Ve městě „mladých“ vítězí „starý páky“

08.10.2014 06:16 | ostatní turnaje

Havířov-tohle město „mladých“ má už svůj zenit za sebou. S pádem hornictví a hutnictví v severomoravském regionu se tato velká noclehárna(město bez vlastního průmyslu), stala pastí.

Kdo nechce navštěvovat Úřad práce (jeden z nejvíce navštěvovaných v celém Česku..) -musí vyjet za prací ven. A tak mladí prchají. Zůstavuj většinou důchodci- ze štědrých havířských důchodů pro sebe či své manželky-vdovy, drží místní podnikatelé v hospodách, kavárnách a cukrárnách..

Organizovat zde šachový turnaj znamená najít sponzora- a to je nesmírně těžké. Přesto se to šachovému oddílu Baník Havířov daří- a můj upřímný obdiv, že dokážou udržet tradici těchto turnajů. Absolvoval jsem letos tři turnaje ze čtyř v tomto šachově nesmírně silném regionu ( a o předchozích jsem podal reportáže na Novoborském). Proto se snažím i nyní. Megalomanský „Ostravský koník“ se silnou mediální podporou a hlavně štědrých peněz města a ostatních sponzorů. Skromný „polský“ turnaj v Karviné- díky Polákům, kteří to maj fakt kousek je to docela past pro případné snaživce z Čech vylepšít si Elo (smajlík). A vysloveně domácí turnaj v Havířově.

Žádní cizinci (nepočítajíci ovšem Kislinského, mající české občanství, ale mluvícího zásadně rusky..), ovšem skvadra „pardálů“ z Ostravy a blízkého okolí. A ovšem davy mlaďochů z orlovské šachové líhně.. Pokud si i tady někdo myslí, že si může „lehce“ vylepšit Elo- je na těžkém omylu..

Vítěz  Kislinsky ovšem vyhrál způsobem start-cíl. Skutečně na takových turnajích nemá konkurenci a je radost pozorovat, jak níčí s velkou lehkostí, svým nátlakovým stylem ala Tal, jednoho soupeře za druhým.

Sympatický vítěz turnaje-ve své nezbytné černé bundě, ve které ho vidím snad pořád..

O jeho vítězství jej mohlo připravit pouze jedno-jak černým humorem mu říkal Pepa Lys:“Zavolám Putinovi, at tě veme na Ukrajinu!“( No se situace v Rusku skutečně mrazí a mám velké obavy. Znám totiž velice dobře mentalitu Rusů…).

Druhé místo velmistra Vládi Talla není rovněž překvapením, byť měl místy problémy.. S Kislinskym sehrál zajímavou bojovnou partii, kterou ovšem s bílýma nakonec prohrál- čímž bylo o prvním místě rozhodnuto.


-
. kolo -

O další místa se ovšem rozpoutal boj. A bylo to všechno jak na houpačce! Mnozí z favoritů těžce nabírali dech. Souboje s omladinou s Elem okolo 1400 -1700 je stala spousty sil. Vidím po prvním kole nešťastného Didiho :“ To je v háji, prohrál jsem s tisícčtyřicítkou. Víš kolik ztratím Elo?“ (Ach to nešťastné Elo-všichni jsou z něho hin!). Utěšuji ho- a on skutečně nasadí k mocnému výkonu, kdy třebas s velmistrem Tallou vezme nabídku remizi, kdy to mohl klidně zkoušet (to víš, když ti nabídne remiz velmistr..), aby pak šťastlivě vyhrál s Pavlem Podlesným a vyhnul se léčce Pepy Lyse (už, už chtěl potáhnout prohrávající tah..) a skončil na skvělém místě.

Dvě „těžké váhy „ českého šachu- souboj Didi-Lys  v posledním kole pozoruje Zabystrzan

Smolař byl Pavel Podlesný- jak dokázal prohrát některé partie je naprosto neskutečné..Mimo vzpomínané porážky s Didim (prohrát to bylo uměním!) třebas s Lysem..

Pepa Lys měl pro něj až neskutečný start, jeden bodík ze tří-přičemž nehrál s žádnými esy..Přesto se nezlomil a jak je u něj zvykem, další soupeře doslova vyseděl, kladoucí jim vždy za každých okolnosti těžké otázky k řešení..

Těch „houpaček“ ovšem bylo na tomto turnaji desítky- až příliš moc těžkých chyb (o spoustu jsem se přičinil k radosti soupeřů i já-smajlík). Jsem si vzpomněl na slova Pepy Michenky:“ Když hostuji v 1. či 2. Lize- je to obrovský rozdíl oproti zápasům v  extralize. Tam pěšec či lepší pozic  má rozhodující roli. Tady- vůbec nic se neděje a partie se pravidelně co tři-čtyři tahy otáčí! Je to adrenalin-nikdy nevíš, jak zápas skončí!“

No- a v tom to právě je! Každý má šanci –a člověk alespoň chápe, jak jsou ty šachy, díky těm chybám, krásné-„nepropočitatelné“..

Když zde bylo tolik mlaďochů-roste zde nový Navara? Zase si vzpomínám na rozhovor s Péťou Veličkou, mimo jiné trenérem mnohých nadějí.. Zda zná někoho, kdo by  někdy mohl Navaru nahradit.. Smutně se pousmál:“ Znám, ale momentálně je v olomoucké věznici..“.

Je strašně těžké v šachu (ale i v jiných sportech)  uspět-a to čím dál více, úměrně počtů vlků vrhající se „na kořist“. Je nutno skloubit obrovský talent s neskutečnou dřinou- a navíc mít určitou drzost- a zároveň pokoru. Kdo to dokáže?

Jedem klučina se mi líbil (asi i proto, že jsem ho- po čtyřhodinovém boji-porazil..).Neuman Filip, ročník 2005(!). Má v sobě dost dětské drzosti- ale i dospělácké (dáli se tomu tak říci..) chování. Devět let..Jeho výsledek na pohled není bombastický- ale čísla klamou! Myslím si,že by mohl něco dokázat. Navíc má velkou podporu v tátovi, který s ním jezdí a byť hraje slabě, alespoň hraje, aby na syna nečekal zbůhdarma! Tento přístup, otec-syn, se mi líbil!



K svému výsledku-asi bych měl skutečně už jenom o šachu psát, než ho hrát. Pravda, když člověk vůbec netrénuje a pak si navíc střihne turnaj při práci, což znamená ve čtyři hodiny vstávat, pak tak tak stíhat zahájení kola v 16 hodin a hrát třebas do 20 30 hodin (což se mi stalo 2x)- má toho fakt plný brejle a diví se, proč dobrovolně dělá takový blbosti ( a když na otázku známých kolik to hodí odpovídám, že nic- ba právě naopak platím 700 očí za startovné- tak to vůbec už ne chápou…) Zvláště „parádní“ závěr,kdy jsem prohrál s rodinou Šrámků velice ostudně-nelze hodnotit jinak, než úplný propadák a ztrátu jakéhokoliv svého vnitřního já!


Na rodinu Šrámků dlouho nezapomenu! :)

Ale což- takový už je život- většinu z nás čeká více porážek než vítězství- přesto se z toho nezblázníme a šlapme tím životem dál.. Možná krásný příklad rozhovoru s extravagantním básníkem J.H.Krchovským. Na otázku-„Z čeho pociťujete tu bolest,patrnou z vašich veršů“  odpověděl: „No ne, nějaký ty světlé momenty v životě..Ono je to tak, jako když si hraje kočka s myší, má ji polapenou, postupně ji drásá, ale pak ji to v prvé řadě přestane bavit-myš pustí, dá ji nějakou naději, aby si myslela že má šanci uniknout a chvíli si myslela, že kočka už ji nedostihne- a o to je pak horší, až ji pak chytne..“

Tohle by se dalo napsat o mých partiích kdy jsem většinou v pozici oný myši- ale vůbec o turnajích hraných švýcarem, kdy každá výhra se slabším vás posouvá vzhůru a jste plný nadějí- a pak ale logicky přijde silný hráč- a jste zase dole..

Přesto- je fajň hrát šachy a „dobrovolně trpět“-:) !

Na závěr poděkování pořadatelům turnaje a přání, ať se podaří zajistit i další ročník tohoto tradičního turnaje.



Jirka Hurta


(připojujeme omluvu redakce, za pozdnější vydání)

6x 4976x
Fotogalerie
Komentáře (6) Aktualizovat Zobrazit pouze mnou komentované
cheers

Děkuji za hezký článek. Dají se někde stáhnout partie z tohoto turnaje?

+0 /-0 | 09.10.2014 20:57

yasne

to Drahil ..... občanství nebo federace není podstata článku ..... každopádně hraje pod vlajkou ČR a dobře :-)

+0 /-0 | 08.10.2014 19:10

Drahil

Když tvrdíte, že Kyslík má české občanství, tak předpokládám, že to máte ověřené...Hraje pod českou federací, ale federace se dá měnit jako ponožky, jako třeba u Movsesjana, který hrál pod českou, arménskou, slovenskou federací, ale české občanství nikdy nedostal (přestože o ně žádal). Proto mě docela zarazilo, že Kyslík dostal české občanství, zvlášť když česky nemluví(neumí), což je jedna z podmínek pro udělení občanství...Zvlášť, když bydlí za normálních okolností v Kyjevě... Jestli vy si trošičku v článku nevymýšlíte...

+0 /-0 | 08.10.2014 13:49

reuben
Veľmi pekne napísané, autorovi patrí poďakovanie.
+0 /-0 | 08.10.2014 12:41

yasne

pěkný článek :-)

+0 /-0 | 08.10.2014 09:31

kuřimák

Krásný a přitom nepřikrášlený pravdivý článek! A vlastně je i nadčasový, takže ani pozdní vydání redakce mu neublížilo. :-) Před autorem smekám.

+0 /-0 | 08.10.2014 08:05