Alien Chess

Koncepce mládežnického šachu v ČR

06.03.2014 15:30 | Mládež ostatní

(Materiál nového předsedy KM k diskuzi) Vážení šachoví přátelé, předkládám Vám k posouzení mé vize ohledně dalšího směrování mládežnického šachu v ČR. Podstatná není osoba, ale myšlenky.

Věřím, že stejně jako já jsem se v dobré víře zamýšlel, jak některé věci zlepšit, i Vy mi pomůžete svými myšlenkami, či zkušenostmi se dobrat ke kýženým cílům.

Děkuji
Jiří Havlíček



Tento materiál popisuje dlouhodobou koncepci mládežnického šachu v ČR, kterou by měla dle mého osobního názoru podporovat Komise mládeže ŠSČR.

Nejprve se pokusím definovat vizi pro výkonnostní šachisty, neboť to je největší vzorek šachistů, se kterými KM pracuje. Pak se budu zabývat amatérským šachem a talentovanou mládeží, protože se aktivity těchto skupin částečně prolínají s výkonnostní skupinou.

Má vize vychází z této základní filosofie:


Naše možnosti jsou ohraničeny faktorem, který nemůžeme nijak ovlivnit, a tím je ČAS. Rok má 365 dní, žáci chodí do škol a ty dny, které mohou věnovat šachové hře, jsou předem definovány a nijak výrazně je měnit nelze, alespoň ne pro drtivou většinu výkonnostních šachistů.

Před námi stojí úkol tyto dny, které máme k dispozici naplnit KVALITNÍM programem. To znamená, že musíme být EFEKTIVNÍ a vynakládat finanční a časové prostředky jen tam, kde je patřičná kvalita. To se týká jak soutěží jednotlivců, tak soutěží družstev.


Soutěže jednotlivců

V soutěžích jednotlivců bychom měli akceptovat rozdělení mládežnického šachu na kategorie kadetů (HD8-HD12) a kategorie mládeže (HD14-HD18), které bude platit od roku 2016 v Evropě i ve světě a přizpůsobit tomu naše mistrovské turnaje.

Dle mého názoru jsou přežitkem Mistrovství Čech a Mistrovství Moravy a Slezska. Nejde o kvalitní turnaje, protože tam nemusí hrát někteří přední hráči a pak místo některých kvalitnějších hochů tam hrají dívky s podstatně slabší výkonností. To demotivuje některé hráče a zbytečně o ně přicházíme. A to nemluvím o zcela nepřijatelné formě MMaS v podobě dvoukol. Naši žáci tak ztrácejí drahocenný týden na nepříliš kvalitních turnajích. Také se ukazuje, že tyto turnaje jako kvalifikace na MČR nejsou optimální (viz nedávný spor ohledně divoké karty v kategorii H16). Další veliký problém je nevyváženost obou turnajů. Zatímco na MČ se musíte probojovat přes často tvrdé kvóty, které navíc nerespektují kvalitu, ale kvantitu z KP (a i do těch se musíte často probojovat z kvalifikací), tak MMaS je Open turnaj. Z tohoto pohledu je pak MČR neregulérním turnajem, protože hráči z různých částí republiky nemají rovné podmínky a to nelze tolerovat.

V mé vizi je úmysl posílit význam krajských přeborů. Ty se dají odehrát v květnových dnech, kdy jsou svátky. Tyto turnaje by měly splňovat určitá kvalitativní kritéria. Především se jedná o tempo hry. Např. kategorie HD12 a starší tempo 2x90 minut+30 vteřin, kategorie HD10 tempo 2x60 minut+30 vteřin a kategorie HD8 tempo 2x20 minut. U kategorií HD12 a starších maximálně 1 dvoukolo za turnaj, u kategorie HD10 dvoukolo ob den, kategorie HD8 odehrát za 2 dny. V každém kraji by tak měl být jeden kvalitní turnaj pro mládež ! Lze to například zařídit i tak, že si v daném kraji vyberou některý vhodný Open turnaj a v jeho rámci uskuteční přebory mládeže.

Z krajského přeboru by se postupovalo přímo na MČR. MČR by byl švýcar o 30-80 startujících v každé kategorii (zatím bychom se pohybovali asi kolem těch 30, ale věřím, že hráčská kvalita u nás poroste). Počet startujících by byl pro každý rok stanoven podle hráčské kvality každé kategorie v daném roce. To znamená, že by se určila hranice ratingu, která bude ukazatelem kvality pro danou kategorii v daném roce. Pak se zjistí, kolik hráčů tuto podmínku splňuje (např. X) a tím bude dán počet účastníků MČR (např. X-10 nebo X-20), aby bylo o co bojovat a krajské finálové turnaje měly zaručenu určitou kvalitu. Byli by i přímí postupující. Není dobré nutit hráče s ratingem 2100 hrát KP, když jeho soupeři mají rating 1600-1800. Tento hráč by měl takto uspořený čas věnovat některému silnějšímu Openu.


Mé úvahy jsou znázorněny na obrázku výše. Nejvyšší prioritu má samozřejmě praktický (standardní) šach.

Neobejdeme se ale také bez rapid šachu. Ten je vhodný především pro začínající šachisty. Ti stihnou během dne odehrát jeden turnaj, navíc systém kvalifikací (pokud je dobře koncipován) je pro děti i jejich rodiče motivující. Také je ověřeno, že děti, které začnou jezdit na turnaje, mají větší motivaci se na šachovém kroužku něco naučit. Silnější šachisté si na rapidech mohou pilovat zahájení či si jen tak pro zábavu zahrát. Jde o oblast, která je prakticky zaběhnutá a nemám žádné impulsy ke změnám.

Svoji pozitivní roli má i bleskový šach. Jednak nutí hráče znát zahájení, pokud chtějí uspět a zlepšuje taktickou dovednost a soustředění se. Jde také o adrenalin, který mladí milují a udržuje tak jejich zájem o šachovou hru. Toto je významná role bleskového šachu a proto bychom mu měli dát větší prostor.

Bleskový šach je ale vhodnější až pro starší kategorie (nejspíše až od H16). Pro nejmladší kategorie nemá význam, tam jde jen o rozbíjení hodin a navíc jde o kategorie, které učíme hrát pomalu a ne „blicat“. Bleskové turnaje jsou navíc časově nenáročné a děti tam navazují další kontakty. Beru je ale jen jako doplňkovou aktivitu.

Na závěr je třeba podotknout, že tato koncepce je stavěna z pohledu hochů. Dívky mají svá specifika především z hlediska jejich počtu. Snahou by mělo být ponechat v rámci možností hrát dívky společné turnaje s chlapci, ovšem vrcholové turnaje by měly hrát samostatně.


Soutěže družstev

Šachy jsou individuálním sportem, přesto týmové soutěže jsou mimořádně důležité. Na jedné straně vytvářejí sociální vazby mezi šachisty, na druhé straně vytváří vztah šachistů vůči svému týmu. Oba tyto faktory jsou velice důležité. První nám pomáhá udržet mládež u šachu, druhý dělat z hráčů týmové hráče. Právě český vrcholový šach se potýká s velkým nedostatkem týmových hráčů. S odstraněním tohoto nežádoucího stavu musíme začít již u mládeže !

Pokud chceme budovat v mládeži vztah vůči svému týmu, klubu, kraji a následně reprezentaci, musíme pro to vytvořit systémové podmínky. Za značné pochybení zde považuji hostování v mládežnických soutěžích. Někteří trenéři, aby se blýskli výsledky, které si nezaslouží, protože nejsou schopni vychovat dostatek výkonnostně silných šachistů, to řeší hostováním a přetahováním mladých hráčů. Tím berou možnosti a motivaci vlastním odchovancům a likvidují týmového ducha u svých svěřenců. Hostování a angažování cizinců považuji za systémovou chybu, která přináší evidentně negativní výsledky českému šachu !!

Také nemám dobrý pocit z 1.ligy mladšího dorostu. Jednak z hlediska bezpečnosti při cestování. Dále z neefektivnosti, když odjíždíte ráno v 7 hodin a vracíte se i v 21 hodin. A to někteří díky nevyrovnanosti některých družstev odehrají dvě krátké partie. Já bych navrhl jiný model těchto soutěží. Nejprve soutěže na úrovni krajů hrané standardním tempem. Až pak bych navázal republikovým MČR mladšího dorostu ve formě 1.ligy a extraligy, které by mohly proběhnout formou 3-4 víkendových soustředění jako v současnosti extraliga dospělých. Konkrétní model je třeba připravit až po analýze současného stavu družstev. Dokud nebudeme mít k dispozici nějaký lepší, či zajímavější model těchto soutěží, nemá smysl je měnit.

Protože praktické (standardní) šachy jsou priorita číslo 1 a soutěže družstev jsou velice důležité, zavedl bych novou soutěž, kde by v MČR soutěžily krajské reprezentace. Zde by byl prostor i pro silné hráče z klubů, které nejsou schopny postavit klubové družstvo. Toto by měl být týdenní turnaj hraný na skupiny se započítáváním výsledků ze skupin, a věřím, že by si získal velkou oblibu a vysokou prestiž. Dle analýzy by se jednalo o týmy s 10 či 12 hráči, s povinnou dívkou, např. 2x H10, 3xH12 a dále dle výkonnosti do hranice H16. Také se dá uvažovat o paralelní soutěži krajských týmů dívek (4-5 členné?). To vše je možné. Termínový prostor pro tuto akci bych viděl v říjnu místo MČ. Také jde o typ soutěže, na kterou by mohly krajské svazy získat dotace od krajských úřadů, neboť se bude jednat o reprezentaci krajů.

Turnaje v rapid šachu bych příliš neměnil. V soutěžích mladších žáků bych opět nepovolil hostování a cizince, aby se budovalo podvědomí reprezentace klubu a nedocházelo ke zkreslování práce v jednotlivých klubech. Trenéři by také měli mít zájem vychovávat 6-8 špičkových žáků a ne se soustředit na 1 či 2.

Také v soutěžích družstev nelze opominout bleskový šach, především kvůli zvýšení motivace hrát šachy a adrenalinu. Mělo by se jednat o jednorázové soutěže, jejichž účelem by bylo udržet především starší ročníky u šachové hry, motivovat je ke studiu a budovat v nich týmového ducha. Oficiální soutěže opět bez hostování a cizinců. Také jen pro starší či nejstarší kategorie, pokud se najde nějaký prostor.

Uvažované schéma soutěží družstev:


Shrnutí:

Zajistit pro mládež tři týdenní v rámci našich možností kvalitní turnaje. Jeden na krajské úrovni (krajský přebor jednotlivců), dva na celostátní úrovni (přebor krajských družstev – říjen, MČR kadeti a mládež). MČR kadetů a mládeže by probíhalo ve stejném termínu, jeden turnaj na Moravě, druhý v Čechách, příští rok opačně, ovšem až v letech, kdy bychom měli větší počty účastníků. K odděleným mistrovstvím Čech a Moravy má význam se vrátit, až bude v Čechách i na Moravě dostatek silných hráčů v každé kategorii, nebo až se srovnají podmínky obou turnajů a vymyslí se zvýšení jejich kvality. Pak by ale padl turnaj krajských reprezentací, protože čas, který je nám dán je konečný a nelze ho rozšířit (absence ve škole).

Projekt Šachy do škol (dále jen ŠdŠ) a Přebor škol.

Nikoho asi není třeba přesvědčovat, že největší potenciál k budování mládežnické členské základny představují školy. Zde se pohybujeme na rozmezí amatérského a výkonnostního šachu. K oslovení škol se nám naskytla výborná příležitost v podobě projektu ŠdŠ, který nám dal mandát do škol vstoupit.


Návrh koncepce projektu

Projekt má dvě hlavní větve:

  1. Vlastní výuka
  2. Příprava pedagogických kádrů

 

1.Vlastní výuka.

Návrh modelu výuky v projektu ŠdŠ je znázorněn níže na obrázku.



Projekt je zahájen v 1. ročníku ZŠ. Vyučující je placen školou. Žáci nic neplatí. Učitel využívá pro výuku v 1. pololetí cvičebnici Pat a Mat (Martin Kubala), ve 2. pololetí cvičebnici pana Beila. Škola obdrží jednu nástěnnou magnetickou šachovnici a sadu 10-15 šachových souprav. Vyučuje se formou povinného či nepovinného předmětu s uvedením předmětu na vysvědčení. Na konci roku absolvují žáci testy (připraví TMK) dle dohody, co mají žáci umět. Je třeba brát na zřetel, že v prvním roce nejsou nejdůležitější znalosti, ale vybudování vztahu k šachové hře. Dalším faktem je, že analytické a syntetické schopnosti se v dětském mozku vytvářejí až kolem 10 roku věku.

Další roky:

Opět se pokračuje v dalším ročníku 1. třídy. Žákům předchozího 1. ročníku, kteří úspěšně absolvovali testy, se nabídne registrace („závodní hráč“) a pokračování v kroužku. Ten je již hrazen rodiči. Do kroužku jsou puštěni i ti žáci, kteří neprošli testy, ale jejich zájem o šachovou hru trvá. Tím je zajištěno, aby se vyučující v 1. třídě snažil žáky zaujmout šachovou hrou a také je něco naučil. V šachovém kroužku již ale nemohou učit učitelé-nešachisté, neboť na to jejich znalosti nebudou nejspíše stačit. Proto je asi vhodné připravit takový model, kde takovýto učitel obdrží odměnu za počet žáků, kteří pokračují dále v šachových kroužcích. Tak by měl být i tento učitel motivován, aby se při výuce v prvním roce co nejvíce snažil. V šachových kroužcích by se používaly další cvičebnice pana Beila. Kroužky by byly již na komerční bázi hrazeny rodiči. Zde by se šachy již neuváděly na vysvědčení. Fungující kroužky, tedy kroužky, jejichž žáci se začnou aktivně zúčastňovat turnajů, by navíc dosáhly na podporu šachových kroužků od ŠSČR. Zde by se měl přirozeně potkávat projekt ŠdŠ s projektem Podpory šachových kroužků. Samozřejmě je část žáků, které šachy nezajímají, či nemají na to, aby je rozumně zvládli, a při hodinách pak vyrušují či brzdí výuku. Tito žáci by dále již nepokračovali.

Věřím, že takto by to mohl být samomotivující se a samofinancující se systém, alespoň vzhledem k vyučujícím. Důležitá je také přirozená návaznost projektů ŠdŠ a Podpory šachových kroužků.

Nyní existují školy, které vstoupily do projektu jinak. Zde je úkolem krajských manažerů tyto školy správně nasměrovat a vysvětlit jim, jak má projekt správně probíhat. Pomoc by jim v tom měl marketingový materiál a propagace projektu na webu. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že řadě škol „oficiální“ směr projektu nebude z různých důvodů vyhovovat. I s těmito školami je třeba jednat a snažit se o individuální přístup.

2.Příprava pedagogických kádrů.

Profesionálních trenérů či učitelů-šachistů je málo. Proto potřebujeme zvýšit počet osob, které budou schopny realizovat výuku žáků v 1.třídách. Nejschůdnější cestou je zakomponovat tyto dovednosti do vzdělání budoucích pedagogických pracovníků. První takový pokus se právě rozbíhá na PF JČU. Finančně není tato stránka zatím nijak ošetřena. Zde mne zatím nenapadl žádný model jako u výuky dětí. Něco vyučujícímu zaplatí možná VŠ, ale to asi nebude žádný zázrak. Absolventi, pokud nepůjde o šachisty, budou patřit ponejvíce mezi učitele - nešachisty. Jejich hlavním přínosem bude to, že převezmou výuku v prvních třídách místo ostatních skupin vyučujících (profesionálové, externisté, učitelé šachisté) a ti se pak budou moci věnovat ve větší míře komerčním kroužkům.

 

Marketing

Považuji ho za mimořádně důležitý. Ze své zkušenosti vím, že není dobré se spolehnout na aktivitu jedinců. Podle mne by bylo vhodné zpracovat dva letáky centrálně :

  1. Pro oslovení škol Leták by obsahoval stručný popis projektu a význam šachové hry (i s poukazem do zahraničí). Dále bych tam přidal seznam zúčastněných škol (splňujících naše kritéria), rozhovor o projektu s jedním s ředitelů škol (foto ředitele i školy a učebny). Dále bych tam naskenoval vysvědčení s předmětem šachy a titulní list třídní knihy, aby všichni ředitelé viděli, že to takto jde (takto to připravuji pro naše www stránky). Také bych tam dal kontakty na všechny krajské manažery a www stránky projektu. Pokud chceme stihnout příští školní rok, je třeba tento leták rozeslat do věch škol (či vložit do časopisu jako jsou Učitelské listy) nejpozději v květnu 2014.
  2. Pro oslovení rodičů Do škol, které projeví zájem o projekt. Jednalo by se o podobný leták s obdobným obsahem, kde by se více popsal význam šachové hry pro rozvoj dítěte. Ten by se rozdával rodičům budoucích prvňáčků na schůzkách v květnu či v červnu 2014. Mohl by obsahovat již i přihlášku.

 

Synergie

Mám v úmyslu marketingově spojit projekt ŠdŠ s Přeborem škol. Pokud se podaří spojit republikové turnaje Přeboru škol do jednoho turnaje, vzbudí to odpovídající zájem médií, a když tomu pomůžeme tak i veřejné správy a potenciálních partnerů. U té příležitosti můžeme zviditelnit i projekt ŠdŠ.
O návaznosti projektu ŠdŠ a projektu Podpory šachových kroužků jsem již psal.

 

Personál

Krajský manažer projektu

  • Musí evidovat informace, na kterých školách projekt probíhá a v jaké formě. Má informace o vyučujících, o výsledcích testů a o dalším pokračování projektu na každé škole v dalším roce. S každou školou zapojenou v projektu by měl být v trvalém spojení.
  • Pomáhá škole, která nemá svého lektora, ho zajistit. Pokud někde na škole vyučuje učitel-nešachista, pomůže, aby ti, co napsali testy a ti, co mají zájem dále pokračovat, mohli pokračovat v následném šachovém kroužku vedeném již zkušenějším lektorem.
  • Pravidelně informuje celostátního manažera, aby měl aktuální informace a v případě potřeby mohl pomoci.
  • Je první instancí, na kterou se škola obrátí.
  • Předává potřebná data celostátnímu manažerovi (kolik dětí v 1.třídě se ten rok zapojilo, kolik z nich napsalo testy, kolik se jich registrovalo, kolik jich pokračuje dále, … ).
  • Aktivně oslovuje školy a je schopen představit projekt a přínosy pro zapojenou školu.
    • Je schopen jednat i s VŠ ohledně zavedení výuky pedagogických kádrů.

Celostátní manažer

  • Vybírá si krajské manažery
  • Má přehled o školách zapojených v projektu (kolik dětí, jaké typy učitelů přednáší).
  • Má kontakty na všechny vyučující a kontroluje spolupráci škol a krajského manažera.
  • V případě potřeby pomoci, vstupuje tam, kde se nedaří.
  • Je schopen projekt veřejně prezentovat a jednat s případnými partnery.
  • Ve spolupráci s krajskými manažery připravuje pokračování kroužku tam, kde to není personálně zajištěno (učitel-nešachista).
  • Zajišťuje evidenci nástupu učitelů na ZŠ, kteří prošli předmětem „Výuka šachu na základních školách“ na VŠ.
  • Úzce spolupracuje s členem KM ŠSČR odpovědným za projekt Podpory šachových kroužků.
  • Pravidelně či na vyžádání informuje předsedu KM o stavu projektu, vzniklých potížích a předává mu data o stavu projektu.
    • Navrhuje změny v koncepci projektu.


Výstupy projektu

  1. Žáci, kteří prošli testy a žáci, kteří pokračují dále v placeném kroužku (registrovaní a potenciální registrovaní.
  2. Proškolení pedagogové.

Náklady projektu

Nástěnné šachovnice a šachové soupravy pro školy (účetně formou zápůjčky).
Vydání cvičebnic.
Marketingové letáky.
Odměny pro celostátního manažera, krajské manažery a případně vyučující na VŠ.

Shrnutí:

Nejschůdnější cestou zavedení šachu do škol je forma nepovinného předmětu od 1.třídy. Hlavní koncepcí je co nejdříve (tedy hned od 2.ročníku) přejít na formu komerčního šachového kroužku. Je ale třeba počítat s individuálním přístupem k řadě škol. Vyrobené učebnice k projektu jsou použitelné pro žáky v 1.třídách, pro vyučující je otestujeme při výuce na JČU či na dalších VŠ. Je třeba zmapovat současný stav a navázat na něj. Pro projekt je také třeba vytvořit odpovídající marketing a bylo by vhodné pro něj najít vhodného finančního partnera.


Přebor škol

Projekt úzce související s projektem ŠdŠ. Děti vytvářejí ve školách sociální skupiny a reprezentace školy se zde vysoce cení. Hrát za školu děti motivuje, a proto bychom měli dát přeborům škol patřičný prostor. Zatím vidím spíše snahu odehrát rychle turnaj, aby všichni byli co nejdříve doma. Hraje se tedy tempem 2x15 minut, což je u starších kategorií, kde hrají i silní šachisté spíše zábava, než seriózní turnaj a to asi nechceme.

Jsem pro to, dát těmto turnajům vážnost, kterou si zaslouží. Tento turnaj by měl mít mimo jiné svoji sekci na webu s galerií vítězů v jednotlivých kategoriích. Za velice závažnou chybu považuji to, že přebory škol v šachu nebyly dosud zahrnuty MŠMT mezi podporované akce, jako jsou různé olympiády. To je třeba napravit. Pro to je třeba dát dohromady data o účasti žáků a dát na MŠMT patřičnou žádost.

Finálové turnaje by měly probíhat najednou pro všechny kategorie, a to včetně vysokých škol. Ideální by byla Praha a pak další velká města kvůli dopravní dostupnosti, ale hlavně kvůli zviditelnění. Přebor škol bych spojil s projektem ŠdŠ a hledal bych pro tyto projekty finančního partnera, který by pomohl zafinancovat pronájem hracích prostor a částečně i ubytování. Čím větší akce, tím větší vzbudí pozornost médií, veřejnosti i případných finančních partnerů. Zde by měla být nápomocna PR agentura pracující pro ŠSČR.

Shrnutí:

Marketingově propojit Přebor škol s projektem ŠdŠ a získat finančního partnera, akci co nejvíce zpopularizovat a zviditelnit. Nechat ji posvětit od MŠMT. Případně zkusit grant.

   

Podpora šachových kroužků

Strategická záležitost! Šachové kroužky mají mít přímou návaznost na projekt ŠdŠ, který má vytvářet šachové podhoubí pro šachové kroužky. Pro trenéry se shánějí peníze nejhůře, takže výborný počin. Je to nejlepší podpora, jaké se pro zlepšení práce trenérů mohla vymyslet. Co se týká hodnotících kritérií, mám drobné náměty. Jestliže chceme podporovat především praktický šach, mělo by se to v hodnotících kritériích také projevit. Chci navrhnout, aby se za aktivního hráče počítal ten, kdo získá celkem 4 body (tedy ne 2, jak bylo doposud). Účast na rapidu by byl 1 bod (podmínkou by např. mělo být, že při turnaji každý s každým by mělo být min.8 účastníků, u švýcaru 14 hráčů), start na jakémkoli Openu by byl za 2 body, stejně tak start v soutěži družstev v praktickém šachu (při dodržení podmínky sehrání alespoň 2 partií). To by mohlo zvýšit aktivitu klubů v pořádání turnajů a ocenili by se ti, co hrají hodně vážné partie.

KTCM

Další správný počin. Rozdělování finančních prostředků bych nevázal na počet účastníků MČR, zvláště když jde o nekorektní kritérium (počty na MČ nejsou dle kvality, ale kvantity, nerovné podmínky pro postup dětí z různých částí ČR). Naopak teoreticky by větší podporu potřeboval spíše ten „slabší“ kraj. Já jsem spíše pro takové rozdělení, aby každý kraj využil finanční prostředky smysluplně pro tréninky svých žáků. To znamená, aby mohli zaplatit dobré trenéry na svých soustředěních. Rozdělení na pevnou a pohyblivou složku je možné, je ale třeba stanovit korektní kritérium. Pro tento rok již Konference ŠSČR bohužel rozhodla a nelze než to respektovat.

Talentovaná mládež a reprezentace

Zde by měla mít hlavní slovo subkomise KM. Ta by také měla mít hlavní slovo při stanovování ratingů pro jednotlivé věkové kategorie v soutěžích jednotlivců (pro přímé postupy, pro určení kvality v jednotlivých kategoriích). Také je mi sympatická myšlenka poradní komise rodičů talentů.

Personální obsazení KM

Na základě mé vize vidím takovéto obsazení KM (pokud to schválí VV). Pro tyto posty hledám spolupracovníky a mělo by být zřejmé, kterým oblastem přikládám důležitost:

  • Osoba odpovědná za soutěže jednotlivců
  • Osoba odpovědná za soutěže družstev
  • Osoba odpovědná za projekt Šachy do škol
  • Osoba odpovědná za projekt Podpora šachových kroužků
  • Osoba odpovědná za Přebor škol
  • Osoba odpovědná za konkurzy a komunikaci s KM KŠS

Ještě je třeba připomenout, že součástí KM je trenér reprezentace mládeže a jeho subkomise. Od nich očekávám, že budou kromě reprezentačních úkolů, péči o talenty také doporučovat nastavené některých kvalitativních parametrů (především při určování, jakou kvalitu by měly mít jednotlivé kategorie MČR, … ).

 


Jiří Havlíček
předseda KM ŠSČR

20x 4901x
Fotogalerie
Komentáře (20) Aktualizovat
09.03.2014 18:24 | Petr Bažant

Děkuji za odpověď.

09.03.2014 14:34 | Martin Kubala

Petr Bažant: Současné metodické materiály jsou jen minimum, které bylo nezbytné pro rozjezd projektu, určitě je možné je dále rozvíjet, už jsem se domlouval i s jednou z učitelek, že by udělala program, který by byl použitelný pro interaktivní tabule. Ale software pro interaktivní tabule může být jen nadstavba, ne základ, protože tyto tabule na všech školách nejsou.

Cvičebnice jsou jen jednou z pomůcek, které mají dětem ukázat, jak na to, potom by si ale měly uvedené úkony procvičovat samy, nejlépe s kamarádem na šachovnici. Uváděné cvičení je úvodem k hodnocení pozice (podle materiálu), takže na něj můžete navázat třeba tak, že dítěti ukážete nějakou pozici a zeptáte se, kdo má převahu (nebo se zeptáte uprostřed hry). Pokud je figurek málo, tak ještě zvládne spočítat jejich bodovou hodnotu, pokud je jich hodně, už bude spíše hledat, co někomu chybí.

Fritz a Šachlík byla česká licence amerického programy, ale pokud vím, tak ten funguje jen max. pro WinXP, jejichž podpora letos končí. O zapojení Figurky do projektu jsem jednal od samého počátku, bohužel bezúspěšně.

 

09.03.2014 11:37 | kksffn

Pane Kubalo, děkuji za odpověď i za upozornění na špatné vyjádření v mém příspěvku (analýza). Vaše příspěvky tady i jinde na mě dělají dojem, že situaci máte zmapovanou dobře a víte, co chcete a jak toho chcete dosáhnout. To sám za sebe hodnotím velmi kladně, což je teda objektivně (pro svět, pro šachy, pro projekt ŠdŠ,...) pramálo významné:)

09.03.2014 08:15 | Petr Bažant

Měl jsem radost, když ŠSČR dosáhl na dotaci na podporu šachu u dětí. Spěch, aby dotace nepropadla je jasný, ikdyž pokud projekt nemusel být "hotov" v prvním roce dotace, tak mě mrzelo, že se pro školy (kroužky) vyšlo cestou knihy (odkaz na kostru knihy) a cestou cvičebnic. např. mého syna ve Cvičebnici pana Kubaly zaujalo nejvíce cvičení na str.35 (hledání rozdílů na obrázku), avšak po vyřešení... co dál?...  Cvičebnice je pěkná, ale její "životnost" u dětí je krátká (rychle vyřešené, bez možnosti "opakovat" cvičení). V duchu jsem si říkal, že v době tabletů, facebooku a projektorů, či přímo interaktivních tabulí (SMARTboard), by si šachová generace 21.století zasloužila Software.enlightened

Použití softwaru i při vyučování matematiky si dovedu efektivně představit. V pěkném programu od Figurky, lze nalést i osovou souměrnost. Ikdyž síla tohoto softwaru je jinde. yesVezmu-li druhý dětský software, který mi prošel rukou: Fritz a Šachtík 1 a 2, taktéž zde vidím dostatečnou variabilitu.yes 

Možná dotace byla nízká, aby se zakázka dala softwarové firmě, která by za pomoci trenérů, třeba jen zkombinovala Figurku s Šachtíkem, přidala možnost tisku (bludiště, doplňovaček, rebusů,...) a samozřejmě database s digramy. Síla takového softwaru by byla v možnosti opakovat cvičení (variabilita), zařazení do rozcviček v běžném vyučování (efektivnost) a myslím, že by software vedl k lepší interakci mezi učitelem a žákem na poli logiky (šachu).

"Prostě si myslím, že software by byl lepší nástroj pro propagaci a výuku šachu na školách."

08.03.2014 14:18 | Martin Kubala

kksffn: Zkuste prostudovat texty na www.sachydoskol.cz. Stručně k některým bodům: ad 1) Cílem z hlediska šachistů je především popularizace šachů, na tu je navázáno zvýšení masové členské základny i příliv sponzorů. Dá se říci, že máme šanci dohnat hendikep vůči jiným sportům (fotbal, atletika, florbal, atd.), kterým dělají školy propagaci v rámci tělocviku. Pokud se nám díky tomu podaří podchytit i nějakého talenta, beru to jako bonus, ne jako hlavní cíl. Výzkumy ze světa skutečně ukazují, že šachy přispívají k rozvoji všech dětí, i když samozřejmě každý nemá na to, aby se stal mistrem. Zajímavé je, že i ve škoách, kde šachy nahradily jednu hodinu matematiky (čili děti měly o hodinu M méně), měli děti lepší výsledky v matemateice než jejich vrstevníci - tedy šachy jsou účinná vyučovací metoda, více na webu projektu. ad 2) Šachy jako povinný předmět jsou při současné legislativě trochu problém, tomu ještě musíme připravit půdu, ale v některých školách nemají problém to schovat pod matematiku nebo prvouku, prostě kde chtějí, tam to jde už nyní. Z toho důvodu po školách nepožadujeme, aby se tak jmenoval předmět, požadujeme jen zmínku o šachu v ŠVP. ad 3) Povinně volitelné předměty jsou záležitostí 2.stupně, na tyto školy projekt ŠdŠ v tuto chvíli zaměřen není. ad 4) Před rozjezdem projektu jsme hodně diskutovali o tom, jestli šachy doporučovat od 1. nebo až od 2.třídy. Proti 1. třídě hovořila ona hypotéza o vyšší zátěži, naopak podpůrnou hypotézou bylo, že šachy představují hravou formu výuky a naopak by to mohlo dětem usnadit přechod z MŠ na ZŠ. Navíc po republice existují již nyní desítky MŠ s výukou šachu, takže pro tyto děti by bylo škoda, kdyby měly po nástupu do školy 1 rok díru. V tomto mají zatím školy volnost, přímé zkušenosti učitelů budou v této záležitosti velmi cenné. ad analýza) Nevím, co si představujete pod slovem analýza, analyzovat se dá něco, co už existuje, projekt ŠdŠ u nás žádný precedent nemá a nějak rozumně se bude dát analyzovat tak po 5 letech, pokud nebude hned v zárodku zadušen (jako že na tom někteří funkcionáři usilovně pracují). Obdobné projekty běží v mnoha zahraničních zemích, pokud je mi známo, tak plošně v Arménii a Venezuele, v dalších státech lokálně, např. v USA Texas, v Kanadě New Brunswick, v některých částech Německa, něco většího se chystalo také ve Španělsku, atd., dříve to bylo součástí sovětského školství, u nás jako povinně volitelný předmět na 2.stupni ZŠ (osnovy se daly donedávna dohledat na webu MŠMT, ale poté, co jsem se o tom někde zmínil, to někdo stáhnul). Bohužel ve školství se máloco dá plně převzít z jedné země do druhé, kvúli rozdílům v legislativě, tradici, kultuře, atd. Nicméně neutěšenou situaci v našem školství si uvědomuje čím dál více lidí a i učitelé jsou otevřeni novým věcem, takže šanci máme, je dost na nás, jestli ji využijeme. Johnny01: V zásadě souhlas, jen bych upřesnil, že M.Beil tvoří cvičebnice další. Metodika má 40 lekcí, cvičebnice s Patem a Matem pokrývá 1.-4.lekci, cvičebnice M.Beila 5.-10.lekci, mělo by vzniknout ještě dalších 5 cvičebnic, které budou vždy pokrývat 6 lekcí. Test je jeden z dalších destruktivních nápadů M.Vokáče a obávám se, že by znamenal poslední hřebík do rakve už tak dost pošramoceného projektu. Jednak souhlasím se všemi důvody, které uvádíte, jednak takovým způsobem nekontroluje průběh výuky ani školní inspektor. Celá akce má ale ještě spodní proud. Na základě výsledků testů bude moci M.Vokáč zvolat: „To je strašné, vždyť jsem to od počátku říkal, že ta Herejkova metodika je špatná a učitelé podle ní nebudou schopni dobře učit !“ A bude to argument pro to, celou akci zastavit, nebo od základů překopat. A to, že M.Vokáč dokáže udělat testy tak, aby v nich neuspěli ani účastníci MČR, už víme (slyšel jsem dokonce, že na 100% to neměl ani Vojta Plát). Petr Bažant: Pohyb není to jediné, co dnešním dětem chybí. Já se na VŠ potkávám s dětmi, které prošly ZŠ a SŠ a neumějí samostatně myslet, v tom si myslím, že šachy mohou pomoci.

08.03.2014 00:09 | Petr Bažant

Přebor Čech a Moravy (neboli obě polofinále) by měl mít stejné podmínky. Ikdyž si myslím, že v kategoriích do 12 let je model dvojkol (Morava) efektivnější -> vynaložené peníze a čas vs. kvalita hry. Naopak pro kategorie nad 12 let se mi jeví výhodnější model jednokol (Čechy). Pokroucenost systému vidím, jak v množství hráčů ve finále (snížil bych počet), tak v současném množství přímých postupů. No někdo je x-tý,... druhý či dokonce první... a proto má mít přímý postup do finále i na další rok? Přímý postup by měli mít jen ti, kteří jsou na listině talentů A a zbytek - listina B, C, a další oprávnění- ať hrají polofinále znovu.

Šachy do škol: hm, je to dobrá myšlenka. Šachy = předmět? Proč by to ředitel dělal??? Asi existují regiony, kde nemají silné kořeny pohybové sporty, ale kolik takových škol je?? ZŠ je asi 4 200. Dle průzkumu KM z roku 2012 bylo šachových kroužků ca.260, což je nějakých 6% škol. Z těchto škol příjme předmět... třeba opět 6% tj. 16 škol. Fajn, tak máme 16 škol (z 4200), které mají šachy, jako předmět. Nebylo by efektivnější podporovat kroužky? Anebo teda rozjet předmět šachy cestou dotace? (EU ?) -> dát škole 100tis Kč + 2roky platit učitele (trenéra), s tím, že po ukončení 2 let musí předmět ještě 2 roky fungovat.

Jinak souhlasím s 07.03.2014 07:11 | Poutnik. 

Ke školnímu prostředí se více, jako kompenzace, hodí aktivní pohyb.

07.03.2014 19:19 | capjar

johny01 a poutnik - souhlas yes

07.03.2014 14:23 | METH

Velice pěkně zpracované. Držím palce při realizaci tak vysokých cílů! :-)

07.03.2014 12:17 | sisoj

Poutnik. Naprostý souhlas!

07.03.2014 11:31 | strelec

Nový předseda KM určitě zaslouží uznání za podrobný materiál k diskuzi!

Projekt ŠdŠ: souhlas s ELOminátorem - smysl to má jen na úrovni kroužků. Pod většinu důvodů napsaných johnnym01 a poutníkem bych se podepsal.

07.03.2014 09:29 | jhajekcr

Zdravím nového předsedu KM, přeji radost ze spolupracovníků v komisi, a přidávám pár poznámek.

1) Zrušením Přeboru Čech, který je zavedený a oblíbený se nic nezlepší, naopak. Pamatuji se, jak TMK (ing. Gonsior) tvrdě prosazovala M-ČR jen pro 14-16 hráčů. Těžko jsme docílili dnešní počty, po 24 účastnících. Takže doporučuji jen drobné změny, třeba dvě divoké karty navíc pro předsedu KM.

2) Dívky v Přeboru Čech (i chlapci s přímým postupem) ovlivňují postup těch nejlepších a tady je prostor pro změnu. Bylo by dobré najít jiné řešení jak jim silný turnaj zajistit.

3) Přeboru Moravy a Slezska by slučely dva dny navíc i kvalifikace v krajích či okresech.

Jaroslav Hájek

07.03.2014 08:58 | ELOminator

Za mě jako řadového šachistu snad jen pár poznámek - co se týče toho bleskového šachu, ten bych klidně podporoval, koneckonců může v současnosti rozhodovat i o titulu MS a jeho význam dále poroste. Ale šachy jako školní předmět, to fakt asi nebude fungovat. Když někdo nemá zájem o šachy, tak je kontraproduktivní ho do toho nutit (to není jako s matematikou, tu budou potřebovat at se jim to líbí nebo ne cheeky). Takže spíše by to mělo jít cestou podpory kroužků (zajistit kvalitní vedoucí, kteří dovedou vzbudit a udržet zájem začátečníků a rozvíjet ty pokročilé) a podpory soutěžení škol mezi sebou.

07.03.2014 08:27 | johnny01

Kolik ještě manažerů si namastí kapsy, než se stane nevyhnutelné a projekt se zruší? Cvičebnice již existují, proč se vydávají nové - ty stávající jsou špatné?

 

OT - zřejmě jsem narazil na nějaký strop délky příspěvků, nešlo to vložit naráz... :-)

07.03.2014 08:25 | johnny01

Šachy do škol - jakou motivaci bude mít učitel v 1. třídě, když mu nejlepší žáky ukradnete? (tak uvažují i někteří trenéři a věřte tomu, že i učitelé budou ješitní) A pokud to bude dobrý učitel a děti to bude bavit (nebo si ho dokonce oblíbí), třeba nebudou chtít přejít. Navíc - děti se teprve v 1. třídě učí psát - a kdy to asi tak umí už dobře? Jak chcete otestovat vztah ke hře? Nijak. Jenom naučit notaci (a navíc děti, které sotva umí psát) dá zabrat - jak asi dopadne test? Nebudou se děti místo obsahu soustředit na samotné psaní? A pokud se půjde napřed, můžou děti dokonce chytit špatné návyky, jako je např. obrácené psaní čtyřky - ze šachovnic.

 

Komerční kroužky si nebudou moct dovolit vyhazovat slabší žáky, to se to může rovnou zavřít - vždyť i podle testů na MČR jsou skoro všechny děti "blbé". A co třeba se zlobivým, ale dobrým dítětem? (které zlobí i normálně ve škole) Když jsou na kroužku i lepší a hodní.

 

Test je navíc hloupost. Test nemůže obsáhnout hloubku šachové hry, tu nelze ponížit do nějakého přihlouplého testu. Test neobsáhne věci jako porozumění pozici, plány, spotřeba času, vývin figur, riskování, bojovnost, kladení překážek soupeři, schopnost se soustředit i po vlastní chybě - prostě šachovou partii dvou hráčů nelze zúžit do testu. Navíc hrozí, že se bude výuka upínat jenom k těm testům (taktika?) a bude se opomíjet rovnoměrný rozvoj ostatních složek, ovšem taktéž důležitých.

 

V nákladech (naštěstí) nevidím částku za nájem (a odměnu?) za 1. rok. Disponibilní hodiny (a potřebujete aspoň dvě - 45 minut je málo) na šachy určitě nebudou, takže budou odpoledne jako kroužek. Bude tedy třeba zaplatit nájem a učitelé to také nebudou dělat zadarmo (i učitelé mají komerční kroužky). Protože to svaz nebude platit, nemůže do toho mluvit.

 

Návrh dále vůbec nezohledňuje, že děti budou z různých tříd. Pokud se přihlásí děti z několika 1. tříd, dále ze druhých a třetích, udělat hodinu dopoledne prostě nelze. Přece nepošlete do pryč druháka, že už je starý, když se Botvinnik naučil šachy ve 12? Navíc bude do základek nával - řeší se kapacity a přístavby, volná učebna dopoledne nehrozí.

 

Když už se nějaký nadšenec před děti postaví, zaslouží respekt - a ne přesvědčování k centrálně naplánované oficiální cestě. Pokud chcete tuto oblast podpořit, odstraňte byrokracii - proč musí být v oddíle dospělý? - a takováto změna vůbec nic nestojí.

07.03.2014 08:24 | johnny01

Zákaz hostování uvedené nevyřeší - již dnes se dělají formální přestupy. Ale pokud se podíváme na některé KP družstev ml. žáků, vidíme, že bez silného hosta na 1. šachovnici nelze postoupit. Zákaz bych podpořil, avšak pouze s podmínkou zrušení povinné dívky v družstvech. Protože pro mnohé oddíly je jediným způsobem, jak sehnat dívku, hostování. Protože přetáhnout dívku je mimořádně těžké. Když jsem říkal svému klukovi, že se nemůžeme zúčastnit, protože tam musí být holka, najednou se zeptal proč. Proč? Asi protože za to lobbují velké oddíly, které to zvýhodňuje, protože je u nich větší pravděpodobnost, že budou mít dívku? Protože si někdo myslí, že touhle hloupostí podpoří dívčí šach? (nepodpoří, akorát to vede ke kupování dívek na hostování). Řekl jsem, že nevím, že prostě to tak je. Nebudu před ním nadávat na svaz.

 

Zápasy krajských reprezentací - podle mě se jedná o zbytečnost. Proč by tam měli rodiče děti pustit? Jak se tam děti probojují? Postaví se to podle ela. Stejně to bude jen pro pár vyvolených. Navíc je nějaká olympiáda, je nějaký turnaj v Bratislavě - nestačí?

 

Přebor škol - jaká vážnost? Tato soutěž je především ulejvárna ze školy. Dejte tomu vážnost a udělejte to v sobotu a uvidíte, jak klesne účast. Pořádat vše najednou znamená 3x28 = 84 družstev = 336 hráčů (a to bylo už i 32 družstev). To se bude špatně shánět i s ubytováním. A třeba středočeský KP může být až 72 družstev (288 hráčů) - vklad má být co nejmenší a dostává dotaci dvakrát menší než superdůležité nepostupové KP do 8 let. Přesto právě tady, na rozdíl od šachů do škol, je spíše náborový potenciál a spíše toto by se mělo využít, když už.

07.03.2014 08:23 | johnny01

Zrušením MČech a MMaS se problém pouze přesune o úroveň výš - tedy na MČR. A bude se řešit problém, co se slabými kraji (KP). Spíše by stálo za úvahu upravit MMaS, příp. nastavit stejné podmínky jako na MČech. Pokud by už k rušení došlo, přimlouval bych se za to, aby KP i MČR bylo v jeden rok, aby děti nadále nebyly okrádany o rok hraní - ve 14 nepostoupíte do finále KP (v 16!) a nazdar.

 

Nevím, jestli myšlenka přifaření KP k openům je šťastná. Už takhle se u juniorů stává, že spolu nesehrají ani partii. To se rovnou může pořadí sestavit podle ela. Navíc na to, že jde (jen) o KP, je týden docela dost - zvyšuje to náklady rodičů, které tam u menších dětí musí být také (i sedmileté děti v desítkách).

 

Kategorii do 8 let bych nezaváděl, i na mezinárodní úrovni je to samá hrubá chyba. Ani desítky nic moc. Navíc děti do 8 let hraní šachů nezvládají, jak dokazují propozice KP do 8 let ve Středočeském kraji: "- rozhodčí smí partii prohlásit za remízu i bez žádosti některého z hráčů - rozhodčí smí hráče upozornit na to, že zapomněl přepnout hodiny" - zřejmě slušná "příprava" na MČR.

 

Dívky - mnozí si myslí, že jsou "hloupější", proto mají přímé postupy. Nejlepší řešení je, aby se probojovávaly společně s kluky - dívky nejsou hloupější (vysvětlení je v Gaussově křivce - kdyby jich hrálo tolik, jako kluků, bylo by rozložení nastejno). Mnoho vědkyň, právniček atd. je žen. (to samozřejmě souvisí s dalším faktem, že šachy nejsou sport) Další, sice horší, ale rovněž přijatelné řešení je, aby hrály zcela zvlášť (jako je např. ženský tenis). Současný stav je špatný. Pěkně to mají např. v Pardubickém kraji.

 

Soutěže v bleskovém šachu jsou nesmysl, zde vůbec nejsou priority. Bleskový šach způsobuje povrchnost, proto jej nelze podpořit ze svazových peněz.

07.03.2014 07:11 | Poutnik

Dobrý marketingový tah. Pár lidí se na tom dobře uživí.

O děti tu vůbec nejde. Těm chybí ve škole více pohybu, více poznatků o morálce a etice. Manuální zručnost. Šachy jsou to poslední co bych do školy zaváděl. Jakože mám dvě děti ve škole a vidím jejich rozvrh. Šachu se věnuji od 5 let, mám je rád, ale přesto se snažím o reálný pohled na to, co opravdu vzdělávací systém postrádá. Šachy jsou na seznamu hodně na pozadí. Kdo šachy hrát chce, ten je hraje.

V pedagogice jsem určitý čas působil a zrovna abstraktní myšlení není bolavá noha dětí. Kde mají problémy je verbální komunikace, rétorika, nešikovnost, nepraktičnost .... Pokud chcete opravdu udělat něco pro děti, vykašlete se na prosazování šachu do škol.

 

06.03.2014 23:17 | kedvis7

Oceňuji koncepční myšlení. V podstatě souhlasím, ale...

 

Z Čech i Moravy většinou postupují silnější hráči. To se projevuje i na MČR. Souhlasím s tím, že MMaS v podobě dvoukol je hloupost.

 

Talentovaná mládež a reprezentace? Zde postrádám nápady a podporu. Registruji jen mírný posun k lepšímu. Máte i pro tuto "skupinu" nějakou koncepci?

06.03.2014 18:52 | kksffn

Vždy váhám, jestli se mám vyjádřit k projektu ŠdŠ. Teď to udělám. Napadá mě hodně otázek, některé položím.

1) Co má být cílem masového zavádění ŠdŠ? Získat pro šachy co nejvíce zájemců? Nebo snad mohou být šachy natolik přínosné pro každého člověka, že patří do školy? 

2) Šachy jako povinný předmět: Kde na to vezme ředitel disponibilní hodiny? Těch už k dispozici moc nemá. Školy teď musí nabízet dva jazyky, přibude etická výchova, která má dost silné lobby,... Nebo ubereme hodinu už existujícímu předmětu?

3) Šachy jako volitelný předmět: Tady škola musí nabídnout alternativy. Jaké?

4) Budeme prvňáky zatěžovat další předmětem? Co přiměje školy k tomu, aby nabízely zrovna šachy? Musí je zakomponovat do svých ŠVP, vypracovat plány, musí pro to být učitelé... Je to reálné stihnout už od září?

5) Šachy jako kroužek: Jaká by byla odpovídající cena za kroužek? Jaká by byla odpovídající finanční odměna pro učitele, aby to za ty peníze dělal a aby to rodiče zplatili?

6) Rodiče: Jak je k šachům přitáhnout? Letákem?

7) Teď to nejpodstatnější = učitelé: Jak je pro výuku šachů získat a jak je motivovat? Odměňovat za to, kolik z jejich svěřenců u šachů zůstane? Nebo podle toho, kolik svěřenců bude na nějaké úrovni? Nedokážu si představit, že by mě takto hodnotili jako učitele matematiky, z žáků, které jsem učil, dělá matematiku možná jeden.

Vlastně mě zajímá, jak moc je situace ve školství (z hlediska zavedení ŠdŠ) zanalyzovaná. Zda to všechno není hurá akce bez pořádné analýzy.

Ivo Hradecký

 

06.03.2014 17:51 | jan

Při tvorbě koncepce je třeba nejdříve udělat analýzu současného stavu  dle krajů a úspěšných škol a pak teprve se pokusit o formulaci koncepce. K analýze současného stavu je třeba zpracovat osnovu za účasti významných funkcionářů, trenérů a hráčů (těch nejzkušenějších - Navara, Vokáč, Beskydská šachová škola). Tím vytěžíme velké množství praktických zkušeností a doporučení. Postup: analýza, mise, vize, cíle pro nejbližší 3 roky.

Připravuje se