1. Novoborský ŠK “B“ – OAZA Praha 5,5:2,5

Po zklamání v podobě těsné prohry na Vyšehradě jsme se ocitli již plné 4 body od záchrany, a tak jsme již nutně potřebovali bodovat. Hosté z Oazy sice měli vynikající start, ale vzhledem k obtížnému losu v závěrečných kolech si právě v tomto zápase chtěli zajistit prvoligovou příslušnost i pro příští sezonu. To ve výsledku znamenalo nejsilnější možné složení na obou stranách. Ratingově na tom lépe byla naše základní sestava, nicméně hosté s řadou mladých a talentovaných hráčů v sestavě jsou velmi nebezpečným týmem, což již i letos několikrát prokázali.

Velmi rychle jsem tentokrát skončil já, když se mi černými proti „domečkové výstavbě“ Tadeáše Kleckera záhy povedlo takřka vyrovnat. Možnosti aktivnější protihry však v pozici chyběly, a tak vše vyřešila brzká nabídka remízy – 0,5:0,5. Přes dvacet tahů neodehrál ani Honza Šťastný, který s Vojtou Strakou v teoretické variantě sicilské hrál proti izolovanému pěšci. Přesně dle pouček se mu před ním povedlo opevnit jezdce, nicméně příznivý vývoj zápasu i možné obavy z protiútoku figur černého jej ponouklo taktéž nabídnout remízu – 1:1. Remízou skončila i partie mezi Oldou Vedralem a Julií Kočetkovou, i když zde se událo o poznání více. Julia totiž zúročila domácí příprava a ve slovanské začal Olda velmi rychle ztrácet čas. Problémy však vyřešil a po hromadných výměnách partie přešla do čtyřjezdcové koncovky, kde Julia měla miniaturní výhodu, ale vzhledem k vývoji zápasu nebylo třeba nic lámat přes koleno – 1,5:1,5. Ze zbylých 5 partií jsme totiž v tuto chvíli měli již 3 vyhrané, což by zápasové body zaručovalo. „Oproti plánu“ jako první vyhrál Péťa Kučera starší, jehož katalánská proti Ernekerovi byla od zahájení bezproblémová. Když pak hráč Oazy začal naprosto zbytečně ztrácet tempa (viz diagram), naskytla se Péťovi ideální šance pro jednoduchou taktiku. Po ní stačilo již jen odrazit zoufalý pokus o útok a důležitý bod přibyl na naše konto – 2,5:1,5.

Velice dobře dnes zahrál Honza Oreský, kterému se proti Martinu Cuhrovi povedlo přetrhnout šňůru čtyř prvoligových proher. Nejprve věren svému hernímu stylu sporně obětoval pěšce, aby za něj následně hledal kompenzaci. Ta se v partii vyskytla v podobě aktivity figur a i díky určité neobratnosti soupeře (Sd6) se následně i materiálně vyplatila. S kvalitou více pak Honza došel k výhře nejspolehlivější cestou – zjednodušením pozice – 3,5:1,5. Rozhodující bod přidal na první šachovnici Tomáš Kulhánek, který jednoznačně přehrál Vaška Svobodu. V zavřené sicilské se mi sice v jednu chvíli (po …c4) jeho pozice příliš nelíbila, ale průběh partie dal za pravdu Tomášovi. Ač to tak zprvu nevypadalo, získal iniciativu na královském křídle, na jejíž odvrácení musel Svoboda odevzdat dámu za věž a jezdce. Oslabený černý král ale ani neumožnil výrazněji „kalit vodu“. Tomáš nakonec k výhře došel spolehlivě, i když osobně bych výhodu uplatňoval zejména postupem nezastavitelného g-pěšce – 4,5:1,5. Honza Vrána proti Davidu Kubečkovi stál opticky velmi dobře, avšak nic konkrétního se v pozici nenašlo. V časové tísni pak Honza nešťastně vylepšil soupeřovi pěšce tak, až se dostal do prohrané věžovky. David v ní bohužel pro něj zazmatkoval a místo prosazování dvojce spojených volných pěšců se snažil bránit postupu jediného volného pěšce soupeře. Nakonec jej sice odebral, ale znamenalo to pro něj ztrátu svého mocného centra a následnou remízu – 5:2. Pěknou partie proti 2.d3 ve francouzské sehrál Péťa Kučera mladší, nicméně v jeho obvyklé časové tísni místo definitivního přiklonění partie na svou stranu začal kupit nepřesné tahy, až se hodnocení naprosto otočilo. Naštěstí pro něj Hanka Pirklová nenašla správný postup a za rozhodnutého stavu se o něj ani příliš dlouho pokoušet nehodlala – 5,5:2,5.

Nejbližším konkurentům v boji o záchranu jsme se tak opět přiblížili na rozdíl jediného bodu, který bychom určitě velmi rádi získali již za 14 dní na půdě Šakalu Kozolupy, tedy týmu, který je taktéž sestupem bezprostředně ohrožen.

Partie

Odkazy

databáze ŠSČR