1. Novoborský ŠK “B“ - TJ Slavia Hradec Králové 4:4

Hosté naproti tomu ze své základní sestavy postrádali hned čtyři hráče, což nás postavilo do role jednoznačného favorita. Průběh zápasu tomu ale vůbec neodpovídal a bod získaný za remízu 4:4 je pro nás spíše ziskem.

Katalánské na nejvyšší šachovnici jsem v řadě okamžiků neporozuměl. Důkazem budiž situace, kdy jsem myslel, že David Navara stojí špatně, načež David dalším tahem odmítl Martinem Petrem nabízenou remízu. Toto rozhodnutí bylo ještě bezpochyby správné, vyhnutí se opakování 31.Se4 už ale mohl soupeř potrestat. Naštěstí se dalším opakováním tahů spokojil s remízou, nicméně po 36…Dc1 mohl pomýšlet i na víc- 0,5:0,5. Pěknou partii sehrál Honza Vrána. Jiří Nun v caro-kannu vytvořil jednolitý pěšcový řetěz na bílých polích. Tím samozřejmě muselo vzniknout hned několik opěrných polí, ze kterých si Honza vybral otevření d-sloupce a následné obsazení klíčového d6. Nabízenou kvalitu zde vzít nešlo, a tak na sebe konec partie nenechal dlouho čekat – 1,5:0,5. Já jsem francouzskou čelil nepříliš ambicióznímu Jiřímu Jezberovi. Ten se vydal cestou hromadných výměn s cílem ubránit mírně horší koncovku, což se mu díky výraznému zablokování pozice nakonec podařilo – 2:1.

Vyrovnání hostům přinesl Zbyněk Ringel, když zaskočil Julii Kočetkovou rychlým nástupem pěšců královského křídla ve výměnné variantě dámského gambitu. Samotný útok neprorazil napřímo, ale následná poziční výhoda i díky časové tísni přinesla celý bod – 2:2. Vedení nám přinesla partie Péti Kučery staršího, který nejprve musel vykrýt pěšcový nástup Tomáše Ptáčka, aby následně mohl přejít do věžové koncovky. V ní černý za aktivizaci své věže musel odevzdat pěšce, nicméně aktivita i nadále zůstala na straně bílého – 3:2. Perspektivní pozici získal ze zahájení i Péťa Kučera mladší, který proti Josefu Nunovi mohl v několika alternativních variantách zle dorážet na oslabeného černého krále. Ani zvolená poklidnější cesta nebyla úplně bez šancí, avšak drobná výhoda se s přibývajícími výměnami vytrácela – 3,5:2,5.

Ani v tomto kole jsme nezabodovali na poslední šachovnici – Lucka Jínová ve výměnné variantě dámského gambitu řešila problém s opozdilým c-pěšcem a v této variantě obligátním bělopolným střelcem. Lehké figury se ji sice vyměnit podařilo, ale pěšcová struktura zůstala neubránitelná. Logickým rozhodnutím tak bylo vytvoření protihry po h-sloupci, nicméně Radomír Novák zde všechny hrozby vykryl a následně uplatnil materiální převahu – 3,5:3,5. Rozhodnout tedy musela partie mezi Honzou Jüptnerem a Pavlem Šimáčkem. Šimimu se příliš nepovedlo zahájení, když bílý získal drobnou výhodu bez výraznějších možností protihry černého. V časové tísni naštěstí bílý nepostupoval nejpřesněji a přeci jen alespoň náznak protišancí připustil. I poté to byl bílý, kdo usiloval o výhru a přiznám se, že v některých okamžicích jsem již v udržení pozice nevěřil. Paradoxně to ale nakonec byl Honza Jüptner, kterému vše vyšlo na tempo přesně a zakončil partii i celý remízový zápas stylově patem – 4:4.

V tříbodovém systému jsme tedy již potřetí zaznamenali pouze jedním bodem honorovanou remízu, což znamená setrvání v sestupovém pásmu. Příležitost k nápravě budeme mít až v následujícím roce, kdy 12. ledna zavítáme do Jičína.