Šachy v Midsomeru

Detektivové John Burnaby a seržant Jones řeší záhadná úmrtí dvou členů místního šachového klubu, pojmenovaného podle tamějšího rodáka a na konci 19. století prý nejlepšího hráče na světě Stanningtona. Několikrát se na záběrech objeví prostředí onoho klubu, který je na středostavovské anglické městečko vybaven nejen krásnými šachovými soupravami (vesměs stauntonky), ještě klasickými mechanickými hodinami, ale také počítači, na jejichž obrazovkách jsou demonstrovány šachové partie na úrovni dnešních šachových programů, jak jsou k vidění třeba v našem programu na ČT 4 Sport „V šachu“. Dokonce se tam odehrává šachový turnaj, který chvílemi připomíná spíše turnaj bleskový (podle několika detailních záběrů na jednotlivé hráče a šachovnice).

Jedním z účastníků turnaje je mladý chlapec (ale už nikoliv zázračné dítě – spíše teenager), kterého k partii přivádí ctižádostivá matka a očekává od něho velké výkony. Několik epizod, třeba když chlapec prohraje a matka mu to dost drsně vyčítá, je jakoby vystřiženo ze skutečného šachového života.  Jak se ukáže, oba zavraždění, předseda klubu i jeho sekretář, který je potomkem zmíněného mistra Stanningtona, mají něco společného s velmi úspěšnou počítačovou hrou „Střelec na krále“ z počátku devadesátých let minulého století. Při pitvě zavražděných nachází patoložka v ústech obětí části zápisu šachové partie. V rámci detektivního pátrání se nakonec ukáže, že dávno zemřelý (drogy) skutečný autor počítačové hry Střelec na krále Jason Winters, jemuž kolegové programátoři hru vlastně ukradli, sehrál kdysi nádhernou partii s ruským velmistrem Kozlovem a z oněch útržků ji nakonec další přední člen šachového klubu poznává...

Na šachovém serveru „Chessgames“ identifikoval jeden z diskutujících onu partii jako hru Unzicker-Fischer ze šachové olympiády ve Varně 1962. Tak se na ni, než detektivové odhalí skutečného pachatele, podívejme: