Prague Chess Festival

Festivalové aktuality 24. 7. 2010

25.07.2010 07:43 | CZECH OPEN 2010

Druhé kolo hlavního velmistrovského turnaje PARDUBICE OPEN se neslo bohužel ve znamení nepříjemných proher pro české favority. Na šesté šachovnici nestačil GM Štoček na IM Tsegmeda. Ve stejném duchu se nesla i partie GM Háby s FM Mor...

Druhé kolo hlavního velmistrovského turnaje PARDUBICE OPEN se neslo bohužel ve znamení nepříjemných proher pro české favority. Na šesté šachovnici nestačil GM Štoček na IM Tsegmeda. Ve stejném duchu se nesla i partie GM Háby s FM Morozovem. Oba soupeři našich reprezentantů byli poměrně slabí, o to větší rána tyto prohrané partie jsou.

IM Jan Krejčí

Český souboj byl k vidění na 14. stole, kde královéhradecký Jiří Nun prohrál po velice pohledné partii s GM Tomášem Polákem. Asi nejzajímavějším želízkem v ohni českých barev je IM Jan Krejčí. V současnosti je to nejlepší český juniorský šachista a zde v Pardubicích se již účastnil ME juniorských družstev. Ve druhém kole narazil na jednoho ze svých bývalých trenérů IM Stanislava Jasného a bez větších problémů ho porazil. Zítřejší los Krejčímu přisoudil soupeře mnohem těžšího. Nadějný český mladík zasedne k bílým figurkám na první šachovnici, kde mu bude oponentem GM Anton Korobov, který zatím v obou kolech vítězil bez nejmenších zaváhání. Bude se jednat o velice zajímavou partii.

Po dvou kolech je z celkového počtu 310 hrajících šachistů celkem 45 se 100% ziskem, z toho je 8 českých reprezentantů.
Po dobu celého velmistrovského turnaje probíhají rozbory partií a komentáře, a to denně od 18 hodin v Party stanu, který stojí na parkovišti u ČEZ Areny. Nedělní, tedy třetí kolo, bude komentovat GM Rauf Mamedov z Ázerbájdžánu.

Rozhovor s GM Sergejem Movsesianem

GM Sergej Movsesjan

Sergeji, vy jste se na nás letos přijel spíše podívat. I když dvou turnajů jste se účastnil. Hned na začátek se musím zeptat, proč jste se rozhodl nehrát PARDUBICE OPEN?
Pardubice jsou pro mě událost nejen šachová, ale hlavně také společenská, takže já se sem jezdím občas i jen podívat. Je tu spousta známých, které vídám jednou za rok. Ale co se týče toho hlavního turnaje, tak se mi to letos nevešlo do kalendáře a navíc mám také klubové povinnosti v Německu. Koncem příštího týdne budeme mít tak zvanou týmovou simultánku v Baden-Badenu. Ale i tak do Pardubic vždycky moc rád přijedu.

To zní zajímavě. Co znamená týmová simultánka?
Bude hrát asi desítka velmistrů proti přibližně 150 hráčům. Je to velice atraktivní pro diváky i pro samotné hráče, protože Baden-Baden je silné družstvo hrající Bundesligu. Hraje tu například i současný mistr světa Anand nebo světová jednička Magnus Carlsen. Probíhá to tak, že každý z velmistrů odehraje jedno kolo, udělá jeden tah. Takže ti hráči u šachovnic si zahrají s mistrem světa, světovou jedničkou a několika dalšími špičkovými velmistry.

Vraťme se teď zpět sem do Pardubic na CZECH OPEN. Vy jste se zde účastnil dvou turnajů. Jedním z nich byly také Fischerovy šachy, kde se vám dařilo velice dobře, ten turnaj jste vyhrál. Pojďme si k němu něco říct.
Turnaje ve Fischerových šachách se tu účastním tradičně od té doby, co se zde koná. Já je hraju docela rád i mimo CZECH OPEN, například loni jsem na mistrovství světa obsadil dokonce třetí místo. Rozhodně je to disciplína, která patří k mým nejoblíbenějším. Tady je to tradičně jeden z nejsilněji obsazených turnajů. Velice zajímavý je vždy souboj s Davidem Navarou, protože on je několikanásobný vítěz tohoto turnaje v Pardubicích. Je pravda, že já jsem tento turnaj tady nikdy nevyhrál, protože jsem se v průběhu hraní někde setkal s Davidem a on byl úspěšnější. Letos jsem měl tak trochu podporu i v tom, že David klopýtnul v druhém kole v partii s mojí přítelkyní. A tím pádem jsem měl trochu snadnější úlohu. Nakonec k tomu vzájemnému souboji stejně došlo v posledním kole, takže myslím si, že ten turnaj byl pro nás oba i pro diváky velmi zajímavý. Pro mě tedy ještě vyšperkovaný tím vítězstvím.

Vaše partie s Davidem Navarou jsou vždy středem pozornosti, lidé se kolem strkají a nakukují vám doslova pod ruce. Neruší vás to?
Řekl bych, že jsme na to už oba zvyklí. Navíc se snažíme, aby se bylo na co dívat, a myslím, že nás oba těší, že se lidé baví. Nikdy to nebývá rychlá remíza nebo něco nezáživného. Je pochopitelné, že svým způsobem patříme na festivalu k magnetům a to víc si to užíváme.

V průběhu toho turnaje ve Fischerových šachách jste se potkal také s pozdějším mistrem republiky IM Martinem Petrem. Když jsem s ním mluvila, tak říkal, že z té vaší partie měl dojem, že přesně víte, jaký jeho tah bude následovat a on vůbec netušil, co přijde z vaší strany. Jak vidíte tu partii vy?
Martin samozřejmě trochu překvapil a sám byl tedy tím výsledkem hodně překvapen. Když hrajete první turnaj Fischerových šachách v životě, tak jako tady v Pardubicích Martin, tak ještě nemáte některé věci úplně zažité. Já mám výhodu v tom, že už jsem pár těch turnajů odehrál. A když se vžijete do role méně zkušeného soupeře a podíváte se, co by tak nečekaného chtěl udělat, dokážete to trochu líp předvídat. Ve Fischerových šachách jsou trochu zvláštní pravidla ohledně rošády, což v této partii bylo důležité. Martin trochu váhal, kam tu rošádu udělat a neuvědomil si, že to musím z té praxe už trošku znát. Ten průběh partie ale vůbec nebyl jednoznačný. Myslím, že ze zahájení jsem nestál dobře, ale on pak trochu váhal a nezahrál důrazně. Pak už ta pozice byla lepší pro mě a já jsem jí dovedl do vítězného konce. Jinak Martin zahrál bezvadný turnaj a já bych každému přál, aby první turnaj v životě dohrál s takovým výsledkem.

Druhý turnaj, ve kterém jsme vás v Pardubicích mohli vidět, byl ELTODO OPEN. Tedy turnaj v rapid šachu. Tam se vám už dařilo méně, bylo to až 15. místo, ačkoliv jste byl druhý nasazený hráč. Pojďme se trochu věnovat ještě této hře.
Ten turnaj se dá rozdělit na tři takové díly. První den jsem byl docela spokojený s kvalitou své hry. Druhý den už to bylo malinko těžší. V druhé třetině jsme se opět potkali s Davidem Navarou. Ta partie dopadla remízou, myslím, že docela zaslouženě po zajímavém průběhu. A pak klíčová partie pro mě byla první partie po pauze na oběd. Tu jsem hrál s dalším takovým tradičním soupeřem Philippem Schlosserem, což je mimochodem můj spoluhráč z Baden-Badenu. Ta partie se mi nepovedla už v zahájení, kde jsem se dopustil přehození pořadí tahů. Philipp pak hrál velice důrazně a dopadlo to celkem jasnou výhrou pro něj. Pak už jsem na celkové vítězství mohl pomýšlet jen těžko, protože taková ztráta se těžko dohání. Umístění tedy nic moc, ale to se stává, když se nějaká partie nepovede. Rapid šach je tím navíc také proslulý a asi i proto je ten turnaj vždy dobře obsazen. Šachisté si navíc mohou v průběhu turnaje vyzkoušet nestandardní věci, které v běžných partiích nedělají.

Byla to první partie po obědě, což znamená, že jste musel vyjít z klimatizované haly do čtyřicetistupňových veder venku. Jak zvládáte takový přechod?
Evidentně se mi nepodařilo zvládnout ten přechod optimálně, vzhledem k té partii. Horka ale rozhodně nejsou příjemná. Možná někdo, kdo zůstal v té hale, udělal dobře. Ten teplotní rozdíl je hodně nepříjemný. To si dobře pamatuji například ze svého pobytu v Kalifornii. Teplo a vlhko, hodně rychle jsem pochopil, že budu trávit většinu dní na hotelu. A tady v Pardubicích by to teplo a teplotní rozdíly taky mohly být faktorem, který rozhodne o tom, jak se komu bude dařit.

Bavili jsme se o té simultánce v Německu, což je taková blízká budoucnost. Co vás čeká v té vzdálenější za akce?
Týden po simultánce se tradičně zúčastňuji velkého turnaje v Mainzu. Tam budu hrát rapid, také velice silně obsazený turnaj. Pak budu mít relativně volno. Začátkem září si zahraji Chorvatskou ligu, pak v zápětí bude šachová olympiáda v Rusku. To jsou tak ty nejbližší plány, pak se už také rozběhnou ligové soutěže.

Zastavme se u té šachové olympiády. Vy máte zvláštní zkušenost s tím, jak to vypadá, když se na takové akci reprezentuje za více federací. Podobnou situaci nyní zažívá i vaše partnerka WGM Julia Kochetkova, která také přestoupila na Slovensko.
Je pravda, že mám tu zkušenost, poměrně výjimečnou, protože jsem měl možnost startovat za Česko i za Slovensko a účastnit se třeba i mistrovství obou zemí. Z počátku jsem byl docela rád, že se družstva obou zemí na té olympiádě nesetkala, protože by to bylo relativně… ne nepříjemné, ale asi by se to zvládalo hůř. Teď už je to běžné, je to dost času od přestupu. Už to vlastně bude šestá olympiáda, tak jsem si s tím už poradil. Ta atmosféra je taková, že se kluci navzájem trochu hecují, ale je to docela příjemné.
Co se týče Julie, tak teď čerstvě změnila federaci na slovenskou. A bude reprezentovat i na olympiádě. Je to docela výjimečné, protože za normálních okolností by takhle rychle hrát nemohla. Ale mezinárodní šachová federace umožnila hráčům, co přestoupili do určitého termínu se zúčastnit. Bylo to tak trochu, jak jsem pochopil, kvůli tomu, aby jeden ze špičkových bývalých ukrajinských hráčů mohl nastoupit za Rusko. Julie se tak trochu svezla s ním, ale je to určitě dobře, protože to pro naši reprezentaci bude posila.

Podívejme se ještě trochu na CZECH OPEN. Je to vlastně největší festival svého druhu na světě. Můžete ho třeba z vlastní zkušenosti srovnat s nějakými jinými akcemi?
To asi dost dobře nepůjde, protože tím kolik hráčů, v kolika turnajích a disciplínách vůbec, se tu účastní je to naprostá rarita. Jsou turnaje, kde se sjede třeba 900 hráčů, ale takový rozměr skutečně asi jiná akce nemá. Jak říkám, je to rarita.

K tomu se trochu váže taková tradiční přestřelka, s lehkou nadsázkou samozřejmě. Kdy si šachisté stěžují na řešitele Rubikovy kostky. Prý je ruší to neustálé cvakání a bouchání do hodin. Co vy na to?
Tak to je opravdu nadsázka, já si myslím, že to není nijak dramatické. Navíc i ti rubikáři se potřebují hodně soustředit. Já se přiznám, že jsem tím, jak tu Rubikonu skládají úplně fascinován když jsem to viděl poprvé. Ale pravda je, že hodně lidí tak pohlíží i na šachisty: „vy si to jako zapamatujete, co všechno se tam dělo?“
Já si myslím, že pro ty kluky s kostkou je to soustředění možná trochu důležitější než pro šachisty. Protože u partie máte docela dost času se zamyslet, oni mají nějakých 15 vteřin a jedou na čas. Kdybych to porovnal, tak trochu podobné jsou simultánky a akce naslepo pro šachisty. Tam je potřeba maximální soustředění a v hlavě držíte třeba 10 šachovnic. Tam pak ruší každý zvuk. Takže bych řekl, že si rubikáři se šachisty nemají co vyčítat a ruší tak trochu vzájemně. (smích)

No, já se opravdu nemůžu nezeptat. Složil jste někdy Rubikovu kostku?
Jo! Ale to už je strašně dávno a neskládal jsem jí na čas! (smích)

Partie

Odkazy:

web
on-line
Výsledky turnaj A
Výsledky turnaj B
0x 759x
Fotogalerie
Komentáře (0) Aktualizovat
Připravuje se