Romance o klisničkách a balady o ženách a ... nečekaně i o Durasovi

06.02.2012 13:43 | Historie

Nadpis jako z Blesku, ale pravdivý. Pro jednu z Kapek, které pro NSS píši, jsem potřeboval zjistit informaci z Durasova soukromého života a do hledáčku na internetu mi padla linka: www.divokevino.cz. V knize jsem se pak mnohokráte objevil zm...

Postavy v knize autor všechny uvádí s jejich souhlasem. Jako v žádné ze svých předchozích knih se Ludvík Hess nevyhnul erotice. Tentokrát je hlavní hrdinkou jeho milostného příběhu velmi mladá básnířka. Autorka otištěných básní je uvedena v tiráži, však její telefonní číslo tam nenajdete. Kniha Romance o klisničkách a balady o ženách je již čtvrtou knihou vydanou v nakladatelství Petrklíč." (viz: knihy.abz.cz)

A kdo je autor knihy? Na stránkách wikipedie čteme "Ludvík Hess (* 4. února 1947 v Kladně) je český novinář, spisovatel a chovatel koní. Při studiu SVVŠ Na Zámečku v Libni založil se spolužákem Emilem Machálkem v roce 1964 literární časopis Divoké víno. V tištěné podobě vycházel do roku 1972, nyní vychází na internetu. Národní knihovna ČR a Nakladatelství Slovart vydaly jeho knihu Antologie Divoké víno 1964 - 2007. Je autorem knížek Satyr a nymfičky, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech, Balady o koních a romance o holkách, Čtyřúhelník. V roce 2010 vydalo nakladatelství Petrklíč Hessovu knížku Romance o klisničkách a balady o ženách. V roce 2005 zřídil v České republice první babybox, pokračuje ve zřizování dalších."

Z 237 stránkové knihy si dovoluji malou ukázku ze str. 20 a 21: "Manželka Alfréda Hesse Libuše se narodila 14. února roku 1885 ve statku č. p. 8 v obci Pchery-Humny otci Vojtěchu Vlkovi a matce Boženě, rozené Důrasové, pocházející z rodiny Antonína a Marie Důrasových, statkářů v Humnech. Její babička, autorova praprababička, Marie Důrasová zemřela v neděli 28. října 1894 ve věku 68 roků.

Původní podobu statku číslo 8 v Pcherech dnes připomínají jenom sloupy brány a nárožní kámen u jednoho z nich.

Libuše svému manželu Alfrédovi dne 8. dubna roku 1909 porodila syna Ludvíka, jenž po dědečkovi Vlkovi nesl druhé jméno Vojtěch a po dědečkovi Jánosi Hessovi třetí jméno Jan. Na Ludvíka manželé Hessovi volávali Bobe. O dva roky později se jim narodila dcera Melita, jindy psaná jako Melitta, přezdívaná Ita.

Marie Důrasová měla kromě Boženy ještě pět dcer, ale jen jednoho syna – Adolfa, jenž se narodil v prosinci roku 1852. Aniž by uzavřeli manželství, žil Adolf s Františkou Špačkovou, narozenou v prosinci 1860, a 30. října 1882 se jim narodil syn Oldřich, jenž proslul jako první český držitel nejvyššího šachového titulu mezinárodní velmistr. Oldřichova mladší sestra Boženka, narozená 8. března roku 1885, zazářila jako primadona pražské operetní i činoherní scény a její jméno je opředeno řadou milostných historií.

Rodiče Oldřicha a Boženky byli oddáni až 31. května 1889, tedy v době, kdy Oldřichovi bylo šest let, a Boženka měla čtyři roky.

Před 1. světovou válkou byl Oldřich jedním z pěti nejlepších šachistů světa. V roce 1905 na turnaji v porýnském Barmen byl Durasovi přiznán titul mezinárodního mistra. Na jeho štítě zůstali takoví šachisti jako Rubinstein, Lasker, Spielmann, Schlechter a roku 1914 i Kubánec Capablanca.

Inu pátrání na internetu může přinést mnoho překvapení a pokud už někdo v knize uvedené šachové materiály odhalil, pak se omlouvám.

Nadpis jako z Blesku, ale pravdivý. Pro jednu z Kapek, které pro NSS píši, jsem potřeboval zjistit informaci z Durasova soukromého života a do hledáčku na internetu mi padla linka: www.divokevino.cz. V knize jsem se pak mnohokráte objevil zmínku o našem velmistrovi a jeho rodině. Ano, autor Ludvík Hess v románu a vlastně autobiografii se zabývá i šachem. V oficiálním popisu knihy se píše: "Román a autobiografie do písmene odpovídající skutečnosti je pro autora typická forma. Data včetně hodiny, minuty i vteřiny jsou skutečná. Popsaná místa čtenář najde, bude-li je chtít hledat.
12x 1593x Zdeněk Závodný
Fotogalerie
Komentáře (12) Aktualizovat
09.02.2012 15:14 | Autor neznámý

Bond: Budete se divit, ale do časopisu Šemík pravidelně přispívá pamětník, který se narodil 1928, přesto zakrátko oslaví 21. narozeniny. Narodil se totiž v přestupném roce 29. února, a když se podíváte do kalendáře, toho dne má narozeniny právě Horymír.

 

09.02.2012 08:27 | Autor neznámý

No jo, ale kdo je potom Horymír?!

08.02.2012 23:26 | Autor neznámý

Omluva: Šemík = Luděk Sedlák, budu to muset sjednotit.

08.02.2012 23:24 | Autor neznámý

Za ten odkaz děkuji, nečekal jsem, že Oldřich Duras byl podle statistik tak vysoko. Když jsem jeho postavení mezi top pěticí zpochybnil, uvažoval jsem zhruba takto: První trojice jasná: Lasker, Capablanca (od 1911), Rubinstein. Další šachisté se dostali k zápasu s Laskerem o titul mistra světa: Tarrasch (po jasné porážce však šel s výkonností dolů), Marshall, Janowski, Schlechter. Do této skupiny bych přidal Durase, ale i několik dalších - Nimcoviče, Spielmanna, Maróczyho - takže bych O.D. řadil nikoli do první světové pětky, ale spíše desítky. Nejsem nijak zhrzen, že to někdo spočítal jinak, naopak mě těší, že mu (aspoň nějaký čas) patřila vyšší příčka, než jsem se domníval.

 

07.02.2012 07:53 | Autor neznámý

"Před 1. světovou válkou byl Oldřich jedním z pěti nejlepších šachistů světa. "

Keď dochádzajú argumenty, pomôžeme si štatistikou:

http://www.chessmetrics.com/cm/CM2/PlayerProfile.asp?Params=199510SSSSS3S032797000000111000000000006010100

Duras prvý krát v Top 5 v decembri 1905, potom v rokoch 1908-1911 takmer nepretržito. Samozrejme, treba brat s rezervou, údaje nemusia byť kompletné.

06.02.2012 20:40 | Autor neznámý

  K níže uvedené diskusi, zda patři Duras či nepatřil k prvním 5 hráčům před 1.světovou válkou uvádím úryvek z tisku (r. 1956 při jeho úmrtí):

1903 skončil jen půl bodu za vítězným Leonhardtem...

Mistrovský titul si vybojoval 1905... dělil 1.místo s proslulým Rubinstejnem..

a od té doby skoro po celé desetiletí zářilo jeho jméno na šachovém nebi; každým rokem osvědčoval své vynikající šachové kvality.

Vrcholných met .. 1908... ve Vídni ..dělil o 1.místo s Maróczym a Schlechterem a brzy poté 1.místo dělil s Schlechterem

V době svého největšího rozmachu odešel však ze šachové arény a věnoval se problémovému šachu.

 Zdroj (spíše noviny než Čs. šach 1956 - jen vystřižek) vylepený v kronice Ústeckého klubu (dnes ŠK Spartak), kterému propůjčil své jméno Oldřich Duras v roce 1923 před 1.řádnou valnou hromadou klubu 16.1.1924 (tehdy jediný ryze Český klub na Ústecku). 
 Připojen vlastnoruční dopis Oldřich Durase, podpis opravdu bez kroužku.

06.02.2012 18:57 | Autor neznámý

 Dotaz na ZZ:

jako soukromou iniciativu hledám partie Josefa Loumy a Karla Opočenského (nová kniha o druhém mne po této stránce velmi zklamala) - samozřejmě ty, co nejsou příliš dostupné. Byl byste ochoten se o nějaké podělit?

Dotaz samozřejmě platí i pro dalšího šachového historika - p. Kalendovského.

06.02.2012 17:03 | Autor neznámý

Duras hrál s Capablancou 2x. V San Sebastianu 1911 (remis v 29. tahu) a v New Yorku 1913 (prohra v 75. tahu - známá věžová koncovka). V knize Weltgeschichte des Schachs (Wildhagen 1963), je ale chybně uvedeno, že v New Yorku 1913 Duras vyhrál. S Laskerem hrál Duras jen v Petrohradě 1909 a prohrál.

06.02.2012 16:58 | Autor neznámý

V Megabázi je jen pouhý zlomek starých partií, proti Em. Laskerovi tam má O.D. 0/1 a s Capablancou 0,5/2. Také si myslím, že jestli ty uvedené hráče někdy porazil, pak maximálně v nějaké volnější partii. Na druhé straně třeba výhra s Bogoljubovem (1914). Pokud se mluví o celém předválečném období, pak se proti jednomu z nejlepších hráčů té doby, Rubinsteinovi, Durasovi příliš nedařilo - 3,5/15 (+2=3-10) - tedy z toho, co je v Megabázi. Obě výhry černými, Karlovy Vary 1911 a DSB (Deutsche Schach Bund?), 18.kongres, 1912. 

06.02.2012 16:36 | Autor neznámý

Pro naše skvělé historiky Zdeňka Závodného a Jana Kalendovského:  Wiki např. u článku o J.R.Capablancovi uvádí, že článek příliš krátký a žádá o doplnění.  Tak v rámci propagace šachu, kdybyste něco napsali či i o jiných šachistech......
  Navíc je tam formulace, že Capa využil Laskerovy miziny a vnutil mu zápas i s místem konání. To je samozřejmě naopak, Lasker se dlouhá léta vyhýbal zápasu, proto byl tak dlouho "na trůnu". Což naopak u Laskera Wiki naprosto jasně uvádí.

Nevím sice, zda Duras opravdu porazil Capu, v knížce uváděné Luďkem Sedlákem autor nemusel považovat za tak důležité, když ještě Capa nebyl mistrem světa. Database, kde samozřejmě nejsou všechny partie, tak ze tří uvádí jedenkrát 1:0 pro Durase, ale v pozici kdy ji měl prohranou KxK+P.

06.02.2012 15:27 | Autor neznámý

Pěkný článek, jako ostatně všechny z tohoto cyklu o šachové historii. Jen bych chtěl upozornit, že při vší úctě k umění Oldřicha Durase je jeho zařazení do pětice nejlepších světových šachistů přece jen poněkud nadnesené (snad by se to dalo napsat o Durasově nejúspěšnějším roce 1908, ale jistě ne o "období před první světovou válkou"). Kromě toho Lasker ani Capablanca "na jeho štítě" nikdy nezůstali, ani jednoho z nich Duras nikdy neporazil. To už se kdysi na tomto webu v diskusi k nějakému článku řešilo - např. v knížce "Duras vítězí" (J.F.Prokop, 1944), kde jsou výsledky všech Durasových turnajů. Pokud by Duras Laskera nebo Capablancu někdy porazil, jistě by to autor mobografie neopomněl zmínit. 

06.02.2012 14:58 | Autor neznámý

Ještě bych měl malý doplněk, na uvedených stránkách Divokého vína najdete i básně mého tradičního oponenta Jana Kalendovského, podívejte se:

http://www.divokevino.cz/0703/kalendovsky.php