Prague International Chess Festival

Terminologie šachových situací (4.)

10.02.2019 18:01 | Ostatní

V závěrečném dílu seriálu přinášíme další odborné pojmy pro určité specifické šachové situace.

  1. Žeru v šeru

Sekvence několika tahů, kdy hráč v nejasné pozici (tj. v šeru) bere (tj. žere) soupeři další a další materiál, neohlížeje se na ostatní parametry šachové pozice.

Znalci díla Járy Cimrmana si jistě pamatují, že Mistr byl znepokojen tím, jak jsou rýmy v básních a písních nedokonalé (např. „beru / v šeru“), a toužil po dokonalém souzvuku. Zavedl, a pak ve své tvorbě uplatňoval tzv. absolutní rým (např. „Naše staré hodiny / bijí čtyři hodiny“). Pro šachovou praxi zkusíme zavést pojem takřka absolutní rým: „žeru v šeru“. Příkladů, kdy propadl hráč šachové bulimii, bychom našli hodně. My jsme pro vás připravili extrémně „šerovitou“ partii z letošní TATA Steel Masters: Rapport – Kramnik, 2019. Bulimický záchvat předvedl maďarský mládenec mezi 29. a 32. tahem, kdy pozřel postupně čtyři černé pěšce, aniž by sám utrpěl jakoukoliv materiální újmu.

  1. Vlezl mi do uší

Sebevražda nalehnutím na soupeřovu jezdcovou vidličku.

Tento anatomicko-akrobatický termín zavedl v ÚDA Praha před čtyřiceti lety Jiří Láník, šachista s netradičními strategickými postupy („Kde má soupeř krále? Nic jiného mne nezajímá!“), kterými udivoval nejen své protihráče, ale – v zápasech dorosteneckých družstev – i spoluhráče. Termín „uši“ doplňuje zažitý pojem vidlička. Uši jsou specializovány pouze na jezdce, obecnou vidličku mohou do soupeře zapíchnout i ostatní figury. Situace „vlezl mi do uší“ popisuje okamžik, kdy soupeř svým tahem způsobí, že mohu jezdcovou vidličku (tj. uši) nasadit. Kdyby si soupeř dal pozor, tak by do uší nevlezl. Tedy uši jsou přímým důsledkem chyby. Uši mají několik odnoží. Například: Uši přes celé plátno je případ „rozpažené“ jezdcové vidličky (B: Jc6, Č: Ke7, Da5). Ušima zpívá celá rodina: jezdcová vidlička na všechno okolo (B: Jc6, Č: Ke7, Da5, Vb8, Sd4).

Vzpomínám si, jak kolega Petr Rákosník ohromil pospávající tramvaj, když jsme jeli Prahou pozdě večer ze zápasu družstev. Vzrušen ze své výhry nahlas popisoval, jak to v jeho partii probíhalo. Odborný monolog zakončil dramatickým výkřikem: „A nakonec přišla jeho bota, vlezl mi do uší!“

Do uší je možné vlézt kdykoliv, pokud má soupeř jezdce. Pro typický příklad takové chyby se vydejme do Moskvy, kdy při přeboru SSSR v roce 1952 nebohý Alexander Toluš po dlouhé a nepříliš vydařené partii vlezl do uší (37. Sb5-e2 ??) v koncovce D+S proti D+J. Tyto uši pouze dokonaly dílo zkázy.

Výrazně bolestnější závěr partie zažil Nigel Short, který se určitě těšil, jak svou soupeřku Sie Ťün (čtyřnásobnou mistryni světa) potrápí v koncovce s pěšcem více. Uši, do kterých vlezl, byly jednoduché a ultimativní. A bystrá Číňanka mu uši nasadila.

  1. Skutečné déjà vu

„Zatraceně, přehlédl jsem dvakrát v jedné partie stejný tah!“

Déjà vu je psychologický jev – „to už jsem viděl!“ – zpravidla klamný. Nicméně v šachové partii se občas přihodí skutečné déjà vu. Opakování stejného obratu, popř. stejného tahu. Ukážeme si tento efekt na starobylé partii rakousko-uherského šachisty Rudolfa Charouska, velké naděje světového šachu. Než Charousek zemřel v roce 1900 v pouhých 26 letech na tuberkulózu, sehrál řadu památných partií. Partie Charousek – Shallop Kolín nad Rýnem, 1898, mezi ně sice nepatří, Charousek ji vyhrál bez velkých potíží, ale obsahuje dokonalou ukázku skutečného déjà vu. Oba Charouskovi jezdci navštívili nečekaně pole c5, nic si nedělaje z toho, že na d6 stojí černý pěšec. Prvním tahem 23. Jc5 získal Charousek převahu, druhým tahem 31.Jc5 partii dovyhrál.

  1. Rozdílová figura

Mimořádně zdatná figura, která rozhodne o výsledku partie.

Pojem rozdílový hráč se ve sportovní terminologii (kolektivní sporty: především fotbal, hokej, basketbal apod.) používá pro hráče či hráčku, kteří vynikají svými schopnostmi nad ostatními spoluhráči i protihráči. A tak začasto utkání rozhodují. Třeba Messi a Ronaldo. Dříve Pepi Bican, Dominik Hašek, Michael Jordan atp.

Rozdílová figura dokáže vykonat během šachové partie spoustu práce, vrhá se sveřepě na soupeře, bere, co se ji připlete do cesty, tu hrozí nalevo, tu hrozí dopředu, občas vykoná (na rozdíl od Messiho a Ronalda) i užitečnou obranářskou práci. Prostě a jednoduše: Rozhodne partii.

Mimořádnou rozdílovou figuru použil mladý Lothar Schmid (možná si ho pamatujete jako rozhodčího v zápase Spasskij-Fischer, 1972) v partii s koryfejem starých časů, Jefimem Bogoljubovem v roce 1949. V partii, která má 25. tahů, vykonal černý koník tahů třináct (tj. 52%), slupl postupně dva pěšce, jednoho jezdce, dvě věže a celou dámu. Po skončení partie byl koník odměněn plným žlabem zlaťoučkého žita a pečlivě vyhřebelcován.

Rozdílová figura však může mít i záporné znaménko. Občas se přihodí, že se nějaké figura zatoulá tak, že nemá kudy se do hry zapojit. Zpravidla se takto daří zneprovoznit střelce. Ukázkovou zápornou rozdílovou figurou je bílý střelec v partii Kalka – Ponomarjov)1999. Všimněte si, jak se během pár tahů stala (společným úsilím obou hráčů) z hrozivého střelce na poli c4 totální mrtvola na poli b1.

  1. Vratná chyba (aneb: Vlastně se nic nestalo)

Nečekaná chyba jednoho hráče je protivníkem naprosto ignorována.

Motory zpravidla nestačí kroutit nad takovou situací hlavou a protáčet ručičku, která ukazuje hodnocení pozice. Posloupnost hodnocení tří pozic bezprostředně za sebou může vypadat třeba takto:

  • +0.72

  • -1.59

  • +0.90

Přesně takto hodnotí můj motor průběh šesté partie (tahy 26. a 27.) o titul mistra světa Carlsen – Ánand, 2014. V poklidné partii s mírnou, avšak nezpochybnitelnou převahou si Carlsen nedal majzla a tahem 26.Kc1-d2?? nabídl Ánandovi jednoduchou taktickou možnost. Inda vůbec nenapadlo kontrolovat, zda Nor neudělal chybu, a tak minul vyhrávající 26. … Jg6xe5. Díky mezišachu na c4 je tento, dosud nepoužitelný výpad, náhle uskutečnitelný. Je pravděpodobné, že si Ánand během partie všiml, co provedl, přesněji: neprovedl, a horší pozici zcela dopokazil. Carlsen se ujal v zápase vedení a už ho nepustil.


Petr Sýkora a kolektiv 

3x 4708x Petr Boleslav
Fotogalerie
Komentáře (3) Aktualizovat
11.02.2019 20:43 | 64

Od Alexandra Kazimiroviče Toluše se dalo čekat, že něco pokazí.

11.02.2019 19:23 | David Navara

Pěkný článek! Jen dodám, že v té zmiňované partii Toluš - Simagin z roku 1952 černý po 37.Se2? prokázal simaginaci.

10.02.2019 23:42 | pawel

Zajímavé, poučil jsem se, děkuji, nic ze šachových termínů jsem neznal, ačkoliv jsem hodně šachových hospod a kaváren prošel. Ale jak se říká, jiný kraj, jiný mrav ...a také jiná řeč.

Jen hlášku z Cimrmana, tak tu znám.

Ale není mi jasný pojem "skutečné deja vu". Psychologický termín "deja vu" je právě prožitá věc, která se mi v mozku zrodí, že jsem ji již někdy viděl nebo prožil, což není pravda. Je to kvůli tomu, že levá a pravá hemisféra mozku si uloží v jiném čase a mozek v tu chvíli nepozná, zda rozdíl času je desetina vteřiny nebo roky.  

Věc, která se opravdu vyskytne jednou i podruhé za delší časový úsek není "deja vu", ani "skutečná deja vu" ale dvakrát stejná věc, prožitá, viděná.

Pomohl bych si také Cimrmanem,  pojem "skutečné duja vu" ve slova smyslu článku bych přirovnal k hlášce z Nejisté sezóny:  "Já nevím, já bych se nerad pouštěl do rozboru toho termínu "pozitivní, konstruktivní satira"; kdo ví, jestli už v tom spojení těch slov není něco neřešitelného" :) 

Připravuje se