Alien Chess

Terminologie šachových situací (1.)

23.09.2018 07:00 | Ostatní

Zatímco v zahájení máme pojmenované skoro všechny možné i nemožné varianty, tak střední hra, a koncovka jsou (co se týká zažité terminologie) na tom podstatně hůře.

Zkusme to napravit a pojmenovat některé dosud bezejmenné situace, které se na šachovnici vyskytují. Něco už bylo vymyšleno. Například Torreho mlýnek, besná veža (byla by škoda tento krásný slovenský poetický termín nějak do češtiny překládat), královská procházka, vidlička, dušený mat… Možná si vzpomenete ještě na nějaké jiné termíny. Nicméně předpokládám, že jich mnoho není. Proto se pokoušíme vymyslet a šachovému národu vnutit několik dalších označení. Třeba budeme úspěšní a kromě obroušených úsloví typu: „Zbyla mi besná věža“, „Dal jsem mu vidle“, „Dostal jsem dušený mat“ budeme zanedlouho používat obraty: „Jen tak tak jsem se vyhnul Bernsteinovu patu“, „Měli jsme v pozici mnoho maršálských holí“, „Pomohly mi Jansovy schody“.

Tento článek by mohl být prvním dílem nepravidelného seriálu; pokud bude mít čtenáři zájem. Náš badatelský a vědecký tým má v rozpracovány další nové termíny a situace.

  1. Bernsteinův pat

Nečekaný pat uprostřed šachovnice jako záchrana před jistou prohrou.

Partii) si přehrajte celou, nikoliv jen poslední tři klíčové (patící), pro Vasilije Smyslova smutné tahy. Budoucí mistr světa partii se starým pánem (Bernsteinovi bylo 64 let) založil pozičně, trpělivě, tzv. „na výdrž“ a postupně získával převahu. Když při dohrávání na šachovnici vznikla technicky vyhraná věžovka se dvěma pěšci více, Smyslovova pověstná ostražitost se někam naprosto vytratila (59. … b3-b2??), pravděpodobně zahnána vítěznou euforií a neodbytnou otázkou „proč se ten dědula nechce vzdát?“ A tak Bernstein mohl „remízoslavně“ přebít soupeřovu triviální taktiku nečekaným (pro Smyslova) patovým obrázkem.

  1. Hortův praporek

Překročení času v okamžiku, kdy je hráč vyhraný a zapomene na čas.

Všichni to známe. Pozice v partii nás tak pohltí, že zapomeneme, že se náš čas krátí. Zpravidla z tohoto bezčasového rozjímání včas (popř. na poslední chvíli) procitneme. Podíváme se na displej nebo číselník hodin a rychle vystřízlivíme. Avšak někdy se stane, že ponoření do čistě šachového problému je tak hluboké, že Čas (a tedy i soupeř) zvítězí. Asi nejhorší neštěstí tohoto druhu se přihodilo československému velmistru Vlastimilu Hortovi v klíčové 11. partii čtvrtfinálového zápasu Spasskij – Hort, v turnaji kandidátů v roce 1977 v Reykjavíku. Zatímco forma exmistra světa byla, řekněme, už několik let kolísavá, tak Vlastimil Hort zažívá svá nejlepší léta. Před předposlední jedenáctou partií je stav nerozhodný a čeká se urputný boj. V dámské indické se Hort (černý) nebojí pozice s visícími pěšci c5-d5 a v zápletkách Spasského elegantně přehraje. Po 35. tahu bílého je sice Hort o pěšce kratší, ale jeho útok ve spolupráci se strašlivým pěšcem c2 je smrtící. Zkusme nahlédnout do hlavy Vlastimila Horta po Spasského tahu 35. Sb6-c5…

„To je nádhera! Tak kudy ho dorazím? Třeba takto: vyměním střelce, pak pohrozím matem, až ho pokryje, pohrozím dalším matem, a ten už pokrýt nejde, vlastně jde, ale to získám dámu za věž. Super! To se mi ta partie povedla. Jupí! A pozítří stačí remizovat bílými. To nebude problém… Tak ještě jednou: vyměním střelce, pak pohrozím…“

„BUM!!!!“

To spadl Hortův praporek. Boris Spasskij se smutně usmívá a Vlastimil Hort procitá z blaženého snu. V poslední partii Spasskij potřebnou remízu udrží a postoupí do semifinále.

Když se tato partie dostala mezi český lid šachový, tak se (celkem logicky – je rok 1977) rozšířila hypotéza, že Vlastimil Hort nesměl z nařízení strany a vlády zápas se Spasským vyhrát. Že mu bylo nařízeno prohrát, protože sovětští šachisté jsou nejlepší na světě a neprohrávají. Podobné konspirace se netýkaly jen šachu, ale i velkých sportů: fotbalu, hokeje, apod. Pochopitelně to byl nesmysl, protože právě v roce 1977 a v letech předcházejících českoslovenští hokejisté a fotbalisté sborné komandy často a s přehledem poráželi (MS v hokeji 1976 a 1977, čtvrtfinále ME v kopané 1976).

  1. Petrosjanovo pochodové cvičení

Na šachovnici je všech osm pěšců bílého/černého a všichni se pohnuli

V zápase o titul mistra světa Petrosjan – Spasskij (1966) v sedmé partii Tigran Petrosjan přerušil sérii remíz a černými zvítězil v partii, ve které došlo k unikátní pozici. Po Petrosjanově tahu 30. … f7-f5 byly na šachovnici ještě všichni černí pěšci a každý už učinil nějaký tah. Pravda, Spasskij svým následujícím tahem 31.e4xd5 tuto ojedinělou konstelaci zrušil, nicméně Petrosjanovi pěšci pochodovali neohroženě dále a jejich razící štít Pe4-f3-g3 zanedlouho partii rozhodl.

  1. Příliš mnoho maršálských holí

Několik pěšců z obou stran spěchá do dámy v nepřehledné (pro člověka) koncovce.

Těch několik pěšců může být i docela hodně. Nemusí běžet všichni najednou, ale mohou si předávat pomyslnou štafetu. Ve slavné 13. partii zápasu Spasskij – Fischer, 1972 mělo v torně maršálskou hůl celkem sedm pěšců (2 bílí a 5 černých). Po výhře v této napínavé partii už nikdo nepochyboval, že se Robert Fischer stane novým mistrem světa.

  1. Jansovy schody

Účinná aplikace dříve viděného postupu do své partie, zpravidla v koncovce.

Kdysi dávno, v 80. letech, velmistr Vlastimil Jansa trénoval mládež v ÚDA Praha ve věžových koncovkách. Nezapomněl se pochlubit efektní a instruktážní koncovkou z partie Jansa – Geller, 1970.

V té době patřil Jefim Geller mezi absolutní světovou špičku, a tak výhra s tímto sovětským bohatýrem jistě mladého Jansu pozitivně poznamenala. Když nám Vlastimil Jansa na tréninku vítězný efektní postup ukázal a vysvětlil, nechal na sebe chvíli hledět naše obdivné zraky. Pak se potutelně usmál:

„A teď vám prozradím tajemství. Ten dlouhý manévr jsem u partie nevymyslel, pouze jsem si vzpomněl na Laskerovu studii s tímto motivem – říká se mu Laskerovy schody. A když jsem si ověřil, že ten postup půjde aplikovat, tak jsem ho zahrál.“ Genialita může někdy mít prosté pozadí…

Geller tu studii jistě znal také a nervózně na své židli poposedával, když jakýsi mládenec si ho po Laskerových schodech stáhl za vodítko až do suterénu. Určitě proklínal radu „S maladjóžu v endšpíl!“, která zrovna ten den naprosto selhala…


Pokračování příště…

Petr Sýkora a kolektiv 


26x 4966x
Fotogalerie
Komentáře (26) Aktualizovat
01.10.2018 04:44 | Kharty

@Cecilka yes

01.10.2018 02:08 | Cecilka

Jen rychlá kritika. Šachových pojmů je mnohem více, než předpokládáte. Pojem "besná veža" má hodnotu překládat do českého jazyka, kde má neméně krásné ekvivalenty. "Bernsteinův pat".. no proč ne... třeba se to ujme. "Hortův praporek" spíše vnímám jako zcela zbytečné označení pro "spadlý praporek".  "Petrosjanovo pochodové cvičení" je zbytečné.. tak můžeme pojmenovat jednu partii, která se udála, ale ne nějaký obecnější šachový jev na šachovnici. Je to také nadbytečné, úplně by stačilo napsat třeba "petrosjanova falanga", ale "pěšcová falanga" je určitě konkrétnější. "Příliš mnoho maršálských holí" mi přijde znovu nadbytečné, když řeknu "příliš mnoho pěšců" je to to samé. Ale v podstatě pokus dobrý, třeba se to opravdu kdesi ujme.  "Jansovy schody"... to opravdu ne... už dávno se jedná o "Laskerovy schody" a tak není potřeba překrývat původní zdroj novým názvem. 

25.09.2018 23:38 | capjar

Rubinus: MS hokej Praha 1978 - taky pamatuji. To bylo, tuším, po Martincově blafáku ...  

Pavel Ch: Jasně, vyhlavičkoval. Jinak jsem ještě fandil Brazilii (Socrates), ale Italové (Rossi) byli proti. 

 

25.09.2018 23:33 | simonsen

Dekuji vsem za osvetleni terminu ''besna veza" a zdravim.

25.09.2018 22:31 | Pavel Ch

Vyhlavičkoval, jinak ok. Bičovského střelu do prázdné brány po Panenkově přímáku ze strany. Šlo o postup do skupiny snů s S.Irskem a Rakouskem (to již bylo čtvrtfinále). Rozdíl mezi psanci a hrdiny je přec velmi malinký, tým rozprášili. I naši by měli šance min. 40-30-30 na semifinále.  Semifinále byl jeden z nejlepších zápasů historie, Francouzi dvakrát vedli i při penaltách, podlehli Záp. Německu. A pak v životní formě poláků o 3.místo, hrál za Posko Boniek, jasně podlehli, pamatujete? 

 

Druid: Tu básničku si pamatuji celou (jak říká Pavel Dobešwink) , někam na google ji zítra  uložím a hodím odkaz, nanašel ji strejda google.

A Panenka (2 góly z penalt) nejlepší střelec, ano, ale  bohužel i jediný.

Trápili jsme se, fandové, za mlada jak mladí v tomto století.

25.09.2018 21:44 | Rubinus

a) V 78 nám patrně v odvetě upřeli gól, když Treťjak vytáhl puk zpoza brankové čáry... Tehdy jsem to obrečel...

b) Hort schválně neprohrál. Ale ... Antišachmaty - nemohl mu být ten euforický pocit nějak vsugerován? Trocha konspiračních teorií nikdy neškodí. Ve finále by i se sovětskou pomocí asi na Korčného nestačil - a pokud náhodou ano, přišli bychom o pěkný zápas v Baguiu, protože Hort porazil Karpova jen jednou špekem, jinak s ním v té době prohrával dost pravidelně.

25.09.2018 20:23 | capjar

ad fotbalové MS 1982 ve Španělsku: Co si pamatuju, tak velkým šokem (ostudou) byla nečekaná remíza v úvodním zápasu s outsiderem Kuvajtem, když naši borci vedli a neudrželi (dostali góla střelou z dálky). Po této sprše následovala zasloužená porážka s Anglií 2:0. No a v posledním kole ve skupině potřebovali porazit Francii, které jinak stačil bod. Sice jsme prohrávali, ale z velké tlaku pouze vytěžili druhou remízu. V poslední minutě mladý francouzský obránce Amoros na poslední chvíli vykopával balon z brankové čáry. To byla, myslím, pro nás docela smůla. Ostatně Francie postoupila do další skupiny a čtvrtfdinále, podlehla až v semifinále a v zápase o třetí místo. Tehdy již za ní hráli borci jako Battiston, Tresor, Platini, Girard, Giresse, Tigana, a další. Tedy základ týmu, který následně vyhrál ME 1984 a byl bronový na MS 1986.   

25.09.2018 09:40 | Druid.Panoramix

Ke článku jen tolik... tyto termíny jsou všeobecně známé,protože hráči jsou známí, ale snad každý oddíl má svou terminologii podle hráčů, kteří v něm hrají a ta už tak známá není, protože ty hráče znají jen v daném regionu. Čistě mezi námi "Navarův vítězný pochod králem" bychom snad mohli české šachové veřejnosti předložit,že?  Jinak článek hezký, těším se na pokračování.

Pavel Chrz: v tom kvalifikačním utkání ČSSR - SSSR v roce 1981 na Pasienkoch v Bratislavě snad chtěl hrát pouze Šengelia, ten se snažil pořád útočit a pak už mu ani nepřihrávali. Kdo by si nepamatoval MS 1982 a onu básničku, která pokračovala: ..... mezi nimi známé tváře, taky Bergra, průšviháře. Všechny rázem překvapíme, když Kukučku postavíme, Kukučka je mladý rychlý, navíc odchovanec z Nitry, leč pravda visí na háku, bylo by tam moc pražáků. Tři brankáře sebou vzali, poctivě je prostřídali.... dál už mi paměť nenapovídá. :o) Na doplnění - ve třech zápasech skutečně chytali tři brankáři, Kukučka byl sice odchovanec Nitry, ale v té době hrál za Bohemians Praha a na MS byl naším nejlepším střelcem Antonín Panenka - ale oba góly dal z penalt.

25.09.2018 08:43 | pushtaq

Besná veža je odjakživa česky "šílená věž".

24.09.2018 21:55 | Pavel Ch

Zelené jablko: Tomu jsem rád a díkyyes. Já fakt po paměti, bez googlu, jména a situace jsem si nespletl. Tvrdím, že člověk si pamatuje celý život podle toho, jakou měl paměť, když se událost stala. Z nové doby si již napamatuji nic. Na černobílé obrazovce bylo vidět Blochinovi do tváře (oproti barvě na yootube), no hořký úsměv měl, ruce musel zvednout. A pak brankář jde hloupě proti míči, trochu se pokrčí a až pak jakoby ruce natáhne, když už nemá šanci na míč. Od té chvíle raději SSSR nevystřelili a konec v 88.minutě, rozhodčího to už nebavilo. Soupeřům o nic nešlo, byli první tak jako tak, nám o vše, o 2.post. místo. 

24.09.2018 20:58 | Zelené jablko

Článek moc fajn, některé motivy by jméno zasloužily, to je fakt.

Jinak jako nepamětníka mne zaujaly poznámky o fotbale a hokeji. Zajímavé je, že se o tom velice těžko dohledávají informace. Našel jsem minutové video na youtube (zadat: QWC 1982 Czechoslovakia vs. USSR 1-1 (29.11.1981)) o té remíze 1:1. Blochin tam teda gól slaví, ale kvůli kvalitě záznamu není vidět, jestli upřímně. A při vyrovnávacím gólu se sovětský brankář nekrčí, i když dobře nechytá. To nevyvracím, jen poznamenávám. V dalších dnech Olympiáda takové starosti nedovolí.

 

24.09.2018 20:44 | HonzaSvatoš

Vtipný motiv šílené věže teď byl vidět v soutěži družstev v Reykjavíku, B:Kh2, Ve3, Va7, pa4,b3,g2,g7, Č: Kg8, Vf6, Vc8, pb4. Bílý je totálně vyhraný, černý zkusil trik 1...Vg6, teď třeba 2.Vb7 a gong, přišlo ale 2.Vh3 a nyní Vxg2+ 3. Kxg2 Vc2+ a remis (bílý šel Kf1, což je po Vf2+ triviální, ještě mohl soupeře zkusit Kf3, ale po Vf2+ by měl černý remizovat.)

24.09.2018 09:51 | Morphynista

http://www.sachyceskybrod.cz/clanek.php?id=229

24.09.2018 09:40 | pawel

Ďábelská, bláznivá věž. Zbyde Ti samotná věž v prohrané pozici a tvůj král v patu. Tak s ní šachuješ a chceš, aby ti ji král nebo jiná figura sebrala. Pokud se silnější straně nepovede jí sebrat tak, aby odkryla pole tvému králi, nebo se král schoval,  tak opakovanou pozicí, patem nebo hlubokým povzdechem soupeře často doprovázeným kroucením hlavy, v lepším případě nadávkami sobě, v horším případě nadávkami Tobě, zachráníš remis. 

24.09.2018 09:20 | simonsen

Mohl bych se zeptat, co znamená přesně termín "besná veža"? Děkuji.

24.09.2018 09:19 | simonsen

Vložte obsah

23.09.2018 22:02 | Pavel Ch

David Brazina 18:16:

Ok, vše v dobrém, nezlobím se. Nic to (11:51) opravdu nemá ode mne společného s politickou situací nyní v Rusku a pohledy na ni.

My se tomu, jak naše reprezentanty nechali Rusové (resp. SSSR) bodovat,  smáli ve škole za v SSSR Brežněva. Je to dohledatelné (zmíněný MS hokej 82, kvalif fotbal 81 na 82) a zopakoval bych to stejně za v SSSR Andropova, Černěnka, Gorbačova, Jelcina i Putina, bez ohledu na (ne)přívětivost toho/kterého režimu.  Pro pamětníky: Po trapasu v kvalifikačním posledním zápase 81, pamatujete básničku 82  s černým humorem "Do Španělska na kopanou, veze Vengloš gardu starou...."?

23.09.2018 21:09 | david brazina

Šemík, já vím s panem Hortem jsem se na to téma taky bavil. i když ho nemusím, alespoň že se na nic nevymlouval.

23.09.2018 20:53 | capjar

to Šemík: Díky za upozornění, omlouvám se, ten odkaz jsem přehlédl. A jinak o této partii jsem též slyšel tu samou verzi, že se V. H. zasnil a kochal se pozicí. Bohužel.  

23.09.2018 20:24 | Šemík

David Bražina: Odkaz na nešťastnou Hortovu partii v článku je (přímo v příslušné kapitole), Jinak spekulace to tom, jestli to snad Hort Spasskému "musel nechat" jsou nesmyslem - sám Hort o partii mnohokrát hovořil (slyšel jsem jeho vyprávění na vlastní uši) a nikdy nic takového netvrdil, ani nenaznačil - jeho verze je, že se zasnil a vychutnával pocit vítězství. Méně se dnes už ví o tom, že Vlastimil Hort, který měl v té době životní formu, občas časové tísně nezvládl. V zápase se Spasským prohrál dvě partie, ale i ta první prohra byla na čas (dle expertů v horší, ale nevyjasněné pozici), a v mezipásmovém turnaji v Manile, který zápasu se Spasským předcházel, ho porážka na čas s Pannem (ve vyhrané pozici) málem stála postup.

23.09.2018 18:41 | david brazina

Pavel Chrz: OK - me uz proste tohle neustale kopani do Ruska sere, tak se ti timto omlouvam

23.09.2018 18:16 | capjar

Pěkný článek. Škoda, že tu není odkaz na tu nešťastnou Hortovu partii. Byla to pro něj velká sportovní tragédie.  

23.09.2018 13:26 | Pavel Ch

Davide, já navázal na článek o SSSR a našich, nebudu psát o všech zápasech fotbalu a hokeje, ano také pravda, co píšeš..

Dále, nejsem Morphynista, já je naopak "chválil"wink, jak nám nesportovně pomohli.

A vše co jsem napsal, je pravda, někteří naši aktéři i po revoluci přiznali. Každý si může vygooglit video a pak se můžem o tom bavit, kdo si napamatuje ty výrazy hráčů v uvedených zápasech. To nemám z pochybných článků na pochybných webech, ale z přímých přenosů. Krom posledního, kde píši, že vtip, který se tenkrát říkal.

23.09.2018 12:18 | david brazina

Pavel Chrz, větší slataniny jsem nečetl... MS 1982 Španělsko - kopaná, Rakousko - Západní Německo, kvůli kterému se změnil formát zápasů ve skupinách. . Ale na tebe to Rusko čeká i pod posteli a dokážeš ho narvat všude.

23.09.2018 11:51 | Pavel Ch

Pěkné, čtivé, zajimavé střípky historiehats off

Přesto, že se tehdy mluvilo o konspiračních teoriích, to čtu i z jiných oborů a připadá mi, že vymýšlí se až dnes bez znalosti tehdejších souvislostí. Autor to samozřejmě popírá, pamatuje dobu. Takže, opravdu tehdá byla každému jasná Hortova sportovní tragédie a nikdo rozumný nespojoval s něčím jiným.

A ve zmíněném fotbalu a hokeji už vůbec ne.  Pokud se s SSSR neřezali hlava nehlava (v hokeji krom zmíněných zářných MS 76,77 před a po hráli spíše druhé až třetí housle, ikdyž naši proti nim hráli na 150%), tak se také stalo, že nám poskytl SSSR nesportovní bratrskou pomoc. Třeba, když měly ruské hokejky zlato jisté a  my potřebovali bod, abychom byli před Kanadou. Vystřelili Rusové na Králíka jen malé domů, nejpůjčovali našim moc puk, aby si nedali vlastňáka a po 0:0 ČST zabrala kandského trenéra a včas neuhla, když prstem dolů naznačil co si myslí. Ještě horší bylo, když v 81 naši kopálisti potřebovali doma s nimi bod, aby před Walesem postoupili z druhého místa do Španěl. Blochin vystřelil z dálky a ono to tam omylem spadlo. Místo radosti div nebrečel. Nezbylo, aby Vojáček zakřičel při rohu na brankáře "skrč se", poslechl a náš dal hlavou gól na 1:1. Rozhodčí ukončil zápas 2 min před konce, už ho to také na to oboustranné nehraní nebavilo koukat. Že tam raději naši nejeli, stará garda se vracela s ostudou. A to opojeni úspěchem fotbalisti tipovali do zalepených obálek výsledek většinou mezi semifinálem a zlatem. Ale jo, jako vtip se říkalo, že vyhrát naši i v Praze 78 potřetí za sebou hokej (6:4 a 1:3 se SSSR a o gól na celkové skore druzí), tak že už Brežněv držel ruku na kohoutku ropovodublush.

23.09.2018 07:40 | Šemík

Pěkný článek a těším se na pokračování. Jen jedna připomínka: Klíčová partie Horta se Spasským byla 15. (nikoli 11.). Zápasy kandidátů se tehdy sice hrály na 12 partií, ale tento se za stavu 6:6 prodlužoval.

Připravuje se