Prague International Chess Festival

(69) - Živá partie

12.04.2012 06:43 | Historie po kapkách

Živé šachy jsou nádhernou propagací šachu. V dřívějších dobách se hrávaly docela často, v současné době jsou spíše výjimkou. Loni se již po osmé hrály třeba v ...

Živé šachy jsou nádhernou propagací šachu. V dřívějších dobách se hrávaly docela často, v současné době jsou spíše výjimkou. Loni se již po osmé hrály třeba v Banské Štiavnici, kde se střetli Movsesjan a Nakamura.

V současném podání je to však nákladná, umělecká show. Obrázek je ze Svitav, kde se koncem srpna nastudované představení ze Slovenska uskutečnilo.

Jedna z nejnáročnějších živých partií byla předvedena ve dnech V. všesokolského sletu na letenské pláni v Praze v roce 1907. Zde byla provedena sletová scéna nazvaná šachy (znázorňovala vítězství Žižky nad Zikmundem v roce 1422) a průvodu se zúčastnilo 12535 sokolů a 115 jezdců na koních!

V tomto příspěvku budeme skromnější, ve Vídni se v roce 1928 hrála následující živá partie. Nekomentovanou partii nalezneme také v Magyar Sakkvilágu 1928 na straně 162.

Spielmann - Takacs [C84]
Vídeň, 07. 06. 1928

1.e4 e5 2.Jc3 Jc6 3.Jf3 Jf6 4.Sb5 a6 5.Sa4 Se7 6.0–0 b5 7.Sb3 d6 8.Jd5
8.d3 Ja5 9.Je2 0–0 10.Sd2 Jxb3 11.axb3 Sb7 s výhodou;
8.a4 Sg4!? 9.axb5 Jd4 10.Vxa6 Vxa6 11.bxa6 Jxb3 12.cxb3 Da8 Bronštejn - Lilienthal, Moskva 1945 a černý má excelentní kompenzaci za dva pěšce.

8...Sg4 Vhodné bylo neutralizovat bílého střelce po 8...Ja5 9.Jxe7 Dxe7 10.d3 0–0 11.Sg5; dobré je i 8...0–0 9.Jxe7+ Jxe7 10.d3 Jg6 11.a4 Sb7 12.axb5 axb5 13.Sg5 h6 14.Vxa8 Sxa8 15.Sxf6 Dxf6 16.Dd2 c5 s dobrou hrou černého dle Steinbacher - Smejkal, Německo 1990. 9.Jxf6+ Jiné možnosti 9.c3; 9.Jxe7. 9...gxf6 Riskantní, ale hrálo se jistě pro diváky a ti jistě chtějí vidět "šachovou" krev. 9...Sxf6 10.Sd5 Dd7 11.Sxc6?! Dxc6 12.Jxe5 Sxe5 13.Dxg4 Dxc2 s výhodou černého, který vyhrál v 39. tahu, Suer - Harandi, Teherán 1972. 10.Sd5 Jd4! A už je zde nadějná oběť! 11.Sxa8 Sxf3? Lépe 11...Dxa8 12.c3 Jxf3+ 13.gxf3 s nejasnou pozicí. 12.gxf3 Vložením šachu by bílý odlákal nepříjemného jezdce. 12.Sc6+! Kf8 (12...Jxc6 13.Dxf3+–) 13.gxf3 Jxc6 14.Kh1+–. 12...Dc8! 13.Kh1± Dh3 (diagram)

14.Vg1 14.Sc6+! Kd8 vede k přehození tahů. 14...Jxf3 15.Sc6+ Kd8 16.Vg2 Sf8 17.d3 Vg8 18.Dg1 18.Df1? Vg4–+ 18...Vh8 Ne 18...Jxg1 19.Vxg8 Ke7 20.Kxg1+–. 19.Dd1 Vg8 20.Dg1 Vh8 Po vesměs vynucených tazích zkouší bílý hrát na výhru. 21.Vg3 Jxg1 22.Vxh3 Jxh3 23.Kg2 Jg5 24.a4 b4! 25.a5 Vg8 26.Sxg5 Vxg5+ 27.Kh3 Vh5+ 28.Kg2 Vg5+ 29.Kh1 29.Kf3!? 29...Kc8 30.c3 d5 31.Sxd5 f5 32.Sxf7 fxe4 33.Se6+ Kb8 34.dxe4 Sc5 Černý za cenu materiálu uvolnil střelce a nestejní střelci plus odřezaný bílý král mu dávají záruky vyrovnání. 35.f3 bxc3 36.bxc3 c6 37.Vd1 Vg7 38.Vd8+ Za pokus stálo uvolnění bílého krále po tazích 38.h4 h6 39.Sg4 Kc7 40.h5, ale uplatnění výhody (pokud to vůbec jde) by jistě stálo mnoho námahy. 38...Kc7 1/2

Reichspost 17. 06. 1928

Partie

12x 1907x Zdeněk Závodný
Fotogalerie
Komentáře (12) Aktualizovat
16.04.2012 16:33 | Autor neznámý

Ještě jednou se vrátím k původnímu tématu článku - živým šachům.

Pěkná partička se skupinou historického šermu se hrála v krásném zářijovém odpoledni 2009 v centru Františkových Lázní po skončení Poháru ŠSČR družstev v rapidu. Krátké video najdete zde http://www.youtube.com/watch?v=db4zyLonEtY

15.04.2012 19:07 | Autor neznámý

Milý pane Pavle Ch, věc je samozřejmě složitější, než se zdá. Klonil jsem se ke zvolání: "Cé je správně!" Ale po podrobném prostudování pramenů a nápisu na zlaté medaili, kterou dostal v Paříži mistr Karel Skalička (nedávno se prodala v aukci E-Bay) bych řekl: Českoslovenští šachisté vyhráli mezinárodní turnaj u příležitosti VIII. olympiády v Paříži 1924. To se zatím nikomu jinému nepodařilo (další takové turnaje v rámci Olympiád nebyly - i zpravodajství o postupu našich šachistů v tisku bylo uveřejňováno v rámci zpráv "Olympiáda v Paříži") a možná ani nepodaří. Zdali jste s tímto řešením spokojen, nevím. Váš JK 

15.04.2012 15:44 | Autor neznámý

Pane Kalendovský, já si určitě nechám od Vás poradit, proto jsem se také ptal. Ano a samozřejmě o roku 1924 jsem již dávno četl. Jen prostě nyní narážím na informaci, že je zahrnut rok 1924 s naším zlatem mezi olympiády. Dobrá, nediskutujme nad tím systémem, který byl, jaký byl, spíše byla to olympiáda nebo nebyla.

Moje otázka směřovala k vyjasnění odpovědi, na kterou stále jasnou odpověď nemám a která by měla být jasně historicky dána. Ad a nebo ad b:

a) Československo získalo na olympiádách medaile: 2S + B (viz Slovenská knížka na olympiádách nebo názor pana Vlastimila Horta)

b) Československo získalo na olympiádách medaile: Z, 2S, B (přehled olympiád na webu).

c) Výše a i b je správně a může se uvádět, jak se komu zlíbí.

14.04.2012 15:45 | Autor neznámý

Milý pane Pavle Ch. Prosím, prostudujte si prosím napřed dobové prameny, které jsem Vám v minulém příspěvku doporučil. Prozatím postačí komentář k olympiádě v Paříži 1924 v Časopise československých šachistů. Ano - jednalo se o soutěž jednotlivců. Nemůžete na ni však brát dnešní měřítka. Především to byl turnaj amatérů, někteří ani nebyli ještě moc v šachovém světě známí (ovšem žádné Elo nebylo - rozdělení do předskupin bylo spíše voluntaristické). Z předskupin postupovali do finále A vítězové, ale protože hráčů v předskupinách bylo jen šest, byla to vyložená loterie! Srovnáte-li jména ve finále A i B, tak v obou turnajích hrálo plno borců, pokládaných už tehdy, či krátce na to, za velmi silné. Finále B se hrálo "švýcarem", tedy naši dva první vítězové Hromádka a Schulz dostávali víceméně ty nejsilnější soupeře. Nelze vůbec mluvit o "obrovském rozdílu úspěchu", to je bez znalosti skutečných okolností Váš velký omyl. Souhlasím s vámi, že to byla olympiáda neoficiální, nelze ji tedy počítat do výčtu olympiád, které začínají vskutku až v Londýně 1927. Nicméně velký úspěch to byl a zmínku si opakovaně zaslouží.  

14.04.2012 12:13 | Autor neznámý

David Ciprys:  „Zdání klame a i v době, kdy je zdánlivě "vše na webu", se mohou důležité informace ztrácet. 

 

Z dlouhodobého hlediska je to přesně naopak, právě dnes žijeme v době, o které bude málo informací, protože všechno, co je na pevných discích, CD, DVD a podobných věcech prostě zmizí a nikdo o tom nebude nic vědět. Z dlouhodobého hlediska má smysl převádět maximum informací na papír. Pokud by někdo udělal nějaký výtah informací o šachu běžně dostupných na netu a vydal je knižně, stal by se v budoucnu slavným kronikářem.

 

  

14.04.2012 11:15 | Autor neznámý

Vážený pane Kalendovský, já to zde především píši, abych se něco dozvěděl, zlášť tehdy, když mne někdo opraví. Myslím, že pokud by jsme se zde dostali k pravdě, mohlo by to zajímat i mnohé další. V mládí jsme inet neměli a čerpali z knížek. I v Slovenské  knížce o Československém úspěchu stříbru osmdesátých let je sice zmíněn rok 1924, ale pod jiným názvem a se zdůvodněním, proč to olympiáda nebyla, mj., že FIDE vznikla až po posledním kole. I v dalších knihách, u nás dostupných, se uvádělo 2x stříbro, 1x bronz. S historickým přehledem, kde máme zlato, jsem se setkal až v roce 2008 z Drážďan. I pan Vlastimil Hort, asi největší "guru" olympiád, se před pár dny myšlence olympijského zlata velmi podivoval.    
 Samozřejmě rozpis platí, ale mám obavu, že se jednalo hlavně o soutěž jednotlivců. A soutěž  družstev zde byla asi stejně důležitá, jako soutěž jednotlivců na olympiádě dnes. První desku vyhraje a zlatou medaili na olympiádě získá hráč s 2500 týmu pohybujícího se na nižších patrech. Jak jste napsal, Maďaři měli nejvíce hráčů v A-finále, naši nikoho (to je přeci obrovsky velký rozdíl úspěchu) a když se bod v A-finále rovnal bodu v B-finále, je celkem snadné daleko úspěšnější Maďary přeskočit, jako dnes ten hráč 2500 přeskočí třeba Aroniana.

Wiki píše o neoficiální olympiádě, stejně jako p té 1926, když již i FIDE byla ustavena. Přehled bez pořadí olympiády je pak třeba zde http://www.olimpbase.org/ (s oběma bez očíslování).

Tedy můj předpoklad je ten, kdo počítá od první skutečné olympiády 1927 má pravdu, kdo sečte medaile od roku 1924, tak také nelže. Můžeme tedy užét co se nám více líbí.

K mistrům světa mám z reakcí nebo nereakcí pocit, že je to tak složité, že oficiální výklad není. Což je změna toho co bylo více neý sto let a myslím, že je to škoda. Ale s tím nic neuděláme a nebo si to můžeme určit sami a určíme-li jakkoliv (Jakkoliv v uvozovkách), tak lhát nebudeme.

14.04.2012 11:07 | Autor neznámý

Jen pro doplnění upozorňuji na skvělou podívanou, kterou předloni připravili mladí šachoví nadšenci v Kroměříži http://jmss.chess.cz/view_artefact.php?type=jmss_article&id=958

Historické Velké náměstí bylo pro podobnou akci naprosto ideální prostředí a společně se sugestivní hudební kulisou (pusťte si v článku některé z videí) velmi přispělo k navození specifických, obtížně popsatelných pocitů diváků - snad kombinace tajemna a vznešenosti ze zhmotnění abstraktních idejí a myšlenek existujících jen v hlavách hráčů do zcela konkrétních soubojů živých šachových rytířů.

Jinak se lehce připojuji ke steskům kolegy Kalendovského - hra, jejíž pravidla se větším způsobem měnila naposledy před půl tisíciletím, si pořádný archív určitě zaslouží. Zdání klame a i v době, kdy je zdánlivě "vše na webu", se mohou důležité informace ztrácet. Malá kontrolní otázka: před 10 lety vznikly krajské šachové svazy. Který z nich je schopen dohledat všechny své premiérové krajské přeborníky z roku 2002?

Ovšem jak by měl takový archív vypadat, nikdo neví. Každý občas potřebuje něco najít, ale (téměř) nikoho nebaví informace dlouhodobě sbírat, třídit a pečlivě uchovávat. Možná, že když má letos svaz o něco větší zdroje, dalo by se s nimi i na tomto poli něco podniknout. Třeba avízovaný "brainstorming o využití dotace MŠ" něco přinese. Snad nikoliv jen planou diskusi, co by, kdyby...

14.04.2012 06:21 | Autor neznámý

Ano, děkuji za doplnění. Články připravuji s velkým předstihem, tento jsem už psal minulý rok a tak se stane, že datum nesouhlasí.

13.04.2012 21:22 | Autor neznámý

Ja len upresním, že vlani sa v Banskej Štiavnici nehral živý šach ôsmy krát, ale bol to iba siedmy ročník. Prvý sa hral v roku 2005. No a minulý rok nehral Nakamura a Movsesian, ale Portisch a Kaválek. Hikaru a Sergej hrali v roku 2010.

13.04.2012 09:37 | Autor neznámý

A teď k věci, tedy živé partii ve Vídni 1928. Kdysi jsem často listoval různými ročníky skvělého časopisu Winer Schachzeitung. A v ročníku 1928 je na str. 167 článek "Lebendes Schach", který podrobně líčí dění na vídeňské dostihové dráze odpoledne 6. června. Odehrávaly se zde dokonce dvě živé partie, jejichž námětem bylo turecké obléhání Vídně vojsky divokého Kary Mustafy, resp. scéna z třicetileté války - souboj mezi Valdštejnem vévodou frýdlantským a švédským králem Gustavem Adolfem. První partii přítel Zdeněk uvádí (Spielmann = hrabě Starhemberg-Takács = Kara Mustafa), ve druhé se utkali velmistr Gruenfeld (Gustav Adolf - černé) s mistrem Lichtensteinem (Valdštejn-bílé). I ta je v literatuře dochována. Např. v časopise Deutsche Schachzeitung 1928, 210. Důležitou roli hrály pochopitelně v obou představeních dámy, článek ve WS je doprovázen i obrázkem rozehrané partie.

13.04.2012 08:43 | Autor neznámý

Milý Pavle Ch, o mistrech světa přece nerozhodují historikové, ale ti (ty organizace), které jim tituly udělují a ceny za vítězství vyplácejí, není-liž pravda? Nultá olympiáda v Paříži 1924 je nultá. Nicméně vítězství Československého týmu v ní je nezpochybnitelné. V podmínkách bylo jasně psáno, že konečné pořadí v turnaji národů je určenou součtem bodů jednotlivých hráčů té které země. Není naší chybou, že některé reprezentace měly 4 borce, jiné tři, Rusko dva a třeba Jugoslávii, která skončila poslední, zastupoval jeden hráč. Doporučuji přečíst si Hromádkův článek o olympiádě 1924 v Časopise československých šachistů, podmínky jsou např. v šach. hlídce Lidových novin 13.7.1924 a výsledky tamtéž 3.8.1924 (vše dostupné na Internetu). To vyvrátí i vaši poznámku, že naši nehráli nejlépe - kdopak vyhrál turnaj B? Hrálo 44 borců - 1. Hromádka 9,5, 2. Schulz 9 bodů. Chcete-li, pobavte se srovnáním síly (třeba dle hist. ratingu).  Na Paříži 1924 je nejdůležitější asi to, že zde byla založena FIDE a my byli jednou ze zakl. zemí a že tu byla poprvé jasná spojitost s olympijskými hrami, které se šachové hnutí dodnes marně domáhá. Ostatně medaili z olympiády dostali vítěz individuálního turnaje, Československo jako vítěz soutěže týmů, Maďaři, že měli nejvíc zástupců ve finále A (celkově druzí) a Aljechin za pomoc při organizaci. Byly-li zlaté, to nevím. Bohužel archiv Šachového svazu ČR ne-existuje. Nevím, zdali skromný můj příspěvek Vám postačí, ne-li, můžeme diskutovat soukromě. Váš (kal).

 

12.04.2012 18:46 | Autor neznámý

Ještě k dotazu a současnou a vzdálenější historii

Stále jsem nedostal odpověď od historiků, jak je to oficiálně s těmi mistry světa od 90 let. Zda je Kramnik mistrem světa (ofic. uznávaným) za výhru s Kasparovem, či za výhru s Toplavem (v serii FIDE). Stejně tak zda Ponomariov a další. Nějak to tu vysvětloval p.Adámek, ale od Davida Navary ve Frýdku jsem to slyšel trošku jinak, ikdyž vyhraněný názor neměl.

Otázkou je, zda vůbec jednotný výklad existuje!?

A dále, vratíme se do první republiky, mne překvapilo, že v Drážďanech na olympiádě psali oficiální historii se zlatými medailemi pro Československo z "nulté" olympiády. Sekretariát svazu to v tu chvíli s radostí překlopil do našich materiálů. Nikde jinde jsem to nečetl, byl to všude uváděno jiný turnaj než olympiáda a i pan Vlastimil Hort se tomu divil, když jsem se po besedě ve F-M ptal.
 Tedy, zda tedy má Československo 2xS + 1xB, všude uváděné nebo i navíc 1xZ.
Jistě bychom se nezlobili, kdyby se ta "olymijská zlatá" našim skvělým hráčům první republiky "zlegalizovala". Ale trošku mne však na tom po čistě sportovní stránce nesedí to, že naši výjimečně nehráli nejlépe, resp. skoro vůbec se jim nedařilo. Byla to soutěž jednotlivců, nikdo nepostoupil do A-finále (což byl pro naše tehdy neúspěch). Hodnocení týmů bylo prostý součet bodů, váha bodu A-finále se rovnala váze bodu B-finále. Takže srovnání s opravdovými vítězi následných olympiád dost pokulhává. 

Připravuje se