někam k 1500 se rozvíjí pomocí šachů logické myšlení a pak čímdál více už je to ryze šachová znalost.

29.06.2012 11:50 | Autor neznámý

No třeba to dopadne tak, že nezbední žáčci si budou v hodinách šachu pod lavicí řešit matematické příklady a kýženého efektu bude dosaženo

29.06.2012 11:39 | Autor neznámý

Štěpáne, bavíme se o kroužkách v oddíle, škole. Ne o individuálním tréninku. Kdybychom nábory dělali jen na individuály, tak by základna vymřela. Navíc by se až poté zjitilo, že 95% není moc talentovaných nebo po roce s tim švihne, ikdyby talentovaný byl a vedl ho trenér Kasparov.  Pak zbytečná roční práce.
 Ty jsi byl Štěpáne velký talent, to o Tobě trenér říkal, že takového ještě neměl, navíc si nazačínal v 7 letech, kdy se dělá nejvíce  náborů.  U běžného kroužku, ikdyž je trenér Kasparov nebo pánbůh, tak se vrací na Vánoce ještě matování věží. To co vycházelo od Marka zde bylo neskutečně rychlé, tam byly úlohy ve 14 lekci (na Vánoce) se kterými i I.VT měla trošku problém. Tímto tempem  by děti již dávno skončily. Bylo pro dopspěé bez základů šachu, aby je pochopily.
  Beru jako měřítko 2. třídu ZŠ (mladší pomaleji, starší trošku rychleji). Pomůže samozřejmě vícekrát týdně.
  Marek začínal ve 13-14 letech, také není měřítko pro naše potřeby.
Opravdu mi věřte, kdo to nevyzkoušel rok žáky - začátečníky vést, neposoudí a bude i neslušně-komicky mluvit o trenérech s elem 1500. Ti třeba nadchli žáka pro šachy. Proto pak přišli ke zkušenějšímu trenéru 2.rok, zatímco u jiného silnějšího po roce by šli třeba na jiný sport. A klidně i slabší trenér je mohl dovést po roce výše, protože je to u něj více zajímalo, než kdyby tupěji sledovali mistra, který ty schopnosti zaujmout třeba nemá. Jako ten 2300+ z vedlejšího okresu, který skončil tím, že to ty děti vůbec nebaví.

29.06.2012 10:33 | Autor neznámý

Bond: u piškvorek a u dámy taky Na tohle jsou prostě přestávky, družina, případně se to dá hrát pod lavicí.

29.06.2012 10:28 | Autor neznámý

Srovnáváte s ničím a pak ty vaše patnáctistovky samozřejmě stačí. Já měl od prvních dní své šachové dráhy trenéra - korespondenčního hráče světové úrovně - a moje ela šla 1820, 1965, 2020,... a po čtyřech letech 2320. Když talentovanému dítěti dáte do začátků takovou brzdu (vždyť to přece stačí) a ono kvůli tomu nejde dopředu a přestane ho to bavit, tak se není čemu divit, že MČR do 14 let dnes vládnou dvoutisícovky. Tady nefunguje základní hierarchie trenérů a místo aby se s ní něco udělalo, tak přitáhneme do šachů obrovský množství dětí zcela bez zájmu, přibereme další neschopné trenéry a budeme se tvářit, že jsme problém vyřešili Přemýšlet se dá i v Zeměpise, Matematice, Fyzice, Dějepise.

29.06.2012 10:23 | Autor neznámý

Mimochodem když jsme u dámy, piškvorek apod., ať si je tam klidně probírají taky, v čem je problém?

29.06.2012 10:17 | Autor neznámý

Samozřejmě že v praxi by to mělo probíhat postupně, škola po škole, jako nepovinný předmět. Jinak by na to stejně ani nebyly kapacity.

Hlavní otázka je jak to funguje v Arménii? Kolik hodin týdně? Jaká ja úroveň výuky? Jaká je šachová a pedagogická úroveň učitelů? Jak se změnily známky dětí v ostatních předmětech?

29.06.2012 09:12 | Autor neznámý

FinestX:Přesně tak. Nicméně pro nás (šachy, šachisty, svaz) bude mít zavedení šachu do škol jen pozitiva - přibude možná pár šachistů a hlavně stoupne obecné povědomí o této hře (a třeba lidi přestanou šachisty považovat za exoty).

29.06.2012 08:43 | Autor neznámý

Konečně článek tohoto typu...

Ale přátelé - jak čtu diskuzi - takřka nikdo nepochopil, proč šachy do škol, co je tím záměrem a motivem! Není to vychovávání šachistů (to může být jen příp. fajn vedlejší efekt, spíše však jen ve velmi malém počtu...). Jde o učení dětí myslet, myslet o myšlení..., abstrakci, soustředění, vlastnímu procesu učení se, paměti, logice, trpělivosti, aplikace teoretických poznatků v praxi (zcela obecně), atd. atd. atd.... Opakuji - to vše obecně...! Kde šachy jsou pouhým nástrojem, který velice dobře tyto vlastnosti kombinuje a učí a jenž se k tomu velice dobře hodí! Proto na to stačí takřka "jakýkoli" učitel (důležité je, jaký je pedagog, nikoli šachista...!), nemusí se známkovat (resp. mohou, ale ne primárně za šachovou výkonnost, jako spíš za jiné aspekty...), atd. Ale sakra by bylo hodně dobré a prospěšné je zavést... Děti, které šach chytne víc, si samozřejmě najdou kroužek - klub, s lepším učitelem co do šachové úrovně (byť ale zase třeba s horším pedagogem...).

Odkazoval jsem tu už před časem zavedením tématu v diskuzním fóru (Myšlenka "centra rozvíjení intelektu") na myšlenky mého kamaráda Milana Procházky, který se o něco takového snažil... Bohužel už nežije (takže ty kontakty tam také...), ale ty jeho stránky kupodivu stále fungují - odkážu tady krátce znovu alespoň na to hlavní: www.cri.unas.cz/5.htm (popř. pak ještě www.cri.unas.cz/4.htm). Moc vřele doporučuji všem, ať si to alespoň přečtou...

Děkuji za pozornost

29.06.2012 06:56 | Autor neznámý

Abych se vyjádřil k šachu do škol, na to není prostor jednoho příspěvku.

Spíše k trenérům začátečníků obecně, ať již v oddíle, kroužku na škole nebo event. příp. předmětu ve škole.

Již minule mne udivovalo, jak se psalo, že kdyby bylo zapaceno, kolik by se trenérů našlo. Ono to totiž není tak jednoduché. Nyní hráči s vysokým elem pohrdají trenéry 1500, píši o nich komické věty.

Ptám se, vyzkoušeli si vůbec stoupnout si před 10-15, nedejbůch 25 žáků? Psát, že za pár měsíců překoná začátečník elo 1500, to opravdu s tím chybí zkušenosti. Určitě může být přínosnější zkušený trenér 1500-1800 elo pro začátečníky mnohý než mistr, který šachu daleko více rozumí, ale nikdy kroužek nevedl, málokdo má talent a schopnosti kroužek začátečníků vést. Naopak případ trenéra přes 2300 z 90let, šachu rozuměl, akorát děti mu lezly po stolech, neuměl je zaujmout a do pololetí zbyl jediný žák. Trenér vzdal se slovy, že šachy děti nebaví. Souhlas tedy s Vaškem.

První rok je o tom, nadchnout děti, aby přišly v září dalšího roku (tam je největší úbytek, chtějí zkusit třeba něco jiného, ikdyž šachy se jim líbily) aby je to bavilo a aby je to bavilo, kdyby bylo přemětem. Hodně, možná rozhodující měrou, záleží na osobě trenéra.

Škoda, že jsem neporadil o 14 dní dříve. Koncem června se již nic skoro ve školách neděje, jistě by pro zájemce nebyl problém se přes ředitele dohodnout s učitelkou, že si jednu hodinu šachu ve třídě před 25-30 dětmi vyzkouší. Pak bychom se mohli bavit reálněji.

Začátečníky jsem trénoval 15 let v klubu, souběžně 3 roky ve škole, kde jsem místo jejich družiny měl ze 2 tříd 25 žáků. Vím o čem mluvím. Teď pro začátečníky se snažím školit na školeních a seminářích další trenéry.

Co chybí, je vhodní knížka. Něco jako pracovní sešit, s obrázkama, s  stručným popisem lexe a příklady. Nejde jen o výklad pravidel, ale o šachy hrou na začátku. Nejlepší knížky co jsem viděl v Češtině zatím byly "Svišťové - Šachy s Karpovem" (předklad z Francoužštiny) a Slovenská knížka od Pauličky (omlouvám se zda nepřesné jméno). V ní právě mnoho zajímavých pozic hrou, na kterých si dobře zažijí jak pravidla, tak braní, pokrytí, atd.

Něco jako pracovní sešity jsou v Polsku a má také BŠS.

Stále svaz neměl peníze, teď když nějaké jsou, byla by škoda toho nevyužít. Jak říkám, formlou hezkého barevného pracovního sešitu (jako mají a jiné předměty) Psal jsem to opakovaně VV. Pokud by projekt šachy do škol měl spatřit světlo světa, naprosto bezpodmínečné. Pokud ne, i tak velký přínos trenérům a rozvoji mládeže.

29.06.2012 06:51 | Autor neznámý

Vašek: píšeš že současný stav je argumentem proč šachy zavést. A že není analýzou. Nicméně pouze a jen analýza problému může být základem kdy se může a nemusí stát šachy jednou z mnohých řešení. Nelze nabízet řešení, bez analýzy situace a hlavně bez porovnání s jinými možnostmi. Například zkvalitnění výuky již zavedených předmětů !

Obecně pro zavedení šachu je zde hodně přispěvatelů zejména proto, že mají k šachu sami pozitivní vztah a vypichují jen argumenty pro. Kdyby se diskutovalo na foru střeba stolního tenisu, byla by většina pro zavedení stolního tenisu.... Přesto jsem si myslel, že pokud šachy hráče ovlivní a něčemu je naučí, dokáží právě šachisté udržet zdravý nadhled, dokáží se dívat více objektivně a budou postupovat stejně jako kdyby hráli právě šachy. Že tomu tak není má samo o sobě výpovědní hodnotu...

Navíc kdybych hledal co ve společnosti chybí a jakým směrem se napřímit, asi by mi spíš vyšlo, že je propastný propad od tradičních hodnot. Pokora, empatie, duchovní rozměr života, rétorika, hledání smyslu života jinde než v konzumním stylu života...  I toto lze v šachu najít, ale to je jiný rozměr hry, nikoli v řešení pozice, ale např. v úctě k protivníkovi, přijímání porážky.... atp. Problém je možná nejvíc v tom, že kvalitní lidé nevyhledávají kariéru ve školství. A pokud se podaří do škol nalákat učitelé, kteří mají přirozenou autoritu a umí si najít cestu k žákům, zažehnout pochodeň v posluchačích pro věc kterou vyučují, bude vše v pořádku. Pokud ne, šachy to nedokáží sanovat.

29.06.2012 01:10 | Autor neznámý

to sisoj a ata135: Vás zřejmě stejně nic nepřesvědčí. Kdo ale ví alespoň minimum o trenérské činnosti (u začátečníků), tomu je jasné, že úroveň 1500 je více než dostačující. A jestli někdo rychle překoná svého učitele (v případě zavedení šachu do škol), tím líp, pak už si snadno může dohledat šachový kroužek ve svém městě. Učit se pravidla, šustrmat a matování dvěma věžemi je pod úroveň ("primitivní pojetí")? Každý jednou začínal. Proboha, někde se začínat musí a já nevidím důvod proč ne právě na školách.

 

Kdo má výhrady k článku, tak asi nepochopil, že tento článek nemá být přímo řešením současného stavu školství a vůbec tu nejde o analýzu problému. Spíš naopak současný stav je dalším argumentem proč šachy do škol zavádět.

 

A konečně lidi co tu parodují, ať zavedeme piškvorky, pexeso atd. si asi nevšimli co všechno se na školách dělá. Mimo jiné např. lyžařský výcvik - mimochodem např. já od školy nelyžoval a nijak si nestěžuji, že je zaveden.

28.06.2012 22:15 | Autor neznámý

ja se chci jeste zeptat kolik musim na turnaji odehrat zapasu s fide elistama aby se mi to pripocetlo do prvniho ratingu, uz mam z minulyho turnaje odehrano 6 kol s fide a v aktualnim me ceka zitra v 7 kole na turnaji prvni fide elista.moc dekuju za odpoved

28.06.2012 21:56 | Autor neznámý

ata135: souhlas

Jen doplněk, momentálně si myslím, že mladí lidi potřebují více pohybu a daleko užitečnější jsou různé školní, okrskové, okresní , krajské turnaje v basketu nebo ve fotbale či čemkoliv jiném. Protože základem vzdělanostní společnosti je chtě nechtě fyzické zdraví, alespoň na určité úrovni. Ale pokud dítě 6.třídy má v průměru 70-80kg jako v Americe, mají problém se schody, s během apod., pak je něco špatně... I v BŠŠ ve školkách asi nenutí všech 200 mrňat do šachu, aby měli pěkné články a statistiky.

Taky mě pobavila informace ze Slovenska, že zavedením šachů do škol si lehce zdvojnásobili členskou základnu...

28.06.2012 17:53 | Autor neznámý

Šachy jsou úžasná hra, která člověku může pozitivně změnit způsob myšlení, ale to platí jen tam, kde je společná láska k této hře a kde trenér je skutečný kouzelník. Takové to primitivní pojetí šachů - základy, partie, mat 2. tahem, matování věží, to není nic, co by šachy oddělovalo od dámy, pyškvorek, lodí a já nevím, čeho ještě. Sedněte si někdy k analýzám partií na MČR dětí do 12 let a jestli na vás průměrní (ve smyslu průměrní účastníci MČR) hráči v této kategorii zapůsobí jako lidi, kteří už přemýšlí o životě jinak než ostatní, lépe a vyspěleji, dejte si panáka a podívejte se znovu...

Dokud to nemá významnější vliv ani na vrcholové hráče ve svých kategoriích, které hra baví a patří v ní k nejlepším, těžko hledám dostatečné důvody, které by pozitivně ovlivnil životy budoucích fotbalistů, lyžařů, zedníků nebo právníků, abych je nutil do hry, která je nebaví, ke které nemají vztah a jejichž trenér sotva rozezná střelce od dámy. V mých očích je to spíš ponížení královské hry než její propagace...

28.06.2012 16:53 | Autor neznámý

Pokud se nepletu tak:  škola hrou nemá nic společného s hraním her nebo s hraním si, ale s hraním divadelních her. Jestli si dobře vzpomínám na školu, tak to snad používali jezuité a Komenský se tím inspiroval.

28.06.2012 16:43 | Autor neznámý

Sachy do skol urcite patri, klidne i jako povinny predmet. Vzdyt vytvarna i hudebni vychova jsou taky povinne. Kdyz to jde jinde, tak proc ne u nas? K uvadenym pseudoproblemum:

1.Deti to nebavi. Toto neni relevatni argument. Kolik procent deti bavi matematika? Sachy jakozta hra bude mit urcite vyraznejsi procento tech, ktere bavit bude.

2.Nejsou ucitele. Pro ucitele neni treba zadne elo, ani 1500. Staci kdyz si dospely clovek nesachista, ale s VS vzdelanim (to ucitel mit musi) precte nejakou knizku "sachy pro zacatecniky".  Pro vyklad pravidel a zakladnich principu pak ta knizka postacuje. A dal prece neni vubec na skodu, kdyz nektery zak po trech letech porazi sveho ucitele. Nad pozicemi se da diskutovat, zeptat se na tah sach. programu, podivat se na priklady, prehravat partie, diskutovat na moznoasmi atd. Neni vubec nutne, aby u toho byl nejaky sachovy mistr. To je prave "skola hrou".

3.Neni vybaveni. Jak bylo zmineno, v nejhorsim pripade si mohou sachy donest deti samy.

Co se tyce hodnoceni, tak znamka po trech letech vyuky by mohla priblizne odpovidat ziskane VT.

28.06.2012 15:27 | Autor neznámý

Tak tohle pořekadlo má zjevně mezinárodní platnost.

28.06.2012 15:19 | Autor neznámý

 "Je to utopie, co napsal ten idiot jano90, mládež se toho nechytne mají spíš zálibu v jiných věcech. Spousta školáku nemá ráda matiku a když jím něco někdo nadiktuje tak to většinou selhává, celý projekt je jeden velký omyl."

keby len matematiku ti skolaci nemali radi. ale dokonca ani cestinu, literaturu a elementarnu logiku, ked nechapu co je to ironia.

my mame na to pekne porekadlo: pre hlupaka je kazdy hlupy.

28.06.2012 14:56 | Autor neznámý

Jako osobní příspěvek k zavádění šachů jako předmětu do škol jsem si dovolil malou tabulku - aby bylo hodnocení objektivní... Podotýkám, že uvažuji o hodnocení na konci 4. třídy, tedy po 3 letech výuky. Předpokládám, že se podaří masově zajistit špičkové učitele, jak to chtěl pan Žilka.

Známka 1 - titul GM, známka 2  - titul IM + splněna alespoň jedna norma GM, známka 3 - titul IM, známka 4 - splněna alespoň 1 norma IM. Jistě by mohly být polehčující okolnosti např. vítězství ve světovém poháru, MS jednotlivců (vzhledem k jeho cyklu to ovšem žáček nemusí stihnout) či slušnějším mezin. turnaji (např. Wijk nebo Talův memoriál).

 

28.06.2012 14:45 | Autor neznámý

Zapomínáme, že výchova k čemukoliv (a vzdělávání také) se nikdy neobešla a nadále neobjde bez donucování. Možná u malé části populace, možná je to lepší u dospělých (jelikož společnost má sofistikované nátlakové prostředky). Zkuste nechat matematiku nebo češtinu na principu dobrovolnosti... 

Mimochodem, pane 88, není to trochu únavné vystřídat za dva dny 3 jména?

28.06.2012 14:19 | Autor neznámý

To Poutnik: Souhlas. Těžko uvěřit, že tento článek napsal VŠ pedagog. Možná právě tady je ten zakopaný pes...:) Nevím jak někdo může porovnávat šachy s literaturou, jazyky nebo matematikou nebo fyzikou.

Šachy na školách fungovaly už hodně dávno, a nebylo třeba nějakých programů, já jsem do jednoho takového chodil, a rád, a rád na to vzpomínám. Ale že bych měl své děti nutit do nějaké činnosti...

To asi ne. Šachy na školách jsou na úrovni kreslení nebo hudebky. Takže dobrovolně ano, ne známkovat, to je pitomost.

 

28.06.2012 13:55 | Autor neznámý

Je to utopie, co napsal ten idiot jano90, mládež se toho nechytne mají spíš zálibu v jiných věcech. Spousta školáku nemá ráda matiku a když jím něco někdo nadiktuje tak to většinou selhává, celý projekt je jeden velký omyl.

28.06.2012 12:58 | Autor neznámý

 podla mna by mali mat ziaci povinne predmety sachy, damu, clovece nehnevaj sa, krasokorculovanie, jogu, zolika, hru na gitaru, krizovky a nepovinny predmet pre tych snazivejsich pismenkove sudoku.

28.06.2012 12:43 | Autor neznámý

Je zvláštní, že se objevuje tolik lidí, kteří naprosto ví, jak by to bylo správné aniž by měli představu o tom, jak to ve skutečnosti funguje v praxi. K metodické příručce - ta už opravdu existuje stejně jako už byla uskutečněna školení pedagogů na program Šachová školička. Na půdě Moravskoslezského kraje trénujeme několik škol i mateřských školek s výraznými úspěchy a ohlasy. Konkrétně ve školkách si především rodiče spolupráci pochvalují a přímo vyžadují šachy pro své dítě po nástupu do školy. Vše je to o přístupu lidí. A pokud se z příkazu Ministerstva budou peníze tlačit na školu, kde bude předmět šachy z donucení a nikdo o něj nebude mít zájem, budou to jen vyhozené peníze. Naproti tomu školy v našem území působnosti nepotřebují dotace k fungování šachu na jejich škole.

28.06.2012 12:06 | Autor neznámý

@ata135 to mě taky dost zarazilo - dospělý člověk s 1500 ELO - kurňa, vždyť to za pár měsíců může taky být půlka žáků na vyšší úrovni než učitel... To by pak byl asi potřeba ještě nějaký 2. stupeň...

28.06.2012 11:28 | Autor neznámý

jako byvaly ucitel (a i byvaly trener) si troufam tvrdit, ze vetsina skol nema (a ani nebude mit) k dispozici lidi, kteri by dokazali deti naucit vic nez jenom zaklady sachu ... nejake strategicke mysleni, zhodnoceni a analyzu pozice, plan hry, tohle tezko muze ucit nekdo, kdo sam podobne dovednosti neovlada, a obavam se, ze podobne zalezitosti se ucitel z prirucek a metodickych materialu nenauci, pokud k tomu sam nema nejake predpoklady.

a popravde receno, ten kdo to strategicke a analyticke mysleni ma, ten zase obvykle nezustane ve skolstvi ... protoze podobne dovednosti jsou pomerne slusne ohodnoceny i v soukromem sektoru, a tech par nadsencu to pravdepodobne nevytrhne.

takze sachy na skolach klidne, jako krouzek tam, kde na to jsou dostatecne lidske zdroje, ale rozhodne ne jako povinny (nebo povinne volitelny) predmet, protoze tolik schopnych treneru proste nemame, a dokud to nebude nejakym rozumnym zpusobem financovane, tak mit ani nebudeme. nakup materialu a zajisteni vhodnych prostor jsou totiz jenom casti nakladu, ktere jsou na neco podobneho potreba.

28.06.2012 11:16 | Autor neznámý

Bond: To radši hodím šimpanzovi do klece tři bedny, pověsím mu na strop banán a budu se od něj učit, jak se k němu dostane. Ale OK, když hráč s elo 1500 má učit šachy jako povinný předmět na státní škole a všichni s tím souhlasí... w/e, po nás ať příjde potopa...

Dotaz: Taky poznám pampelišku, můžu jít učit přírodopis?

28.06.2012 10:49 | Autor neznámý

Mně se ten nápad se zavedením šachu do škol líbí - ale myslím, že by to měl být nepovinný předmět. Pokud si představím, že ve třídě je 30 dětí, z nichž polovina má o šachy zájem, ale ty další nikdy bavit nebudou, tak by pro učitele bylo určitě lepší, aby se věnoval těm, které šachy baví. A ty ostatní si mohou vybrat jiný předmět, který jim bude vyhovovat líp. Z vlastní zkušenosti ze svých školních let vím, že je utrpení se učit něco, nač nemám talent a v životě mi k ničemu nebude. V mém případě šlo o výtvarnou výchovu, na kreslení jsem byl úplný antitalent a nebýt toho, že jsem z ostatních předmětů měl jedničky, tak bych snad propadl. Zkrátka chci říct, že považuji za hloupost nutit hrát šachy i děti, které na to nemají hlavu. Dosáhneme tím jenom toho, že mohou začít tuto hru nenávidět, což určitě není záměrem projektu.... 

28.06.2012 10:43 | Autor neznámý

Bond: Předběhl jste mě. Jen poznámka - pokud něco tuneluji, nedělám to z úmyslem dát výtěžek na cokoliv obecně prospěšného...

28.06.2012 10:40 | Autor neznámý

Pokud bude nějaká metodika/učebnice, tak důležitější je pozitivní vztah učitele k šachu, než nějaké ELO nebo trenérská akreditace. Tyto kurzy nemají za cíl produkovat velmistry (alespoň ne přímo), ale seznámit děti se základy a krásou hry. Taktika a strategie asi nepůjdou do hloubky. Kde by se vzal dostatek vyučujících např. s ELO 2000 na větší počet škol? Pěkně po popsal wlk v bodě 3...

28.06.2012 10:37 | Autor neznámý

@Ata: to je většinou podstata nedorozumění - nejde o to vychovávat ze všech děcek profesionální šachisty ale vychovat z nich myslící lidi. Dneska když se člověk podívá třeba na různá diskuzní fóra, tak si říká proboha kam to školství spěje.

P.S. Ten argument k bodu 1) je přesný, to bychom museli všechny školy zavřít, kdyby se vyučovalo jen to, co všem dětem vyhovuje. A bod 3) je samozřejmě otázkou financí jako vždy - tady stačí jenom vytunelovat o nějaký ten milión méně a dát to na něco užitečného, třeba šachy na školách

28.06.2012 10:07 | Autor neznámý

Mně se myšlenka šachy do škol nelíbí, hlavně kvůli bodům 1 a 3. K článku bych asi jen reagoval na to, že to mají učit lidi s elem 1500 s třetí výkonnostní třídou!  WTF?

edit: moje první elo v devíti letech bylo 1820

28.06.2012 09:30 | Autor neznámý

Myslím, že autor inak veľmi pekného článku vidí situáciu na Slovensku cez ružové okuliare. Bez ohľadu na všetku aktivitu šachistov, snahu funkcionárov, schválenie nariadení ministerstvom, atď..., o šachu na školách rozhodujú tri skupiny: 1. Rodičia, tí väčšinou záujem majú. Aby som citoval českú už klasiku http://www.youtube.com/watch?v=O5d-mcCUKpo... Ukaž mi ženskou, která by chtěla mít blbý děti. Neznám takovou... 2. Škola, jej vedenie. Tá len ocení nízkonákladovú zmysluplnú činnosť, kde nemusí okrem bežnej triedy zabezpečiť takmer nič. Ak sa tým zlepší celkový prospech, tým lepšie. 3.Kľúčový je bod Nemáme na to kvalifikované učitele. Tréner, učiteľ šachu, ktorý chce viesť krúžok si cestu do školy nájde, ak neuspeje v prvej, príde do druhej, či do domu detí, klubu... Otázkou je, či ho to po prvej výplate neprestane baviť. A urobiť si z toho jediný zdroj obživy mi evokuje ekonomickú samovraždu. Riaditeľ školy je rád, že môže dať zopár chcechtákov naviac vlastným zamestnancom (ktorých platí aj keď mizerne štát, ale šachového trénera nie) a preto sú v školách krúžky, na ktoré sú títo ľudia spôsobilí. Platiť externistu je luxus. Takže našou cieľovou skupinou sú učitelia-šachisti, ktorých je ako šafránu. Preto treba ísť najprv na pedfakultu a dlhodobo prednášať budúcim učiteľom všetky naše múdrosti (a ešte predtým na to získať akreditáciu a zdatných prednášajúcich, ala p. Gonsior, urobiť metodiky, atď...). A potom po x-rokoch snáď bude takých ľudí viac. Každému držím palce :-)

28.06.2012 09:28 | Autor neznámý

 Sachy jsem zacala na Islandu ucit pred deviti lety. Prvnaky mame trosku mladsi, do skol nastupuji v peti letech. Zacatky byly hodne tezke. Naprosto jsem postradala pedagogicke vzdelani a metodicky material vhodny pro tak male deti.

Tak jsem holt procetla par knih na temata pedagogicka, konzultovala postupy zkusenejsich ucitelu. Casem jsem se dostala do kontaktu s ceskou Figurkou, ziskala i nejake dalsi zahranicni materialy a na jejich zaklade vytvorila sve vlastni cvicebnice pro zacatecniky.

V krouzku rozhodne nemam jen deti prudce nadane, snazim se cvicebnice vytvaret tak, aby kazde dite mohlo vyresit alespon zakladni ukoly. 

V soucasne chvili nemusim deti do sachu nutit, naopak po celou dobu skolniho roku dokonce prichazeji deti nove, ktere by si chtely sachy taky vyzkouset. Deti vypadaji nadmiru spokojene, spousta z nich dokonce prosi o dalsi a dalsi cvicebnice. Porad se na neco ptaji, na konci hodiny se jim ale vubec nechce jit domu. 

Cili ja rikam, ze sachy se na skolach ucit daji, jen clovek musi vedet jak. Pedagogicke vzdelani ucitele a alespon zakladni znalost sachu s metodickou podporou mi pripadaji pro vyuku zacatecniku jako naprosto dostacujici. Vyborne by bylo, kdyby se mely kam podit nejnadanejsi deti, u nas pokrocilejsi jedince muzeme poslat napriklad do sachove skoly.

 

28.06.2012 09:08 | Autor neznámý

Ne tak není to chyba překladu, je to chyba výkladu

28.06.2012 08:53 | Autor neznámý

Jojo, dobrý článek, snad jen jedna technická - Komenský nikdy nepoužil výraz "škola hrou", to je jen chyba překladu z latiny

28.06.2012 08:35 | Autor neznámý

Výstižné.  V Kuřimi s výukou šachu letos začneme na jedné ZŠ a MŠ. Díky za pěkný článek.

28.06.2012 07:38 | Autor neznámý

Autor začíná tím, že pozorují problémy studentů a jejich nedostatky.

Navrhuje šachy jako řešení. Ale proč nám neposkytne analýzu problému? Minulé generace ve školách šachy neměli a byly na tom ve sledovaných faktorech lépe. Tedy problém je úplně jinde a místo, aby problém odstranili nabízejí zavedení šachu. Naprosto špatně. Když mi vznikne problém, hledám příčinu a snažím se o nápravu tam kde vznikla chyba. Respektive v jedné větě vysvětlí, že o příčině ví, ale že by to bylo na jiný článek.

Omyl, ten článek bez toho, aby obsahoval důvod proč problém vznikl nemá smysl. Proč k takové situaci došlo je naopak klíčové pro rozhodování, jestli šachy jsou tím nejlepším řešením. Když už hledat paralelu k šachu, tak jsme dospěli do pozice, kde nám autor nabízí variantu, aniž by nám poskytl rozbor pozice, což je přeci nesmyslný postup. Nejprve je nutné zhodnotit postavení, jeho aspekty a pak teprve nabízet řešení. A rozhodně ne pouze jediné řešení bez srovnání s jinými možnými..... Příjde mi to, jako když hraje začátečník šachy, chce zahrát určitý tah, který je mu sympatický a ohodnotí pozici, tak aby získal pro svůj tah argumenty....  Jestli autor hraje šachy, pak je vidět, že ho nenaučili to co měli. Nejprve analýza = zhodnocení = návrhy variant = předpokládaný dopad... V článku je pouze stav skutečnosti a jediná varianta řešení... jeden z nejhorších příspěvků NSS.