Anatolij Karpov "prohrál" historický zápas s Kasparovem

16.10.2011 06:43 | Zajímavosti

10. září 1984 začal „zápas století“: mistr světa Karpov a jeho vyzyvatel Kasparov usedli za šachovnici, aby si vyjasnili, kdo si nadále podrží královskou šachovou korunu. Karpov získal z 9 partií 4 z 6 potřebných vítězství, ná...

10. září 1984 začal „zápas století“: mistr světa Karpov a jeho vyzyvatel Kasparov usedli za šachovnici, aby si vyjasnili, kdo si nadále podrží královskou šachovou korunu. Karpov získal z 9 partií 4 z 6 potřebných vítězství, následovala série 17 remíz, poté Karpov znovu vyhrál, ale pak se osud přiklonil ke Kasparovovi.

Rozhodla jsem se pro bílé figury

1.e4! – zahrála naše dopisovatelka kasparovovský první tah (Foto: Alexandr Aljoškin)

O šest měsíců později 15. února 1985 za stavu 5:3 pro Karpova byl zápas na pokyn prezidenta FIDE Campomanese přerušen, údajně z obavy o duševní a tělesné zdraví obou aktérů. Proti tomuto rozhodnutí protestovali oba velmistři. Nový zápas začal v září téhož roku za stavu 0:0. Jeho výsledek byl 5:3 pro Kasparova.

Na počest výročí tohoto nejslavnějšího zápasu šachové historie jsem se vydala navštívit Anatolije Karpova, abych s ním sehrála partii, a zároveň abych pochopila poněkud záhadný průběh tohoto utkání.

Můj bratr, známý skladatel šachových problémů, jenž dokonce v této kategorii drží světový rekord, mi doporučil, abych hrála černými figurami, a abych po svém soupeři opakovala všechny jeho tahy. Až do určitého okamžiku. Ale já se rozhodla pro jinou variantu: hrát bílými stejně jako Kasparov v poslední, 48. partii jejich zápasu, ve které se Karpov vzdal v 67. tahu. Samozřejmě, že by pro mě bylo úspěchem, kdybych vydržela hrát alespoň dvacet tahů!

Karpov ztrácí koně

Zahájila jsem kasparovovským tahem 1.e4. Seděli jsme s Anatolijem Jevgeněvičem v jeho kanceláři, ve které však kupodivu nebyla ani jediná šachovnice – Karpov pro ni musel zajít do jakéhosi zadního kamrlíku. Šachové figurky měl ty nejobyčejnější – dřevěné, sovětského typu, mírně opotřebované, ale zato všechny z jedné kolekce, bylo vidět, že nikdy žádné figurky nepoztrácel. Velmistr byl oblečen po domácku – tričko s krátkým rukávem kaštanové barvy a šedé kalhoty.

1…c6. Karpov odpověděl jinak, než ve zmiňované osudné partii. Takže můj plán selhal. Ale měla jsem štěstí! To já první vzala jeho pěšce: použila jsem svou oblíbenou taktiku – sežrat všechno, co se mi postaví do cesty. Karpov to očividně postřehl a nastavil mi zdarma… koně!

Začala jsem stát špatně, ale to mně vůbec nevadilo, neklesala jsem na mysli a snažila se ho svést ze správné cesty dotazy na „zápas století“.

Kasparovovi pomáhal Alijev

„Jaká škoda, jaká chyba to byla, že jsem souhlasil s tím, aby se zápas konal v Rusku a ne v jiné zemi! Jsem si jist, že tam by nedošlo k tak hanebnému a skandálnímu závěru!“ rozohnil se bývalý mistr světa.

„Jak by to celé dopadlo, kdyby zápas nepřerušili?“

„Jsem si jistý, že bych vyhrál! Kasparovův osud visel na vlásku od 27. partie!“

Pravdou je, že celkově sice Karpov tehdy v zápase vedl, ale Kasparov vyhrál dvě partie v řadě.

„Ty jeho výhry v závěru nic neznamenaly, Garri pouze oddaloval svou zkázu,“ je přesvědčen Karpov. „Potíž byla v tom, že za sport v té době zodpovídal soudruh Alijev. Byl to on, kdo zachránil rodáka z Baku Kasparova, to na jeho příkaz jsem byl uveden v blud. Akademie věd přišla s experimentem – rozhodla se prověřit moje a Garriho duševní zdraví a způsobilost. Ale hrubým způsobem mě oklamali: na testy odvezli pouze mě! Je jasné, že po tolika dnech duševního vypětí se objevila nějaká únava, ale nic víc. Ale oni pak oznámili, že jsem přetažený a na pokraji zhroucení, podobně jako kosmonaut během dlouhého letu.

Karpova rušili kašlem

Oba šachisté tehdy hráli prakticky bez přestávek, nepřetržitě. Během přestávek se s Kasparovem vůbec nestýkal. Nicméně Karpov zjistil, že jeho soupeř nepoužíval vždy čestné prostředky.

„Moji přátelé si všimli toho, že Kasparovovi lidé instruovali jeho fanoušky, aby během mých tahů pokašlávali, kýchali a dělali hluk. Bylo to hrozné a mě to opravdu mrzelo a vyvádělo z koncentrace.

„A s dopingovými kontrolami Vás neobtěžovali?“

„Haha,“ usmál se Karpov. „Kdybychom tak věděli, co pro šachistu představuje doping. Kofein? Nicméně kofein má spíše opačný účinek. Nemáme žádné zakázané látky. Jedli jsme to, co jedí normální lidé. Pravda, vařil mi osobní kuchař. A o mnoho později jsme s akademikem Pokrovským vyvinuli speciální zeleninové směsi pro šachisty. Bohužel on brzy poté zemřel a recept byl ztracen.“

Po této smutné vzpomínce jsme pokračovali dále ve hře. Hráli jsme opravdu dlouho: vzala jsem Karpovovi 8 figur, on mně 13.

„Leno, kolika způsoby byste chtěla, abych Vám dal mat?“ zeptal se mě náhle tichým hlasem Karpov. „Nu, jen si to spočítejte. Třemi způsoby! Který si vyberete? Jestli chcete, mohu Vám dát zřídkavý a vzácný mat pěšákem,“ řekl mi Karpov s měkkým, laskavým úsměvem.

V takových případech se sluší vzdát se, já se však rozhodla bojovat až do konce. Nebývá snad běžné, že krůček před vítězstvím šachista zazmatkuje, znervózní a udělá chybný tah?

„To se stává, jednou jsem dal místo matu pat, chyběl mi čas na přemýšlení, hráli jsme tehdy s hodinami, takže to, že se nevzdáváte hned, je správné,“ pochválil mě Karpov, načež mi dal mat, podali jsme si ruce a rozloučili se jako přátelé.

Anekdota k tématu: Jednou mluvila s Einsteinem mladá dívka. „A co Vy vlastně děláte?“ zeptala se Alberta. „No víte, zajímám se trochu o fyziku,“ odvětil shovívavě génius. „To byste měl!“ schválila mu to dívenka. „Já jsem se naučila fyziku ještě ve škole!“

Zdroj: www.sobesednik.ru

Autor: Jelena Chanjan
Překlad: Stanislav Hošek

3x 2589x
Fotogalerie
Komentáře (3) Aktualizovat
16.10.2011 20:05 | Autor neznámý

Skvělý článek! Vtipně napsaný a rutinérsky přeložený.

16.10.2011 16:31 | Autor neznámý

V jednom rádiu jsem zaslechl nějakou relaci, něco jako "blondýna se ptá". Při čtení článku jsem čekal na jakousi pointu, nedostavila se.

 Měl to snad napravit s tímto příběhem jinak nesouvisející vtip?

16.10.2011 16:09 | Autor neznámý

 Tak to je skutečně "objevný" článek...