Bouřlivý život mistra šachu Tigrana Petrosjana

15.12.2020 05:00 | Historie

Říká se, že naše šachová partie jsou zrcadlem naší osobnosti. Hráč který je opatrný často bývá opatrným i v životě. Bohém a dobrodruh v životě, je stejný i v jeho šachových partiích. Jaký byl vlastně železný Tigran hráč a jaký měl život?

Málokdo z nás s dnes dokáže představit hrůzy války. Hrůzy dítěte, který v ní vyrůstá. V těžkých válečných letech ztratil otce i matku a jako patnáctiletý chlapec se musel starat o své mladší sourozence. Střídal různá zaměstnání, aby dokázal uživit sebe a své sourozence.

Petrosian byl nucen zametat ulice, aby si vydělával na živobytí. Přibližně v této době se jeho sluch začal zhoršovat, což ho trápilo po celý život. V rozhovoru pro časopis Time z roku 1969 si vzpomněl: Tigran Petrosian -Uprostřed zimy jsem začal zametat ulice a bylo to hrozné. Tehdy samozřejmě nebyly žádné stroje, takže jsme museli všechno dělat ručně. Byl jsem slabý chlapec. A styděl jsem se, že jsem zametač ulic - předpokládám, že je to přirozené. Nebylo to tak hrozné brzy ráno, když byly ulice prázdné, ale když se rozzářilo a vyšly davy lidí, opravdu jsem to nenáviděl. Onemocněl jsem a zmeškal rok ve škole. Tehdy začaly i mé potíže se sluchem. Tigran Petrosian - 


-
. kolo -

 Toto těžké období jeho života ho vyzbrojilo pro šachovou dráhu neocenitelnými vlastnostmi – skromností, houževnatostí a především vědomím, že každý úspěch musí být vybojován tvrdou prací. 

V r. 1952 byl již Tigran Petrosjan velmistrem a směřoval výše. Tak se následujícího roku kvalifikoval na turnaj kandidátů, který se konal Zürichu a po tvrdých bojích získal 5. místo za Smyslovem, Bronsteinem, Keresem a Reševským. O tři roky později v Amsterodamu byl opět pátý a v r. 1959 v Jugoslávii již třetí. Bylo jasné, že se brzy pokusí dosáhnout titulu mistra světa v šachu. Mezitím si v r. 1962 dokončil vzdělání, i když diplomem z Pedagogického ústavu v Jerevanu by se asi nikdo nikde příliš nechlubil. Další souboj kandidátů na vyzyvatele se konal na exotickém Curacau a nezúčastnil se jej nemocný Tal. Tak musel Petrosjan porazit pouze Gellera, Kerese, Fischera, Korčného, Benköa a našeho velmistra Filipa a stal se vyzyvatelem Michaila Botvinnika. V pořadí 25. zápas o světovou šachovou korunu se konal od 23. března 1963 v Moskvě. Tigran Petrosjan dosáhl remízou ve 22. partii rozhodujícího 12,5 bodu a 20. května téhož roku mohl být vyhlášen mistrem světa. Jen pro zajímavost, jeho odměna tehdy dosáhla výše ekvivalentu 2 000 dolarů v rublech.


Desetitisíce lidí se tehdy shromáždily na Operním náměstí v Jerevanu, aby na obřích obrazovkách sledovaly každý tah Petrosjana a dosavadního mistra, Michaila Botvinnika, jak je přenášeli z Moskvy. Národním hrdinou zůstává v Arménii dodnes. Šachy jsou i díky němu v této zemi jeden z nejpopulárnějších sportů a taky nejoblíbenějších. To tak někdy bývá, že kluk který zametá ulice, který přijde o rodiče a vypadá to tak, že v životě jej nic pěkného nečeká, změní nejen dějiny šachu, ale i dějiny své země. 


Díky svému systematickému přístupu byl i dobrým šachovým teoretikem a žurnalistou, stejně jako Botvinnik zanechal i svoji šachovou školu. Tigran Vartanovič Petrosjan nikdy nadmíru nepil, což prý býval problém některých hráčů, ale zato velmi intenzivně kouřil. Rakovina hrtanu jej pak zabila stejně spolehlivě jako cokoliv jiného. Žijeme jenom jednou. Jenom tady a teď a proto žijme na plno. Žijme každý den tak, jako by měl být náš poslední. Největší bohatství je náš čas, vše ostatní v porovnání s ním je pomíjivé. 



-
. kolo -
7x 2202x Petr Koutný
Fotogalerie
Komentáře (7) Aktualizovat
16.12.2020 20:31 | viktor1111

Vygůglil jsem něco málo o té nenávisti Petrosjana ke Korčnému (ale čím to začalo tam není) http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2004032118 * Mezi sovětskými šachisty bývala velká rivalita. Tradují se třeba vaše potyčky s arménským velmistrem a někdejším mistrem světa Tigranem Petrosjanem, se kterým jste se prý při jednom zápase dokonce kopali pod stolem. Je to pravda? Zčásti. Petrosjan byl vždy mým krvavým nepřítelem. Byl to on, kdo se mnou začal válčit. Před tím zápasem, než se z naší vzájemné studené války stala horká, byl velice unavený a nervózní. Pořád se musel různě hýbat. Pódium, na kterém jsme hráli, bylo čerstvě postavené a všechno se na něm třáslo při každém sebemenším pohybu. A když zase začal pod stolem klepat nohou, řekl jsem mu: Stop! A on na to: Nejsme tady na tržišti, tady se nekřičí! Šel jsem za rozhodčím, ale ten nic. Když se zase Petrosjan začal nervózně hýbat, vykřikl jsem: Máte poslední šanci! A pak opravdu přestal. Jenže po přestávce už odmítl pokračovat. Prohlásil, že se neumím chovat a že se mu musím omluvit. Já na to, že bych chtěl nejdřív vědět, proč je kolem Petrosjana vždycky, když hrajeme v SSSR, tolik lidí arménské národnosti, jakou hrají úlohu a jakou sám Petrosjan? Rozčílil se, že jsem urazil jeho i celý arménský národ a že se mnou už nikdy nechce hrát. Napsal také prohlášení, že jsem šovinista. Zapomněl při tom na drobnost. Má žena je Arménka.

16.12.2020 09:17 | viktor1111

Zdar! Většinou čerpám ze skvělých knih Kasparov - Moji slavní předchůdci (bohužel mám jenom 3 díly) nebo třeba Sosonko: Tal a jiné eseje (tu zrovna nemůžu najít, možná jsem jí někomu půjčil), a pak ještě lovím v paměti věci, které ani nevím odkud jsou

15.12.2020 22:35 | Morphynista

Četl jsem kdysi dávno o semifinálovém zápase kandidátů, který Petrosjan s Korčným sehráli v roce 1974 v Oděse a byl provázen oboustrannými stížnostmi soupeřů, i když také to mohlo být jen důsledkem nepříliš přátelských vztahů. Článek psal hlavní rozhodčí zápasu, zkusím jej najít a popřípadě nějaké zajímavosti napsat...

15.12.2020 22:17 | HonzaSvatoš

Správná poznámka od Viktora s tím Talem na Curacau. Tal odehrál přesně 3/4 turnaje, poté vystoupil, aby nenarušil regulérnost. Je trochu ironií osudu, že Tal, který si užíval života se vším všudy naplno, se dožil cca stejného věku jako Petrosjan, který žil dost asketicky, Co se týče averze a nepřátelství Korčnoj - Petrosjan, nevíte někdo, co bylo spouštěčem?

15.12.2020 15:40 | Petr Koutný

Děkuji, to sem patří. Díky za doplnění. Petr

15.12.2020 15:16 | viktor1111

Třeba se to do medailónku ani nehodí, ale jakkoli byl Petrosjan fantastický hráč, tak měl také svoje stinné stránky. Osobně bych řekl, že byl jako člověk podobně nečitelný jako jeho šachový styl. Údajně celá léta donášel na Tala, který ho považoval za přítele, a zejména to byl on, kdo rozjel šílenou kampaň proti Korčnému, která vedla až k jeho emigraci. Paradoxně pak na sebe několikrát narazili v turnaji kandidátů a Korčnoj ho pokaždé vyřadil. Ale nechtěl bych určitě nijak soudit, ta doba byla zkrátka taková,

15.12.2020 15:06 | viktor1111

Dovolil bych si opravit, že nemocný Tal na Curacau samozřejmě hrál a odstoupil až před poslední čtvrtinou. Ze všech sil se snažil turnaj dohrát, aby nenarušil jeho regulérnost, a nechal se k odstoupení přemluvit v podstatě jen proto, že po třech čtvrtinách s ním měli všichni hlavní favorité stejný bodový zisk.