Když srdce bije pro šachy
05.04.2021 10:34 | ZprávyVít Valenta je pro mne jedna z největších šachových osobností, které jsem ve svém životě potkal. Inspiruje mě svojí vůlí a láskou k šachu a životním přístupem. Dnes mám pro vás rozhovor, který sepsal šachový oddíl Jiskra Hořice.
Vítek Valenta je aktivní hráč týmu ŠK Velké Losiny. Setkala jsem se s ním na menším májovém turnaji v Červeném Kostelci. Zaujal mě svojí vstřícností.
Stála jsem na chodbě a čekala až dohraje syn, pozorovala ruch v sále a v tu chvíli ke mě přišel obrovský chlapík a začal si se mnou povídat, jako kdybychom se kamarádili roky a jen se delší dobu neviděli.
Usměv na tváři mi pak vykouzlila i jeho maminka, která ho na turnaj doprovázela. I když je můj syn o několik let mladší, tak to zákulisí a čekání na chodbách máme s paní Valentovou společné. Šachista v šachu Vítek se narodil v Litomyšli roku 1978. Své mládí prožil v Rýmařově, kde se také začal věnovat šachu.
Zdokonaloval se velmi rychle a odměnou mu byla 2x získaná bronzová medaile v extralize dorostu. S budoucími velmistry Tomášem Oralem, Radkem Kalodem, Pavlem Šimáčkem a Robertem Cvekem vytvořili středoškolský tým, který získal v roce 1994 na mistrovství Evropy a v roce 1996 na mistrovství světa bronzové medaile.
Ke konci roku 1996 téměř každý věřil, že Víťa – který mezitím odmaturoval a úspěšně zahájil studium na VŠCHT v Praze – splní podmínky pro udělení titulu mezinárodního mistra a jeho výkonnost bude dále stoupat. Na Vánoce ještě sehrál velmi úspěšně turnaj v Litomyšli s performancí 2485 a 30. prosince přijel domů do Rýmařova.
Na Silvestra odpoledne se vydal za Tomášem Oralem, aby shrnuli partie z Litomyšle. Po cestě Víťa těžce havaroval. Nastal boj o život. Diagnóza - difuzní krvácení do mozku, roztrhané plíce s pneumotoraxem na obou stranách a další vnitřní orgány na pokraji selhání. Později byla zjištěna zlomenina spodiny lebeční, pootočené srdce, zlomenina třetího krčního obratle. Nikdo nevěděl, jak to bude vypadat až se probudí, jak bude pracovat mozek.
Vítek však zabojoval a za velké pomoci rodiny a své pevné vůle se po třech letech rehabilitací a cvičení vrátil domů a také k šachu. Mezi úspěchy patří zisk bronzových medailí z Mistrovství světa IPCA tělesně postižených šachistů, a také dvě účasti na Šachové olympiádě. Šachy jsou pro Vítka životní styl a proto mu přeji, aby ho stále bavily a vytvářely mu úsměv na tváři, jako při našem prvním setkání.
Jsem velice ráda, že mi pan Valenta odpověděl na pár otázek. autor článku:
V í m , ž e m á t e r á d h r u B o b b y h o F i s c h e r a . V č e m p o d l e V á s b y l a
j e h o g e n i a l i t a ?
N a r o d i l j s e m s e v e s t e j n ý d e n j a k o B o b b y F i s c h e r . J a k o p r o B o b b y h o F i s c h e r a , t a k i p r o m ě j s o u š a c h y c e l o ž i v o t n í l á s k o u . F i s c h e r ů v h r á č s k ý s t y l m ě u c h v á t i l , s t e j n ě j a k o j e h o n á z o r y a s t y l ž i v o t a , b y ť b y l y h o d n ě e x t r a v a g a n t n í . V ě n o v a l š a c h ů m v e š k e r ý s v ů j č a s p o c e l ý ž i v o t . P r o č e t l j s e m m n o h o ž i v o t o p i s ů m i s t r ů s v ě t a v š a c h u a p r o s t u d o v a l n e s p o č e t j e j i c h p a r t i í , a l e s t y l B o b b y h o F i s c h e r a j e m i n e j b l i ž š í
C o d ě l á t e p r o u d r ž e n í v ý k o n n o s t i v n e j v y š š í c h s o u t ě ž í c h ?
P o t ř í m ě s í č n í m b e z v ě d o m í j s e m m n o h o l e t z á p a s i l s f y z i c k ý mi p r o b l é m y , p r v o ř a d é b y l o z v e d n o u t s e z i n v a l i d n í h o v o z í k u a z a č í t c h o d i t . Š a c h o v ě j s e m z a č í n a l ú p l n ě o d z a č á t k u . P o ú r a z e s e s t u d i u t é t o k r á l o v s k é h r y v ě n u j i 6 – 7 h o d i n d e n n ě . K d i s p o z i c i m á m v e l k é m n o ž s t v í š a c h o v é l i t e r a t u r y .
C o p r o V ás š a c h y z n a m e n a j í ?
N a h r a n í š a c h ů m á m r á d n e j e n k r e a t i v i t u , s o u t ě ž i v o s t , r y t í ř s k o s t , a l e t a k é s e t k á v á n í s e s š a c h i s t y z c e l é h o s v ě t a . M á m m e z i n i m i m n o h o p ř á t e l , k t e r ý c h s i v e l m i v á ž í m . J s e m p ř e s v ě d č e n , ž e h r a n í a s t u d i u m š a c h ů m i z á s a d n ě p o m o h l o p ř i o b n o v e n í m o z k o v ý c h f u n k c í p o o p r a v d u v e l m i t ě ž k é m ú r a z u m o z k u.
článek převzat z: http://www.sachyhorice.wz.cz/?idir=osobnosti&file=osobnosti
Já dokončím tento článkem zprávou pro tebe Víťo. Přeju ti hodně zdraví a děkuji za každý okamžik, kdy jsem se s tebou mohl potkat. Já vím, že to tvoje zahájení bílýma b4 mi naložilo desítky porážek a jsem za to rád. Potkal jsem v životě spoustu lidí. Někteři nosili titul " Velmistr " a možná uměli hrát dobře šachy, ale né každý z nich byl takovým rytířem šachové hry, jakým jsi ty. Pro mě jsi šachová legenda a člověk, kterého si strašně moc vážím.
Petr Koutný
Zmestabílého - jednou bych Vás chtěl potkat. Člověka, který má v sobě tolik zlosti se mi tak často osobně nepodaří potkat. Asi se mi toto nepodaří a vlastně jsem i rád. Litost nad Vámi můžu projevit i tady. Petr
Nejlepší způsob, jak se vypořádat s hrou v plochých remízových koncovkách, je nevyhledávat je. Prostě usilovat o výhru v době, kdy je pozice ještě složitá. Ne připosraně hrát na remízu, úmyslně zplošťovat hru, poměnit co se dá, a pak v ploché remízové koncovce dostat záchvat bojovnosti a nesmyslně soupeře zdržovat ještě další dvě hodiny. Já chápu, že hra na jistotu je z hlediska bodového zisku dlouhodobě o něco málo efektivnější, otázka ale je, jestli taková hra stojí za to. Za syslení bodů drtivou většinu z nás stejně nikdo neplatí.
Za mlada jsem sledoval blicku Meduna vs. Štefan Gross. Jeden druhého matil na posledních sekundách dvěma věžemi. Po něčem jako Va5+ musel černý podle pravidel na šestou řadu a za další 3 tahy by dostal na té osmé mat. Místo toho zahrál "vyčkávací" Ke5 a po automatickém Vh6 utekl už zcela podle pravidel z šachu na 4. řadu a mat se nekonal. Oba to brali sportovně, prostě pěknej trik.
Já si vždycky při podobných diskusích vzpomenu na partii Tal - Jansa, kdy skutečný velikán a rytíř šachové hry raději partii prohrál, než aby ji vyhrál nesportovně za pomoci rozhodčího ( náš velmistr měl vyhranou, ale ještě složitou pozici, byl ve velké časovce a rozhodčí ho nutil, aby zapisoval tahy. Tal mu však dal najevo, aby zmizel ... )
Cituji : " Koneckonců využil jen nastavených mantinelů v pravidlech. "
Tato věta mě zaujala. Takže když Miloš Zeman využívá všech možností, které mu dává ústava ( ve které například nejsou uvedeny časové lhůty ), tak je to vlastně taky OK ? Můžeme tedy Miloše Zemana nazvat rytířem české politiky ?!
Giocozo: OK, vždyť my o Vás všichni víme že jste fajn chlap a ne podvodník,... a že píše p. Koutný tady takový článek o nebohém p. Valentovi - to už jsou prostě články p. Koutného, které namnoze nemají obsahové téma a jsou psány primárně za účelem aby zaplnily prostor.
05.04.2021 23:52 | david brazina
gio, uprimne, pokud by mi nekdo vylezl z matu, a zmackl hodiny abych hral, tak by to na tom turnaji byla posledni partie pro nas oba...
giocozo: OK, slovo "podvod" nebylo na místě, omlouvám se. Vy jste zřejmě použil jenom běžnou (standardní) herní praktiku, na kterou já nejsem zvyklý z důvodu své nedostatečné herní praxe. Děkuji za poučení od zkušeného praktika! :-).
Ale ještě jednou pro pořádek - za toho podvodníka se omlouvám. Vždyť jenom hrajete šachy... podle pravidel...
Valenta je se svým taháním tupých plochých koncovek prostě mimoň, ale to ví asi všichni i bez toho aby jej znali - stačilo si přečíst v článku shora jak se věnuje šachu 6-7 hodin denně a studuje šachový odkaz mistrů světa... To musí být sladký život...
Reakce giocoza byla pěkným kouzlem nechtěného - jak se pochlubil se svým podvodem :-)... rytíři už asi opravdu v šachu nejsou, a "případy" ala Valenta jimi opravdu nejsou. Což je škoda. A velká!
Mně ta pozice něco u Víta Valenty říkala, aha hraje tak častěji.
Takže nešlo, že chtěl utahat zrovna 70letého ZTP pána, Vít Valenta prostě hraje do holých králů či do úspěšné reklamace často. Což není nic proti nečemu. Ani proti morálce.
S mladým Vojtou Dobešem tuto "remízu" tahal ještě 22 tahů, to si nějak vzpomínám - OBRÁZEK.
Naprosto vážně: Nebylo to ani v té zmíněné partii s 70 letým pánem žádné schazování na čas. Kdo tak dlouho šachy hraje, o pravidlu 50 tahů musel slyšet. Stane se, že zapomene, to se stává, žádná trága. Jiný zapomene na něco důležitějšího, starý i mladý a může z toho být větší trága.
Vít Valenta borec je, pamatuji také jeho vzestup. Vrstevník mých prvních žáků byl. A pak co se mu stalo, pamatuji jak se vracel po úraze. A potvrzuji, že je na každého velmi slušný, usměvavý a příjemný.
Ad giocozo: Snažíte se to relativizovat. Ale ono "rytířství v šachu" pořád není ještě úplně vyprázdněný pojem, a pana Valentu proto dle mého nelze ani náhodou tímto přízviskem označit. Možná jeho srdce tepe pro šachovou hru, ale jejím rytířem tedy vskutku není.
Petan: Ono dost záleží na složitosti té pozice. Pokud mě někdo hodinu zdržuje jen proto, aby mě vyzkoušel, jestli mám alespoň 4. třídu (když mu předchozí průběh partie jako důkaz nestačí), tak se mi to nelíbí.
Re ZMB: A podle vás se tedy rytíř šachové hry pozná podle toho, že dá hráči s cca o 400 nižším elem objektivně vyrovnanou ale na jednu bránu se hrající pozici bez boje za remízu? Znáte nějakého takového šachistu osobně nebo jste alespoň o někom takovém slyšel? Já bych tedy koncovku s pěšcem více (i když remízovou) zkoušel hrát na výhru i proti silnějšímu hráči,natož proti slabšímu.
A kvůli řádění podobných rytířů šachové hry není dobré hrát blicky bez přidávání času.
Inu, i takový může být pohled na to, čemu autor článku říká "rytíř šachové hry"...:-).
Hrát se má až do konce. Jestli je pozice remízová, bude remízová i za 100 tahů. Jestli jí člověk neudrží, pak není remízová. To je jen můj názor. Petr
Pokoušet se vyhrát lepší, i když podle Nalimových tablebases remízovou, koncovku je opravdu těžký zločin. A jelikož to remízou neskončilo, tak asi ne pro každého je ubránění remízové koncovky triviální záležitost.
ciki333: jj fisher je inspirativní tvor:
https://www.youtube.com/watch?v=7smmd_AgAw4
Víťa Valenta je pravým rytířem šachové hry! A po partii se vždy na soupeře usmívá... :-)).
Nechutné praktiky těchto pacientů stojí ale opravdu spíše jen za shovívavý úsměv.
Moje tehdejší reakce na špinavosti Víti Valenty:
13.09.2019 14:12 | ciki333
Sedmdesátiletého Jana Kluse je mi upřímně líto...Bohužel narazil na fanatika 64. polí - Víťu Valentu. Vítek ve věku 22. let se stal učastníkem dopravní nehody, při níž utrpěl těžký úraz mozku. Následovaly dlouhé měsíce rehabilitačních cvičení, kdy mladý IF začínal v podstatě od nuly. Během strádání Vítek našel cestu k Bohu (zřejmě i na popud maminky, která vedle cizích jazyků studuje celoživotně Bibli). Po zlepšení zdravotního stavu se šachy opět staly součástí jeho životního stylu. 23. let poté, co unikl hrobníkovi z lopaty, věnuje tréninku pět hodin denně , učí se hlavně hlavně z š. literatury. Nepodceňuje ani fyzickou přípravu - posilovna, plavání, chůze... Rád hraje partie ve zrychleném tempu. Na otázku, zda soupeři jsou k němu ohleduplní, např. ve vyhrocené časovce, odpovídá následovně: "V tomto směru platí, že šachy jsou hra rytířů a mé zkušenosti jsou veskrze dobré."
Je tedy škoda a paradox zároveň, že on sám se k tělesně postiženým soupeřům nechová s patřičnou úctou a v "beznadějně" plochých pozicích je "schazuje" na čas. Budiž mu omluvou, že ho inspiruje Bobby Fisher. Ten se s protivníky rovněž nemazlil...
http://www.nss.cz/mmcr-telesne-postizenych-na-znamem-miste
Milan Babula popisuje špinavé praktiky Víti Valenty: "
Nejdelší partií úvodního kola a celého MMČR TP byl duel obhájce loňského titulu Víta Valenty. Ten získal nakonec v koncovce pěšce, ale materiál se postupně zredukoval až do teoreticky remízové koncovky, kde měl Vítek jezdce a jediného pěšce před polem proměny, které ale soupeřův střelec bezpečně kryl. Oba králové stáli poblíž. Když jsem viděl, k čemu se schyluje, vzpomněl jsem si na Ludvíčka (viz. výše) a raději odešel. Asi bych se neudržel a do popotahovací show nějak vstoupil, neboť se nikdy nestanu stoupencem takového pojetí šachu! Vítkův protivník sedmdesátiletý Jan Klus, podle svých slov hraje v posledních desetiletích šachy velmi málo. A zcela v zápasovém zápalu zapomněl na pravidla 50 tahů i třikrát opakované pozice, resp. i na způsoby jejich reklamace. Po 65 tazích od poslední výměny, resp. tahu pěšcem, bezduché popotahování ukončil Klusův přehmat a Valenta získal po 130 tazích celý BOD!! Toto představení udiveně sledovalo více spoluhráčů i rozhodčí. A právě úlohy rozhodčího, jaké má možnosti, práva či povinnosti v takových případech, se týkaly i některé diskuze účastníků. Při všech debatách o této maratonské partii reprezentanta ČR TP Víta Valenty jsem byl velmi rozpačitý. Nevím, zda takto „vybojovaný“ celý bod může těšit, nebo jsem možná již moc starý, abych to chápal?
Víťu znám z dětství, kdy jsme hráli za Jiskru GPR Rýmařov dorosteneckou ligu. Je obrovská škoda, že se mu přihodila ona nehoda. Jsem přesvědčen, že v opačném případě bychom měli dalšího GM. Jeho šachový progres byl obrovský. Pamatuji se, že já jsem postupoval po desítkách ELO bodů (někam k 2150) a on po stovkách. Jeden rok jsme hráli vyrovnané partie a druhý rok měl o 200 bodů víc (to platí i pro Roberta Cveka) a hra s ním pro mě přestávala být potěšením. Spolu s Robertem v té době vytvořili takřka nerozlučnou dvojici (alespoň mě to tak připadalo). Trénovali spolu a myslím si, že i lidsky si sedli. Robert často zmiňuje, že byl živé dítě, ale já si myslím, že Víťa byl ještě o krůček dál. Nejen jeho chemické pokusy byly v Rýmařově pověstné. Víťu jsem naposledy viděl asi právě v onen osudný rok, rodiče se přestěhovali z Rýmařova a já jsem již neměl důvod toto krásné město navštěvovat. Šachy již v podstatě nehraji, ale stále je sleduji a mám je rád. Proto vím, že Víťa šachy hraje, byť na mnohem nižší úrovni. Velmi děkuji za tento článek, který mě vrátil do dětství. Víťo přeji Ti ještě mnoho krásných partií nejen v Orangutanovi.
Zaplji - souhlas Vítek je borec!