Prague Chess Festival

Vydřené vítězství s Plzní

04.11.2006 08:00 | Ostatní

Ještě než budu popisovat průběh zápasu, musím se přiznat, že jsem soupeře z Plzně hrubě podcenil a večer před zápasem jsem pronesl „památnou větu“, že jestli neporazíme Plzeň tak neporazíme nikoho…později mi to bylo několi...

Ještě než budu popisovat průběh zápasu, musím se přiznat, že jsem soupeře z Plzně hrubě podcenil a večer před zápasem jsem pronesl „památnou větu“, že jestli neporazíme Plzeň tak neporazíme nikoho…později mi to bylo několikrát připomínáno.
Tak nyní k zápasu: My jsme byli až na Najera (1.šachovnice) zcela kompletní. Soupeř přijel bez Grosse( 2.
šachovnice). Samozřejmě jsme byli velcí favoriti a na každé šachovnici jsme měli velkou elovou převahu. Ovšem celek Plzně je velmi nebezpečný, neboť má mladé perspektivní hráče, doplněné o staré rutinéry.
Na první desce hráli Zbyněk Hráček (Nový Bor) a Petr Neuman (Plzeň). Zbyněk hrající bílýma získal malou převahu ze zahájení, kterou později (po nepřesnostech soupeře) přeměnil až ve vyhranou pěšcovou koncovku! Na druhé desce překvapil černými hrající Petr Hába (NB) Jiřího Jirku v jeho oblíbeném Kataláncovi. Později však zareagoval nepřesně a dostal se do velmi svízelné pozice. Později mi bylo řečeno, že stál na prohru.
Robert Cvek získal bílými určitou převahu s Janem Příborským (jeden z těch nebezpečných/talentovaných mladíků). Ovšem v kritické pozici jsem pokračoval velmi nepřesně a černý získal nadějnou pozici. Pak jsem vymyslel (kupodivu!!) velmi nadějnou oběť dvou pěšců a získal jsem nebezpečnou iniciativu.
Na čtvrté šachovnici se velmi rychle partie Ivo Příborský - Pavel Šimáček (NB) dostala do naprosto remízové koncovky. Ovšem z i vlastní zkušenosti mi bylo jasné, že Pavel bude hrát až do poslední šance. A opravdu pomalu a jistě se jeho soupeř dostal do velkých časových problémů.
Pátá šachovnice byla ve znamení srážky dvou originálních šachistů, Radka Kaloda (NB) hrajícího bílými a Jana Šuráně. Radek nepokračoval přesně v zahájení a soupeř velmi silným manévrem věže přes a7 na d7 získal možná již lepší pozici. Musím říct, že právě tato partie byla nejvíce analyzovaná při večeři. Byla to příjemná zkušenost vidět názor tolika silných hráčů (Hráček,Hába,Šimáček,Kalod, Vokáč atd.). Ovšem hlavní příčinou dalších problémů bílého, byla jeho snaha hrát na výhru. Což přirozeně bylo proti duchu pozice a Radek se dostal do zlé koncovky…
Na šesté desce se utkali bílými Pavel Novák a Marek Vokáč (NB). Pavla znám již velmi dlouho, neboť jsme se střetávali na různých mládežnických turnajích a mohu říct jediné – pozor na něj! Bohužel Marek se zapletl do vlastních sítí a v hluboké taktické změti daleko přestřelil a stál velmi zle.
Sedmá šachovnice patřila výborně hrajícímu Lukášovi Klímovi (NB) proti Josefu Juřkovi. Zkušený IM Juřek nezvládl zahájení, oslabil si bílá pole a záhy stál na prohru. To byla naše jediná rychlá a čistá výhra!
Na poslední šachovnici se hrála dlouhá forsírovaná dračí varianta. Tam kde drak chrlí oheň však byla bílá hráz a černými hrající Tomáš Kulhánek (NB) s Janem Michálkem se dostal do kritické pozice. Michálek však nepokračoval přesně a záhy partie skončila remízou.
Nuže toto je úvod před časovou tísní. Musím popsat svůj neuvěřitelný šok, když mi skončila časová tíseň. Byl jsem rád, že jsem ji přežil bez úhony a naopak jsem cestou černého krále získal nějakého toho pěšce. (Ovšem to byla neskutečně nepřesná část partie obou hráčů!). Vstal jsem od partie a začal jsem se (pln optimismu a důvěry) dívat na ostatní šachovnice. Bože! Tam remíza, tam taky, tam jsme prohráli, Radek stojí hůře! Polila mě doslova a do písmene hrůza! Velmi rychle jsem zjistil, že z trojice hraných partií (Já,Šimáček,Kalod) musí někdo vyhrát a hlavně nikdo neprohrát. Stav byl v tento moment vyrovnaný. Zbyněk Hráček nevyhrál pěšcovou koncovku. Marek Vokáč ztratil figuru a prohrál (avšak po výborném výkonu soupeře!), Petr Hába naštěstí udržel remízu, Lukáš Klíma již vyhrál před nějakou dobou.
Takže pojďme dále…já jsem naštěstí vyhrál, ovšem přiznám se, že tah Vxg3+ jsem neviděl, respektive viděl někdy dávno dopředu a pak jsem na to zapomněl.. Bylo to již druhý (!!) úder po kterém jsem si myslel, že bych se měl vrátit do mateřské školky, popíjet mlíčko a poslouchat pohádky.
Pavel Šimáček bojoval jako lev a soupeře doslova týral. Avšak nakonec to bílý stihl (měl velmi málo času), našel cestu k remíze a další remíza. Tak, zbývá nám poslední partie…Radek Kalod bránil střelcovou koncovku bez pěšce, bohužel střelci byli stejnobarevní. Těžko říct zda byla pozice vyhraná či nikoliv, krátká popartiová analýza ten problém nevyřešila, spíše ho ještě rozšířila. Buď jak buď, Radek ten tlak vydržel a remízoval, a tím nám vyhrál zápas… A já jsem si oddechl, ostatně jak všichni. Konečně jsem už mohl říci, když neporazíme Plzeň, pak nikoho.
0x 422x Robert Cvek
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat
Připravuje se